Faust

Pověst o Faustovi se zakládá na historické postavě středověkého německého alchymisty, v knížkách lidového čtení se objevuje již od 16. století. Johann Wolfgang Goethe, velikán německého romantismu a světové literatury vůbec, přetvořil starou látku v monumentální tragédii ve verši, na které pracoval téměř celý život. Dal tak vzniknout dvěma dílům rozsáhlého dramatu. První z nich je Faustovou osobní tragédií - mudrc zoufalý z omezenosti lidského poznání zaprodá svou duši ďáblu výměnou za splnění veškerých přání, kterým padne za oběť i nevinná Markétka. Druhý díl přechází k obecnému tázání po smyslu lidské existence. Faustův osud se stává závažným uměleckým podobenstvím lidského bloudění. Člověk zmítaný mezi dobrem a zlem však nedojde zatracení, pokud své činorodé úsilí směřuje ve prospěch lidstva....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/35_/356447/faust-4Fp-356447.jpg 4.1452
Originální název:

Faust (1832)

Žánr:
Literatura světová, Divadelní hry
Vydáno:, Garamond
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (50)

Přidat komentář
Kuža007
03. dubna

Složité přesto velkolepé dílo. Faust, Mefistofeles a Markétka, je tu trochu podoba s Dantovou Božskou komedií, ale jen trochu. Bohužel, zde takový konec není.

terule202
25. března

Druhá část příliš komplikovaná

katushah
23. března

Je to hodně těžké literární sousto, musela jsem to číst po menších kouskách, po chvíli mi ty verše lezou na palici. Každopádně toto dílo v sobě skrývá tolik pravdivých věcí a tolik krásných veršů. Určitě se k tomu ještě budu vracet, protože 1 přečtení nestačí. :-)

RemiBlack
27. února

2018/10
Místy byl jazyk tak složitý, že jsem vůbec nechápala děj. Nejvíc se mi líbil úplný začátek, kdy Hospodin a Mefistofeles uzavírají sázku a první část knihy – ta byla dobrá.
Když Faust potkal Markétu, začal být děj ještě méně přehledný a část s čarodějnickým sletem jsem vůbec nepochopila; doteď netuším, o čem byla. Kdyby autor vynechal scény o cestování (kvůli epizodním postavám), popřípadě vše, co následovalo straně 154, příběh by se mi líbil víc.

gacie
12. února

Pro mě velice těžké a obtįžne čtení, i když je dílo veršované. První díl se jakž takž dál přečíst a porozumět mu. Ale druhý díl byl opravdu těžký boj. Veliká hromada postav ve které se člověk ztrácel. Nesouvislý děj. Spousta pro mě zbytečných a prázdných veršů. Bohužel Faust u mě nezabodoval.

LenysekC
02. února

No, tak je to za mnou, hurá! První část ještě budiž, ale ta druhá... Celé mi to nějak unikalo. Za líbivost veršů můžu asi poděkovat panu Fischerovi, tomu klobouk dolů. Ale nejvíc za to, že to dopřekládal až do konce. Já to měla jen číst a trápila jsem se s tím dobře měsíc. Upřímně by mě zajímalo, kolik lidí, kteří to tady chválí, to opravdu tak sebralo, a kolik to píše jen proto, aby nebyli za burany :)
Jedna část mě ale hodně pobavila, asi v souvislosti s tím, že jsem nedávno četla Robota na konci tunelu (Šichtařová, Pikora). Těch pár veršů naprosto vystihuje, jak funguje dnešní ekonomika (zkráceno, vyzobáno):
KANCLÉŘ:
Nechť každému ta poukázka dí:
Stát za ni tisíc korun vyplatí.
Je spolehlivou kryta zárukou:
poklady všemi, pod zemí jež jsou.

CÍSAŘ:
Jak! Bezpříkladný zločin se tu stal!
Kdo císařův že podpis padělal?
A neztrestáno je to? Nepomstěno?

SPRÁVCE POKLADU:
Vzpomeň! Ty sám jsi podepsal své jméno.
Dnes v noci bylo to. Tys Panem byl,
kancléř tě s námi takto oslovil:
"K oslavě dne a k obecnému blahu
rač, prosím, psát: jen něco stačí tahů!"
Tys podepsal; a v noci podpis ten
na lístků tisících byl rozmnožen.
Pak, aby všichni, co jim patří, brali,
my celé stohy orazítkovali:
to platí deset - padesát - to sto.
A nadšení, jež vyvolalo to!

