Faustovy skleněné hodiny
Jiří Voskovec (p) , Jan Werich
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/367209/mid_faustovy-sklenene-hodiny-SwS-367209.jpg
4
5
1
Kniha má dokumentární charakter, je součástí edičního projektu V+W neznámí, jehož záměrem je podat co nejdůkladnější informace o obou tvůrcích, jejich talentech i působení v české kultuře.První svazek se týká textů (básnických, překladatelských, publicistických) z jejich mládí, doplněných fotografiemi, ediční poznámkou, komentářem i jmenným rejstříkem. Odborně a odpovědně připravená publikace, může také inspirovat dnešní umělce uměleckými postupy a poetistickými prostředky obou divadelních komiků.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Kniha Faustovy skleněné hodiny je v
| Přečtených | 6x |
| Knihotéce | 3x |
| Chystám se číst | 3x |
| Chci si koupit | 2x |
Tuto knihu ocení zejména skalní fandové Jiřího Voskovce a Jana Wericha. A že je opravdu co číst. Kupodivu nejvíce zajímavostí bylo na konci knihy v edičních poznámkách. Když si uvědomíme, že oba kamarádi byli z ročníku 1905, je udivující pozorovat kulturně-umělecký vývoj zejména Jiřího Voskovce.
Ve svých 17-ti létech píše do renomovaných časopisů a jeho příspěvky (zejména básně) jsou tištěny ! O pár let je přijat do Devětsilu, aby jej Teige brzy vyloučil, protože se "zpronevěřil zásadám sdružení" a účinkoval v béčkovém filmu "Katynka z vaječného trhu" považte - v roli milovníka.
Jak dodává Werich: von se Jiřík ve Francii zamiloval do Šimonky (Simone Maine), chtěl ji ukázat krásy Itálie a potřeboval prachy. Tak mu přišla nabídka režiséra Antona velmi vhod.
Oba mládenci vstoupili do divadelního souboru režiséra Frejky, upravili tehdejší hit ve stylu Dada (napsal Alfréd Jarry) "Král Ubu" s Werichem v hlavní roli a Voskovcem jako kpt.Obrubou (I tato úprava tvoří součást knihy).
Úsměvné je hodnocení divadel mimo Prahu, kam se souborem začínajícího Osvobozeného divadla zajížděli.
Bez konkurence zvítězilo Brno : "Na cestě do Brna jsme věděli, že nás čeká dobré obecenstvo, ale netušili jsme, že bude nejlepší, jaké jsme kdy měli".
Ale Prostějov : "Přijedše tam, shledali jsme s bolestí, že všechno obecenstvo šlo na pivo."
Olomouc : "Ačkoliv každý by zde hledal syrečky, leč my s taktem sobě vlastním o nich pomlčíme, neboť jich v Olomouci vůbec není. Ale je tam výtečná slivovice a ještě lepší divadlo. Bizarní obecenstvo se dostavilo prvně s tváří strnulou a bylo zasmušilé, aby se druhého dne nezávazně rozveselilo a dostoupilo ovační potence brněnské."
Bavil jsem se. Jsem rád, že tato kniha vyšla zásluhou úžasné, doslova mravenčí práce editorů R.Dolejše a V.Kofroně.