Vzestup Persepole
James S. A. Corey
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/377055/bmid_vzestup-persepole-hjb-377055.jpg
4
107
21
Starý nepřítel se vrací. Lidstvo expanduje k tisícům sluncí a nově kolonizované galaxie se bolestně snaží najít svou cestu k přežití. Každá nově obsazená planeta žije na ostří nože mezi zázraky a zhroucením a posádka stárnoucí válečné lodi Rosinante má plné ruce práce s udržováním křehkého míru. V obrovském prostoru mezi Zemí a Jupiterem vytvořily vnitřní planety a Pás křehkou alianci, kterou ohrožují trvající předsudky i nevyřešené konflikty z minulosti. Mezitím se na vzdálené Laconii zformoval dosud skrytý nepřítel k útoku na celý vesmír a nyní vyráží do boje za podmanění lidstva. Nové technologie se střetávají se starými, ale celý konflikt vlastně jen opakuje prastaré vzorce války a dobývání cizího území. Je tu však ještě tajemná mimozemská protomolekula, a tak se boj s Laconií postupně mění v zoufalou snahu zachovat lidstvo jako takové…... celý text
Literatura světová , Romány , Sci-fi
Vydáno: 2018 , Triton
Originální název:
Persepolis Rising , 2017
více info...
Přidat komentář
Pre mňa najslabší diel série, časový skok bol podľa mňa skvelý krok, a úvod knihy a záver boli úžasné, ale všetko medzi tým, celý stred knihy, bol pre mňa hrozná nuda kde sa stále dookola riešilo čo budú robiť a ako to majú urobiť.
Třebaže se autoři snažili vzít příběh za trochu jiný konec (časový skok, laconská perspektiva, zevšednělá protomolekula), je to vlastně zase to samé, třebaže v jiným kulisách a situacích. Samozřejmě, proč bych měl čekat, že mě nějaká postava v sedmém díle série ještě něčím překvapí, že?
"Jestli nás všechny pozabíjejí, tohle bude ten důvod. Ne jejich technologie, jejich strategie, ani neviditelný cyklus dějin. Bude to naše neschopnost cokoli udělat bez pěti schůzí všelijakých komisí, kde se to bude dlouze probírat."
Vzestup Persepole byl pro mě v sérii Expanze nový svěží vítr. Možná umocněn i souvislostmi s reálnými historickými událostmi, kterých jsme v aktuálním roce 2022 svědky. Okupace, bezmoc a velké nesnáze našich dosud neporazitelných, stárnoucích hrdinů. Tuto knihu jsem doslova hltal a prožíval silněji, než díly s Inarosem. Ačkoliv v celkovém kontextu je to vše parádně provázáno.
Séria už nemá také čaro ako jej úvodné zväzky. Opakuje sa rovnaký námet o stále väčšom záporákovi a boji voči nemu. Tentokrát je ten záporák v podobe Winstona Duarta ešte trochu sofistikovanejší ako Marco v predchádzajúcich dieloch. Military sci-fi je u tejto série stále viac badatelnejšia. Pocit údivu charakteristický pre klasickú sci-fi zostáva nenaplnený.
Protomolekula je tu už bežným produktom aj keď sa stále nevie, o čo vlastne ide, a to je už 7. zväzok. Konečne sa prejaví aj neznáma entita z mimopriestoru, aspoň že tak. Bohužial len epizodicky ako reakcia na určitú činnosť. A to sa mi zdá málo vzhľadom na rozsiahle politikárčenie a nimranie sa hlavných postáv vo svojich charakteroch.
Knihu neodpisujem, znalcom military sci-fi sa bude pravdepodobne páčiť. Nudnejšie pasáže striedajú tie akčnejšie a naopak. Nie je to už ale ono. Viac by ma zaujímalo dianie na jednotlivých planétach v sústavách za bránami, protomolekula ale aj neznáme objavy, ktoré zákonite museli prísť. Zatiaľ sa tu predovšetkým rieši, kto má väčší penis a kto bude vládnuť. Pri sérii zostávam hlavne z dôvodu očakávania ako to dopadne s tými neznámymi mimozemšťanmi z mimopriestoru...
