Ecce homo Forman: Miloš Forman pohledem blízkých

„I to je důvod, proč jsem se pustil do téhle knihy. Abych zachytil nezachytitelné, uchopil dávno uplynulé a porazil čas. A aby mi to všechno, co mám rád a čeho si vážím, nikdy nezmizelo.“ Pôvodne som chcel napísať, že Miloš Forman nie je moja srdcovka. Potom som si uvedomil, že až dvom jeho filmom dávať 5*. Povedzme si na rovinu: väčšina režisérov (hocikde na svete) v kariére nenatočí ani jednu pecku za 5*. Samozrejme reč je o bombách Prelet nad kukučím hniezdam a Muž na Mesiaci. Takže som si túto knihu vlastne prečítal rád. I tak na mňa ale pôsobilo trochu nadpozemsky, že nemalá časť je venovaná... cyklistickým výletom slávneho režiséra a to dokonca z pohľadu osoby, ktorá vtedy bola chlapcom! Bolo zaujímavé (bez irónie) sledovať uznávaného a rešpektovaného režiséra v tomto nezvyklom svetle. Radimom Kratochvílom je to napísané „čítavo“, svižne, ľudsky a sympaticky, len si proste nie som istý, či toto chcem čítať v niečom, čo teoreticky mala byť filmová publikácia (?). Zároveň musím priznať, že práve vďaka tomuto radikálne špecifickému, osobitnému prístupu som už v polovici mal dojem, že Miloša Formana poznám ako človeka. Ruku na srdce, o koľkých slávnych osobnostiach toto môžete povedať? Najviac som sa tešil na veci filmového charakteru. Napokon našťastie prešla reč z jedla a výletov i na stretnutia s hercami, speváčkami, scenáristami, či producentmi. Inak je to pekná práca, tvrdá väzba s lacetkou a prebalom, k tomu veľa fotiek (treba povedať, že fakt parádnych) a ešte viac strán. Ak ste Formanov fanúšik, pripočítajte si minimálne ešte jednu hviezdu. „Nejdůležitější ze všeho je vybrat si správné herce. Potom už není potřeba mnoho režírovat, protože herec si tvoří svou postavu podle svého naturelu. Je možné ho někdy pobídnout, jindy zase zbrzdit, když dojde na přehrávaní, ale film je na správné cestě.“

Induraine, Induraine,
kdo si k tobě večer hajne?
Kdo si hajne vedle kance,
který vyhrál Tour de France?

Bezprostředním popudem k přečtení této knihy, kterou už chvilku mám ve své knihovně, byla jiná kniha, a to Just Kids od Patti Smith, která v ní popisuje svůj pobyt v hotelu Chelsea. Vzadu v hlavě mi cinkl zvoneček, "tam přece bydlel i Miloš Forman"... O tomto newyorském hotelu byla v knize pana Kratochvíla sice jen letmá zmínka, ale zato se mi dostalo spoustu krásných myšlenek, příběhů, postřehů ze života a náhledů na osobu Miloše Formana jak od autora, tak i od mnoha známých lidí, přátel nebo spolupracovníků Miloše Formana. Kniha se mi moc líbila, a to jak obsahem, tak formou včetně množství fotografií a říkala jsem si, že si budu jednotlivé kapitoly "šetřit", ale nešlo to, závěr jsem již zhltla jedním dechem. Doporučuji.

Velmi specifický a velmi osobní pohled na světově uznávaného režiséra. Pohledem mladšího bratra jeho vlastních synů (rozklíčování hledejte v knize) se nám představuje jako člověk ctižádostivý, zásadový, nesmírně pracovitý, přátelský, společenský, ale také jako nadšený sportovec a vášnivý gurmán. Není to životopis, ani faktografický výčet dat a úspěchů. Je to nostalgická vzpomínka na člověka, který nikdy neodmítl nikomu pomoc, šel cílevědomě za svým snem, kvůli dobrému jídlu byl ochoten ujet na kole třeba sto kilometrů a na konci života si uměl říct: Stálo to za to.

Příběhy z této knihy mají duši. Sám Forman opravdu není pouze vyzdvihován za své filmařské dovednosti a popravdě se nejedná ani o hlavní téma textů. Je to spíše příjemná charakteristika obyčejného člověka okem rodinného příbuzného, takže působí příjemně citlivě. Forman se svými schopnostmi, které však nejsou brána v potaz, jakožto něco výjimečného, je oceňován za fakt, že za ně tento úžasný člověk tvrdě pracoval a především hodně obětoval. A k tomu knize přidává i tak obsáhlá sbírka nádherných fotografií.