Dvaadvacet fragmentů

Dvaadvacet krátkých, většinou vtipných, ale i velmi chytrých povídek z různých prostředí ať už dle místa nebo z různých prostředí socioekonomických. Najdete tady tedy povídky od havířů, od muzikantů, námořníků, studentů, divadelníků, od matky s dětmi nebo z vesnice a jejich příhoda z hodů, nebo z prázdninové vesnice.

Každá povídka je něčím jiná, má trochu jiný jazyk, je jinak psaná, z nějakého jiného pohledu a přesto do sebe báječně pasují. Některé vás jen pobaví, některé jsou trochu drsnější, jiné vás vedou k zamyšlení, v některých vidíte sama sebe nebo někoho ze svých blízkých, některé ve vás zanechají dobrou náladu, jiné zase trochu smutku.

Mezi ty, co mě nadchly patřila hned ta první povídka, o hornících a jejich čekání na Zazrak, ta mě moc pobavila. Va tutto bene, tato povídka mě překvapila, aneb to prostě nevymyslíš. Stejně jako O neposlušných kůzlátkách. Další skvělá byla trošku tajemná Erna se rozhodla odejít. Nebo povídka z vesnice Za Jožků, jak někdy věci, které tak vypadají ve skutečnosti tak nejsou a můžou změnit život vcelku výrazně. A další venkovská Červenec, kde zjistíme, že i drobnost nám někdy může zachránit život.

Jsou i povídky, které mě úplně nesedly, ale to u povídkových knih bývá časté a bylo jich jen pár. Ostatní mě opravdu bavily a četly se samy. Styl autorky se mi líbí, baví mě a ráda si od ní ještě něco přečtu. Tyhle povídky určitě za přečtení stojí a doporučuji je.

Moc děkuji za zaslání knihy na recenzi Nakladatelství Host Brno.

Moc hezké povídky....u kterých jsem se zasmála ...Noblesní pán ...i trochu bála Černá mazda...každý si najde tu svou...
Děkuji p. Bellová

soubor povídek z první poloviny dvacátých let (jen jedna starší), původně psaných pro literární časopisy nebo nějakou tematickou antologii více autorů, každá je jiná, námětem, stylem, vyzněním: anekdota, folklor, nostalgie, děs a hrůza, ze života, smutek, historie, přítomnost, krimi zápletka, vesnice, jiné země a kultury, lyrika, dětství, milenecké vztahy, křivdy, odplata, uplývání času, smrt atd. atd. - a kupodivu takhle pohromadě to funguje a dokazuje, že Bellová je vynikající právě v krátké próze, že dokáže úsporně a trefně načrtnou zápletku, zachytit náladu a vrcholný okamžik, překvapivě pointovat, jednou větou obrátit smysl celé črty, pracovat s různými vrstvami jazyka, všímat si překvapivých detailů, a hlavně vybrat neotřelý námět z málo známého prostředí = za mě to nejlepší z Bellové, prostě doporučuju nejen "povídkářům"

konkrétně třeba úžasně pointovaná "mc'ewanovská" povídka O neposlušných kůzlátkách; nebo "hospodská historka" Horáček shání stromek - to nevymyslíš...

Krátké úderné a výstižné povídky jsem přečetla jedna radost. Neuvěřitelně výborně vystihnuté charaktery postav v povídkách. Ač čtu více beletrii, romány, tak tyto povídky jsou opravdu povedené.

Zlomek života každého z nich. Zachovali bychom se stejně ve stejných situacích? Z první povídky jsem byla trochu v šoku, v další jsem poznávala chování svých známých, v jiné jsem poznala svou rodinu. Skoro v každé postavě šlo najít chování lidí, které znám ze svého života.

Je vidět, že autorka pozoruje své okolí a dokáže to využít ve svůj prospěch. Samozřejmě ne všechny úplně sednou, ale některé sedly jako zadek na nočník. Povídkové knihy jsou fajn, že nemusíte držet hlavní linku příběhu. Pokaždé jste někde jinde a s někým jiným. Dobré jako odreagování před spaním. Každý den jedna povídka podaná jedinečným autorčiným humorem.

Na odreagování jako dělaný. Líbí se mi, jakým stylem autorka píše. Tato povídková kniha patří mezi moje oblíbené knihy povídek. Pro čtenáře povídek a českých autorů,moc doporučuji.