Dýchej

24.06.2020

(SPOILER) z knihovny..vzala jsem ji, protože byla tenká a říkala jsem si, že to bude rýchlovečka...byla..asi 2h čistého času.
!!!SPOILER !!!
takový výlev jedné nešťastné holky, která se nechala manipulovat, až to vyústilo do tragédie. V práci takových slečen máme celkem dostatek, "moderní doba" tomu žel nahrává.
V 1997, kdy autorka knížku psala, nebyly ještě rozšířené sociální sítě, fičelo max ICQ, jinak by třeba Charlene své pocity, fotky, svůj život a trable sdílela veřejně..a kdoví, co ještě, kam by se její příběh posunul tehdy. Při její rozervanosti, nevyrovnanosti a nestabilitě jsem očekávala i nějaké sebepoškozování, ale kromě poruch příjmu potravy jsem nezaregistrovala. Plácala se, zmítala se, tonula. Až utonula.
Jak píše někdo přede mnou, autorka příběh napsala ve 13letech...možná proto se tam vyskytly mé neoblíbené věty (ano, ty s "pachutí/chutí krve v ústech" a podobně) a také tomu odpovídají některé pocity a nálady Charlene..podobné emoce si zažila spousta z nás. Akorát ne všichni došli až tak daleko..Na 13let pěkně napsané.

Memento pro všechny. dívat se kolem sebe. Být empatický. A věnovat svým nejbližším čas a lásku...místo technologií, kroužků a matérie...

Ke shrnutí se mi hodí jeden Nohavicův úryvek :
" Jestlipak vzpomínáš si na to jakýs byl
jenom mi netvrď že tě život naučil
člověk to není páčka
kterou si kdo chce mačká
to už jsem dávno pochopil"

11.04.2020

Přečteno podruhé, ale až teď jakoby "pořádně" a až do dna.
Až teď mi vyvstaly ty pocity Char úplně jasně, až teď její chování chápu a tomu závěru se nedivím.

Já měla takovýhle vztahy, takže o těchto pijavicích něco vím, byť z druhé strany, takže i jakoby chápu Sarrah - muselo být vyčerpávající mít ji pořád za zadkem a být obtěžována i po telefonu. Ale zas není nutný si z někoho dělat onuci a zvyšovat si tak kredit žejo. Pokud jste úžasní tak, jak ona si myslela a ze sebe dělala, nepotřebujete to.

OBSAHUJE SPOILERY: No, takže jak říkám, jediným mínusem je, že v knize není vysvětleno, jak se na to přišlo. Hlášky "matka se vrátila a našla ji tam" a "já o tom vím, ale budu mlčet" jsou nedostatečné - kdo to prozradil že to byla ona, řekla to na sebe sama?? Asi. To jediné je mínusem, jinak je to....asi docela good prokreslený psycháčství. Nevím. Mně to nic moc neřeklo, mě to štvalo.
Právě proto, že tyhle ufňukaný lidi a dotíračský vtěrky znám, mě to vytáčelo.

Od 15 let jsem je měla za zády a tak mě překvapilo, že o nich mám ještě číst. Já měla z jakési anotace o tom, že ji tento poté, co ji S. šikanovala, a ne že jde o takový dětský pubošský ufňáganý vlastně NIC. Nebyl důvod to takhle zakončit a byla prostě magor, tudíž je fajn, že skončila kde skončila, ačkoliv tam měla být už navždy.
Udělala jednou, možná udělá zas...a za mnohem menší "důvod".

10.08.2019

Kniha je hodně depresivní a k tomu psaná velmi zvláštně.Nemyslí si,že by to bylo pro mladé dívky.Určitě už po ní nikdy nesáhnu.

Kdyby moje dcera napsala něco takového, hodně bych zpytovala svědomí, kde jsem ve výchově udělala chybu.

26.04.2018

Byl jsem mlád. Nezkušený. Stál jsem před rozcestím. Za sebou jsem měl cestu roubenou roztomilými chaloupkami a dobrodružnými příběhy jednoho francouzského klučiny jménem Mikuláš a jeho party. Toto rozcestí se dříve nebo později muselo objevit. Kam dál? Jedna ze směrovek měla na sobě napsáno Dýchej. Ukazovala na cestu, která se ihned ztrácela za horiznotem, takže krok tímto směrem byl krok do prázdna. Ale zkusil jsem to. Příběh pojednává o mladé slečně, která se psychicky zmítá v kolotoči událostí, které by se daly pojmenovat jako klasické dívčí problémy. Je však pouze slupka, tak složitého plodu jako je roztržitá a citlivá mysl mladé dívky. Kniha by zřejmě nebyla tak působyvá, nebýt oné směrovky. Dýchej byla pro mě první vlaštovka v "žánru" depresivně-melancholických knih. Spokojen jsem přešel horizont, abych okamžitě narazil na docela jiného génia. Haruki Murakamiho. Ale to už je jiný příběh. Tento končí činem, který Charlene již nemůže vzít zpět. Kniha si zaslouží plný počet, protože v tom, co mi chtěla sdělit uspěla a já děkuji paní autorce, které v době napsání bylo 13 let. Tleskám.

15.05.2017

Depresivní, znovu bych nečetla.

15.08.2015

Jeden nevyrovnanej fakan, kterej zbavil svět jedný krávy udušením polštářem, za což by jí měli děkovat.
Kdysi jsem četla na toto recenzi v čaopise a zaujalo mě to, ale jo, v podstatě nic moc.
Já na tyhle rozháraný nezralý kecičky dětiček, který maj vše, ale neváží si toho, moc nejsem.
Asi proto, že u nás se v dospívání takový kraviny pořád neřešily.

12.08.2014

Tato kniha je zvláštní, ale nesedla mi.

27.04.2014

Knihu jsem cetla v prvaku, protoze jsem ji strasne moc chtela...je to uz nejaka doba...ale mam ji stale v knihovne a po dlouhe dobe si dam opakovani...uz nejsem ta stejna holka jako pred deseti lety, ktera tuhle knihu musela precist, aby pochopila, ze neco kolem ni nebylo takove, jak si predstavovala...takze diky? Jo, rozhodne jo...

26.07.2013

Úžasný, i když depresivní zážitek zvlášť pro nás lidi, co si od druhých nechají všechno líbit! :)

29.03.2013

Knížka je napsána velmi zajímavě. I když se dal konec předvídat už od poloviny knížky, tak mě přesto bavila víc a víc. Ano, ze začátku jsem si vždy přečetla kousek a knížku odložila, ale jednoho večera jsem se do ní tak začetla, že kdyby se mi nezavírala oči spánkem, tak ji přečtu dokonce. Určitě doporučuji přečíst. Popisuje se v ní neobvyklý příběh, podobný zatím s žádným z knížek, které jsem dosud četla.

10.01.2013

Velmi zajímavá knížka. Četla se jedním dechem a byla v mé knihovničce poněkud neobvyklá. Působila na mě opravdu zvláštně.

19.07.2012

Zajímavá knížka, ale víckrát už bych ji číst nemusela.

..., jedním dechem,...

Dnes už bych si ho asi nepřečetl, protože je z něj cítit taková deprese. Jinak je to ale dobrá kniha.