Děti Duny

Nemala som predstavy, o čom bude tretia kniha Duny a ostala som príjemne prekvapená a očarená. Naozaj vidieť, že to bol autorov životný peak. Čítalo sa to veľmi príjemne, príbeh ma udržiaval v napätí, netušila som, kam to bude smerovať. Aj tak nechal autor veľa vecí na nás čitateľoch, aby sme si to domysleli, čo je za mňa super.

(SPOILER) Svět Duny mě opravdu chytil. V tomhle díle sledujeme děti Paula a pokus o atentát. Nápad s tygry se mi velmi líbil. I to Letovo předstírání smrti. Posednutí Alie také skvělé.

Čtu od některých, že první půlka byla pomalá. Cože? Seznámení s dvojčaty, posednutí Alie, návrat Jessicy, chystání atentátu pomocí tygrů, které cvičili tím, že je nechali zabíjet nevinné děti, Kazatel. Já se spíš malinko zasekl v půlce, když začalo Letovo putování.

Jen mi je líto Alie. Měl jsem jí rád už od jedničky, kdy se narodila a kdy tam zabila barona (který jí to pak vlastně vrátil tím, že jí posednul a kvůli čemuž musela sama zemřít). Bylo mi jí na konci líto. Doufal jsem, že jí pomůžou a uzdraví. Když tam křičela: pomozte mi, mami co mám dělat? a Leto na ní jen suše: pomoz si sama, buď tě popravíme nebo skoč z okna. Tak to mě bylo hrozně líto. Jessica jen stála a vrtěla hlavou. Víceméně se na ní vykašlali. Matka odletěla na celá léta na domovskou planetu a nechala jí tam. Přitom Alie nemohla za to, že se narodila jako předzrozená.
Paulův konec se mi taky moc nelíbil, proč? Smrt Idaha taky zbytečná. Jakoby se autor chtěl nakonec zbavit všech hlavních postav a zůstali jen staří Jessica a Gurney. Ale v pohodě, je to skvělé, strhující, čtivé. Pokud nechápete některé myšlenky, prostě jděte dál, není potřeba rozumět každé myšlence. Hned jsem se vrhnul na další díl.
Přeměna Leta taky zvláštní. Jestli je to tak snadné, proč už dávno tohle někdo neudělal? Ze scifi se tak přešlo do fantasy. Autor se měl držet scifi.

„Len hriechy syna prekonajú hriechy otca“ (Constantin). Čo dodať a neprezradiť dej. Konečne to nabralo na obrátkach. Nemôžem povedať, že sa viem stotožniť s tou doktrináciou vesmíru, ale aspoň to bolo kreatívne a malo to spád. Boh nás ochraňuj pred takýmito fanatikmi.

Děti Duny se mi líbily zatím nejméně z celé ságy. Naštěstí konec byl skvělý. Jen díky tomu a ještě díky pár scénám dávám pět hvězd.

S Duna sérií mám trochu problém. Líbí se mi námět, oceňuji propracovanost, promyšlenost i hloubku, ale to vše je skryto v takových nánosech (pro mě) až nudného čtení, že po třetím dílu ságu odkládám a odpočinu si od ní. Děti Duny pro mě byly možná nejčtivější, příběh okolo Leta II., Ghanimy a Kazatele mě zaujal, avšak v ději jsem postrádal výraznější spád. Tajemno okolo osoby Kazatele je de facto nulové, čtenář takřka od počátku tuší, o koho jde, což byl jistě Herbertův záměr. V posledních 20 stranách nabere kniha správný spád a situace kolem Kazatele a Alii dokáže zasáhnout. DROBNÉ SPOILERY: Co na Dětech Duny oceňuji aneb co mě bavilo a co si z knihy odnesu? 1. plán Leta a Ghanimy o předstírání Letovy smrti; 2. myšlenka, že Paul byl prorok, který couvl, ale Leto II. je tyran, který to vydrží; 3. dění a Paulův (Kazatelův) záměr o odbožštění sebe samého; 4. "Vlády, pokud trvají dlouho, mají vždy stále silnější sklon směřovat k aristokratickým formám. Není známa žádná vláda v historii, která by se tomu vyhnula. A jak se vyvíjí aristokracie, mají vlády tendenci stále víc a víc jednat výlučně v zájmu vládnoucí třídy - ať už je tou třídou dědičný královský rod, oligarchové finančních říší nebo pevně usazená byrokracie." ZÁVĚREM: poté, co jsem si pustil filmovou Dunu (2021 a 2024), začala se mi i kniha více odměňovat. To, co jsem si těžko dokázal představit, jsem měl díky filmařům vizualizované, ještě více jsem nasál atmosféru Arrakis a pojetí postav. Kdo však od knihy (a celé série, nakolik mohu hovořit jen za úvodní trilogii) očekává nějakou spanilou akční sci-fi jízdu, bude zklamán. Komu jde o myšlenkový přesah, skládání střípků do mozaiky a komplikovanost fiktivního meziplanetárního boje o moc a jeho následků, ten si Herbertovu ságu zamiluje. *** Právě proto, že Herbertovy myšlenky vyžadují soustředěné a trpělivé čtení a po třech dílech u mě převážila spíše intelektuální únava než zvědavost, dávám si od Duny vědomou pauzu – nikoli z neúcty k sáze, ale z potřeby čtenářského nadechnutí. ***

