Duna
Frank Herbert
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29765/bmid_duna-2V7-29765.png
4
3357
500
První kniha z cyklu kronik o planetě Duna, fenomenálního díla světové sci-fi. První díl šestidílného sci-fi románu vypráví o pouštní planetě Arrakis s naprostým nedostatkem vody a jediným známým nalezištěm zvláštního koření, které má moc prodloužit lidský život a které poskytuje člověku mimořádné psychické schopnosti. Román vyšel poprvé v roce 1966, získal několik literárních cen (např. Nebula) a měl u čtenářů omračující ohlas. Podle románu vznikl o dvě desetiletí později i film, který natočil známý režisér David Lynch. Frank Herbert svůj úspěch rozvinul v pěti pokračováních zachycujících následné osudy planety Arrakis a boje o její ovládnutí. Šestisvazková sága Duna amerického spisovatele Franka Herberta patří do zlatého fondu světového science fiction.... celý text
Literatura světová , Romány , Sci-fi
Vydáno: 1988 , Svoboda
Originální název:
Dune , 1965
více info...
Přidat komentář
Dunu jsem poslouchala jako audioknihu a jsem ráda, že jsem ji poslouchala dřív než jsem viděla film (Dune 2021, velmi doporučuji). Trochu mi to připomínalo nějaký mix mezi Game of Thrones, Star Wars a knihy jménem Sucho (Dry; Neal Shusterman).
Fakt číslo jedna:
Knihu jsem už četla počtvrté, ale dočetla až teď...
Fakt číslo dva:
Fakt číslo jedna jsem vždy aplikovala před třicítkou, po ní mě začaly bavit hodně jiné věci než před ní, takže chápu a dává to smysl...
Fakt číslo tři:
Už během čtení začátku knihy mě děsilo, jak je aktuální i v roce 2021, a do konce knihy se to stále prohlubovalo, což se o 3/4 vydaných v roce 2021 nedá říct, že je budou lidi číst i za X let, byť teď je to (povrchní) hitovka...
Fakt číslo čtyři:
Oblíbila jsem si postavu, která mě během předchozích čtení neskutečně prudila. Teď už všechno chápu. To dobrý i to zlý. I to, co bude ještě velký průšvih...
Fakt číslo pět:
Tohle vážně není kniha na přečtení a hned psaní komentáře, protože se o ní musí vážně hodně dlouho přemýšlet. Četla jsem týden, ale budu na ní myslet asi ještě měsíc. Až tak silný obsahuje myšlenky...
Fakt číslo šest:
Tohle není jenom obyčejné sci-fi. Je to koláž mnohem víc žánrů, která vytváří dokonalý celek a nejspíš to je obraz, který už nikdo po autorovi znovu (podobný) nenamaluje, byť by se snažil sebe víc...
Fakt číslo sedm:
Naprosto chápu, proč Duna někomu může znít jako slátanina...viz fakt číslo šest...
Fakt číslo osm:
Pokud máte rádi primárně akci, není to kniha pro vás. Já mám akci ráda, vážně hodně. Jenže taky mám ráda dobře vykreslený svět, kde pochopím, kdo a proč co dělá, protože ho předtím autor kompletně rozebral. A to je zde zvládnuté perfektně. I za cenu, že kniha půjde pomalejším tempem, protože stojí na dialozích. U knihy se musí přemýšlet. Což jak zjišťuji, v současném světě dělá hodně čtenářům problém. Když to musí dělat, kniha je otravuje. Možná proto se stále čte kniha z roku 1965 i v roce 2021. Viz fakt číslo tři...
Fakt číslo devět:
Je mi jasný, že pokračování bude ještě značně náročné. A na to se moc těším...
Fakt číslo deset:
Z vody veškeren život pochází...
Oblíbila jsem si postavy, děj byl úžasný, celý ten svět je fascinující a všechny jeho aspekty jsem chápala. Jasně, jiný by to napsal na polovinu obsahu, vynechal blbosti a přidal akci...a udělal by z toho současnou moderní "hitovku pro masy"... :D Ale jsem ráda, že je to starý a takhle napsaný :)
Velmi skvělá kniha, která má mnoho fanoušků a i zpracování (ať už jako film, seriál či hra). Řadí se mezi klasiky žánru scifi. Je to poměrně tlusté a dlouhé dílo (na 1 knížku v sérii připadá asi 600 stran).
