Duna

08.01.2026

Ke knize mě přivedl film, i když jsem ji stihla poslechnout dřív než vidět novou filmovou adaptaci. Od té doby jsem tuto audioknihu poslouchala ještě minimálně 3x. Ano, až tak mi učarovala. Baví mě na ní to, že má mnoho vrstev, mnoho postav, mnoho světů a mezi nimi je skvělá psychologie, politika, ekologie i filozofie. Když tu knihu budete opravdu vnímat, najdete v ní spoustu moudrosti. A navíc samozřejmě dějem nabitý příběh, který je opravdu fenomenální! Nečekala jsem to, ale je to jedna z mých oblíbených knih a věřím, že v ní budu nacházet ještě spoustu nových rovin při jejím dalším čtení.

NE. Ta kniha se mi prostě nelíbí. Dočetl jsem ji, ale tím to pro mě končí — cíl přečíst kompletní sci-fi klasiku si tím považuji za splněný. další díly rozhodně neplánuji.

Opět kniha od kolegy, protože občas, když chcete pracovat a zapadnout ve specifickém kolektivu, musíte mít i něco načteno :)
Vůbec se mi do knihy nechtělo, protože ji všichni chválili. Chvíli mi trvalo dostat se do stylu a děje, ale pak to jelo jak na pouštním červu. Je to chytré, je to k zamyšlení.

Začátek nové čtenářské série je vždy těžký, ale nakonec jsem se začetl. Film jsem neviděl, takže ovlivněný jsem nebyl. Kniha dobrá, nevím ale, jestli budu pokračovat dalším dílem.

Na čtení jsem se velmi těšila, ale i bála, protože jsem Dunu viděla dříve než četla a obvykle to bývá rozčarování. Za mě je film lepší než kniha a to se ni doposud stalo jen 1krat a to s Forestem Gumpem.
Film má spád, má atmosféru a hlavní postavy jsou charakterově upravené. I proměna Paula v Lisan al Ghaib mi přijde ve filmu silnější a uvěřitelnější. Stejně tak Chani a Jesisca jsou mu ve filmu sympatičtější. Kdybych neviděla film, tak v některých pasážich dost tápu.

Dunu jsem poprvé držel v ruce před třináctým rokem života. Tehdy jsem ještě neuměl přesně pojmenovat, co jsem v ní našel. Něco tam ale bylo. Něco, co mě nutilo vracet se k ní znovu a znovu. Až časem mi došlo, že to nebyl jen příběh o pouštní planetě, o koření, o proroctví a o moci. Byla to především kniha o člověku jako bytosti vystavené tlaku prostředí, dějin a vlastního nitra.

Arrakis není jen exotické pozadí. Je to postava. A velmi nelítostná. Tam, kde se nepřizpůsobíš, nepřežiješ. Písek, který se může stát tvým domovem, ale i hrobem. Tohle prostředí se propisuje i do lidí. Neexistuje tu místo pro naivní hrdinství, všechno něco stojí. A kdo chce pochopit, musí vnímat mezi řádky: jazyk rituálů, důležitost zdánlivě nepodstatných rozhodnutí, význam ticha.

Herbert napsal příběh, který se nedá číst povrchně. Kdo ho jen proletí očima, uvidí dobrodružství. Kdo se zastaví, ten se začne dotýkat psychosociální vrstvy celé knihy. Vztahy mezi domy, mezi vůdci a následovníky, mezi člověkem a jeho vizí budoucnosti. Paul Atreides prochází proměnou, která je fascinující i znepokojivá: moc, kterou získává, je zároveň pastí. A to je jedno z míst, kde Duna zasahuje nejhlouběji. Učí, že vítězství nemusí být výhra.

S každým dalším čtením jsem v Duně našel něco jiného. V dětství to byl příběh o hrdinovi. V dospělosti varování před osudem, který člověk přijme příliš snadno. A jednou možná zjistím, že to byla celou dobu kniha o odpovědnosti.

