Dvě lásky Filipa Marcenata

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Dvě lásky Filipa Marcenata, druhý román francouzského prozaika, dramatika a esejisty André Mauroise, je nejčastěji vydávaným románem autorovým. Subtilní psycholog a mistrovský prozaik v něm podal podivuhodně pronikavou analýzu vztahu lidí ve zdánlivě obyčejném manželství. Dvě lásky Filipa Marcenata jsou zároveň jedinou knihou, v níž autor opustil tradiční techniku neosobního vypravěče a pohrál si s vyprávěčskými rovinami. Obě části románu jsou napsány v první osobě....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26597/dve-lasky-filipa-marcenata-26597.jpg 4.230
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Melantrich
Originální název:

Climats, 1928


více info...
Nahrávám...

Komentáře (8)

Kniha Dvě lásky Filipa Marcenata

intelektuálka
11.11.2020

Doba covidová v sobě nese pozitivum - vrátit se ke klasické literatuře po letech - a zde je to návrat k próze napsané do hloubky....

" Chtěl bych vám všechno vypovědět, začít malým něžným chlapečkem a dojít až k cynickému mladíkovi, až k zraněnému, nešťastnému muži ...."

Mladý idealista Filip hledá lásku absolutní - a o tom pojednává děj knihy ....

Už jeho první žena Odila mu napovídá :

" vaše velká chyba je, že žádáte od žen mnoho.... příliš mnoho toho od nich očekáváte....ony toho nejsou schopny...."

Je to u Filipa žárlivost .... anebo touha vlastnit milovanou osobu?

Líbilo se mi sdělení jeho druhé ženě Isabele :
Co na vás mám rád:
To, co na vás nemám rád....

A Isabela se ptá :
Myslíte, že je možné, aby dvě bytosti dokonale splynuly ?

Kniha napsaná v roce 1928 - a neztrácí aktuálnost - analýza milostných vztahů ....

yoda365
28.08.2020

Ve zde uvedených komentářích je mnohé řečeno. Autorovi se podařilo klást prostřednictvím hlavně dvou základních postav (Isabela a Filip) promyšlené otázky z oblasti milostných vztahů a zároveň nabízet i odpovědi (nejde tedy jenom o nějaký jednoduchý popis milostných dobrodružství). Něco podobného lze nalézt např. i v současném románu Jana Němce, "Možnosti milostného románu". V případě románu Jana Němce jsem měl po přečtení pocit, že jsem četl diplomovou nebo doktorskou práci. Problémy milostného vztahu jsou postupně analyzovány a v poslední kapitole je nabídnut závěr provedených analýz. Také u A.Maurois se nabízí podobná paralela kladení otázek a hledání odpovědí jakoby šlo o aplikaci základní struktury "vědecké metody". Čtenář si může udělat v rámci uvedeného srovnání představu o tom, jaké byly/jsou možnosti milostného románu v první polovině 20. století a na počátku 21. století. Srovnám-li Maurois a Němce, musím konstatovat, že Maurois se nejen dostal do větší hloubky, ale také jeho vývojové analýzy v čase jsou obsažnější. Přitom Maurois patří ve francouzské literatuře mezi "zapomenuté či opomíjené" v porovnání s ostaními autory francouzské literatury s asi 16 nositeli Nobelovy ceny za literaturu. Bylo by zajímavé, jak bychom se na Dvě lásky Filipa Marcenata v kontextu nejen francouzské literatury dívali za dalších 100 let. V naší současnosti jsme samozřejmě v pokušení srovnávat "Dvě lásky" s poznatky sociální psychologie a dalších věd, které se milostnými a partnerskými vztahy zabývají. Sám André Maurois se věnoval s využitím více teoreticky pojatých esejí tématům lásky, rodiny, přátelství, štěstí v samostatné knize O lásce a přátelství. V autorově životě lze zjistit také dvě manželství a můžeme si tak klást otázku nakolik jsou "Dvě lásky" autobiograficky ovlivněny.