Teď něco k ději této první knihy, která samozřejmě uvádí čtenáře do světa (kniha je poměrně složitá, soustředí se na 5 hlavních hrdinů a objevují se tu desítky postav):
Nejvýznamnější planetou impéria je Arrakis, pouštní planeta, na níž se nachází vzácná melanž, koření prodlužující lidský život. O Arrakis vypukne zničující válka mezi rodem krutých Harkonnenů a čestných Atreidů, mezi nimiž vládne odvěká nenávist.
Víc vám neřeknu, ale strašně se těším na nové filmové zpracování, které je teď v kinech!
Naprostá paráda, skvělá kniha, rozvoj postav a hloubka do jaké jsou rozepsané jejich pocity a úvahy je prostě úžasná. Skvěle se četla a bavila od začátku do konce. 5 hvězd jako nic ;)
Knihu jsem měla přečtenou raz dva, napínavé, poutavé, luxusní nový svět se svými zákonistmi, koření, sandworms, úcta k vodě, smekám, opravdu mě to bavilo a už se těším na pokračování.
Horor a sci-fi jsou snad jediné dva žánry, co nečtu. Ale vzhledem k blížícímu se filmu a tomu ohlasu kolem, jsem se rozhodla do Duny pustit. A určitě jsem nelitovala. Ta kniha má obří přesah. Uvěřitelné a nejednoznačné charaktery, propracovaná politika, perfektně vystavěný svět, dostatečně protřelí zloduši, romantická linka, mraky filozofie a morálních otázek. Výborně se to četlo a ráda si dám i další díly, i když jsem si všimla, že jejich hodnocení dost klesá.
Říct, že toto je vrchol sci-fi může říct jedině člověk co tuto břečku četl prdelí. Postavy a příběh jsou naprostá slátanina až mi to hlava nebere, že může někdo vůbec něco dobrého o tom říci. Ale musím na druhou stranu uznat kvality knihy v oblasti budování světa atd. Za to si jednu hvězdičku zaslouží, ale jinak je to naprostá ztráta času.
Unikatni, rafinovane, propracovane sfi-ci dilo, ve kterem politika, psychologie a diplomacie stejne jako nova spolecenstvi a nove svety hraji hlavni roli. Na celou tuto sagu se opravdu tesim. Jedna se nejen o uplne novy svet, coz logicky byva vesmes predmetem scifi/fantasy pribehu, ale i o velmi dumyslny a dukladny popis politickeho a diplomatickeho pribehu, velkou roli v pribehu hraje psychologie, vypocitavost, odhad, socialni interakce.. Bavi me myslenkove pochody jednotlivych postav, jejich vyvoj a rust. Tesim se na dalsi dily.. tato saga se mi zcela jiste vryje do pameti a mozna i do srdce:)
Toto je moje celoživotní láska.
To, jak autor vystavěl celou civilizaci a její komplexní fungování, je něco unikátního... z pohledu čtenáře, který se baví, ale i z pohledu sociologa, který žasne. Proto miluju sci-fi. Popisuje světy a společnosti, které nejsou, ale mohly by být.
Duna je legendárna klasika od Franka Herberta, ktorú si musí prečítať každý fanúšik sci-fi. Mne už dlhšie ležala v knižnici, no s prichádzajúcim filmom som sa rozhodol si ju konečne prečítať. Musím sa priznať, že skôr som poznal prvé dve hry, ktoré z tohto sveta vyšli a knihu som prečítal až teraz. Je veľmi zložitá, prevláda skôr politika a intrigy a akcie je veľmi málo, preto sa čitateľ na knihu musí kompletne sústrediť. Jediná vec, ktorá ma nebavila bola dejová linka s Harkonenmi. Inak knihu aj tento svet odporúčam.
Duna byla mou oblíbenou knížkou na studiích. Teď jsem se k ní vrátila. Dnes již klasické sci-fi, které sice moc nepreferuji, ale Duna je výjimka.
Pasáž "Nesmím se bát, strach zabíjí myšlení. Strach je malá smrt přinášející naprosté vyhlazení. Budu svému strachu čelit. Dovolím mu, aby prošel kolem mne a skrze mne a až projde a zmizí, otočím se a podívám se, kudy šel. Tam, kam strach odešel, nic nezůstane. Zůstanu pouze já." jsem si opakovala před každou zkouškou a vždycky mě uklidnila. Takže moje srdcovka.