Upřímně, tenhle písečný maraton mě chytil tak nečekaně, že jsem si během čtení málem objednala opalovací krém jen z solidarity. Politické intriky a velkolepé vize mě bavily skoro stejně jako to, jak se všichni tváří, že je úplně normální jezdit na obřích červech. A přiznávám, že když jsem se občas ztratila v nových pojmech, cítila jsem se spíš cool než zmateně

Přiznám se, že tohle pro mě bylo hodně těžké čtení. Myšlenky mi od stran knihy utíkaly pryč, přišlo mi, že tempo je strnulé, pořád se o něčem mluví a já nevím, o čem. Když už se objevila kapitola, která mi dala naději, že přijde nějaké to "wow", proč je Duna takový kult, opět následovala pasáž, kde se to tak nějak plácá okolo čehosi. Navzdory tomu mě neustále něco nutilo číst dál a dál. Jsem zvědavý na filmy (2021 a 2024) a další knihy ságy. Konec první Duny mě přece jen navnadil. Mrzí mě jen, že v tuto chvíli nejsem schopen patřičně pochopit a ocenit genialitu a mnohovrstevnatost Herbertova počinu. Nedávno jsem dočetl Zpěvy Hyperionu a zejména první dva díly mě oproti první Duně uchvátily mnohem víc. Zde mohu po přečtení říct, že nejpůsobivější je na celé knize to, co se děje tak nějak na pozadí napříč příběhem, totiž přerod Paula z dítěte na vládce, resp. aby se stal spasitelem, musí ztratit část své lidskosti aneb když se člověk stane symbolem nebo prorokem, přestane být člověkem.

Musím říct, že ačkoli mi starší knihy většinou nesednou, Dunu jsem si opravdu užila.

Děj se rozvíjí skrze dialogy, což se mně osobně velmi dobře četlo. Není příliš obšírných popisů a přestože místy bych někdy uvítala, kdyby bylo něco popsáno více, neměla jsem snad nikdy pocit, že by mi chyběly nějaké důležité informace.

Postavy procházejí obrovským vývojem, především pak Paul, který se postupně mění z inteligentního chlapce v ještě inteligentnějšího muže.

Svět a jeho kultura jsou dokonale vystavěné. Ekologie, náboženství, politika, všechno funguje. Měla jsem tedy pár momentů, kdy jsem se nad něčím pozastavila, ale pak mi došlo, jak odlišná společnost to je.

Jediná výtka, kterou mám, je formát. Nevím, jak je to vy jiných vydáních, ale v tom, které mám já (retro edice od Baronetu z roku 2023) je text minimálně rozdělen. Kniha nemá přímo kapitoly, ale do textu mezi prostřihy jsou vloženy citáty z díla princezny Irulán. V retro vydání od Baronetu tenhle citát následuje hned po každé kapitole a oddělený je jen prázdným odstavcem, takže jsou to vlastně tři velké úseky textu. Ve starším vydání, které mám ve čtečce, je to jinak, tam je citát vložen vždy na další stranu, to mi vyhovovalo více. Ale to je jen můj dojem, jistě je spousta čtenářů, kterým to nevadí.

Podtrženo sečteno. Duna byla opravdu příjemné počtení. Pokud máte rádi propracované sci-fi a nějakým způsobem vás tahle kniha minula, určitě po ní někdy sáhněte.

30.09.2025

Další klasika (nejen) svého žánru odškrtnuta. Zpočátku trošinku nepřehledné, dle očekávání spousta postav, motivů, dějů, všichni něco proti někomu kují, intriky, lži a podobné kratochvíle. Po seznání s tím, kdo je kdo a co tu jde se děj notně projasní a na další kapitoly jsem se už těšil. Oproti velenudné "Nadaci" se jedná o akční a svižné dílo. Orientaci trošku pomohl i před pár lety viděný film. Celkově tedy pěkné, výborná je audio interpretace Marka Holého. Jestli budu mít odvahu i do dalších dílů upřímně nevím...

Příběh jako takový mi přišel zajímavý a poutavý, ale kniha je na můj vkus příliš rozvleklá.

První část byla pěkná, ale pak začal příběh váznout a já se do něj už nedokázala začíst.
Dočetla jsem to, ale jen proto, že jsem knihu chtěla zařadit do ČV.

