Zimní přízrak

03.02.2020

Tohle měl být horor? Spíš než příběhu jsem se bála toho, že knížku ani nedočtu. Hodně dlouho mě tvorba pana Simmonse míjela, škoda že to tak nezůstalo. Předchůdce Temné léto jsem nečetla, kdo ví, jestli bych byla v hodnocení optimističtější, pokud by tomu tak bylo. Pokud je ale Temné léto srovnatelné se Zimním přízrakem, nejspíš bych se k němu ani nedostala. Potenciál příběh měl, některé nápady byly zajímavé, ale přišlo mi to takové nedotažené. Skinheadi mi tam přišli spíš směšní, většina pasáží z minulosti byla zbytečná… Sto lidí, sto chutí, já ale dalším titulům dávat šanci nebudu.

31.01.2020

Příjemný román o posedlosti. Spisovatel Dale se vrací do krajiny Temného léta, na statek, kde žil Duane, který uctíval egyptské božstvo a zemřel násilně v jedenácti uprostřed kukuřičného pole... Setkání s živými i mrtvými, nešťastným vztahem spuštěné postupující šílenství, černí psi, agresivní skinheadi a ohnivé finále. Henry James by měl radost...

26.01.2020

Taková příjemná, pozvolná a oddechová duchařina s náplní v podobě deprese a hořkosti vztahů. Největší devizou tohoto románu je fakt, že na Temné léto navazuje opravdu jen velice volně. Což jistě řadu lidí odradí hned v zárodku. Pak je tu ještě dosti pozvolné tempo vyprávění, které je ovšem pro Simmonsovy horory hodně typické. O to víc pak ale stojí za to adrenalinové finále a konec, při kterém si s určitostí uvědomíme, že autor svým hrdinům rozhodně nedává nic zadarmo. Potěšila mě i zajímavě zvolená vypravěčská poloha, kdy je děj a události okolo hlavního hrdiny občas nahlížen skrze jinou postavu. Samozřejmě nebudu spoilerovat jakou, ale právě tady a v samotném závěru je silné zadostiučinění, plynoucí z jedné hodně silné scény z Temného léta. Parádní jistě i to, že některé mysteriózní události se rovněž vysvětlí v závěru a hlavně tedy, že se rozuzlí opravdu vše. Má to příjemnou mrazivě plíživou atmosféru a skvělou gradaci. Není to nejlepší horor (on to vlastně není ani tak horor, jako psychologické drama o člověku co má potíže sám se sebou, tvůrčí krizí, atd.) co kdy budete číst, ale román je to výborný. Rozhodně ale nedoporučuji číst bez znalosti Temného léta. Hlavně kvůli už zmíněnému závěru...

13.01.2020

"The Reckoning - The Getaway Plan"

Na cokoliv od Simmonse jsem si brousila zoubky už dlouho. A do toho mi kámoška řekne: "Teď jsem četla skvělou knihu." Půjčila mi jí a já si půjčila jedničku jinde. Takže jo, četla jsem knihy hned za sebou. Taky je vtipné, že ona o jedničce nevěděla a i tak si knihu vychutnala. Ostatně, i v anotaci to je psané. Že není třeba číst, ale...je to škoda. Přijdete o spoustu srandy!

První, co mě zajímalo, bylo, proč zrovna dům, kde bydlel Duan. Takže jsem doufala, že dostanu buď vyprávěním nebo flashbacky do doby hned po létě v roce 1960 až po přítomnost. Cokoliv, jakoukoliv formou. Jak kluci odjeli pryč. A proč se, sakra, Dale vrátil. Ten skutečný důvod za tím v anotaci. Byl to přece Duan, kdo chtěl být spisovatel. A najednou je jím Dale, který si kariéru vybudoval na svém mrtvém kamarádovi. A teď nemůže psát? A proč udělal to, co si udělal?

No, mě zaujal už začátek a jeho vypravěč. Hele, to by mě nenapadlo. Hlavně vtipný tah, jak si i autor udělá legraci sám ze sebe. ("Ale odbíhám, a to jsem ještě nezačal s vyprávěním. Spisovatele s tímhle zlozvykem jsem vždycky nesnášel.") Paradoxně, čím jsem starší, tím mě to baví jako čtenáře víc.

Nevím, zda to bylo tím, že jsem od knihy nic neočekával. Možná to bylo tím, že jsem četla díly hned po sobě. Možná to bylo tím, že autora nemám tolik prokouknutého (v jeho tvorbě jsem pouhá novicka). Ale na tom mi nezáleží. Je mi to jedno. Zimní přízrak je dobrá kniha, chybně vedena jako horor (13.1.2020, kdyby někdo opravil, ať nevypadám jako trubka, proto to datum). Ale to nevadí. Bavil mě způsob vyprávění.

