Felix, plnou parou vpřed

09.08.2020

Doufal jsem, že se druhému dílu o nádražní královně Felix dostane českého překladu. A dočkal jsem se. S vědomím, že se od časů prvního dílu mnohé změnilo, jsem se těšil, jak se - dnes už bez nadsázky celosvětově - známé kočce z hudderfieldského nádraží a jejímu týmu daří. Ne všechno se totiž vleze do facebookových příspěvků. Stejně jako se ne všechno vleze do tištěné knihy.

Kate Moore pojala druhý díl trochu zvláštně a úvodní desítky stran byly trochu rušivé, neboť autorka až příliš lpěla na snaze osvěžit události předchozí. Což u mě začalo hraničit se zklamáním, které zmizelo se zhruba šedesátou stranou. Pak nastoupilo - nemá cenu zastírat - především dojetí, nepotlačená slza, ale i pobavení a hlavně obdiv nejen k Felix, ale také k nátuře jejích kolegů. Z Felix se stal jednoduše symbol hodný respektu. Symbol, z kterého mají užitek jak samotné nádraží, tak místní charitativní organizace, ale také především jedinci, jejichž příběhy se to na stránkách jenom hemží. A Glorie s malou Evou se dostanou pod kůži čtenáři stejně jako oběma Angelám, poručnicím Felix. S lítostí mám trochu obavu, že u nás by něco takového úplně možné nebylo.

Trochu zrádný je kocour Bolt sedící po boku Felix na obálce. K němu se totiž váže až závěr knihy (chápu, že v důsledku vzniku knihy), přestože jsem čekal, že se o společných dobrodružstvích deratizačního týmu dozvím víc. Na druhou stranu je to možná předzvěst třetího dílu. A jakkoli oddechová četba tenhle příběh je, rozhodně stojí za pozornost, ať už ve formě tištěné a nebo té facebookové.