Faktomluva

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět – a proč jsou věci lepší, než vypadají.

Máte pocit, že se stav světa zhoršuje anebo se dokonce řítíme do záhuby? Pak patříte k většině, která se mýlí. Budete-li se zajímat o fakta, zjistíte, že je to trochu jinak. Vlastně ne trochu. Je to naopak.

https://www.databazeknih.cz/images_books/38_/381703/faktomluva-rT5-381703.jpg 4.6153
Žánr:
Literatura světová, Literatura naučná, Osobní rozvoj a styl
Vydáno:, Jan Melvil
Orig. název:

Factfulness (2018)

Počet stran:352
Jazyk vydání:český
Překlad:Eva Nevrlá
Edice:Pod povrchem
Autor obálky:Pavel Junk
Vazba knihy:pevná / vázaná s přebalem
ISBN:978-80-7555-056-9
Nahrávám...

Komentáře (40)

Kniha Faktomluva

Přidat komentář
richard5452
11. září

Začal by som konštatovaním, že knihu je určite potrebné prečítať, pretože čitateľa zoznamuje s mnohými skresleniami kognitívneho aparátu, ktorých si mnohokrát nie sme vedomí a veľmi často sa ich dopúšťame, čo koniec koncov významne ovplyvňuje naše názory, rozhodovanie a chovanie (Intuícia vs. racionálny úsudok). Oboznamuje čitateľa s tým, že pre porozumenie zložitosti sveta nestačí nejaký pocit a z toho rýchlo vytvorený názor. S poskytnutými štatistikami celkového rastu materiálneho bohatstva sa nedá nesúhlasiť. Diabol je však ukrytý v detailoch a to v príjmových stratifikáciách jednotlivých spoločností, kde to už tak pozitívne nevypadá ako na to poukázal Roland Paulsen vo videu: https://www.youtube.com/watch?v=OoIcsj9ysvs . U Roslingovcov vidím určitú selekciu v dátach o zdraví, pretože sa vôbec nevenujú vzostupnému trendu duševných porúch.

Čo vnímam ako hlavný problém je nazeranie na pokrok len z antropocentrickej perspektívy (uprednostňovanie uspokojovania potrieb a záujmov ľudského druhu). Pokrok je v knihe vymedzený práve touto úzkou optikou antropocentrickej perspektívy a nereflektuje prekračovanie limitov planetárnych hraníc ako strata biodiverzity, klimatická zmena, acidifikácia oceánov, nadmerné využívanie pôdy, vyčerpávanie zdrojov pitnej vody, atď …
Kniha ignoruje širšiu ekocentrickú perspektívu (udržiavanie ekologickej rovnováhy medzi potrebami ekosystémov a záujmami ľudí). Fungovanie ľudských spoločností je podriadené prírodným zákonom a hraniciam, ktoré nám vymedzuje naša planéta a v tomto kontexte je potrebné nazerať aj na pokrok ľudstva, keďže aktivity ľudského druhu sa stali globálnym geologickým činiteľom. Ako jeden zo závažných faulov vnímam data fishing, ktorého sa Rosling dopúšťa na to, aby zvýraznil naratív progresu - vyzdvihovanie nárastu počtu chránených území a určitých druhov zvierat - pand, tigrov a nosorožcov je v obrovskom protiklade k šiestemu vymieraniu druhov, ktorého príčinou sú ľudské aktivity - https://advances.sciencemag.org/content/1/5/e1400253.short

V celej knihe je prítomný depolitizovaný technokratický étos, ktorý neberie v podtaz morálnu dimenziu globálneho geopolitického usporiadania sveta a nespravodlivosti, z neho plynúce.

TheKing
01. září

Měla jsem velké nároky na tuto knihu, kvůli velkému množství pozitivních komentářů, tak možná proto jsem se jí nemohla prokousat do konce. Podle mě by stačilo k tématu přiložit jen základní pravidla faktomluvy (před doslovem) a člověk knihu nemusí ani číst.

asanita
01. září

Můžu s čistým svědomím říci, že takto optimistickou knihu jsem už velmi dlouho nečetla. Hans Rosling se v průběhu celé Faktomluvy snaží změnit čtenářův pohled na svět, přičemž zároveň popsal, jak si poradit s jednotlivými lidskými instinkty. Překvapilo mě, jak špatně jsem si vedla v testu na začátku knihy (zjistila jsem, že by mě porazili i šimpanzi), a proto jsem tento test dávala vyplnit i dalším lidem, kteří si nakonec vedli podobně jako já.