Dlouho předlouho jsem se odhodlával ke vstupu do světa Duny a jaká to byla chyba. Samozřejmě jsem se nechal nalákat filmy, který jsou vizuální porno se skvělou hudbou a originálním dějem. Nejsem moc fanouškem sci-fi, ale tohle mě dostalo. Skvělý politikaření, to autor vykreslil bravurně. Jsem rád, že se filmaři jakžtakž drželi knihy, to bylo milé překvapení. Celkově mě tenhle svět hodně baví a sám jsem zvědavej, kam cesty Paula zavedou a vrhám se rovnou na pokračování.

Tak dlouho mi první díl této série ležel v knihovně a teprve až teď jsem se rozhodla si jej úspěšně přečíst. Za mě spokojenost bez debat. Dostala jsem od toho mnohem více než jsem si myslela že dostanu a jako čtenář který bohužel viděl první film, musím uznat že obojí je moc fajn a stojí za to!

Tak som si konečne aj ja prečítal toto ikonické dielo svetovej sci-fi literatúry. A konečne chápem, prečo sa o nej hovorí ako o tom, čím je Pán prsteňov pre fantasy. Túto knihu si budem navždy pamätať a ceniť pre jej úžasné budovanie sveta. Herbert vytvoril komplexnú kultúru okolo planéty, kde je voda najvzácnejšou komoditou. Vybudoval náboženstvo, mýtus stvorenia, proroka, mesiáša, vzácnu substanciu, a to všetko zasadil do premyslenej politickej štruktúry. Rovnako fascinujúce boli aj koncepty ako: Bene Gesserit – škola špeciálnych duševných a fyzických schopností so skrytou misiou geneticky modifikovať vývoj ľudstva, Mentati – ľudské počítače vyškolené na extrémne logické uvažovanie atď. To všetko Herbert zvládol rozvinúť na necelých 500 stranách. Pre mňa mala kniha len jednu slabinu a tou sú postavy. Respektíve, čas, ktorý som s nimi strávil. V druhej polovici sa mnohé udalosti odohrali veľmi rýchlo a nemal som priestor vytvoriť si k nim hlbší vzťah. Viac by mi vyhovovalo, keby bol dej rozpracovanejší a niektoré veci ukázané, nie len prerozprávané. Z tohto dôvodu sa do pokračovania, ktoré sa navyše odohráva o mnoho rokov neskôr, púšťať zatiaľ neplánujem. Ale tento prvý diel bude mať svoje čestné miesto v mojej knižnici.

Skvělý začátek a naprosto úžasný konec. Ale prostředk na mě působil nudně. I scény, které měly potenciál být napínavé, mi vlastně přišly hrozně nezáživně napsané. Velkým bonusem pro mě osobně byly pasáže s baronem Harkonenem.

Nemam rada takove ty super-hlavni-hrdiny. (O co se pokusí, to se jim povede; co nikdo jiny nepřežije, tak tenhle zrovna ano; vesměs mu všechno projde, protoze to je proste zrovna on a podobne). A mam dojem, ze prave v teto sérii jsem se s jedním takovým setkala a trosku mi leze na nervy.
Jinak svet a příběh jako takovy určitě stojí za to. nepochybuji o tom, ze si své místo vysoko na žebříčku sci-fi zaslouží a Urcite se pustím časem i do dalších dílů.

Jedna z 10 mých nejoblíbenějších Sf, pár tisíc jsem jich četl.

34/2025
Čtenářská výzva si o Dunu prostě řekla, chystala jsem se na ni fakt dlouho. Film se mi líbil, ale netušila jsem, jak moc mě chytne kniha.
Co je lepší než film? Mnohem lépe vykreslený charaktery (Thufir Hawat, lady Jessica, vévoda Leto, Chani, Gurney Halleck, Vladimir Harkonnen), mnohem podrobněji popsaný interakce a lépe čitelný vztahy mezi nimi (z filmu jsem třeba vůbec necítila, že v určitou chvíli se mění vztah Paula k jeho matce), Paulovy schopnosti zde mají mnohem větší přesah, a vlastně i Arrakis je tu násobně krásnější.
Ale pozor, pořád si myslím, že filmové zpracování je extrémně kvalitní a chci se na něj po přečtení znovu podívat!
Za co strhávám hvězdu, je občas trochu složitý popis Paulových schopností, chvílema jsem se jednoduše ztrácela.
Jinak je to pecka od začátku do konce, nechápu, jak to tehdy vymyslel :-)
80 % a uvidíme, jestli se pustím do pokračování :-)