Faktomluva
Hans Rosling , Ola Rosling , Anna Rosling Rönlund
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/415920/bmid_faktomluva-ot0-415920.png
4
850
204
Když mají lidé odpovídat na jednoduché otázky o stavu světa – například zda ubývá extrémní chudoby, jaká je na Zemi průměrná délka života nebo jak násilný je náš svět – dostáváme systematicky špatné odpovědi. Tak špatné, že kdyby měli zcela náhodně odpovídat šimpanzi, dosáhnou lepších výsledků než učitelé, investiční bankéři i nositelé Nobelovy ceny. Lékař, statistik a zábavný popularizátor Hans Rosling nabízí radikálně nové vysvětletní tohoto jevu. Odhaluje deset instinktů – nevědomých, ale předvídatelných myšlenkových zkreslení, která ovlivňují naše názory na okolní svět. Jde například o instinkt propasti (sklon rozdělovat svět na zásadně odlišné tábory), negativity (více si všímáme jevů špatných než dobrých), ale také urgentnosti (pocit „teď, nebo nikdy“ nás vede k unáhleným rozhodnutím) či obviňování (hledáme viníky, nikoli příčiny). Soustředíme-li se na fakta, zjistíme, že svět jako celek je na tom mnohem lépe, než si myslíme. A že se navíc rychle zlepšuje. Neznamená to, že neexistují vážné problémy a rizika. Neznáme-li však své klamné instinkty, nedokážeme se na problémy dívat na základě faktů a soustředit se na to, co nás ohrožuje nejvíc. Inspirující Faktomluva, plná napínavých i dojemných příběhů, je zásadní knihou, která změní způsob vašeho hodnocení světa a vybaví vás schopností správně reagovat na budoucí výzvy.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Osobní rozvoj a styl
Vydáno:
2018
,
Jan Melvil
Originální název:
Factfulness , 2018
více info...
Přidat komentář
Skvělá kniha. Myslím si, že každý, kdo ji přečte, se začně nad výroky typu "na světě je čím dál větší bída" nebo "létání letadlem je nebezpečné" zamýšlet, bude se dívat na věci s potřebným nadhledem a nenechá se ovlivnit prvotní emocí, informací od přátel ze své sociální bubliny, a nenechá se jentak ovlivnit masmédii.
Kniha popisuje některé principy chování a uvažování lidí na aktuálních příkladech. Tyto pravidla jsou však aplikovatelné po celý život a pomohou vám získat klíč k tomu, jak s informacemi pracovat a jak se postavit k různým tvrzením, vyřčených z médií nebo od přátel u piva v hospodě.
Autor nás oboznamuje s tým, že životná úroveň ľudí je a má tendenciu byť lepšia než si myslíme, (inštinkty).
Pútavým a precíznym spôsobom nás učí pozitívnejšiemu pohľadu na svet a pomocou dobrých rád nás nabáda ku kritickému mysleniu, zberu informácii a tvorbe názorov.
... Kniha aj napriek kvalitnému obsahu, ktorý ponúka trpí absenciou toho čomu sa vyhýba. Takmer všetko pozitívne sa týka ľudskej spoločnosti, ale čo životné prostredie? Ekosystémy flóry a fauny? ... veci ktoré hoc stále potrebujeme paradoxne pod naším vplyvom trpia a strádajú viac a viac? Tip: prečítajte si aj Sapiensa od Harariho.
Skvělá kniha. Popis světa pomocí ověřených faktů, statistik a osobních zkušeností, zatímco většina lidí vnímá svět prostřednictvím médií (která upřednostňují dramatické zprávy), zastaralých stereotypů a jinak zkreslených informací, které však neodpovídají realitě. Závěry jsou optimistické. Důležitá ponaučení, jak pracovat s informacemi a ověřovat tvrzení.
Kniha je čtivá a zábavná. Autor, na základě svých zkušeností a statistických dat, vyvrací celosvětové fámy. Člověk si opět uvědomí, že opravdu nic neví. O některých věcech pak bude přemýšlet ve větších souvislostech, jinak. Autor je opravdu extra třída ve svém oboru. Zážitky, které během života získal, jsou neskutečné.