(SPOILER)
Spoilery nerada píšem, tento odsek je však relatívne bezpečný, nevyhnutný spoiler je v druhom odseku. Prekvapil ma príbeh, o ktorom som už veľa počula, myslím, že prvý krát kedysi v Holandsku desať rokov dozadu, reku, musím si prečítať. Nečakala som, že to bude také psychologické sci-fi a skutočné klasa dielo. Kto inklinuje ku klasickej beletrii, toto je podmienka prečítať. Myslím, že aj Dostojevskému by sa táto kniha pozdávala:D Principiálne sú to slová o slovách v slovách a kto nechápe, tak ešte raz: Duna je súbor myšlienok o myšlienkach v myšlienkach:D Veľmi pekný je tento úryvok: "Tam čekal celý vesmír s náručí otevřenou člověku, který dokáže dělat správná rozhodnutí. Nerozhodné zbabělce bylo třeba vyhánět, nutit je, aby pelášili ke svým pelechům. Jak jinak by je člověk mohl ovládat a šlechtit?" Celé to tak príjemne graduje v dobre vybavenom svete, kde miesto kávy je komoditou korenie, miesto peňazí voda (niekto kričí súk súk, či čo, v Barcelone vánjíro,vánjíro-za jedno euro vodu počuť na každom kroku v lete:D), miesto Bidena, Putina, Nera, Ľudovíta XXXX, skrátka dosaďte si svojho obľúbeného zlého uja, imperátor so zložitým menom, miesto Sibyly Ctihodná matka, atď., atď.
Spoiler: ako už spomínam, Duna je prepchatá tým, čo nám beží v hlavách v nejakých situáciách. Osobne ma zaujal Kynesov koniec. Tu sa podľa mňa ukazuje celá podstata autorovho jazykového štýlu. Nebude priamočiaro naznačovať, že ktosi umiera. Za smrť hovoria Kynesove myšlienky. A tie hovorili hlasom jeho otca. Ten, ktorý ho naučil najdôležitejšie veci v živote, podľa ktorých sa riadil a v poslednej chvíli sa tento hlas v spomienkach lúčil s Kynesom. Častokrát sama počujem takéto hlasy osoby, ktorá zanechala vo mne najdôležitejšie veci, ktorými sa riadim. Podobne ako Maxim Gorkij. Kynesov záver jednoducho vyvoláva zimomriavky a keď sa nad tým zamyslíme, je to dojímavý koniec a skutočná tvár smrti.
Kniha se mi moc líbila.
Měla jsem strach z počtu postav a jmen, dalo se to zvládnout.
Už se těším na nové filmové zpracování.
Myslím, že popsaný svět je naprosto originální a chápu, proč je Duna považována za kultovní. Měla jsem stejný problém jako někteří čtenáři tady se začíst, do světa jste od začátku "vhozeni" bez jakéhokoliv vysvětlení kdo je kdo. Musím uznat že i v polovině knihy jsem pořád měla problémy s tím rozeznat, kdo vlastně koho nesnáší. Každopádně originální dílo to je a jsem ráda, že jsem si ho přečetla. Další díly mě ale nelákají.
Duna vás rovnou vhodí do písku a měl jsem trochu problém se zkraje zorientovat... Žádné vysvětlování a představování, úvodní kapitoly jsou v podstatě takové, jako kdybyste začali číst někde od poloviny...
Ale jakmile se trochu začtete, už je to dost napínavé čtení... Jen mi přišlo, že některé důležité události jsou prostě přeskočené, najednou se přeskočí pár let, pár týdnů a jede se dál...
Jsem zvědavý, jak si s tím poradil Denis Villeneuve - jsem rád, že jsem Dunu dočetl dřív, než uvidím nový film, protože bych se tím připravil o vlastní vykreslení tohoto vesmíru...
Trošku mi to trvalo déle, než bych čekal, ale nakonec slavím přečteno. Dunu jsem přečíst chtěl, už i vzhledem k tomu, že za chvíli do kin přijde nejočekávanější film letošního roku. Nakonec jsem si ji i docela užil, i když se mi mísila kniha s filmy, které jsem již v minulosti viděl. Frank Herbert je nicméně génius. V době, kdy space opera ještě nebyl úplně utříbený pojem, dokázal vytvořit svět planety, u které si hledal inspiraci u Blízkého Východu, popřípadě beduínů, a spojil ho do uceleného celku tak, že když tuto knihu čtete, tak máte pocit, jak kdyby na Duně několik let prakticky žil. To je také jedna z obrovských předností knihy. Pak je tu také politika. Tak moc, jako když čtete současnou Hru o trůny. Oboje samozřejmě napsané epickou formou (ostatně jako Hra o trůny), takže na cirka 600 stránkách je to hodně o politice, hodně o způsobu života na Duně a relativně málo o dění kolem. Slávu si ale Duna ukrajuje oprávněně. Nevím, nejsem si jist, ale mám pocit, že podobná záležitost do roku 1965 světlo světa ještě nespatřila, že?