Frank Herbert ve třetím dílu ságy posouvá děj do nové generace – do rukou dvojčat Leta II. a Ghanimy, dětí Paula Atreida. Po jeho odchodu do pouště vládne Impériu jeho sestra Alia, která však postupně propadá temnému vlivu mrtvého barona Harkonnena, který jí nějak straší v hlavě. Děti, obdařené genetickou pamětí svých předků, se ocitají v centru politických intrik, duchovních dilemat a rozhodnutí, která mohou změnit budoucnost lidstva.
Herbert v knize propojuje filozofii, náboženství, genetiku a politiku. Příběh je kvůli té filozofické zahloubanosti možná náročnější na čtení než předchozí díly, ale zase nemá tolik děje. Leto II., syn Paula Atreida, si po většinu knihy klade otázky, co znamená být člověkem, jak se vypořádat s tím, že je obdařen pamětí svých předků, a jestli je jeho oběť nutná k záchraně lidstva.
Skvělá kniha, je trochu jiná než dvě předchozí, ale mně se upřímně líbila víc.

(SPOILER) Já jsem tedy velice překvapen, kam se příběh Duny odvíjel. Jak mnozí píší, není to opravdu jednoduché čtení a člověk musí udržovat maximální pozornost, aby mu nic neuniklo. Jsem sice trochu zklamaný, kam se příběh odvíjel, ale to je život. Kdy, jak postavy stárnou, mění se u některých do určité míry jejich osobnost a mizí naivita a nastupuje politika. Pořád mě to baví, jen to kouzlo první knihy maličko upadá, protože se neustále seznamujeme s novými postavami a ne až tak úplně sympatickými. Ale další díl nenechám dlouho ležet ladem.

Čteno již podruhé. Poprvé jsem četl jako náctileté dítě a tehdy se mi tato kniha z tohoto vesmíru líbila asi nejvíc.

Tentokrát jsem knihu vnímal trochu jinak než v mládí, ale i tak hodnotím podobně.

Kniha je náročná na čtení, ostatně jako všechny díly Duny. Herbert do svých řádků skrývá mnoho informací a nepozorní čtenáři je můžou minout. Příběh oproti prvnímu dílu je přímočarý a není tak rozvedený. Ostatně v teto knize už v podstatě vystupují jen Artreidové a jen okrajově rod Corrino. Ani už se neklade takový důraz na velké školy Duny. Proto je jednoduší se v teto knize zorientovat. Ale rozhodně jí to neubírá na kvalitě.

Silné finále, které smete jakékoliv pochybnosti o tom, že jde o hrdinský epos autokratického, krutého despoty se zaklesne do mozku a mnohé zdrtí. Zlatá cesta hybrida - nečlověka přitom začíná jako tiché rozhovory dvou dětí. Herbert dotahuje příběhové oblouky všech zbylých postav a nebere si servítky. Byť uprostřed příběh malinko ztrácí tah. Vynikající.

25.06.2025

(SPOILER) Paul Atreides je mrtvý, ale jeho dvojčata pokračují v jeho příběhu, jeho syn Leto II. se snaží nastoupit na Zlatou stezku.