V některých pasážích mi autor přijde příliš optimistický.
Knihu bych doporučila všem, kterým je občas úzko z toho, jakým směrem se svět ubírá. Je velmi čtivá, přehledně strukturovaná a nabízí zajímavé a relevantní informace. S většinou z deseti instinktů, které zkreslují náš pohled na svět, se sečtělejší čtenáři pravděpodobně již někdy setkali, ale opakování je matka moudrosti: například instinkt negativity a obviňování se stále hojně vyskytuje i u zkušenějších čtenářů a neuškodí si jej připamatovat. Chtěla bych reagovat na výtku objevující se v některých komentářích: autor nepřeceňuje roli statistiky, sám na různých místech knihy opakovaně připomíná, že data nejsou jediným řešením: "Miluji data pouze tehdy, když mi pomáhají pochopit skutečnost za těmi čísly, to jest lidské životy." Kniha je ozvláštněna o osobní zkušenosti autora z různých zemí světa a je velmi lidská. Nesouhlasím s tím, že by autor byl příliš velký optimista. Moc dobře si uvědomuje současné globální problémy a v knize je také zdůrazňuje. Zdá se, že někteří z nás paradoxně podléhají instinktům a emocím, o kterých kniha pojednává, už při čtení Faktomluvy, a to jen proto, že se nám zrovna nelíbí informace v ní obsažené (například to, že nárůst populace bude především v Africe a v Asii). Za sebe bych vyzdvihla to, co je podle mého názoru poselstvím knihy: "Neříkám, že si nemáte dělat starosti. Dělejte si starosti, ale kvůli správným věcem. Nestresujte se tolik imaginárními problémy zdramatizovaného světa, ale věnujte víc pozornosti reálným problémům a jejich možným řešením." Za mě rozhodně užitečné, kvalitní a zábavné čtení.
Upřímně jsem podle referencí od knihy čekala víc, ale jak bylo zmíněno už v komentářích přede mnou - hodnotit to, jak dnešní svět vypadá pouze podle statistických hodnot ještě neznamená, že to tak v realitě skutečně je. Hlavně pokud autor (autoři) získané informace nezačleňují do hlubšího kontextu sledovaných faktorů. Např. hodnotit to, že zdraví lidí se celosvětově zlepšuje podle toho, že je dnes 80% dětí na světě očkováno, je velmi povrchové - byť se právě míra proočkovanosti oficiálně pro hodnocení zdravotního stavu populace skutečně používá. Jenže takové tvrzení počítá s optimistickým předpokladem 100% funkčnosti vakcín a také se 100% bezpečností, což v realitě ale pravda není v obou směrech.
Celkem zajímavé a pozitivní informace, že na tom svět není až tak špatně, jak si všichni myslí.
Na tuto knihu jsem se velmi těšil, díky známým a povedeným videím, kde Rosling vykládá statistická data pomocí balónkových grafů a jiných pomůcek. Informace v knize jsou zajímavé a překvapivé. Ve společnosti se mnohdy velmi dlouho drží různé nepravdivé nebo zavádějící informace, nebo údaje, které jsou zoufale neaktuální a dávno překonané. Ty jsou zde pěkně a názorně vyloženy a uvedeny na pravou míru. Autor se snažil o širší vysvětlení v souvislostech na příkladech i s pomocí osobních zkušeností. Tomu se v podstatě nedá nic vytknout a dílo se tak dá doporučit nejširšímu okolí.
Pointou knihy je, že svět je mnohem lepší, než se z médií zdá, než se mezi lidmi traduje a než si zkrátka většinou všichni tak trochu myslíme. Autor je ale podle mého názoru až přehnaný optimista, což je dáno asi tím, že je to Švéd a ve Švédsku je jak známo u moci hyperkorektnost a království se pomale mění ve Švédistán s no-go zónami a pouličními gangy. To ale trochu odbočuji.
