Farao
Bolesław Prus (p)
Realistický román z dějin starověkého Egypta, podávající podle požadavků doby svého vzniku (1895) jeho historicky věrný obraz, opřený o studium vědeckých pramenů a o přímé citáty starých egyptských literárních památek. Líčí dobu krátké bouřlivé vlády faraona Ramsesa XIII. v 11. stol. př. n. l. a zobrazuje život všech vrstev starověké egyptské společnosti: sedláků, úředníků, vojska, dvora faraonova, a ukazuje také na postavení cizinců (Féničanů, Řeků, Židů), žijících v Egyptě. Pokrokový mladý panovník chce ve prospěch utiskované třídy rolníků provést rozsáhlé reformy, především odejmout státní moc třídě kněží, která se ze zdrojů státních příjmů nejvíce obohacuje. Svých cílů chce však dosáhnout radikálními prostředky, v přítomné době nevhodnými a neúčinnými: válkou a spoléháním na pomoc cizozemských finančníků. Zároveň svou nerozvážností a špatným výběrem přátel se vydává do rukou odpůrců a je jimi zahuben. Jeho myšlenky uskuteční třída, proti které bojoval a která si obratnou politikou ještě upevní svou moc. Boleslaw Prus odsuzuje takto romanticky neukázněného jednotlivce, podceňujícího moc a státnickou moudrost protivníkovu.... celý text
Literatura světová , Historické romány
Vydáno: 1962 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a umění
Originální název:
Faraon , 1895
více info...
Přidat komentář
Člověk si nedokáže ani představit tu vyspělou civilizaci a ty znalosti, které měli kněží ( inženýrství, politiku, hvězdářství, náboženství...) a věřím, že se některé vědomosti ztratili v propasti zapomnění a je jen na Bozích, kdy se opět vynoří a ukáží se světu.
Příběh je z 11. století před Kristem a je spíše politický, ale autor vám i vylíčí tehdejší dobu a neokrade vás ani od popisu měst, chrámů, kraje, o pověrčivosti Egypťanů, posmrtném životě...
Chtěl jsem dát knize pět hvězd, ale nevím jestli je to chyba autora nebo překladatelek, ale objevují se tam novodobá slova, která mě rušila ( policie, kostelní krysy a jiné ). 4 hvězdy.
Autor nám předkládá romantický příběh Ramsese XIII. plný zajímavých historek založených na skutečných historických faktech. Bohužel v mém případě však nikterak napínavých - spád děje je často a rušivě přerušován popisem chrámů, ulic a měst. Přestože román obsahuje plno tajemství, zvratů, milostných romancí a intrik, nejde o nijak napínavě podaný příběh. Doslova jsem se těšil na dramatický závěr, na konec knihy, na vyvrcholení mocenského boje faraóna - kterého musíte od začátku až do konce milovat, či mu alespoň držet palce - proti zpupným kněžím. Autor však nenašel způsob, jak závěr dramaticky vylíčit a tak se bez emocí dozvíme zakončení celého příběhu, u kterého mně osobně slza neukápla - a to je bohužel škoda, protože román by tím získal mnoho! Milovníci starého Egypta si však určitě při tomto romantickém čtení přijdou na své. A pokud vydržíte až k Epilogu, dáte rozhodně o hvězdičku více až zjistíte, že je román nadčasový a se spoustou myšlenek! :-)
Opravdu nádherný historický román ze starověkého Egypta. Jeden z nejlepších historických románu které jsem četl. Hlavní postavě Ramsesovi jsem držel pěsti až do konce. Je obdivuhodné že děj knihy by se hodil do každého časového období dějin.
Nádherný epický román ze starého Egypta, tentokrát ani ne o lékařovi, ani ne příliš o bojích, ani o kněžstvu. Ale spíše o lásce a politice. Možná nejrealističtější román s obdobnou tematikou. Krásně se čte a člověk se zasní a octne se v tom romantickém období dávných časů.