CÍSAŘ:
To že je zlato mým poddaným?
Vojsko i dvůr že platí lístkem tím?
Nu, ať jen platí, ač mi to jak div je!

MEFISTOFELES:
Ne zlato, perly ne, jen papír dáš;
tak pohodlný je, neb víš, co máš;
netřeba hrdlit se či smlouvat jíti,
lze láskou, vínem dosyta se zpíti.
Směnárník, chceš-li, mince dá ti zas;
a nemá-li, jen kopej krátký čas,
pak řetěz, pohár do dražby je dán,
a papír, ihned amortizován,
těm, kdo v něj nevěří, se vysměje.
Tak to svět chce a tak to zvykem je.

aneta7057
19. ledna

Zajímavá kniha, plná úžasných myšlenek. Rozhodně je nutné si ji přečíst vícekrát.

Dolina
15. ledna

Tak tohle teda otestovalo mou čtenářskou gramotnost. Na první přečtení se snad ani nedají zachytit všechny myšlenky, které tam Johann vložil. K tomu mi taky dopomáhal fakt, že se moc neorientuji v řecké mytologii (hanba mi - má přítelkyně je z Řecka) takže mi asi i unikly některé souvislosti z 2. dílu.
Podtrženo sečteno, opravdu skvělé dílo, po zásluze nazývané klasikou. Až načerpám potřebné znalosti, tak si to musím přečíst znovu.

Ally154
30.12.2017

Opravdu nejlepší kniha, kterou jsem kdy četla. Pět hvězdiček mi nestačí :)

Mira7
28.12.2017

Do svého celoživotního díla vložil Goethe svůj um. Verše lze číst opakovaně a nacházet v nich různé myšlenky. Ani monumentálnost díla neubírá na jeho čtivosti, u veršů je ale pro pochopení nutné dost přemýšlet. Přečtením knihy čtenář automaticky „znalost Fausta“ asi nezíská. Může začít číst znovu...

angloumene
02.12.2017

Faust patří mezi světové klasiky zcela zaslouženě. Jedná se o čtivé dílo s přitažlivým dějem a překvapivě hlubokými úvahami převážně o hledání sebe sama. Překvapuje mě, že se Goethemu podařilo vyjádřit tak komplexní děj a úvahy s pomocí několika málo básní.

jani.ruzicko
25.11.2017

Můj oblíbený Faustíček ;o)

Messilina
09.10.2017

Mám tady málo hvězd na ohodnocení knihy. Ale na Fausta bych jich potřebovala celou hvězdokupu.

bee88maja
23.09.2017

Kdo vnitřně sám je filosofem, s tím tato kniha zacloumá, pohrouží se do myšlenek, a nekonečnosti poetických slov. Touhy, vášně v nás, probouzí zlo i za cenu všeho, co máme, a nepřemýšlíme, co ztratit lze.

Jacck
21.07.2017

Co dodat. Kongeniální překlad geniálního veledíla největšího německého básníka. Četl jsem česky i v originále. Nádherné nejen jazykově a básnicky, ale i hloubkou myšlenek. Věčně nespokojený Faust uzavře pakt s Mefistofelem o tom, že M. mu bude sloužit a bude se snažit jej učinit šťastného.

Katranis
03.07.2017

Temný to příběh jednoho Fausta.

Zelvinka
24.06.2017

Kniha na kterou jsem se dlouho chystala, četla jsem jí jen kvůli čtenářské výzvě. Nic mi nedala, ale ani nevzala. Čtivá, ale znovu po ní nesáhnu

PeťkaW.
21.03.2017

Faustovi (i dalším knihám) hrozně škodí zaškatulkování do "povinné četby". Většina lidí čte to, co musí, s nechutí. Faust je úžasný příběh. Má mnoho rovin, ze kterých si podle mě každý něco vybere, i kdyby to měla být jen jedna zajímavá myšlenka. Je psán sice těžším jazykem, který nesedne každému, ale přidává knize na kouzle.