Celé dílo Duny je skvělé a univerzum se stále rozšiřuje. Interpretace na jedničku

(SPOILER) Takže tu je tretí a pre mňa aj posledný diel z Arrakisu.
Herbert sa rozhodol svojich hrdinov vyslať na cestu ktorá sa zo začiatku javila veľmi zaujímavá ale keď som sa s nimi po nej vydal, záujem sa postupne vytratil a nahradila ho v zásade len zdĺhavá nuda.

Všetko nasvedčovalo tomu že si vychutnám kvalitnú šachovú partiu ale nakoniec som bol svedkom len partie dámy ktorú hrajú opice.
Aby bol dej nudný aj napriek tomu že Alia mala v hlave Vladimira Harkonnena a dvojičky s vedomím všetkých svojich predkov a Jessica... aaach, škoda reči.

Sám neverím tomu čo píšem ale Herbertovi by prospelo napozerať pár sérii neakej juhoamerickej telenovely. Intrigy a nepredvídateľné zvraty.
To mi tu chýbalo.

Za mňa sklamanie z tejto vesmírnej pieskovne.

Inu, není to úplně jednoduché čtení, ale rozhodně byl tento díl čtivější než Spasitel. První třetina a poslední čtvrtina byly fakt super, plné akce a zvratů. Prostřední část vyžaduje porci soustředění, fantazie a vůle, aby člověk od toho filozofování občas neutekl. I tak ale je to zkrátka veledílo a jsem moc zvědavá na další díl s další generací Atreidů.

Liché díly se oproti těm sudým čtou dobře. Pořád to není čtení po guláši se šesti a pěti pivech na sluníčku, ale dá se to přečíst, když máte vůli se na to soustředit.
Atmosféra je stále výborná, pouštní planeta se ještě neokoukala. Postavy mají stále co nabídnout, zvláště pokud se nebráníte filozofování. V ději se posuneme o jednu generaci dál a děj projde přirozenou evolucí s potenciálem pro pokračování.
Není o čem v této sérii se vyplatí pokračovat i přes občas těžko čitelné části.

Mám rád svět duny, příběhy a toto pokračování překonalo určitě druhý díl. Nemohu si ale nevšimnout toho, že všechny postavy začínají působit jakoby prošly stejným ben gesseritským výcvikem. Všichni spolu mluví v náznacích, všichni navzájem jsou schopni kout pikle a nad tím vším je vize zlaté stezky. Kniha se nečetla špatně, ale přistihl jsem se, že některé vleklé pasáže jsem spíše skenoval, než že bych je opravdu hltavě četl.

Tak toto som uz nedal...ale snazil som sa.....Herbertove pseudofilizoficke myslienky, ktore prednasa ktorakolvek postava /mimochodom jednotlive postavy su si natolko konanim podobne, ke keby nemali mena, ani by citatel len na zaklade ich sposobu vyjadrovania ani neprisiel na to, ze sa jedna o rozdielne postavy/ sposobili, ze po polke kniha putuje do nedocitanych, akcne a filozoficke kapitoly su tak v pomere 1:3, a to uz bolo na mna moc.....ci sa kniha presunie niekedy do precitanych, je otazne

Treti kniha svou kvalitou porazi knihu druhou,ale stale nedosahuje kvalit knihy prvni i kdyz jen o malo.
Mene filozofickych uvah,,vetsi rozvinuti pribehu a velmi zajimave dejove zvraty. Za me velka spokojenost a uz se tesim na Bozskeho imperatora Duny. S tim co bylo zapocato zde ocekavam velke a veci.

Výtrysk fantazie.

Na rozdíl od prvního nadšeného čtení kdysi dávno, tentokrát mě paradoxně otravovala opakující se schémata. Stejné zápletky jiným postavám, hodně opakování a vaty. Nedokážu posoudit, nakolik je to rozjezd k něčemu lepšímu, nebo snaha udržet něco, co se u čtenářů osvědčilo. Touto knihou série re-čtení prozatím skončím.

“Celá tahle věc zaváněla léčkou v léčce léčky. Jedna věta z knihy a vydá za stovky znaků recenze. Dusný politický thriller na pozadí intergalaktického příběhu biblických proporcí. Příklon k eko podtextu jedničky potěšil, svou chladnokrevností překvapil a nečekaným závanem braku v aktu rozuzlení rozladil. Přesto je tento titán žánru o dunu dál než boží úvodní svazek.