(SPOILER Za co se styděl Dale, a schovával to za "nepamatuju si", to vyprávěl Duan? Protože krutě upřímný popis Dalovi tvorby a jak je špatná, mě rozsekal :D jiný příkladsi nechám pro sebe, ať to není zase tak velký spoiler SPOILER)

Ta zmrzlá atmosféra. Ty vnitřní pocity. Ale zároveň šlo o ty další věci ve vyprávění. Ty, které jsem se dozvěděla.

Ale ... na to jak moc se řeší přítomnost v propletenenci s minulostí, neměla kniha nějak málo stran? Na své poměry se autor mohl vykecávat trochu víc. Ne? Prvních sto stran mi totiž přišlo jako plácání na místě. Autor mohl více rozepsat vnitřní pochody...

Ale na druhou stranu, ty dvě stránky z kapitoly čtrnáct jsem četla fakt dlouho (když se dostanou nahoru do domu). To nešlo! Jsem se řezala jako blázen.

Jasně, hned na začátku druhé kapitolu jsem si vymslela teorii, proč se Dale vrátil zrovna tam místo toho, aby si pronajal třeba někde nějaký srub, jak by to udělal každý druhý v jeho situaci. To autor ovšem bravurně rozcupoval. Takže se asi zařadím mezi pomalé čtenáře. A vůbec mi to nevadí. Alespoň jsem si knihu užila celou dobu. (Protože jsem si neustále lámala hlavu nad tím, proč má Claire tolik prostoru. Došlo mi to, až když mi to řekl autor...)

Ale...nějak tomu chyběla atmosféra, kvůli které bych dala pět hvězd, přestože byl příběh dobrý a vlastně neměl žádnou chybku. Chápu, je tam jakési promítnutí. První díl byl lehký a takový snovější. Přeci jen to bylo o partě kluků. Jenže dvojka je od staršího spisovatele a o tom, v koho se proměnil ten kluk, který chránil svého brášku před tmou.

Když jsem ale knihu dočetla (a došla mi pointa), nemohla jsem se ubránit dojmu, že jsem něco podobného už četla. Nebo viděla ve filmu. (Teď už fakt nevím co z toho.) Ale co já vím, vzhledem k vydání knihy, třeba se někdo inspiroval knihou, ale o adaptaci jsem nic nedohledala. Kdyby někoho něco napadlo, ať má moje dušička klid, zprávička by potěšila.

Po dočtení jsem o knize dost přemýšlela. Simmonsovi se rozhodně nepovedlo to samé jako Kingovi s Osvícením. Protože nápad v knize Zimní přízrak není špatný. Možná kdyby se vyprdnul na nějaký pokračování a napsal s tímhle námětem samostatnou knihu a víc se rozepsal, možná by to byla větší pecka (ale potom by musel napsat jiný "důvod všeho", aby to nevypadalo jako vykrádání sebe samotného, ale asi by to šlo napsat i samostatně).

PS: jenom škoda, že se to trochu táhlo. První díl má stránek víc, ale nečetla jsem ho tak dlouho jako dvojku. Chybělo mi v tom to "něco", co nutí otáčet stránky dál a dál. Během čtení jedničky jsem na vyrušení reagovala jako pes, kterýho začnete hladil, když má mordu ve žrádle. Ve dvojce se tohle nestalo :(

PS: uvědomuju si, že můj komentář působí značně zmateně, ale myslím, že právě tohle se dokonale střetává moje pocity po dočtení knihy.

08.01.2020

Na hodnocení knihy se musí zákonitě odrazit to, co od ní očekáváte. Někdy za to může marketing, jindy klamavé zahraniční ohlasy (takže vlastně marketing) a sem tam i samotný autor (zase marketing).
Jedná se o pokračování legendy, což je počin, který přerostl přes hlavu i těm nejlepším mistrům pera, psacího stroje či klávesnice. Jeden příklad za všechny: Ira Levin a jeho Rosemary a její syn, který se vskutku neměl nikdy narodit...
Dan Simmons v tomto případě úplně neshořel jako papír, ale prsty si stejně spálil. Na Temné léto navázal temnou zimou, což je na první pohled v pořádku, musel by však při psaní používat stejný kalibr, který tasil před téměř dvaceti lety, kdy bylo nebe jasnější, tráva zelenější a horory děsivější.
Zimní přízrak se za horor dá označit opravdu jen sporadicky. Více než o cokoliv jiného se jedná o drama muže, který balancuje na hraně nervového kolapsu.
Ale co naplat, pořád je to Simmons. Těžká váha, která umí psát. A předvedl to i tentokrát. Ve finále se mi to prostě líbilo. Mezi řádky tam prosvítá život, který se dotýká mého vlastního. Tohle hledám a tohle jsem dostal.
Akorát mě prostě trochu na***lo, že jsem si objednal tatarák a donesli mi svíčkovou :-)

04.01.2020

Škoda, pořád jsem doufala že si hlavní hrdina rozpomene na to co v městečku prožíval a naváže se tak na děj Temného léta,ale v tomhle příběhu Dale na duchy nevěřil, místo toho se děj točil okolo toho že pravděpodobně začíná strácet rozum.Pro mě to nemělo hlavu ani patu.Zbytečný příběh o ničem.

