Oxfordská tragédie

02.11.2019

Uzavřený svět, uvízlý v staletých tradicích, omezeních, nepsaných a o to přísnějších zákazech, regulích, předstíraní a svébytných morálních hodnotách, na hony vzdálených lidské přirozenosti. Autor potřeboval vnést do děje cizince, který by se dovedl podívat na události "zvenčí" a nazaujatě. Kuriosní však bylo, že tím cizincem byl rakouský advokát (od něhož bych - typově - brilantní úsudek a značný důvtip ani neočekávala).

11.10.2019

Starosvětská anglická klasika se vším všudy. Moc jsem si pochutnal.

Jedna z dnes již klasických detektivek zajímavá jak dějem, tak vylíčením životního stylu staré anglické university.
Oxfordská tragédie byla poprvé vydána v roce 1933. Vicepresident a stařešina učitelského sboru koleje sv. Tomáše - Francis Wheatley Winn vypráví příběh z universitního prostředí.
Prostředí oxfordské university se hodí k tomu, aby do něho byl vsazen detektivní příběh, při níž je třeba hledat pachatele v úzkém okruhu počestných a vážených lidí. Stavovská solidarita, tuhé tradice a zvyky, výstřednost v myšlení a chování, to vše ztěžuje nezasvěcenci pátrání. Učený detektiv-amatér, rakouský profesor Brendel dovede v těchto zvláštnostech nalézt klíč k rozřešení vraždy, při které byl obětí nesprávný člověk.

18.06.2018

Nudné, popisné, archaické. S tímhle jsem se míjela- snažila jsem se poctivě číst, ale ke konci už jsem přeskakovala pasáže, jen abych dospěla k rozuzlení. Nebavilo.

31.10.2016

Prostředí je velmi příjemné a tajuplné, celá knížka se nese v čistě detektivním duchu, který mi až podezřele často připomínal knížky Agathy Christie; jejího Belgičana zde však zastupoval podobně příjemný Rakušan. Mrzí mě ale málo prostoru pro tak poutavý příběh, se kterým si mohl autor pohrát trochu více, a s tím souvisí i prostor pro postavy, kterých je na těch pár stran skutečně dost a v celém ději se objeví tak jednou dvakrát, pak už se o nich jen mluví a skládají se různé teorie. Ale díky uvěřitelnému a poměrně nečekanému rozuzlení a vcelku dojemnému konci jsem byl spokojen.