3x Fantomas

Tři romány (Fantomas, Fiakr noci a Červená vosa) o géniovi zločinu a králi pařížského podsvětí, vyšly u nás v jednom svazku pod názvem 3x Fantomas. Tři staré, dobrodružné a nadmíru krvavé romány (v jedné knize) vás zavedou do Paříže počátku 20. století. Vydejte se do opuštěných temných uliček i na zalidněné bulváry. Vstupte do zchátralých starých domů i honosných zámeckých sídel. Navštivte nebezpečné krčmy i luxusní obchodní domy; umělecké galerie i špinavé brlohy "apačů". Pronikněte mezi galérku i horních 10 000. Projděte se tajemnými nočními zahradami nebo nahlédněte za zdi ostře střeženého vězení. Prostě a jednoduše... neváhejte. Nasedněte do Fiakru noci a ptejte se po Červené vose. A hlavně... bojte se Fantomase!...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/26_/26559/x-fantomas-26559.jpg 4.257
Série:

Fantomas (19.)

Originální název:

Fantômas / Le Fiacre de Nuit / La guêpe Rouge (1962)

Žánr:
Literatura světová, Detektivky
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (16)

Přidat komentář
Atanone
26. dubna

Fantomas..aneb setkání po letech. Nutno říct,že ten časový rozdíl je hodně znát. Knihu jsem poprvé četla ,když mi bylo nějakých 16..nebo 17?. Pamatuji si,že mi připadala hrozně napínavá a bavila mě (na rozdíl od filmů o Fantomasovi,které fakt nemusím) Na druhé čtení s odstupem mi už sice nepřišla tak napínavá,ale bavila jsem se opět. Hvězdičky nechávám tak,jak jsou a děkuji 85098211,která mi knihu k mé veliké radosti věnovala .
A přidávám perličku:
„Sakra,vona zhebla. Hrome. Todle mi nikdá neudělala. Kam teď s ní?“

ChristineDaee
01. dubna

Takže, ako tu bolo spomenuté, kniha má spoločné s filmom akurát mená. Juve aj Fantomas sú obaja veľmi inteligentní, vo výbornej fyzickej kondícii a neobyčajne krásni (ako je ustavične zdôrazňované). Fantomas má milenku, ktorej je schopný zniesť modré z neba a dcéru Helenu, ktorá pred ním vytrvalo uteká a tým mu spôsobuje veľkú bolesť. Kniha má miestami až mierne gotickú atmosféru - ,,noční fiakr'', ktorý sa používa na prevoz obetí vraždy, výroba kostier z neznámych mŕtvol, Fantomas prekvapí šľachtičnú v kúpeli, Fantomasovo vyčíňanie v obchodnom dome (z rozprašovača na voňavku strieka kyselina, v topánkach sú ukryté britvy...), Fantomasov pobyt vo väzení a jeho útek a viaceré brutálne vraždy - to sú zároveň najlepšie časti. Keď príde k logickej výstavbe deja, kniha často pokrivkáva, postavy konajú neprirodzene, najmä Fantomasovi známi z podsvetia sú často detinskí. za najslabšie pokladám ustavičné maskovanie postáv, vďaka ktorému majú všetky problémy príliš jednoduché riešenia. Knihu tvoria tri časti, medzi ktorými ich pomerne veľa chýba a ani posledná nie je konečná. Za najlepšiu považujem už spomenutý ,, Noční fiakr ''. Bolo by pekné mať aj film užšie vychádzajúci z tohto dielka.

85098211
11. března

Tuto knihu jsem četla už před více než dvaceti lety, hned po jejím vydání v roce 1991. A nyní jsem si ji vychutnala znovu - jako audioknihu. Musím předeslat, že filmy miluji a podle mého názoru patří k těm nejlepším s Louisem de Funésem. Jsou vynikající, ale kniha je opravdu úplně jiná. Pokud se ale s touto skutečností smíříte, potom vás čeká jedinečný čtenářský zážitek! Dozvíte se, jak se "zrodil" novinář Fandor, mnohem více prostoru než ve filmu zde dostane i lady Belthamová a hlavně ji poznáte z její temné stránky, zažijete i velká dobrodružství s Helenou, kterou byste, pokud znáte filmy, v knize asi jen těžko poznali. Plus také starý, známý Juve, který je moc sympatický, ale také lidsky omylný. A úplně na závěr musím samozřejmě zmínit Fantomase, který je zde doslova mistrem zločinu a také - a to hlavně - krutosti. U některých scén se vám možná bude dělat špatně, jako mě, ale i takový skutečný Fantomas je...