17.12.2019

Prevláda sklamanie. Temné léto pokladám za vydarenejšie To, než je samotné To od Kinga, preto som sa na dvojku tešil. Návrat už dospelého hrdinu na staré miesta, na ktorých vyrastal, na ktorých - spolu s rovesníkmi a kamarátmi – zažil svojho času množstvo napínavých dobrodružstiev a, keďže sme v horore, i bojoval o holý život. To je téma, ktorá ma vo všeobecnosti láka. Bohužiaľ sa (inak môj obľúbený) Dan Simmons práve dvakrát nepredviedol, skôr naopak. Atmosféra (kvázi?)strašidelnej opustenej farmy uprostred zasneženej, ponurej zimnej krajiny, je iba ledabolo načrtnutá, postavy okolo spisovateľa prechádzajú bez väčšieho záujmu (a tým pádom aj okolo čitateľa) a zápletka, no, tak tá je fakt slabá. Miestami som až neveril, po čom Dan siahol (fakt tam dal autonaháňačku???). Inokedy nás vedie vyložene do slepej (a tým pádom úplne zbytočnej) uličky (len ťažko znesiteľné romantické flashbacky) a na ďalšej strane vám o hlavu omláti jedno z najväčších klišé. Prečo teda „až“ 3*? Pretože stále je to Dan Simmons – píše dobre, zručne, pútavo a chytľavo. Prvých sto strán, hoci sa toho počas nich paradoxne deje len veľmi málo, má tendenciu vtiahnuť vás do studených zimných mesiacov, počas ktorých spisovateľ odchádza do lona prírody napísať veľkolepý bestsellerový návrat na knižný trh. Niektoré scény sú napísané veľmi dobre a občas autor siahne po predsa len pomerne dosť originálnom nápade.

14.11.2019

Na začátku čtenář musí obdivovat slovní zásobu autora, která je vynikající, ale celý román je zaplněný příliš velkou vatou. A i sebelépe napsaná vata začne po čase nudit. Dějová linie týkající se Dalovi milenky je zbytečně dlouhá, nudná a hodí se spíš do červené knihovny než do hororu a v konečném důsledku je vlastně pro děj zcela zbytečná. Posléze jsem tyto pasáže už přeskakoval. Horor to není, možná spíš sociální drama. Kdyby to bylo tak o 120 stránek kratší, určitě by celý příběh vyzněl lépe.

10.11.2019

Na to, jak jsem se na Zimní přízrak jako na volné pokračování Temného léta těšila, má očekávání nebyla příliš naplněna. Děj i cokoliv ostatního v této knize se tolik lišilo od prvního dílu, až mě kolikrát napadlo, že Zimní přízrak psal snad jiný autor. Na můj vkus tam toho bylo až příliš, děj byl místy opravdu zvláštní. Knihu jsem měla rozečtenou přes měsíc. Nevinné dětství prvního dílu zde bylo smeteno krutou, dospěláckou depresivní realitou... Asi jsem si od knihy slibovala mnohem více, než mi nakonec bylo dopřáno. A na to, jak jsem si Dala v prvním díle zamilovala, tady mi jeho chování lezlo místy krkem a občas bych mu nejraději nafackovala.

28.10.2019

S lehkým srdcem dočtenou knížku zavírám a mám dobrý pocit z toho, že jsem ji mám za sebou. Popravdě, jde o vyhozené peníze. Pokud by Zimní přízrak napsal kdokoliv jiný, šlo by o mizerný počin. Vzhledem k faktu, že jde o Simmonse, nevím co si o tom mám myslet. Zimní přízrak není horor ani omylem. Není to ani propracovaná sonda do lidské duše, není to vlastně ani avizované volné pokračování Temného léta. Měla mě varovat už anotace na obálce, že je Simmons brilantní od Deana Koontze. Ten není žádnou kapacitou v oboru a píše spíše brak. Simmonse jsem měl doteď za větší kalibr. Doufám, že Zimní přízrak byl jen jeho menší úlet. A já se tolik těšil...

27.09.2019

Pro mě hodně slabý Simmons. Horor jsem v knize nenašel. Přišlo mi to bez napětí, atmosféry, takové vylévání zraněné duše.