Do detailu rozpracovaný boj panovníka s kněžskou vrstvou. Promícháno válkami a panovnickými záležitostmi. Prus je mistr pera a tato kniha je povinností pro všechny čtenáře kvalitních historických románů.
Byl to záměr či náhoda, která Boleslawa Pruse svedla k tomu že si vybral právě společnost Starého Egypta? Řekla bych že záměr, kde jinde by mohl uplatnit ono jádro které v knize tak bravurně odhaluje.Roztěká, na některých míístech naprosto mistrně roztěká čtenářskou mysl..." Teď jste na půdě starého Egypta a mrknete a tady už nejste nebo nemusíte být na půdě starého Egypta" Nemohl si zvolit jinak pro takový příběh, kupříkladu ve Starém Římě by mu to nefungovalo, on potřeboval polotrokářskou společnost aby na ní ukázal prvky, které od zrodu civilizace až tak zcela neumlkají. A přitom zanechal v knize tón a lehkou duši, který se patří takovým dílům. Ono to není "jen pečlivě napsané" ono je to hlavně velice dobře promyšlené.
Uz delsi dobu jsem chtel okusit trochu z atmosfery davneho Egypta a zaroven si precist neco hlubsiho a "akcnejsiho", nez bylo 50 odstinu a Hostitel! Ve Farau jsem navdavkem dostal kus staroveke historie, uvahy o smyslu zivota a taky par rad do zivota. A tech 650 stran jsem zvladl za jediny mesic = muj rekord...Vrele doporucuji, opravdu peclive napsane dilo!!!
Výborně propracovaný román se skvělou atmosférou, který působí velmi autenticky a věrohodně. Je vidět, že si autor dal s textem velkou práci a čtenář musí při čtení nabýt dojmu, že takhle se to tenkrát klidně mohlo odehrát. Trochu mě zklamal závěr, ale to je prostě tím, že jsem čekal a moc chtěl, aby to dopadlo jinak, kniha (a celý příběh) tím ale samozřejmě nijak neutepěla.
Těžko hledat slova k vystižení tohoto skvělého románu. Tolik podložených informací o dějinách a životě v starodávném Egyptě, tolik hlubokých vhledů do psychiky jeho obyvatel, tolik emocí, intrik a napětí! Zároveň hluboké zamyšlení nad existencí a úsilím člověka a smyslu jeho existence. Rozhodně patří do top ten knih, které jsem přečetl.
Nádherná knížka. Nejdříve jsem se bála počtu stran, ale byl to krásný příběh! Doporučuji
Štítky knihy
Egypt polská literatura starověk faraoni starověký Egypt historické romány
Autorovy další knížky
| 1962 |  Farao |
| 1981 |  Loutka I. |
| 1966 | Loutka II |
| 1959 | Sirotčí osud |
| 1949 | Palác a barabizna |
Kniha Farao je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 294x |
| Čtenářské výzvě | 22x |
| Doporučených | 26x |
| Knihotéce | 276x |
| Chystám se číst | 122x |
| Chci si koupit | 18x |
| dalších seznamech | 9x |
Musím uznat, že jde o velmi dobře propracované dílo, vystavěné na historických reáliích starověkého egypta. Obsahuje spoustu zajímavých myšlenek; zejména v epilogu to jimi srší na všechny strany, jakoby autor na poslední chvíli chtěl snad něco dohánět, přestože vlastně nevidím důvod po tom všem, co již bylo napsáno.
Všiml jsem si, že v komentářích bylo toto dílo srovnáno s Egypťanem Sinuhetem od M. Waltariho. Mně osobně přišel příběh Sinuheta poněkud zajímavější a poutavější než přiběh Ramsese XII a Ramsese XIII. Farao však obsahuje věci, na které se v Sinuhetovi nedostalo, takže mám ten pocit, že se tyto dvě knihy nějakým záhadným způsobem po filozofické stránce krásně doplňují.