"They'd been invaded. They'd been taken over. They could kill everyone on the station, and no one would be able to stop it. This couldn't be happening, and it was happening."
Ani by mi nenapadlo, že keď budem čítať túto knihu, bude jej príbeh veľmi relevatný a paralený tomu, čo sa dnes deje u našich susedov :(
Prešlo takmer 30 rokov a mnoho sa zmenilo k lepšiemu, no Winston Duarte a jeho družina v Laconii nezaháľali a pripravili si veľmi nepríjemné prekvapenie pre Medinu a celý Sol system.
Pre mňa skvelé pokračovanie, som rada, že posádka Rocinante je stále boja schopná a len dúfam, že sa ako fanúšik seriálu, dočkám aj seriálového alebo filmového spracovania aj posledných 3 kníh. AJ
„Jestli nás všechny pozabíjejí, tohle bude ten důvod. Ne jejich technologie, jejich strategie, ani neviditelný cyklus dějin. Bude to naše neschopnost cokoli udělat bez pěti schůzí všelijakých komisí, kde se to bude dlouze probírat.“
Lidstvo si užilo 30 let relativního míru, než se zpoza brány ze vzdálené galaxie zase vynořil egomaniak, technologicky dominující a zcela přesvědčený, že právě on by měl všem vládnout, vytvořit dokonale fungující společnost. Samozřejmě je nejprve nutné zlomit nebo odstranit ty, kdo odmítají pochopit a přijmout laskavě vnucované dobro. Zatímco představitelé původních pořádků mají k dispozici celou flotilu vesmírných lodí, posádka Rosinante musí na stanici Medina kontaktovat nepočetný odboj.
Neměla jsem problém přijmout šediny, vrásky a bolístky stárnoucích hrdinů, ve skutečnosti mě spíše zaráželo, jak málo se změnili. Psychicky se výrazněji neposunuli, Bobbie s Amosem jsou navíc pořád kosti lámající drsňáci.
Zápletka mixuje politiku s vesmírnými bitvami i drobnější záškodnickou činností, nahlíží se do různých hlav, řeší se vztahy jednotlivých charakterů, nic neobvyklého v této sérii. Dojmy kroužily na tradiční orbitě 70%, zaokrouhluji dolů na tři hvězdná tělesa, jelikož: 1) Celá kniha je vlastně neuzavřeným prologem, stavěním figurek na šachovnici. 2) Jedna z těch figurek už prostě měla být čtvrt století pod drnem, nenašla jsem důvod k její pokročilé gerontoterapii nebo exhumaci. 3) Už by to chtělo sérii důstojně zaříznout a vymyslet jinou zlatonosnou slípku.
Sedmá kniha ze série. Lakonci vtrhli do světa Jamese S. A. Corey. Kniha se mi velmi líbila, i když už se začíná blížit světu Star Wars (Temná strana proti Světlé aneb Lakonci proti zbytku galaxie).
Stále čtu, stále si to užívám, ale už to není ono.Ted je to asi více zvědavost jak to dopadne a už i menší povinnost, ale jak píše Terva, moooooc nesmyslu co vám kazí knihu.Jak jsem psal u první knihy, asi se pospíchá kvuli seriálu či co.Hlavně bych bral více stránek, ale kdo ví jak by to dopadlo.
Trochu mě překvapilo, o kolik let dopředu se děj posunul proti předchozímu dílu. Myslím že to bylo dokonce o třicet, přesto to ale neznamená, že přijdete o někoho z hrdinů předchozích dílů. Sice už jsou z nich skoro důchodci, to ale neznamená že nedokážou kdekoho nakopat do tentononc jako za mlada.
A přes loupání v kříži, vysoký krevní tlak i stařeckou vetchozrakost musí posádka Rosimanty čelit dalšímu velkému nebezpečí, ohrožujícímu celou lidskou rasu. Zase si totiž někdo myslí, že ví nejlíp, jak se má lidský vesmír řídit a hodlá všechny zavést do zlatého věku, i kdyby měl cestou všechny zabít.
Jak to dopadne je doslova ve hvězdách, oproti předchozím dílům je totiž konec poněkud otevřený a jelikož další díl v češtině zatím není, nezbývá než si počkat...