26.09.2019

Mnoho thrillerů jsem za svůj život nečetla, a i tak mi tento přijde neoriginální a odhadnutelný - černé žhnoucí oči ve tmě, tajemné vzkazy psané na vypnutém počítači...(pravda, pokoj "chtíče" je originální, ale spíše ujetý než co jiného)... Děj je sice mrazivý, ale spíše díky popisovanému počasí. Samotná kniha je psána tak nějak těžkopádně, jakoby autor ždímal už suchou hadru a látal dohromady všechno duchařské, co ho zrovna napadlo.
Prostě jsem příběhu neuvěřila, a to je asi ten problém, protože pak mi nepřišel napínavý, spíše jsem si říkala, co zase vymyslí za nonsense v příští kapitole...

25.09.2019

Mé první setkání se Simmonsem a musím říct, že dopadlo nad očekávání. Po prvních minutách, kdy jsem měl knihu doma, mnou proletěl závan negativismu a bál jsem se zda jsem neudělal chybu (Simmonse jsem do té doby neznal - mea culpa). Po pár stranách jsem měl jasno a věděl jsem, že to byl dobrý "kauf". Příběh se točí kolem psychických a vztahových problémů profesora angličtiny a spisovatele, který se rozhodne uchýlit k odpočinku na farmě v domovském malém městě, v domě jeho tragicky zesnulého kamaráda z dětství. Tísnivá atmosféra farmy a přilehlých kopců je v knize popsána bravurně, stejně tak postavy a dynamika dialogů. Simmons rozhodně umí čtenáři navodit správné vjemy pro intenzivní prožití atmosféry. SPOILER - na můj vkus se s motivem skinheadů pracovalo v knize málo (až na akční scénu s automobilovou honičkou) vzhledem k nečekaně šťastnému(?) a urychlenému konci. Za horor bych toto dílo rozhodně neoznačil, ale mysteriózna je zde přehršel. Příběh má strukturu, dobrý námět, sled událostí i zajímavého hrdinu. Co víc si přát? Určitě nyní sáhnu po Temném létu a potom mám v plánu Teror. Simmons mě velmi mile překvapil a objevil jsem nového spisovatele, u něhož se nemohu dočkat četby dalších jeho knih a tento pocit je pro zapáleného čtenáře téměř opojný. Knihu mohu beze zbytku doporučit - 5/5. A jako bonus mi kniha vnukla neodbytnou touhu si přečíst Béowulfa.

21.09.2019

Parádní. U knih jako je tato si vždy s radostí připomenu, jak krásné je býti Čtenářem. Jak jsem se dozvěděla, že je Zimní přízrak k mání, musela jsem ho mít a vše další rozečtené šlo stranou. Což by nemuselo být ani tak rozhodnutí logiky, jelikož jak se člověk jednou začte do Simmonse, není jiné volby. A stejně to opět zabralo proklatě málo času, což je samozřejmě poklona, ale pro čtenáře jistá nevýhoda. Jak už je psáno v komentáři níže, ten konec, no jo... ale tak co bychom tomu našemu drahému Simmonsovi neodpustili, že? Až na ten konec byla kniha opravdu bezvadná, nadupaná... a plná či jak to říci. Simmons není povrchní. Ač se jeho knihy čtou rychle, jde vždy pod povrch a zaujme, včetně zvláštních hrátek s jazykem, jak to mám ráda. Na Zimní přízrak jsem byla zvědavá, protože Temné léto je moje srdcovka hned vedle Terroru. Teď čerstvě po dočtení nezbývá než si povzdechnout - kéž by to šlo z mysli vymazat a začít číst znovu...

Komentář může obsahovat spoilery!!!
Dane Dane...ach ty konce...pořád v nich něco schází.
Skvělá cesta do duše "blázna", poznamenaného člověka, který se vrací po několika desítkách let na místo, kde jako malý vyrostl. Občas jsem se ztrácel v odkazech na Temné léto, ale v celkovém dojmu se to ztratí. Skvěle vystavěná temná atmosféra, která plyne a plyne a najednou je to úplně někde jinde a vše končí. Kdyby kniha měla o nějakých sto stránek více a celý temný přízrak by se více prohloubil do duše bylo by to o něčem jiném. Takto je toho konce škoda...
A škoda je i pana spisovatele, že skončil pod Fobosem. Pořád lepší než Plejáda, ale zlatý Laser, nebo Argo. Škoda, že si Simmonse nevzalo pod své křídlo nějaké z těchto větších nakladatelství a vše od něj nevydalo ve stejném formátu a v nějaké ucházející míře.

Kniha je nutnost pro fanoušky Simmonse!!!