Faustka
13.03.2017

S tím starým byl bych nerad rozmíchán
a milerád ho vídám časem.
Vždyť je to rozkošné, když velký pán
tak lidsky ráčí hovořit i s ďasem.

………………..

Nu, toť Faust,
jenž v srdci mém si komůrku udělal.
Dlít tam bude vesměs tiše,
než znovu ozve se má duše,
chtíc další šprým a švár.

Hoshi
17.11.2016

Fausta jsem poprvé četla na základce a spousta lidí si ťukala na čelo, že jsem se pustila do tak těžkého čtení. Tento příběh o sázce boha s ďáblem jsem četla již několikrát a neustále v něm nacházím nové a nové poznatky, které jsem předtím neviděla a nebo je pořádně nepochopila. Nezavrhujte tuto knihu a dejte jí ještě jednu šanci :)

radusak9806
23.07.2016

Nevím si nějak rady s hodnocením. Nechci knize nijak křivdit, protože mě se v rýmech spatně drží nit. Což přece jen není chyba knihy. Proto volím 3 z 5, protože co rýmů týká je i kniha, která mě vzala o něco více.

wiix
21.06.2016

Celý čas ma udivovalo, ako to autor dokázal, že je to celé vo veršoch a v rýmoch, s dejom a hĺbkou. Už chápem, prečo príbeh odoláva času a kritike čitateľov. Je nadčasové, má dušu a človek musí načrieť hlboko do seba aby sa dovtípil, o čo Faustovi ide a čo sa vlastne s ním deje.

chlo0opek
04.03.2016

No, co k této knize říct? No stručeně - pro mě velké zklamání:(.

A nějak blíž?
...jestli tohle má být jedno z největších děl světové literatury, zůstanu asi navždy kulturním barbarem. Téměř každý odstavec, pokud jsem ho chtěl dobře pochopit, jsem musel číst několikrát, abych pochopil, co tím chtěl básník říct, ale stejně se stávalo, že jsem ani pak pořádně nevěděl, o čem byla předchozí stránka, kterou jsem před chvilkou přečetl...
...opravdu špatně, hodně špatně se to čte...
...jsou stránky, které díky docela záživnému příběhu hltáte, ale zároveň jsou i takové, po kterých mi třeba ani po dvojím přečtení v mysli takřka nic nezůstalo - zkrátka nudná poezie o ničem. V podstatě jsem si v pokročilém čtení jen hlídal, zda v nich není něco důležitého k příběhu a jinak jsem je moc nevnímal:( Bohužel takovýchto nezáživných stránek bylo víc než těch prvních. Když pak přišel závěr (opět nezáživný, v podstatě žádná gradace příběhu), rozhodně to nebylo jako u mých předchozích knih, že bych se zaujetím vnímal každý detail, či se znovu vracel k nějakým pasážím, o kterých se v závěru psalo, abych si je připomněl či ještě lépe pochopil - to zde teda rozhodně nehrozilo. No prostě, jediné, co jsem po dočtení cítil, byla úleva, že už to "prostě nějak" skončilo a nehodlám se již k této knize asi nikdy vracet...

K pozitivům by se dalo přičíst, že byla pasáž v knize, která byla záživná, verše jsou zpracovány promyšleně (nic to však nemění na tom, že jsou ale v příběhu celkově nezáživné), a že je do knihy implementovány i různé aspekty z historie. Toť asi k těm kladům vše.

Celkově tak nakonec slabší 2*.

džanaka
19.12.2015

Krásné. Ale aby to člověk docenil, nutno číst vícekrát (četl jsem to zatím pouze jednou). K pochopení závěru je třeba být obeznámen se západní duchovní tradicí o posmrtném putování ducha.

Knihu bych označil spíše než jako tragédii, tak jako něžnou komedii. Několikrát jsem se v průběhu čtení smál. Dábel je vykreslen jako ironická postava zabředlá do smyslových požitků (podobná většině současných intelektuálů). Faust je filosof zoufale toužící dosáhnout Poznání. Dábel mu nabídne, že jej učiní šťastným, ale každá ze smluvních stran očekává něco jiného. A tak i když dábel zprostředkuje Faustovi smyslové požitky, ženy, bohatství i moc, nakonec nemá na jeho duši nárok, protože Faustovu touhu po přiblížení k Bohu nenaplnil.