Velmi obtížně se mi tak četly optimistické úvahy o tom, že pokud se vymýtí extrémní chudoba v různých částech světa, přestane se rodit 6-8 dětí na ženu a počet lidí na světě se tak časem stabilizuje na 11-12 miliardách, tak bude svět ještě lepším než je teď a budoucnost tak bude lepší, než se obáváme. Myšlenka je to pěkná s tím detailem, že zmíněný nárůst obyvatel bude v Africe, kde přibude do konce století několik miliard lidí. V Asii přibude asi miliarda obyvatel, předpokládám však, že autor měl na mysli především Asii jižní. Tohle je pro mne naprosto nepředstavitelný a černý scénář. Děsivá představa podaná optimistickou formou bez ohledu na možné dopady, které budou způsobeny rozdílem kultur, náboženství a původního životního prostředí. Bez ohledu na nedostatek energií, surovin, prostoru a podobných technických „drobností“.
Oceňuji tedy přínosné informace, ale zároveň kritizuji okolnosti, které Hans už nebere v úvahu. Přesto knihu doporučuji k rozšíření přehledu o světě.
Velmi přínosná kniha. Je dobře, že v knize je vykresleno více grafů a statistik ohledně stavu dnešního světa i když se na to nejde zcela spoléhat. Svůj význam mají i osobní zkušenosti a dokládající příběhy autora. Je vidět, že se zlepšuje přerozdělování bohatství a vývoj jde k lepšímu. Je sice fakt, že se tvrdí, kdy jedno procento světové populace bohatých ovládá 99% světového bohatství, ale snad se i toto číslo začne v průběhu několika let pozitivněji měnit ve prospěch celosvětové populace. Jak říká autor, že je třeba porovnávat a dívat se na různé stavy věcí z více pohledů. Souhlasím s autorem, že vše je v pohybu a kdoví jak se to bude vyvíjet zítra, za rok či za deset let.
Velmi dobře marketingově podaná kniha se zajímavým a čím dál více aktuálním tématem. Ač většina popisovaných rád v závěru spadá do kategorie selský rozum a umění kriticky vnímat náš svět, respektive to, jak je nám podáván médii, je to něco, co je třeba si připomínat. Často je u těchto knížek problém s přílišnou omáčkou kolem samotného nosné myšlenky, ale v tomto případě je to omezeno na minimum a autor prokládá text svými osobními zkušenostmi a průzkumy. Rozhodně stojí za přečtení a zamyšlení.
Z mého pohledu přeceňovaná kniha. Asi každému je jasné, že hodnotit/rozhodovat se má na základě jasných faktů a ne pocitů. Na druhou stranu se nemohu zbavit dojmu, že autorovo ohánění statistikami není nejlepší cesta k pochopení současného světa. Jednak to apriori předpokládá, že těm statistikám věřím a druhak, že věřím způsobu, jakým jsou vykládány. Ani jedno v dnešním světě není samozřejmé. Spíše naopak. Vhodně zvolenými statistickými údajise dá obhájit všechno. Nebo skoro všechno :-)
Pro milovníky statistik ale nejen je to může být zajímavá četba.
Osobně si nezapamatuji čeho se vyvarovat, aby člověk nahlížel na svět pohledem dneška a né 20 let starých poznatků k čemuž má kniha pomoci. Ale třeba rozdělení nikoliv na bohaté a chudé nýbrž, do 4 příjmových skupin je super viz https://www.gapminder.org/tools
Nebudu se rozepisovat, hodně bych se překrýval s komentářem čtenáře mirektrubak, děkuji mu za ušetřený čas. Kniha je výborný průvodce na procvičování kritckého myšlení a měli by jí číst hlavně lidé, kteří se k ní přes svoji sociální bublinu ani nedostanou. Výhrady mám stejné: místy rozvleklý didaktický styl opakovaného omílání (pro sebe mu říkám americký) a za příkladnými příběhy ze života jsem cítil hodně přibarvenou stylizaci. Na druhé straně je přínosné praktické shrnutí podstatného v závěru každé kapitoly i jednostránková pomůcka na konci knihy.