Atanone
14.05.2017

Jé,jak já jsem se kdysi u téhle knížky krásně bála !! Byla tajemná a strašidelná a strašně napínavá.. a pak nesehnatelná. God bless e-books,naštěstí ji mám alespoň virtuálně a je na mém dlouhatánském seznamu knih,ke kterým bych se chtěla vrátit. Jestli se dožiju. Ne že bych byla až tak stará,ale ten seznam je zatraceně dlouhý.

HildegardaPivo
04.05.2017

Tuto knihu jsem si vybral, protože Fantomas je má oblíbená postava, ale netušil jsem, že se tato kniha nebude podobat filmovému zpracování z 60. let. Po přečtení prvního dílu jsem byl opravdu nadšený, jak to autoři hezky zpracovali. Když přišlo na druhý díl v této knize byl bohužel jsem zklamaný, protože díl: Noční fiakr je v pořadí 9. a díly které byly mezi tím si člověk musí zřejmě domyslet. Ostatně jako díl: Červená vosa je v pořadí 19.

hetzerjoke
02.12.2016

Jedním slovem famózní. Fantomas naplnil a dokonce předčil moje očekávání a po všech 623 stránek mě nefalšovaně bavil. Juve jako geniální detektiv, hrdinný Fandor, tedy Charles Rambert, směšný Bouzzile, tajemná Lady Beltham, rozpolcená Helena a hlavně mistr hrůzy Fantomas, všichni do jednoho mě udivovali propracovanými dialogy a akčními scénami. A pro ty, kdo se těší na krvavou přestřelku, počkejte si na slova: "Kdo z koho Juve" Kdo z koho Fantomasi"

Ajrad1981
26.09.2016

Proč jsem si, proboha, vymyslela, že budu číst něco, co znám málem zpaměti? To byla první myšlenka, když jsem vzala knihu do ruky. Ale co to je? Takhle to přece nezačínalo! Na začátku je přece novinář Fandor unesen Fantomasem, protože si vycucal z prstu interview a udělal z Fantomase magora! Nebo se pletu? Já se na to snad budu muset podívat znova, taková skleróza!
Po pár stranách jsem pochopila, že moje paměť je v pořádku, že jen čtu něco úplně jiného, než jsem čekala. Že tady Fantomas má i civilní jméno, opravdu svoje, nejen jména lidí, za než se vydává. A Juve, žádný potřeštěný polda s dlouhým vedením, který vždy vše pochopí pět minut po dvanácté, ale policista, kterému to pálí. A na konci prvního dílu se objevuje i Fandor, byť už jsem ho tam ani neočekávala.
Druhý díl hned od začátku jaksi nenavazoval na konec toho prvního, což mě přinutilo hledat a zjistit, že se vůbec nejedná o díl druhý. Ale to nevadilo, to, co chybělo, bylo vysvětleno, aspoň natolik, že se člověk mohl zorientovat. A poněkud překvapení, doteď jsem netušila, že Fantomas má dceru.
Ve třetí části jsem se taky musela trochu srovnat s tím, že neznám předchozí díly, ale i tady to šlo. Fantomas ve vězení ovšem znamenal pro děj tak trochu útlum, napínavé to sice bylo, ale bez zloducha to nemělo šťávu. Naštěstí pro děj se tam moc dlouho neohřál. Konec je otevřený a to mě děsně štve. Chci vědět, jak to bylo dál! Fantomase asi nezabili, když následují další díly série, ale tahle otázka mě jaksi teď momentálně vůbec nezajímá. Zajímá mě Fandor! Bohužel tohle byl nejspíš poslední díl, který byl přeložen do češtiny, a ve francouzštině si opravdu nepočtu. Chjo.

