Dva roky bez prázdnin
Jan Jícha
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/202004/bmid_dva-roky-bez-prazdnin-TNW-202004.jpg
4
18
6
V době, kdy se stalo módou „bojovat proti rakovině“ i na stránkách knih, přichází Jan Jícha s úplně jiným poselstvím: v nemoci je potřeba se především smát. A příležitostí k tomu nabízí ve svém autentickém románu bohatě dost. Je to příběh o naději a uzdravení i tam, kde medicína zklame, o moci lásky uprostřed pokaženého světa a o hledání opravdové víry, která má sílu opravit skutečnost. Od té doby, kdy kniha vyšla poprvé, změnila život desítkám lidí a pobavila tisíce dalších. Její účinek spočívá v pravdivosti, příběh Šárky a Bohouše se opravdu stal a pokračuje dodnes. Sáhněte po něm a čtěte, jste-li už znaveni světem či knihami, v nichž se všechno sype a ničemu se nedá věřit. Zde se naopak nalézá Řád, před nímž se sklání i tak mocní nepřátelé, jako jsou nádorová onemocnění nebo roztroušená skleróza. Knihu Dva roky bez prázdnin napsal skutečný život a je určena všem, kdo právě po takovém životě touží. 2. vydání... celý text
Přidat komentář
Tahle kniha rozhodně nezklamala. Naopak, předčila mé očekávání. Obávala jsem se toho, že ve mě bude vyvolávat špatné svědomí z toho, jak "špatně žiju", ale nestalo se tak. Přestože to není zdaleka ideální, spíš mi příběh a hlavně forma podání dodala sílu něco zlepšovat. A potom to všechno okolo, hlavně všeprostupující inteligentní humor, to je něco, co prostě u jiných knih často marně hledám.
Jestli se do knihy pustíte, pro mě byla dobrá informace, že se v ději prolínají postavy včetně přezdívek a pravých jmen, děje v minulosti i současnosti a to zcela nepředvídatelně a dá to chvíli, než si čtenář zvykne na to, o kom je zrovna řeč. Za to bych dala klidně jen 2 hvězdičky. Ale protože mám své blízké na hraně mezi životem a smrtí a vím, že jsou ochotni zkusit vše a nebo naopak nic, dávám pět hvězdiček za to, jak tu bylo vyjádřeno nepochopení od okolí, do čeho se to hrdinové pouští a také odhodlání těch, kteří podstoupili něco, o čem nevěděli, jak to dopadne, jen jim vlastně už nic jiného ani nezbylo.
Tak upřímně jsem trochu rozpolcená, co si mám o knize myslet. Nemůžu říct, že by se mi četla špatně, nebo že bych se do ní nezačetla, ale něco mi tam chybělo, navíc způsob léčby a vůbec stravování hlavního hrdiny je mi tak nějak cizí a naprosto vzdálené. Ne že bych se zrovna ládovala klobásami nebo bůčkem, ale občas si ráda zobnu čokoládu nebo zmrzlinu a rozhodně tedy nemám pocit, že bych se dopouštěla něčeho strašného. Nemám ráda zanícený fanatismus, ať už se týká čehokoli. I když zase na druhou stranu, kdyby člověk umíral, a nic by nepomáhalo, asi se pak už člověk chytá všeho, každého stébla. V tomto směru tedy rozhodně nechci soudit.
Tato kniha pro mě byla velikým zklamáním a měla jsem problém ji dočíst.
Myšlenka dobrá,ale zpracování bez jiskry a náboje,zdlouhavá četba. Někomu možná sedne,ale já ji nepřišla na chutˇ.
Jestli někdo začíná od nuly a má pocit, že je v tom sám, tahle kniha je rozhodně pro něho. Dokáže vám, že v těch denodenních průšvihách nejste sami, dokáže pohladit a dá vám sílu bojovat za to, co je pro vás nejcennější, i kdyby tomu ostatní lidé nerozuměli.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Ředitel a hydra |
| 2006 | Dva roky bez prázdnin |
| 2015 | Srbský deník |
| 2007 | Prevít na studiích |
| 2003 |  Prevít na vysoké |
Kniha Dva roky bez prázdnin je v
| Přečtených | 24x |
| Čtenářské výzvě | 4x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 6x |
| Chystám se číst | 8x |
| Chci si koupit | 2x |
| dalších seznamech | 2x |
Nic pro mě. Vůbec jsem se do knihy nemohla začíst a dočetla jsem ji jenom proto, že nerada nechávám knihu nedočtenou.