Dočetl jsem, hlavně kvůli blížící se nové filmové adaptaci. Špatné to není, ale nadšení se u mě tedy nedostavilo... Co mi však Duna přinesla je zjištění, že v knize potřebuju aspoň trochu humoru, nadsázky. Toho je tady úplně konkrétně nula. Od začátku až do konce se neobjevil jediný komický moment a mě to připadalo vyloženě nepřirozené.
Věnujme tichou vzpomínku mému čtrnáctiletému Já, které si Dunu v deváté třídě půjčilo z knihovny a ostudně brzy knihu odložilo s tím, že by se měla jmenovat spíš Nuda. Máme štěstí, že už není mezi námi - hlavně tedy já mám, protože jsem se k Duně teď vrátil a velmi si ji užil. Frank Herbert patří k těm spisovatelům. jejichž fantazii člověk prostě musí obdivovat. Vytvořil takřka úplně nový a neznámý svět a čtenáře jím provází bez nějakého velkého seznamování, prostě z něj udělá pozorovatele příběhu, v němž nejde o nic menšího než o osud jednoho vesmírného impéria a který se neobejde bez kvanta postav, jež ten osud tak či onak ovlivňují. Děj připomíná intrikánskou olympiádu a těch několik pasáží, kdy se seznamujete s vychytralým plánem jedné postavy, abyste se vzápětí dozvěděli, že ten plán je vlastně k ničemu, protože druhá strana o něm ví a má dávno svůj vlastní plán, kterým ho překoná, pokud ovšem právě s tím ta první strana nepočítá... To je prostě skvělé. Chce to stoprocentní pozornost a trpělivost, ale vyplatí se. Pro Herberta a vykreslení jeho postav jsou stěžejní dialogy a popisy prostředí. Samozřejmě, na Arrakis se také dost bojuje a ty bitvy by musely být opravdu epické, kdyby... Kdyby se Herbert rozhodl s nimi ztrácet čas a popsat je, což ovšem nedělá. Dozvídáme se o nich z druhé ruky, většinou když nějaká postava podává jiné postavě hlášení, a naprosto budu chápat, pokud to někoho zklame stejně jako třeba odchody jednotlivých postav nebo to, že jejich příběhy nekončí tak, jak bychom si představovali. Mě ale to trochu zlomyslné nakládání s Atreidy, Harkonneny, fremeny a spol. naopak bavilo, protože na něm bylo něco až shakespearovského, případně wagnerovského. Zkrátka klasický divadelní / operní postup, v němž není možné ukázat vše, ale nelze popřít, že se to stalo a že to mělo vliv na to, co ukázáno je. Pouštní reparát mám tedy zdárně za sebou a seznam nejlepších knih, které jsem kdy četl, se zase o jednu rozrostl.
Štítky knihy
space opera zfilmováno Hugo (literární cena) Nebula (literární cena) sci-fi science fantasy (SF + F)
Autorovy další knížky
| 1988 |  Duna |
| 1993 |  Spasitel Duny |
| 2007 | Děti Duny |
| 2001 | Božský imperátor Duny |
| 1999 | Kapitula: Duna |
Kniha Duna je v
| Právě čtených | 308x |
| Přečtených | 4 692x |
| Čtenářské výzvě | 545x |
| Doporučených | 459x |
| Knihotéce | 1 411x |
| Chystám se číst | 1 623x |
| Chci si koupit | 354x |
| dalších seznamech | 39x |
Na Dunu jsem se chystala dlouho. A ač jsem nový film dle tohoto veledíla zatím neviděla, už teď můžu říct, že jsem za jeho vznik vážně vděčná. Hned první zhlédnutí traileru mne totiž přesvědčilo, že tenhle film prostě chci vidět. Jenže jsem se zařekla, že nejprve si musím přečíst knihu…
Tahle ´jízda na tvůrci´ stála sakra za to. Z počátku jsem si sice zvykala na specifický styl vyprávění pana Herberta, ale pak se mi to začalo tak líbit, že snad budu mít problém přejít zpátky na moderní tvorbu. :D Hlavních postav je tak akorát a jejich motivace jsou krásně vysvětleny, slovy popisující emoce autor sice šetřil, ale vždy je dokázal perfektně vystihnout, akce víc než dostatek a při popisu Arrakis mi bylo občas pěkné horko.
Originální sci-fi, kterou mi jistě nic jen tak nepřekoná. Plný počet hvězdiček bez nejmenšího zaváhání, doporučuji.