A nejúžasnější části už dříve popsal Apache, já bych se jen opakovala.

Ryrok
13.08.2016

Dobré, vždy mě rozesměje Fantomas

Rup
04.08.2016

Odvážní chlapíci tihle Souvestre a Allain - leč ve své době. Škoda, že ze svého detektiva udělali úplného pitomce. Asi jsem poněkud náročnější, avšak, i přes zohlednění žánru a doby vzniku a při zamhouření obou očí nad bezbřehou naivitou dílka (dílek), nemohu dát víc než tři hvězdy. Navíc mě nesmírně iritovalo neuvěřitelné množství, alespoň v českém překladu, zbytečných až nesmyslně použitých výpustek (trojteček) a nemožná čeština vůbec.

ber-tram
21.01.2016

Každý měsíc, přátelé, každý měsíc přivedla dvojice novinářů na svět nové regulérní dobrodružství génia zločinu. Od února 1911 do září 1913 celkem 32 knih! Podle toho to taky vypadá, namítnou zasmrádlí pseudointelektuálové. Jistě, práce kvapná bývá obvykle málo platná, ovšem v případě této série nutno smeknout před disciplínou a pohotovostí, s jakou autoři vymýšleli fikané zápletky, komponovali svižné dialogy, budovali napětí a vykreslovali atmosféru temné Paříže. A kdo si neoblíbí somráka Bouzilla, je totální nelida! Škoda, že do češtiny byla převedena sotva třetina jejich díla, většina za první republiky, přičemž se pochopitelně dnes jedná o starožitnosti. V edici 3x, která si mě podmanila mimo jiné slangovým výrazivem, se objevil příběh první, devátý a devatenáctý. 46-48/11

eraserhead
14.08.2015

Tak tohle bylo utrpení mladého (a krásného) eraserheada. Já jsem samozřejmě věděl, že je to něco úplně jiného, než francouzské komedie nebo Fantomas z Arabely, dokonce jsem o to byl natěšenější, ale nakonec se to stalo jednou z nejhroších knih poslední doby, co jsem četl. Už pro ten naivně dětinský styl, s doslovným vysvětlováním, jakoby cílovkou byli děti základní školou povinné. Nejvíce mě iritovalo, jak postavy pořád mluvy samy se sebou. Jakoby trpěly stařecko-dementní samomluvou. Věci, které by měly být řečeny normálně v ději, si říkaly sami sobě. Pořád a neustále. A ty směšné, až cimrmanovské zvraty, pořád se někdo maskoval a odmaskovával, mrtví ožívali, nebyli mrtví, prakticky nikdo nebyl tím, kým se zdál. A nakonec i ten tolik obávaný Fantomas byl jen suchým obyčejným týpkem, o kterém nás kniha neustále musela ubezpečovat jak je hrozný, nedostižný a zlý. Vlastně jediné, co mě na té knize zaujalo bylo, jak byla (řekl bych, že na svou dobu i žánr) drsná a tvrdá, že si nebrala s mrtvými servítky. Obrovské zklamání.

Langosh
18.10.2014

Jsem zvyklý na filmové verze Fantomase, tahle knižní je úplně jiná. Asi toho autoři napsali více, protože jako by mezi jednotlivými díly chybělo další dílo. Ve třetím díle Červená vosa najednou vystupují Dick a Sarah Gordonová, no kde se vzali? Žádný popis o těchto postavých. Mám pak ještě knihu Fantomas kontra Juve, tam o nich nic není, ani o Heleně a ta se najednou v tom druhém díle objevila a že prý se s Fandorem milují. Ale tak to tolik nevadí. Bavil jsem se a četlo se to dobře, první díl Fantomas jsem přečetl během pár dní, jak se to výborně četlo. Výborná vedlejší postava Bouzille, ten byl snad všude :D