Hanka_Bohmova
23.07.2019

Někteří poradci říkají, že idea romantické lásky jako vztahového standardu a na ni navázaná nesmyslná očekávaní působí v partnerstvích takovou paseku jako máloco jiného.

Tato kniha nabízí pozornou sondu do vztahové psychologie. Vidíme klasickou zamilovanost poháněnou pocitem, že partnerka má v sobě něco, co muži chybí, co doplňuje jeho celistvost. Vidíme stavění milované osoby na piedestal, oblékání do hávu ideální, zbožňováníhodné představy bájné Heleny. A nezvládnutí procesů, které se v člověku hlásí o slovo, když nemůže přehlédnout konflikt mezi představou a skutečností - Filip nakonec nejlépe svou manželku miluje, když je nepřítomná, když její realita nenarušuje jeho ideál. (Což o povaze jeho "lásky" hodně vypovídá.)
Ještě jeden problém je spojen s bájnou Helenou - takový vztah z principu není rovnocenný, neumožňuje důvěřovat v partnerčinu lásku. Filip opravdu na jednom místě vyjadřuje pochybnosti o opětované lásce, o její možnosti, ale více než slova za něj mluví činy: jeho žárlivost, snaha kontrolovat, neúnosnost představy, že by partnerka měla existovat jako nezávislá bytost.
Zrcadlení v druhé části knihy je zajímavé tím, že Isabela se potýká s obdobnými postoji jako Filip, ale je schopná přijmout realitu a dopracovat se k řešení. Není to řešení, o něž bych já sama jako žena stála, ale pořád je to víc její volba než otročení neuvědomovaným silám. Jak daleko se na této cestě nakonec dostává sám Filip... kdo ví.

Filipova charakterizace v drobném postřehu jeho partnerky: "patřil k oněm čtenářům, kteří v knihách hledají jen sami sebe".
Zdá se mi, že nejen v knihách.

emma24
15.10.2017

Kniha o třech bytostech.... muž a dvě ženy. Pro mě jedna z těch knih, kde se některé pasáže musí možná i skutečně prožít..... "Chtěla jsem Tě milovat bez záludnosti, bojovat s odhalenou hrudí. Vzdala jsem se Ti bez boje, přestože jsi mi sám nabízel zbraně. Zdá se mi, že láska by měla být něčím víc než krutým válčením mezi milenci. Já si takhle lásku nepředstavuji. ......... Na světě nebylo nic jiného než Ty. Kdyby byla nějaká katastrofa a zahubila kolem nás všechny muže, které jsem znala a Ty by jsi zůstal, nepřipadala by mně ta katastrofa tak tragická...........Vůči Tobě má lásko, jsem nechtěla sledovat opatrnickou politiku, nebyla jsem schopná předstírání, obmyslnosti. Milovala jsem tě."

luuca10
28.07.2014

Miluju jí! :)

jani.ska
24.03.2014

Slyšela jsem část knihy nejprve jako četbu na Vltavě, několik dílů mi ale uteklo. Po nějaké době jsem si na ni vzpomněla a půjčila si ji v knihovně, četla jsem ji s velkou chutí, i když jsem věděla jak dopadne. Poutavý příběh složitých vztahů, utkvěl mi v paměti dopis, který píše Filip Isabelle...

adelinka
03.02.2014

veľmi zaujímavý príbeh...v prvej časti opisuje (alebo skôr povedané) píše list Philippe Marcenat Isabelle, kde jej opisuje svoje lásky, neskôr svoju manželku a život s ňou....ako sa chovala, čo mu na jej chovaní prekážalo....v druhej časti sa vyjadruje Isabelle k Philippovi, čo k nemu cítila ona....nechcem prezrádzať, čo tieto dve osoby spája, ale je to krásny opis vzťahov, ako cítime, čo by sme si pri sebe alebo koho vedeli predstaviť, ako iná osoba pôsobí na naše správanie alebo vystupovanie....

maryzka
11.05.2012

zajímavá kniha i když asi mnoho lidí, kteří četli tuto knihu se neztotožní s mým názorem. První láska manipulovala s Filipem, přiváděla ho do stavu šílenství, druhá láska byla manipulována samotným Filipem