Evoluce

Evoluce https://www.databazeknih.cz/img/books/58_/58652/bmid_evoluce-fdg-58652.jpg 5 23 5

Kniha lehkým a čtivým stylem zpřístupňuje odborné, ale i širší laické veřejnosti dějiny evolučních i jiných biologických teorií, které mají k evolučním teoriím blízký vztah. Vykresluje dobu, v níž se to vše odehrávalo, a poskytuje i charakteristiku „hlavních hrdinů". Kniha zaujme všechny přírodovědce, zejména biology, ale měla by oslovit i filozofy, sociology a širší veřejnost.... celý text

Žánr:
Literatura naučná , Věda , Přírodní vědy

Vydáno: , Slovart (ČR)
Originální název:

Evolution. The Remarkable History of a Scientific Theory , 2004


více info...

Přidat komentář

Niky Coffee
24.06.2020 5 z 5

Absolutní nadšení z knihy, která se nesnaží vysvětlit po milionpáté marně evoluci, ale podává historický pohled přijmutí evoluce od jejích počátků. Maximálně oceňuji, že to není jen suchý výčet informací, ale, že je tu přehledné podané myšlení jak jednotlivých vědců, tak pohled společnosti napříč časem a vše je pěkně v souvislostech. To celkově v dnešní době knihám chybí, o to víc pro mě tenhle drahokam září v té nekonečné šedi.

Eldar80
11.03.2019 5 z 5

Pokud vás zajímá především evoluce jako taková, je lepší zvolit jinou knihu. Tahle nepopisuje evoluci z pohledu biologie, ale jedná se o historické pojednání. Začíná koncem 18. století a pokračuje téměř až do současnosti.
Nejdříve se věnuje objevům, které předcházely zveřejnění Darwinovy knihy O původu druhů. Ikdyž je Darwin významná postava, trvá to 50 stran než se k němu dostaneme. Pak se popisuje jeho obecně známá kariéra a bádání ostatních vědců té doby. Vše se mění od publikování jeho teorie.
Larson se tak nejvíc věnuje období od roku 1859 do 1900. Ikdyž plavbu na lodi Beagle podnikl Darwin ve 30. letech, s uveřejněním své teorie čekal neuvěřitelných 20 let. Samotný historický příběh je dost stručný.
U významných postav se uvádí především jejich přínos pro evoluční teorii. Stručnost se projevuje i u vývoje filozofických směrů, které objevu evoluce předcházely. Třeba o vitalismu je v knize jen pár zmínek.
Nejdříve mi stručnost vadila, ale pak přišly dějiny 20. století a kniha dostala spád. Většinou předpokládáme, že další a další objevy v nějakém oboru vedou k pokroku. Tady Larson exceluje, když popisuje, jak přibývající vědomosti vedly k úpadku společnosti. Věda přestala sloužit lidem a objevil se sociální darwinismus a poté eugenika následovaná rasistickými teoriemi.
Naopak v USA extrémně sílí odpor protestantských fundamentalistů proti vyučování evoluce na školách. O tomto masovém odporu vůči evoluci jsem nikdy neslyšel a po této stránce byla kniha velmi obohacující. Co je šokující, že teprve až v roce 1987 se podařilo definitivně kreacionismus z učebnic vymýtit.
Je to výborně napsané a příjemně čtivé. Z historického hlediska je v knize vše důležité. Úměrně počtu stran. Příběh nakonec končí moderní syntézou. Nějaký závěr nebo shrnující kapitola chybí.
Ukazuje se, že problém není křesťanství nebo katolická církev, ale protestantský fanatismus. Z celé války proti fanatikům vyplývá poučení, že náboženství se nesmí ustupovat ani o milimetr. Koho zajímá stručně podaná historie evoluce rozhodně doporučuju. 90%


panjan
22.10.2018 5 z 5

Skvělá kniha, která čtivým způsobem představuje vývoj jedné z nejznámějších vědeckých teorií. Tento vývoj zachycuje komplexně aniž by autor zabíhal do zbytečně odborných podrobností a přesto pochopíte vývoj princip i důsledky. Velmi přísnoná záležitost.

Gimli
02.08.2015 5 z 5

Strhující čtení shrnující to podstatné z vědeckého i společenského dramatu odehrávajícího se kolem evoluční teorie. Jedinou drobnou ale zásadní výtku bych měl k překladu. Připadá mi chybné a nešťastné překládat "survival of the fittest" jako "přežití nejsilnějších" namísto správného "přežití nejzdatnějších". Vzhledem k tomu, že z knihy je jasně patrné, jaké dopady měly nepochopení či záměrné překroucení Darwinovy evoluční teorie, považuji za diletantské zavdávat k nim příčinu chybným překladem.

zipporah
26.04.2012 5 z 5

Altruizmus, zavadzajúca prekážka v pochopení evolúcii. Aj o tom sa človek niečo dozvie. Veľa vecí si dodnes pamätám, ale najviac buldočieho Thomasa Huxleyho a jeho komentár na jednom zo stretnutí, kde skonštatoval bližší vzťah k opiciam... Tiež krásne pasáže pre vzletné vedecky vyjadrujúce sa hviezdy utešia slovami, z ktorých sa nebudú škrabať na hlave, lebo načo im je iné vysvetlenie lásky než to vedecké... a vôbec, ako inak by sa dala láska, boh vysvetliť, ak nie vedou... a sciento... eh? ovečky by zase krížili a nechali hybridizovať vedu s bohom... Na záver nie Kant, ale hodia sa sem skôr slová Ferrisa: treba pamätať a začať chápať konečne, že veda boha nerieši a boh nerieši vedu a tu je cnostná pravda pre slušného občana dnešnej spoločnosti. A ani barbari duše (nábožníci) a barbari inteligencie (vedníci) by sme nemali byť, ako píše Huxleyho vnuk v Kontrapunkte. Treba niečo medzi, kde nie je fanatizmus, predpojatosť, obmedzenosť, tuposť, magoria nátierka. Proste časopriestor, kde prebýva zrelý rozum resp. Kant:D