Sadako
30.09.2014

Úžasný krvák, ryzí brak se (na dobu sepsání rozhodně) znamenitým tempem a nebývalou odvahou rozmáchle a přitom svižně popsat kdejakou důmyslnou smrt či kličku, kterou uniká tu Fantomas zpod ostří guillotiny, tu Fandor či Juve z jeho smrtících pastí. Vzhledem k faktu, že P. Souvestre a M. Allain napsali mezi lety 1911 a 1913 32! příběhů o Fantomasovi a zde se objevují ty s pořadovými číslem 1, 9 a 19, mohou se některé skutečnosti, např. Fandorův vztah s Helenou, jevit jako blesk z čistého nebe, nicméně předpokládám, že nějaký počátek a vývoj se vyskytuje v těch dílech, které jsem neměla možnost číst. Na výběr těchto tří vyprávění si ovšem vůbec nestěžuji, jednokaždné z nich stojí za přečtení a pohromadě (zejména v případě návaznosti Fiakru a Vosy) drží sice s výhradami, ale i přesto docela fungují.

Bublushka
11.09.2014

Od téhle malé trilogie, či jak se to dá nazvat jsem nic nečekala. Objevila jsem to ve starých knihách mých rodičů a z mě dosud neznámého důvodu si to přidala do své knihovničky. Dlouho jsme se neměla ke čtení, ale pak mě napadlo, že když už jsem si to vzala, že bych to měla taky přečíst a byla jsem zvědavá jak je to napsané. A byla jsem dost překvapena.
První dílek z této knihy se četl bezvadně. Hrdinové mi přirostli k srdci a já se bezvadně bavila. Potěšilo mě že Fantomas není ten trapák se zelenou hlavou co se tak přiblble směje a dá se skvěle parodovat. A že detektiv Juve není potrhlý Funes, ale opravdový a dobrý detektiv. Soupeření mezi nima dvěma mě bavilo tak, že jsem měla rychle přečteno a chtěla jsem číst dál. I když mě trochu zarazilo jak unikl protože stačilo tak strašně málo, aby mu to nevyšlo. Ale o to to vlastně bylo lepší. Po dlouhé době mě nějaká kniha překvapila. Druhý díl v knize na sebe nedal dlouho čekat a já byla nadšena. Zase se to četlo skvěle, dialogy nebyly strojené, hrdinové měli logické uvažování a jejich psychologie byla propracovaná. A zvláštně kruté počínání Fantomase mi přišlo bezvadné. Jen mě zas štvalo že ho nechytli. Ale dokonalý mi přišel tajemný Dominik Husson, jehož počínání mi pohánělo mráz po zádech. Po tom jsem si řekla, že to fakt nejsou špatné knihy a autoři umí se slovy a postavami dobře pracovat. Na třetí díl jsem byla zvědavá, protože jsme si už myslela, že Fantomase chytěj, ale nakonec zase nic a konec byl tak divnej. Asi mě to přitáhne k dalšímu čtení, protože chci vědět zda ho chytěj, ale nebude to hned. Třetí díl byl z této "série" nejslabší. Místy jsem se nudila a zápletka náhle nebyla tak dobrá jako u předchozích dvou dílů. Nelogicky se tam objevila Fandorova láska z Fantomasově dceři a nejspíš je tato "série" tvořena z knih, které mezi sebou mají další díly. Ale i tak to nebylo špatné, jen ne tak dobré jako předchozí dva. Takže tuhle knihu tvořenou třemi knihami doporučuji. Stojí to za to i když místy je to trochu nudné, ale opravdu jen místy. A Fantomas si u mě náhle šphl, není to ten trapák, ale hustej zločinec, kterýho sakra musej chytit :)

evickakyticka
27.09.2011

Od této knihy jsem čekala něco jiného, protože všichni známe Fantomase z televize, a to trochu jinak. Originální předloha rozhodně není špatná, to ne! Hlavně bych vyzdvihla vedlejší postavy, které měly v příběhu krásnou roli a dokonce mi byly sympatičtější než hlavní padouch Fantomas. A to tulák Bouzille a Dominik Husson. Jak už je níže popsaná smrt všeuměla Sundse, ta nebyla také k zahození. Smrt dle mého gusta:)
Ale všechno má i své proti, a to: nemám ráda přeslazenost a lásku až za hrob, kdo četl Drákulu od Stokera, ví, o čem je řeč. A také jsem měla divný pocit z toho, jak se postavy neustále měni v někoho jiného...Proto průměr...

