Dlouhý stín

19. května

Annunciata je proste fracek, ktery jde pres mrtvoly, kdyz si umane ze neco chce.. No jsem zvedava, co predvede v dalsim dile

2 28.12.2020

Další díl rozvětvené ságy je za mnou. Na pozadí anglických dějin se odvíjí osudy dalších postav rodu Morlandů. Bez rodokmenu postav na začátku knihy bych nevěděla, kdo ke komu patří. Zatím mne sága baví a časem půjdu na další díl.

6 27.03.2020

Další pokračování Dynastie Morlandů v čele s hlavní hrdinkou Annunciatou, střídající pobyt na Morlandu, a když se už hodně nudila, tak zdrhla do Londýna ke královskému dvoru nechat se obdivovat... Nicméně mne velmi zaujal popis porodu královny : V dusné porodní ložnici se tísnilo asi šedesát dvořanů, pozorovalo královnu a naslouchalo jejím výkřikům, když se snažila přivést na svět dítě. Deset z nich stálo u nohou postele, kde měli nejlepší výhled... No, neměly to tenkrát lehké ani královny...

16.07.2019

Zajímavá sonda do zmatené historie Anglie. Není to lehké čtení a zapamatovat si kdo je kdo a vazby......chci vidět toho člověka, který by to dokázal. Ale zajímá mě to dál.

5 06.05.2018

Před lety jsem přečetla prvních pět dílů a ted jsem se k Morlandům vrátila.Annunciata by asi nedostala cenu matka roku,ale šla si za svým a byla to statečná žena.

02.04.2018

Annunciata my lezla na nervy už v minulém díle. Přesto mě sága stále baví.

2 03.01.2018

Ještě v minulém díle mi byla hrdinka sympatická. Teď bych ji s chutí propleskla. Jenomže ona by se mi s nepochopením podívala do očí a jízlivě by se ptala, jestli jsem normální.
Ne jednu stranu se zpočátku docela slušně vypořádala se vším, co se jí postavilo do cesty, ale pak, jako by se zdálo, že na svou nezkaženost zapomněla.

Historické pozadí řeší náboženské nepokoje a problémy s tolik potřebnou plodností panovnické rodiny.
To mají za to, že se berou mezi sebou. Asi jako Morlandovi.
U tohoto dílu jsem si říkala, kdy už s tím autorka přestane, protože místy se mi prostě zvedal žaludek.
Všichni máme předky, ale jestli už před x staletími takhle mršili genetickou výbavu, duševního úpadku společnosti se nevyhneme.

Autorka v úvodu knihy píše, že pročetla hromadu literatury zabývající se životem ve středověku. A jedině tohle - obrázky prostých zvyků - mě bavily.
Třeba když se Annunciatě narodilo x té dítě a nějak se mu po porodu nedařilo, protože odmítalo kaši. Boha jeho, krmit novorozeně kaší, protože prý bohatí rodiče nepošpiní své novorozeně tím, že by je někdo kojil. Natožpak matka!
Takže hromada těch princátek a urozených mláďátek vlastně umřela hlady, protože rodiče byli idioti.
Ale dobře, doba byla taková, lidi tomu věřili. Jenom mi to hýbalo žlučí a zároveň mě to neskutečně zajímalo.