Bavily mě příběhy Roslinga, na nichž demonstroval, o čem celá kapitola bude. Dále oceňuji rozdělení obyvatel podle příjmových úrovní namísto tradičního dělení na země 1., 2. a 3. světa, stránky https://www.gapminder.org/ spolu s Dollar Street a všechny různorodé grafy. Po přečtení knihy jsem také zhlédla záznam z TEDu, abych mohla vidět Hanse Roslinga „v akci“. Tuto knihu doporučuji všem, kteří se chtějí dozvědět skutečná fakta o aktuálním světě a nebaví je být dále oběťmi médií.

Gooverka
19. srpna

Po přečtení několika prvních stran jsem věděla, že tato kniha změní můj pohled na svět, a taky to tak bylo. Neříkám, že se v ní skrývají převratné informace, ale nutí vás se zamyslet a vidět věci z úhlu, který by vám nikdy nepřišel zajímavý. Kniha by měla být součástí středoškolských osnov, a měl si ji přečíst opravdu každý. V mnoha věcech posunula můj pohled na svět a další mi jen potvrdila. I já jsem opravdu viděla svět černější, než jaký doopravdy je. Doufám, že se autoři budou věnovat i dalším oblastem lidského života, protože neměli šanci obsáhnout všechno. DOPORUČUJU.

lubospanda
02. srpna

Dík za optimismus :)

Chajda69
14. července

Velmi zajímavá kniha. Inspirativní, motivační a přiměřeně optimistická.

Úvodní test jsem po přečtení knihy předložil několika lidem ve svém okolí a Roslin má pravdu - naprostá většina z nich viděla svět mnohem temnější, než ve skutečnosti je. Bylo by skvělé, kdyby se tato osvěta šířila dále.

Roslingova osvěta o stavu světa jde nicméně ruku v ruce s jím popsanými instinkty, kterými se podvědomě řídíme, aniž bychom o nic věděli. Nebo alespoň některými z nich. V tomto ohledu jsem shledal největší přínos knihy - uvědomit si, jak moje vlastní mysl zkresluje mé vnímání, jak si interpretuje a dokresluje to, co jsem se dozvěděl.

V některých ohledech byly uváděné informace až příliš generalizující a zjednodušující, nicméně nemyslím, že by to bylo příliš na škodu; rozumím v tomto ohledu Roslingovu záměru oslovit co nejširší čtenářské spektrum. A právě to by si kniha zasloužila nejvíc - rozšířit povědomí o tom, že nic není tak hrozné, jak se na první pohled zdá a zároveň vysvětlit, proč si všeobecně myslíme, že jsme na tom tak strašně špatně. Protože když si uvědomíme, že to není zdaleka tak hrozné, možná budeme mít víc síly dělat víc pro to, aby to bylo rychleji (všude) lepší.

martin9134
11. července

Kniha, kterou by si měli přečíst jak politici, tak studenti škol po celém světě. Jen se trošku obávám, že někteří by si po přečtení této knihy (nebo udělání úvodního kvízu) řekli „aha, tak on je na tom svět celkem v pohodě, nic pro jeho zlepšení dělat nemusím”... ????