Apache

Myslím, že následující úryvky z knihy poslouží jako nejlepší důkaz toho, že původní románový Fantomas, oblíbenec surrealistů a hledačů bizarních a temných příběhů, nemá mnoho společného s pozdějšími komediálními filmy s Louisem de Funesem a Jeanem Maraisem:

FANTOMAS

"Fantomas." "Prosím?" "Říkám – Fantomas!" "A co je to?" "Nic - a všechno." "Tak co to znamená?" "Je to nikdo... a přesto někdo!" "A co vůbec dělá ten někdo?" "Nahání strach.“

Kat Diebler uchopil oběma rukama odsouzencovu hlavu za uši a vtáhl ji silou do otvoru... Klapla spoušť... Bleskla padající sekera... Vytryskl proud krve... Tisíce prsou vydalo dušený zvuk. Hlava odsouzeného se skutálela do koše s drtinami. Vtom Juve prudce odsunul Fandora a skočil k lešení. Prorazil mezi pacholky, zabořil se rukama do drtin zborcených krví, popadl za vlasy odříznutou hlavu... a vteřinu se na ni zahleděl... Pacholci poděšení neslýchaným činem se vrhli na detektiva... Kat ho odstrčil: "Vy jste se zbláznil! Běžte pryč!" Fandor viděl, že Juve vrávorá, jako by měl omdlít... Přiběhl k němu: "Proboha..." vykřikl s úzkostí v hlase. Juve přerývanými slovy, těžce dýchaje, vysvětloval: "Ten, kdo právě zemřel, nebyl Gurn... Ach proklatě! ... Fantomas unikl! Fantomas je na svobodě! Dal popravit místo sebe nevinného! Říkám ti, že Fantomas je živ!"

FIAKR NOCI

“Vzpomínám si. Jsem mrtvá. Já jsem Raymonda.“ Mrtvá? Mrtví si na nic nevzpomínají. Přicházela k sobě. Raymonda, která se utopila v Seině, se probírala k životu. Pomalu se jí vracelo vědomí. Přivykla už tak dokonale pocitu smrti, že odvykla pocitu života. A přece se jí rychle rozproudila krev v žilách a normálně rozbušil tep, který během jejího bezvědomí zeslábl a téměř ustal. „Kde to jsem? Co se to se mnou stalo?“

“Márnice,“ zašeptala. „To je márnice. Mysleli si, že jsem utopená.“ Ale ne, nebyla to márnice, protože u stěny spatřila lidské kostry v řadě jednu vedle druhé, zavěšené od stropu na dlouhých provazech. Na dvou sousedních stolech ležely dvě bílé postavy, přikryté rubáši. A o kus dál... Pod chodidly ucítila Raymonda chladnou a mrazivou vlhkost lepkavých dlaždic. Potácivě se rozběhla k posledním stolům. Tam spatřila něco nepojmenovatelného, hnusného, co hrůznou děsivostí převyšovalo všechny výtvory nejbujnější fantazie. Ležela tam mrtvola ženy, natažená na zádech. Bývala to bezpochyby mladá žena, protože paže si dosud zachovaly jemný a pěkný tvar. Ale tělo bylo v naprostém rozkladu. Nafialovělé maso světélkovalo, jedno oko chybělo a místo něho zela v obličeji díra, z poloviny pravé tváře visely cáry. Břicho se proměnilo v hromadu hemžících se červů. Raymonda uskočila a shodila přitom na podlahu něco těžkého a splasklého. Byla to noha vytržená z kyčle, na níž po celé délce stehna bylo ještě netknuté maso. Avšak kosti na chodidle a na lýtku byly úplně holé, jakoby oškrábané. „Bože, já blázním,“ pomyslela si, a s hlavou v dlaních běžela na druhý konec místnosti. Když míjela stůl, na němž se probudila, nohy se jí zapletly do rubáše. Chtěla se ho zbavit, jenom se však ještě víc zamotala a skutálela se na zem. Přitom se rukama chytila za cosi, co se na ni převrátilo. Cítila, jak jí po nahých pažích stéká nějaká studená tekutina, kapku po kapce, pomalu.