Ke čtení jistě doporučuji, v naší české kotlince nejlépe masovému. Kdybych byl učitelem občanské nauky a základů společenských věd servíroval bych takovou knihu žákům na stříbrném podnose.
Výborná kniha, která pravděpodobně vyvrátí mnohé vaše "zažité pravdy" o světě. Třeba hned první kapitola mi přijde jako jedna z nejzajímavějších, i já jsem měl zastaralý názor na členění světa, na rozvojové a rozvinuté země. Roslingovo členění na čtyři příjmové kategorie je intuitivní a dává větší smysl, protože je jasně definovaná hranice mezi jednotlivými úrovněmi, což v případě rozvojových a rozvinutých zemí není. Je opravdu velice užitečné si uvědomit, jak krátce mnoha zemím trvalo se dostat z nejnižší úrovně na úroveň třetí či čtvrtou a jaké to má souvislosti s budoucím rozvojem například zemí Afriky (především v souvislosti s porodností). Některé kapitoly se věnují víceméně kognitivním zkreslením, o kterých se můžete dočíst s jistými obměnami v mnohých knihách, nicméně ve Faktomluvě se jimi autor nezabývá na individuální úrovni, ale spíše na celospolečenské (resp. na úrovni jednotlivých skupin, kterým Rosling přednášel). Je vážně fascinující, jak špatné mínění díky našim kongnitivním zkreslením a zprávám z médií o světě máme a jak moc se mýlíme. Nicméně souhlas s tím, že neustálé omílání šimpanzů je trochu otravné :-)
Nebudu lhát, od knihy jsem kvůli hodnocení a kladných komentářů čekala více a mrzí mě, že ji nemůžu dát ani čisté 3 hvězdy. Poučná sice byla, jenže mně osobně neřekla nic nového. Navíc mi nesedl styl, jakým byla kniha psaná - přišlo mi to příliš rozvleklé a opakované. Oceňuji její myšlenku a občas zajímavé informace a historky, ale za sebe nemůžu doporučit. 2.5/5
„Jednoduché myšlenky máme rádi. Líbí se nám ten okamžik pochopení, líbí se nám pocit, že něčemu rozumíme. Od příjemně jednoduché myšlenky pak snadno sklouzneme k názoru, že tato myšlenka krásně vysvětluje nebo řeší mnoho dalších věcí. Svět se nám zjednoduší. Všechny problémy mají jednu příčinu – a proti této věci pak musíme bojovat za všech okolností. Nebo mají všechny problémy jedno řešení – a za touto věcí opět musíme stát za všech okolností. Vše je jednoduché. Je tu jen jeden malý problém. Pochopili jsme svět úplně špatně.“
Faktomluva je výborná kniha, mimořádně užitečná tím, že nám staví pravdu před oči tak drtivě přesvědčivě, že není možné vzdorovat. V tom je její základní kvalita.
Celkovým obrazem našeho světa jsem byl pozitivně překvapen, nečekal jsem takhle velký rozdíl mezi realitou a naší obecně přijímanou představou o realitě. A to i přesto, že mnohé konkrétní statistiky jsem neviděl poprvé a v úvodním testu jsem slavně porazil průměrně vzdělaného šimpanze :-)
(Teď to vypadá, že se tady vychloubám, ale já to nepíšu proto, že chci chválit sebe. Píšu to proto, že chci chválit Erika Taberyho a jeho redakci – docela bych si vsadil, že kdyby byla cíleně testovaná skupina „pravidelní čtenáři Respektu“, dopadla by nadprůměrně.)
Faktomluva vybízí ke kritickému myšlení – a je jen dobře, pokud si to čtenáři vyzkouší okamžitě, a právě na ní. Hansi Roslingovi by se takový přístup jistě líbil – nebo by se mu minimálně líbit měl :-) Drobným přešlapům proti vlastním principům se autoři totiž nevyhnou – vypadá to, že ta svá posvátná a nedotknutelná data si občas trochu očistí a upraví tak, aby nekazila celkový pozitivní obraz. (Nechci tím říct, že Roslingův tým falšuje data, spíš se mi zdá, že někdy vybírá ta správná a přehlíží ta potenciálně narušující celkový dojem.)