Rilian
30. června

Tato kniha skutečně dostála své pověsti. Hanse Roslinga si velice vážím a vybrané kapitoly z jeho bohatého života jsou samy o sobě zajímavým čtením. Jako učitel musím ocenit jeho stránku https://www.gapminder.org/ , zejména pak videa a interaktivní grafy, které používám v hodinách při studiu demografie a nejnovějších trendů.
V reakci na některé komentáře bych rád přispěl svoji troškou do mlýna. Nesouhlasím, že by autor zkresloval data. Ano, pan Rosling skutečně pracuje s určitým zjednodušením, ale pro pochopení globálních trendů je tento postup zapotřebí. Navíc, sám autor na několika místech poznamenává, že statistiky nejsou všechno (viz kap. 8 - "Světu nemůžeme porozumět bez dat, ale světu také nelze porozumět jenom pomocí dat"). Zároveň nemohu souhlasit, že by Rosling nějak popíral negativa v našem světě. Sám tvrdí, že jeho cílem není udávat "...triviální pozitivní zprávy, které by měly počtem vykompenzovat ty negativní." Hovoří o zásadních zlepšeních, jež jsou ovšem tak pomalá a fragmentovaná než aby se "kvalifikovaly" do zpráv.
Nyní něco ke kritice, s níž souhlasím. Doporučuji se podívat na toto video: https://www.youtube.com/watch?v=OoIcsj9ysvs , v němž se švédský sociolog Roland Paulsen vyjadřuje k Roslingově knize a k tzv. New Optimists. Předně je zapotřebí říci, že data v Roslingově knize jsou pravdivá. Paulsen se pozastavuje ovšem nad jejich užívání pro propagaci západního stylu života. Je pravda, že Rosling předpokládá u všech států automaticky stejný proces vývoje a pomyslnou "spokojenost" spojuje především s materiálnem. Na druhou stranu se Rosling na mnoha místech vyjadřuje kriticky k Západu a jeho arogantnímu (možná, že i nostalgickému) přístupu vůči rozvojovým zemím. Nicméně je pravda, že řada důležitých faktorů chybí - například mentální zdraví, psychické problémy, deprese, užívání drog a alkoholu. Jelikož těmito problémy trpí procentuálně nejvíce nejbohatší z úrovně 4, můžeme zpochybnit tezi, že ekonomický pokrok vede automaticky k lepšímu životu. V tomto případě s Paulsenem souhlasím, ale na druhou stranu je třeba podotknout, že toto Rosling nikde přímo netvrdí. Pouze předesílá "možnosti" a dopadu aktuálních trendů.
Klíčovým argumentem Paulsena je, že Rosling sice ukazuje pravdivá data, ale pouze zprůměrovaná, nikoliv realitu. New Optimists podle Paulsena uvádějí tato data, ale ignorují různá negativa. Zejména pak nerovnoměrnou distribuci bohatství. Národní průměr se zvedá, protože nejbohatší bohatnou rychleji než nejchudší. (až třikrát rychleji v USA například). Když zbohatne "Top one percent" ovlivní to citelně národní průměr, naproti tomu, pokud zbohatne větší skupina nejchudších, národní průměr zůstane víceméně stejný. K tomu bych jenom zmínil, že Rosling tuto skutečnost nezamlčuje. Sám uvádí fakt, že USA investují do zdravotnictví nejvíce na světě, ale stále je 39 překonává v průměrné délce života. Tento fakt přičítá Rosling právě nerovnoměrnému rozdělení bohatství a neexistenci státního pojištění. Paulsen navíc dodává, že národní průměry neukazují např. rozdíl mezi muži a ženami v průměrném věku dožití (v USA je rozdíl až 16 let).
Rosling uvádí jako jeden z nejdůležitějších motorů pokroku průměrný věk dožití a kojeneckou úmrtnost. Paulsen naproti tomu tvrdí, že pokud Čína udělala v těchto směrech nejrychlejší pokrok, podobně jako Katar, neznamená to nutně, že obě země reprezentují ideální společnost, oproti zemím s rozvinutou demokracií, ale lidé tam umírají dříve. To je sice pravda, na druhou stranu tu Paulsen hovoří o něčem, co není obsahem knihy. Navíc Rosling tvrdil, že demokracie není evidentně nezbytným elementem k dosažení pokroku v jím uvedených kategoriích.
Co říci závěrem. Knihu určitě doporučuji. Co rozhodně nedoporučuji je číst ji pro potvrzení svých názorů. Nechte text na sebe působit a posléze se rozhodněte. Zvláště v moderním světě je těžké být optimistou nebo pesimistou. Optimismus se může snadno proměnit v naivitu a pesimismus v nihilismus. Co tedy zbývá? Být realistou? Realistou v relativním světě? Rosling tvrdil, že je posibilistou, to znamená, že se člověk nemá radovat, ale ani bát bez fakty podloženého důvodu. To je myslím výstižné shrnutí poselství knihy.