ČERVENÁ VOSA

Hodil Sundse na střechu, přitáhl ho za nohy, aniž se staral o to, že mu drsný povrch břidlicových tašek strašně drásá obličej. Fantomas spustil Sundse až k okapové rouře. Položil ho tam, vyvážil jeho tělo tak, že spola viselo do prázdna. „Dobře mě poslouchej,“ prohlásil bandita, skláněje se k uchu své oběti, „podívej, co udělám. Na nohu ti přivážu šňůru, druhý konec bude uvázán ke dveřím ateliéru. Až někdo otevře dveře, zatáhne za šňůru a tebe stáhne se střechy. Nemysli si, Sundsi, že to je všechno. Mohlo by se stát, že bys to přežil. A já jsem se, kamaráde, rozhodl, že zemřeš. Podívej se: Vidíš tenhle drát, je na něm na konci smyčka, navléknu ti ji na krk, prokáže tutéž službu jako ostří gilotiny. Tak, můj milý, až budeš padat dolů, zarazí tě najednou ostrá oprátka. Drát není dost dlouhý na to, abys mohl spadnout až na zem. Zůstaneš na něm viset a oběsíš se tak prudce, že ti to doufám uřízne hlavu. Tak to tě čeká, Sundsi. Mysli na to a řekni si, jestli nebylo lepší mi věrně sloužit?“

“To je Fantomasova dcera, to je Helena, Vosa,“ šeptali policisté. Byla od paty k hlavě zborcená krví, měla krev na obličeji, na šatech, na rukou, a Juve automaticky prohlásil: „Červená vosa.“ Fandor šel sám směrem k domu. Havard se chystal dát rozkaz k palbě, ale neodvážil se. „Pojďte zpátky, Fandore,“ křičel. Avšak Fandor si stoupl mezi policisty a Helenu. A šel pomalu k ní, dívka se na něj podívala, jak se blíží, a stála nehybně před vchodem. Měla v ruce revolver, pohlížela na Fandora, upřeně se mu dívala do očí, její zrak vyzařoval strašné zoufalství. Fandor šel stále blíž, byl už pod schody před domem, sotva dva metry od ženy, kterou miloval. Tu se Heleniny bledé rty zachvěly. Dívka ho varovala: „Nechoďte blíž, Fandore, nepřibližujte se.“ Fandor ani slovem neodpověděl, nepokynul a vystoupil na první schod; Helena mu připadala krásnější než kdykoliv jindy, s tragickou tváří, v níž zářily rozšířené zornice, ze kterých šlehaly temné blesky. Paže měla zpola obnažené, bílá kůže prosvítala pod rudými skvrnami. Helena se zachvěla. Uvědomila si, že se Fandorovo rozhodnutí nedá zvrátit; upírala na něj pohled šílený láskou a hrůzou a opakovala: „Pro smilování, ve jménu naší lásky, nepřibližujte se.“ Fandor vystoupil na druhý schod. Tu Helena vyrazila zoufalý výkřik: „Zastavte se nebo střelím.“ Fandor šel dál. A tu nastala nezapomenutelná a zároveň strašná


Štítky

detektivky 3x Fantomas

Autoři knihy

Pierre Souvestre

Pierre Souvestre
francouzská, 1874 - 1914

Marcel Allain

Marcel Allain
francouzská, 1885 - 1969

Podobné knihy

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených4x
v Přečtených73x
v Čtenářské výzvě2x
v Doporučených3x
v Knihotéce84x
v Chystám se číst13x
v Chci si koupit7x
v dalších seznamech4x