V závěru je vykreslen rozdíl mezi světským a božským pohledem na život. To, co se jevilo z pozemského pohledu jako tragédie, je z božského pohledu získání zkušeností ve vývoji ducha. A tak Faust i Markétka v nebi nejsou souzeni, ale přebývají v blaženosti.

eraserhead
11.11.2015

Já nevím, pro mě asi po Fantomasovi druhé knižní zklamání (ve smyslu očekávání-nenaplnění). Jako napsané je to hrozně dobře, ta hra se slovy, barvitost, rýmy, to všechno mě bavilo, ale tak nějak jsem, po několika zhlédnutých filmových verzích aobecném povědomí o příběhu, očekával trošku něco jiného. Hlavně mě po celou dobu vrtalo hlavou, proč se to jmenuje Faust, když se jeho postava v celé knize objevuje zhruba jen max v 35-40%, jinak se tam míhal přehršel různých jiných postav. Celkově mi to přijde jako soubor několika samostatných, na sobě nejednou zcela nezávislých příběhů, než souvislý děj. A taky tak nějak nechápu to neustálé odkazování k antice a používání antických postav, což ale bylo pro tehdejší dobu tak nějak typické. Ta kniha obsahuje spoustu skvělých, velmi vychytaných a rozumných částí, které mají smysl, sílu a nejednou i pravdu, ale jako celek mě zase až tak nenadchla.

lada4430
12.07.2015

,,Má krásná slečno, smím se ptát,
zda mohu vám rámě a průvod dát?

Já nejsem slečna. A krásná k tomu!
Já bez průvodce trefím domů.."

Plútarchos
07.02.2015

Vybrané scény z Fausta (výběr a doslov od Miloše Pohorského) s německým a českým textem (překlad od Otokara Fischera) čtenáře seznámí s obsahem a vznikem celého Goethova Fausta. Dílo je to určitě monumentální a po zásluze je ve fondu světové literatury. Nedovedu si ale představit sebe, jak čtu kompletní Faustovu tragédii. Je to psáno ve stylu divadelního scénáře, verše jsou tvrdé, kostrbaté a neuspořádané (asi jako celá němčina), občas musím hledat rým... Verše mají plynout hladce, něžně, kulatě, čtenář má vnímat obsah slov a nikoliv sledovat formu. Oproti Dantově "Božské komedii" nebo Shakespearově "Romeu a Julii" se to nedá se čtivostí srovnat. I "Utrpení mladého Werthera" jsem udělil 4 hvězdy! Knize (vlastně Faustovi) dávám dvě hvězdičky! Výběru scén bych mohl dát 3 hvězdy za seznámení se s "celým" "Faustem a Markétkou" na pouhých 50 stránkách, Goethem a pozadím vzniku díla. Nevím, jestli si někdy celého Fausta přečtu (tento výběr mě dost odradil), ale určitě se nejdřív, ještě v knihovně, přesvědčím o jeho čtivosti srovnáním právě těchto vybraných scén!

Sklenička
17.11.2014

Autorovi všechna čest za takto monumentální dílo. Dílo s mnoha symbolickými narážkami, případné neporozumění však nenaruší čtenářovo vnímání samotného příběhu.

zuza.floderova
24.06.2014

Faust, kniha která v mém srdci zůstane už napořád. ;) Moc hezká, čtivá, perfektní. Goethe je dobrý spisovatel, čtivý. ;)

oXide
02.06.2014

Faust je svým obsahem jednou z nejčastěji zpracovaných námětů v evropské literatuře. Příběh člověk víceméně zná a rozhodně to není důvod, proč se do čtení pustit. Tím důvodem je právě ono zpracování díla, na kterém Goethe pracoval po celý život (opravdu zamyslete se nad tím, věnovat něčemu celý svůj život, byť s přestávkami, ale s nejasným výsledkem. Dnes nepředstavitelná záležitost.) a tak tady máme přes 12 tisíc veršů, kde si každý najde právě to svoje. Ať už je to ladnost a jejich krása, hlubší myšlenky apod.

Ale upřímně, nemám co víc k Faustovi říct, mlčím a tiše žasnu! Jen mě trochu mrzí, že takovým velikánům, jako byl Goethe, se ve škole nevěnuje alespoň o trochu více času.