Dávám čtyři hvězdičky, líbilo se mi to víc než Popel Babylonu. A doufám že Hněv Tiamat, či jak se bude další díl jmenovat, tenhle příběh nějak parádně uzavře.
Lepší než předchozí díl, ale celkově jsem měla pocit, že se toho na tak objemné dílo moc nedělo. Četlo se příjemně, Expanzi mám ráda, ale něco mi tam prostě chybělo.
Možná, že nemají v úmyslu
všechny pozabíjet.
Jen zdůraznili,
že dokážou zničit cokoli,
co je ohrožuje.
Ještě nikdy se mi nestalo, že bych nedokončil sérii s oznámením, že už si další knihu, pokud vyjde, nekoupím. U Expanze je to poprvé a natvrdo. Proč? Protože sedmá kniha je taková blbost, až jsem zuřil. Děj je oproti knize šesté posunut o třicet 30!!! let dále. Což by nebylo tak šokující, ale problémem je, že zůstávají hlavní hrdinové. Dědci, a bábičky stále bojují s dalším novým problémem.
Citát: Jest-li že chcete vytvořit trvalý, stabilní společenský řád, může být nesmrtelná jen jediná osoba.
Dvojice spisovatelů, pravděpodobně donucena díky seriálu napsat další příběhy si vybrala nešťastný scénář. Už v prvních dobrodružstvích byla například Avasarala stará bába – dokážete si jí představit o dalších třicet let starší? Sakra, vždyť už jen ta představa je hororem! Ale kdo se pustil do této knihy, si to musí vytrpět. Já trpěl asi do druhé třetiny. Někde kolem strany 280 jsem to vzdal. S příběhem jsem se trápil skoro měsíc, netěšil jsem se mezi čtecími přestávkami na další setkání s hrdiny. Prostě jsem to ukončil.
Citát: Nelíbilo se jí, jak moc se jí to líbí.
V příběhu se objevuje i docela dost technických chyb. Asi ta největší, která mě praštila do očí je fakt, že v jedné scéně se tvrdí, že Singh zvracel do odpadkového koše...jak je to možné, když ve všech knihách koše neexistují, protože všude jsou odpadní roury recyklátorů. Už jen tato skutečnost odporuje odpadkovým košům, tak jak je známe. Možná se vám to bude zdát divné, ale pro mě je to důležité a takových podobných blábolů je tam víc.
Citát. Vyčistit zuby, vyčůrat a pak do akce?
Hodnocení -odpad- které tomu dávám, je z mého hlediska až moc kladné. Já v tom vidím jen komerční nutnost. Příběh je protkán dlouhými nudnými úseky, spoustou neznámých slov a výrazů, děj se vleče, jako sto let stará žvýkačka a ani hlavní děj není zas tak inspirativní, abych to dočetl a dozvěděl se, jak to vlastně dopadlo. Už jsem neměl sílu.....The End.
Citát: Bylo to tak zvláštní plavidlo, tak nepodobné čemukoliv, co kdy vyprojektovali lidé nebo v čem kdy létali, že kdyby z něj po přistání vypochodovali zelení tříocí mimozemšťané, působilo by to přirozeněji, než když se objevili obyčejní lidé.
Politika jde stranou. Na řadu přichází nové technologie a s tím nové pořádky. Poslední dva díly buď budou naprostou bombou nebo absolutním propadákem. Kruh se uzavírá a zbývá poslední otázka. Co se stalo s tvůrci protomolekuly?
Přiznám se, že posuny do budoucnosti nemám moc rád a přišlo mi to jako sraz pěkně ostrých důchodců po 30-ti letech, co si řekli, jedeme na výlet, ale ať to stojí za to. A taky že stálo. Některé dějové linky došly k úspěšnému ukončení (a člověk si hlavně řekne: jo aháá, tak ty předešlé příběhy nebyly úplně zbytečné), Sluneční soustava začíná, čím dál tím více hrát druhé housle a ke slovu se hlásí vývoj protomolekuly. Uvidíme, zda-li se další dva díly budou točit okolo tohohle (a já upřímně doufám, že ano!) nebo si autoři najdou něco jiného. Tak či onak se určitě těším!
