Fejsbuk

28.11.2019

Tato kniha není pro mě. Nejsem generace, která se při zmínce o 60. letech zahledí kamsi do neznáma a na mysli jí vytanou vzpomínky na hodiny ruštiny, desky Beatles a nahořklou chuť piva z hospod, kde po čtyřech kouscích začínal být odborníkem na politiku Československa každý druhý přítomný, neb je známou pravdou, že dobře vychlazená dvanáctka s utopencem zaručeně otevírají třetí, vševidoucí, oko.

Těžko se tedy vyjadřovat o pocitech lidí, kteří tuto dobu zažili a rozumět jejich myšlenkám. O to složitější, že uvažování těchto lidí se muselo výrazným způsobem měnit po roce 1989. A do třetice všech "složitostí" Ondřej Hejma není zrovna typickým zástupcem "lidu", tudíž jeho specifické názory a postoje jsou, inu, specifické.

Knihu tedy beru jako sondu do autorova světa. Nic víc, nic méně.

04.09.2019

Autor je mi jako člověk velmi sympatický, ale jako spisovatel dosti nudný a tato jeho kniha v české literatuře jaksi nadbytečná...

17.06.2019

Ondřeje Hejmu mám rád jako hudebníka. Kniha obsahuje přehršle informací o době dávno i nedávno minulé, politické komentáře, autorovy názory na všelijaké lidi, vzpomínky na hipísácké mládí. Ale všechno je tak nějak neutříděné a je toho moc, jako by autor nevěděl, jestli psát citovou výpověď o sobě a lidech blízkých nebo komentář o politické situaci. Chtělo by to velmi ostré nůžky, a i tak si myslím, že u autora platí krásné české: Ševče, drž se svého kopyta!

15.12.2018

Mně se to líbilo. Bylo to svižné, autentické a svým způsobem hodně záviděníhodné. Kdo by obdobný příběh nechtěl prožít, že. :)
Generační literární výpovědi mám v oblíbě, pro ty z 60. let a pozdější normalizace v tehdejším Českoskoslovensku mám vyloženě slabost, takže už jen tím to pro mě bylo atraktivní čtení.
A to, že je Hejma veřejně známá osobnost a mnoho dalších postav z Fejsbuku též, dělá celou knihu ještě o dost zajímavější.

22.09.2018

Jsem o mnoho mladší než sám autor, ale bavilo mě číst vzpomínky Hippíka v normalizačním Československu, zaujal mě i pohled na realitu raných 90. od člověka, který byl, (což jsem až do přečtení knížky nevěděl), dění poměrně blízko a určitě stojí za přečtení i řádky věnované kolům českého showbusinessu v první dekádě nové tisíciletí. Naopak hledání ztracené lásky z mládí, které se prolíná celou knihou už mě zase tak nebavilo, protože bylo více méně jasné, že nemůže skončit jinak než happyendem. Ale kniha rozhodně stojí za přečtení. Hodnocení: 4/5.

01.01.2018

Výborně napsané, jsem stejná generace, tak Ondřeji Hejmovi rozumím možná více než mladší čtenáři, leccos si připomenu a musím říci - ano, tak to bylo. Knížka je asi primárně zajímavá pro čtenáře 60+, ale může být i zajímavým zdrojem reálií , atmosféry a vnímání naší čerstvé historie. Navíc se dobře čte, Ondřej Hejma má svěží styl a inteligentní humor.

13.11.2017

Ze začátku se mi líbil styl, jak je to psané, a také to, že pocházím ze stejné pražské čtvrti, to mě zaujalo, ale později, možná teda i tím, že jsem trošku jiná generace než autor, mě to přestalo bavit. Nechci soudit ničí život, ale přece jenom jsem čekala asi více "hloubky". 3/5

18.11.2016

Z prvu jsem byl knihou naprosto nadšen, připomínala mi dejvické povídky, styl Šabacha. O kterém se také autor několikrát zmiňuje. Ovšem přeskakování v čase a opírání se až moc o politiku, mě přiznám se ke konci už dost nudilo. Uvidíme co vypadne v druhém díle.

23.09.2016

Čtu podruhé. Líbí se mi to. Čtivé, vtipné, chytré. Jsem ročník 52, myslím, že zvláště pro naši generaci a samo určitou krevní skupinu, je knížka fajn. Je dobré si některé věci, které se dály, nechat okomentovat člověkem, který byl často u toho. A zajímavé, že spoustu věcí jsem intuitivně viděla stejně. Dík, pane Hejmo, těším se na další reflexe. Mimochodem, krásná obálka!

09.04.2016

Tuto knihu jsem četla dlouho. Opakovaně jsem četla stejné věty a bylo to pro mě zvláštně napsané. Ale někdy bych si tu knihu ještě jednou ráda přečetla...

11.06.2015

Mám moc ráda Ondřeje Hejmu. Z knížky jsem byla nadšená. Dost jsem myslela na Bludímíru, říkala jsem si jak se asi cítí, když čte pasáže s Terry.

09.10.2014

Mi se to líbilo moc. Mimo jiné i proto, že Ondřej je pouze o 2 roky starší, takže jsem to viděl podobně. Samozřejmě on se pohybuje v poněkud jiné společnosti...
Odkaz na hudbu je pro naši generaci zcela zásadní. Je fajn, že dnes je možné si vše o čem píše pustit na Youtube :-)

18.08.2014

Generační výpověď známého zpěváka a publicisty. Kupodivu mi nevadil slang, který mi běžně vadí, a naopak jsem ocenila nadhled, zpětné komentáře a takovou tu "vlastní nepřiposranost" sám ze sebe.

25.07.2014

Vážený pane Hejmo, po přečtení vaší knihy Fejsbuk si vás představuji před sebou v malé vinárně u nás v Poděbradech a chci vám říct toto: " Čtivé, ftipné, uvěřitelné (fakt mám pocit, že nepotřebuje lhát nebo pravdu přikrášlovat), občas jste pražsky arogantní, ale...ve vašich životních etapách nacházím ty svoje a znovu si je díky knížce probouzím, teď už s nadhledem a humorem..trochu je mi jako spoluženské líto Bludimíry (trocha více prostoru by jí slušelo), krásná myšlenka o čtení dopisů, které jsme kdysi dávno psali a po nějaké době je můžeme zase číst a tak nahlížet do své vlastní dřívější duše a soukromí...a na závěr velká pochvala za obálku knížky aneb andělé jsou v každém z nás a v Terry obzvlášť! Děkuji za příjemné chvilky na chalupě nad vaší knížkou.

13.02.2014

Nedočteno.

29.03.2013

Od knihy jsem nic nečekala, jenom jsem byla zvědavá, jak to pan Hejma napsal, a líbilo se mi to.