Zároveň jsem nebyl nadšen způsobem, kterým byla kniha napsána. Probírat se stále stejnou strukturou kapitol bylo s přibývajícím počtem stránek čím dál víc únavné – zvlášť úvodní příběhy byly delší, než by mi bylo milé a působily docela dost uměle a nevěrohodně.
Právě povzbuzení ke kritickému myšlení je podle mě tím nejcennějším na Faktomluvě. Byla by chyba si ji přečíst jen jako soubor dat o světě a nepřenést obecné poznatky z knihy do přemýšlení o dalších věcech okolo nás. A byla by také chyba, myslet si, že přečtením Faktomluvy jsme se stali imunními vůči předsudkům a myšlenkovým zkratkám – poslední stránkou knihy to nekončí, naopak, tady to teprve začíná.
Zpochybňování vlastních instinktů je zkrátka důležité. Hans Rosling to vyjadřuje výstižně: „Místo toho se snažte neustále své ‚oblíbené‘ myšlenky testovat a prověřovat, zda v nich není nějaká slabina. Buďte si vědomi omezeného rozsahu svých znalostí. Zajímejte se o nové informace, které nezapadají do vašich představ, nebo o informace z jiných oborů. Nevyhledávejte diskuse jen s lidmi, kteří s vámi souhlasí, neshromažďujte jen příklady na podporu svých názorů, ale bavte se s lidmi, kteří mají odlišné názory a nesouhlasí s vámi, Je to výborný prostředek pro zdokonalení svých názorů.“
Styl, jakým je kniha napsaná, mi úplně nesedl (hlavně omílaný "fun fact" se šimpanzi), ale obsah je důležitý. Nutnost aktualizace vědomostí by si měl uvědomit každý. Stejně tak skutečnost, že realita, která nám je zprostředkována skrze média, není jejím věrným odrazem, je deformovaná a vytváří dojem, že jsou věci černější, než jsou. Knize trochu škodí vzhled podobný různým motivačním knížkám přinášejícím návody na život (odkaz na Gatese), ubírá jí to na serióznosti, čte se ale dobře a obsahuje plno relevantních i zajímavých informací.
Poučná, avšak na môj vkus ukecaná kniha. Roslingov mentorský štýl písania mi od začiatku nesadol. Nezmysel so šimpanzmi, ktorý pravidelne spomína mi postupom času začal liezť na nervy.
Autor sa snaží načrtnúť návod, ako objektívne vyhodnocovať fakty pomocou ovládania prirodzených inštinktov, ale mám pocit, že sám ich nemá pod kontrolou.
Na konci kapitoly "Inštinkt obviňovania" nám radí : "Hľadajte príčiny, nie zloduchov", no len niekoľko strán pred svojím tvrdením píše: "Myslím, že ani bystrým ľudom sa často nepodarí dôjsť k tomu hroznému, pocit viny vzbudzujúcemu záveru, že naše imigračné politiky môžu za utopených utečencov."
Štítky knihy
naděje budoucnost chudoba, bída rozvoj osobnosti, osobní rozvoj dezinformace kritické myšlení fakta fakta a mýty
Kniha Faktomluva je v
| Právě čtených | 119x |
| Přečtených | 1 241x |
| Čtenářské výzvě | 135x |
| Doporučených | 139x |
| Knihotéce | 419x |
| Chystám se číst | 865x |
| Chci si koupit | 303x |
| dalších seznamech | 12x |
Jak přemýšlet o světě (a nezbláznit se z toho)? Navzdory možná až přílišnému optimismu (kterým jsem já nikdy netrpěla) je pro mě tahle kniha opravdu osvěžující a inspirativní. Text je přehledně členěn do kapitol a psán vskutku srozumitelně, autoři se zbytečně neopakují a sami přiznávají a explicitně pojmenovávají, že svět nelze interpretovat jen z jediného (právě z toho jejich) úhlu pohledu. Doporučuji k opakovanému čtení.