Spoiler: Je velmi znepokojující, že Naomi, která toužila dát protomolekulu Fredovi, to takhle "zaslouženě" odskáče. Laconie se stala silnou, díky tomu, že tuto protomolekulu Fredovi ukradli a teď na Naominu další chybu doplácí celý vesmír :D
Jinak se mi prozatímní závěr série moc líbil a už se těším, až se dočkám konečného závěru.
PS: Bitka Amos vs Bobbie byla nefér, protože Bobbie je trénovaná na nízkou gravitaci lépe :(
Po předchozích slabších dílech série je tohle velmi napínavý a čtivý kousek. Děj rychle odsýpá, pořád se něco děje. Závěr je takový zvláštní a jsem zvědav jak se s ním autoři v dalším díle vypořádají.
Pohrávání si s artefakty tvůrců Protomolekuly na vyšší úrovni viselo ve vzduchu už delší dobu a měl jsem z toho trošku strach. Nakonec však musím konstatovat, že jsem nad míru spokojený s tím, jak se to všechno utvořilo a proběhlo. Vzestup Persepole bych zatím zařadil na stupně vítězů a už aby tu byl díl osmý.
Na rozdíl o jiných space oper (Odhalený vesmír, Úsvit noci) jsem se nemohla zpočátku chytnout, ale jsem ráda, že jsem vydržela. Kromě atmosféry, super podaného budoucího uspořádání lidské společnosti a akčních scén jsou tradičně dobře vykresleny charaktery a mezilidské vztahy. A tak nějak jako by mimochodem na vhodném místě probleskne věta, která přesahuje přízemní myšlení (no asi se tohle slovo do vesmíru nehodí, ale když ještě píšu ze Země ...) a kniha se hned posouvá na vyšší úroveň. Např. když Avasarala konstatuje poznání bezvýznamnosti všeho, na čem se člověk dřel, když žije dost dlouho.
Byl jsem opravdu napnutý, jak se autoři vypořádají s budoucností. Upřímně jsem se toho bál. A toto jsem nečekal. Moc dobré. Opět jsem měl problém se odtrhnout od stránek knihy. Toto universum je opravdu bezvadně propracované, od technologií až po charaktery "národů".
REMEMBER THE CANT !
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2013 |  Leviatan se probouzí |
| 2014 | Abaddonova brána |
| 2014 | Kalibánova válka |
| 2015 | O poklad Ciboly |
| 2017 | Hry Nemesis |
Kniha Vzestup Persepole je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 165x |
| Čtenářské výzvě | 5x |
| Doporučených | 13x |
| Knihotéce | 115x |
| Chystám se číst | 60x |
| Chci si koupit | 36x |
Ano schopnost pracovat s věcmi, kterým lidstvo úplně nerozumí a tím zprasit co se dá je pro naši společnost typická, zvláště na pozadí toho co se děje dnes ve světě, kde se politici přou naprostých hovadinách (jako třeba manželství pro všechny), zatímco důležité věci (jako je například schodek rozpočtu) zas tak důležité tolik nejsou. I demokracie může silně zavánět diktaturou, protože stačí pár křiklounů a lze demokraticky prosadit cokoliv.
Ale obráceně může pár křiklounů, také provádět věci, jako Holdenova posádka, které se zase povedlo nasypat písek do soukolí byrokracie.
Ano také mám pocit, že čtu každý díl této serie podle určitého schématu a podle reakcí ostatních čtenářů, v tom nejsem sám. Buďto se objeví nějaký blb, který ví jak zacházet s protomolekulou a docílí tak jenom velkého bolení hlavy, nebo se objeví skupina lidí, která chce vše rozbít, nebo ovládnout a nedopadne to o nic lépe. Svým způsobem má tato série beznadějné téma. Čtenář si říká:"kdy přijdou ty zářné zítřky, kdy se nebude válčit a lidi budou spolupracovat?" Ale ty asi nepřijdou, jako v reálném životě, protože jakmile začne být trochu dobře, tak někoho chytnou roupy, aby vše zase zničil a začalo se od znova.