Fakta o Finsku
Erlend Loe
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26677/bmid_fakta-o-finsku-ZlX-26677.jpg
3
74
14
Další román oblíbeného norského autora Erlenda Loea, který vychází česky, plyne jako voda, jako voda ovšem neplyne plnění úkolu, který na sebe vzal jeho hlavní hrdina trpící fobií z vody – napsat brožuru o Finsku, jež by měla do této krásné země přilákat statisíce Norů, když o Finsku vůbec nic neví, nikdy tam nebyl, a co se týče cestování, je toho názoru, že lidé by se měli zdržovat raději doma. Není to tedy ani trochu snadná věc a situaci mu navíc ztěžují nejrůznější překážky v podobě neustále odtahovaného auta, vztahu, který naváže na odtahovém parkovišti se Sestrou, nebo záchranné výpravy pro Sestřina mladšího bratra Bima, jenž trvá na tom, aby se mu říkalo Skarphedin.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2009 , VakátOriginální název:
Fakta om Finland , 2001
více info...
Přidat komentář
Končím na straně 68 a nehodnotím. Komentář si ovšem neodpustím. Začalo to zajímavě, ale velmi rychle tomu došla šťáva. Když mě kniha začala opravdu nudit, odložila jsem ji a nakonec jsem se už nedokázala znovu začíst ani napotřetí ani napočtvrté. On se ten příběh asi někam vyvine, ale mne to nějak nezajímá.
Doppler mě maximálně bavil, proto jsem chtěla přečíst něco dalšího od stejného autora, ale tohle nebylo ono.
Jedna z mála knih, kterou jsem nedočetl. Nevím, zda je to vinou autora, nebo překladu. ale minimálně strukturovaný text, který třeba u Hrabala plyne a má rytmus i tempo, je zde překážkou. Téma vypadalo lákavě, ale když jsem v každém dalším pokusu po pár desítkách stránek zjišťoval, že čtu stále jednu a tutéž stránku znovu a znovu a znovu a znovu se v textu ztrácím a znovu a znovu začínám číst ten samý úsek aniž bych v jeho chápání pokročil, odložil jsem ji.
Příliš mnoho slov, málo členěný text, krásný naivismus zmizel, na Dopplera jen smutná vzpomínka. Škoda.Knížka možná zaujme znalce Finska. Mě, bohužel, ne.
Po přečtení Tichých dnů v Mixing part jsem čekala trochu víc. V této knize byla opět velmi výstřední hlavní postava a to tak, že jsem to tentokrát nepřekousla. Vyprávění formou asociací a vnitřního monologu je pěkné, ale v tomto případě mi neustálé vracení se k fóbiím hlavního hrdiny v jeho myšlenkách vadilo. Bylo to nakonec opravdu otravné, že jsem nejprve začala části přeskakovat a nakonec jsem knihu nedočetla.
Styl psaní mi připomíná Marquézův Podzim patriarchy. Také tam je spousta odboček a menších epizod v celkově volně plynoucím textu.
Finsko se mi na mých toulkách dostalo pod kůži jako žádná jiná země, bohužel se to nedá říci o této knize. Možná mě zmátl název, možná autor sám, ale nepodařilo se mi začíst se do (ne)děje, oblíbit si "původce průvodce" (bože, tolik zbytečných myšlenek a řešení...) či jakkoliv se dílu přiblížit.
Četla jsem v listopadu 2013. Podle mých poznámek:
V ich formě, celé odstavce jednou větou.
O muži, jeho fobii a jeho práci - připravuje brožuru o Finsku.
Trochu bláznivé. Ale tak jako on myslíme asi všichni.
Zajímavě napsané.
Lidské.
Citát:
"Cesta, po které jdeš sám, tě zavede od sebe samotného."
Já jsem se výborně pobavila, kniha mi stylem vypravování připomíná film Forrest Gump, ještě se k ní určitě vrátím.
Otevřela jsem ji s obavami, protože jsem četla hodně záporných reakcí. Je to nudné, otravné a zdlouhavé. Lehce se v ději ztratíte, a pokud ji na delší čas odložíte, nechytnete se.
Moje první od Loeho. Vybrala jsem si ji pro svou lásku k severu - "Norský autor píšící o Finsku? To bude pecka," myslela jsem si. Teď už vím, že jsem si vybrala špatně. Neříkám, že to není originální kniha, ale opravdu jsem nedokázala vystát autorův styl psaní pomocí téměř nepřetržitého proudu myšlenek hlavního hrdiny. Nemohla jsem tuto knihu číst ani trochu unavená nebo vleže, okamžitě mi totiž padala hlava ze sáhodlouhých vět, které skutečně nebraly konce. Při čtení jsem se cítila jako hlavní postava uprostřed plynoucí řeky. Tato postava je však i důvodem, proč dávám této knize dvě hvězdičky. Hrdina totiž působil jako psychicky nevyrovnaný, občas mi ho bylo skoro až líto. Měl hlavu plnou myšlenek, které si nedokázal patřičně urovnat, proto se kniha asi četla tak špatně. Byl zcela paralyzován svou fóbií z vody a ze změn, které symbolizuje. A lidé, kteří se bojí změn, to mají na světě těžké.
Tak snad někdy příště. Tam někde vzadu je vtip, ironie, inteligentní humor, ale všechno je to přetapetováno mnoha a mnoha vrstvami slov. A chybí tomu lehkost, se kterou bych se těmi vrstvami mohla prodírat za tím vším vzadu.
Pěkná malá velká kniha. Zpočátku vypadá jako obyčejná lehká a zábavná oddychovka, ale postupně nám dává nahlédnout do mysli hlavního hrdiny a vyplouvá n povrch její skrytá vážnost. Postupně děj nabývá dramatických otáček (se stálým zachováním lehkého humoru a ironického nadhledu) až do skvělého konce. Velmi zajímavý styl psaní a čtivost, příjemná kniha, která nabízí víc, než se zdá na první pohled.
Odlahceny pribeh o tom ako vsetko (ale hlavne voda) plynie a ako sa pise brozura o niecom o com clovek nema ani sajnu. Cely cas sranda a ulet, a potom z nicoho nic velmi rozumna uvaha o vaznych veciach a vyslovenie zasadnych (a pre mna velmi sympatickych) postojov ... Pripomenulo mi to film JCVD, scenu ked Van Damma necakane vytiahnu na povalu, kde "da" svoj preciteny monolog.
Štítky knihy
humor Finsko norská literatura romány
Autorovy další knížky
| 2007 |  Doppler |
| 2005 | Naivní. Super. |
| 2017 | Náklaďáky Volvo |
| 2009 | Fakta o Finsku |
| 2009 |  Ryba |
Kniha Fakta o Finsku je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 99x |
| Čtenářské výzvě | 4x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 26x |
| Chystám se číst | 26x |
| Chci si koupit | 3x |
Nechala som sa zlákať názvom knihy lebo Fínsko milujem. Čo bolo toto, neviem. Nevyšlo a za mňa škoda papiera. Snažila som sa po stranu 90.