Božský imperátor Duny

01.09.2015

Podle mne je 4. díl Duny téměř stejně dobrý jako ten první. Víc k tomu nemám co dodat. Frank Herbert nezklamal.

27.05.2015

Původně šok z časového posunu a i když některé postavy více či méně zůstaly, s původní Dunou už to má společného málo. Kniha je mnohem víc psychologizující a zaobírající se podobou moci, osaměním a sexualitou... Herbert je ale Herbert a tak je i těch přes 400 stran velmi čtivých a poutavých, ačkoliv je rozuzlení knihy zjevné už velmi brzy.

14.03.2015

4. díl této úchvatné série se odehrává v budoucnosti, kde ještě vládne Leto II. Vládne tak, aby byl zajištěn klid, ale samozřejmě ne všem se jeho metody líbí. Tento díl má spoustu nových postav, které si oblíbíte, a které bude nenávidět. Má také zajímavou zápletku a naprosto šokující konec. Smekám před fantazií autora!

16.01.2015

Bohužel mě čtvrtý díl zklamal. Marně jsem doufal, že Duna nebude pokračovat ve snižující úrovni, ale stalo se. Tento díl jsem dočetl jen se sebezapřením, nebavilo mě to. Děj je minimální, řeší se stále nějaké pokusy o filozofické pochopení vesmíru, budoucnosti i minulosti, lidských vztahů a vlastností apod. Není to ani scifi, vůbec jsem světu Duny nevěřil - je to spíše jakási nepodařená fikce vesmírného života.
Za celou knihu jsem si neoblíbil ani jednu z postav. Leto mě unavoval svými neustálými pokusy o moudra, danými jeho značným stářím a především díky zděděným vzpomínkám snad celého lidstva (to byl také velký nesmysl - zatímco v předchozích dílech to byly jen vzpomínky vlastní rodové linie, zde už Leto disponoval vědomím všech lidí až k pravěkým pralidím - desítek miliard lidí!).
Rozhovory Leta se svým správcem Moneem byly také utrpením - Letovo neustále přerušování ustrašeného Monea mi lezlo krkem.
Duncan Idaho byla postava zcela nevyrovnaná a velmi nepodobná svému původnímu vzoru (navíc jsem narazil na další nesrovnalosti ve vztahu k historii této postavy).
Siona ani Hwi Nori si mě svými postoji a názory také nezískaly.
Celkově mi přišlo nesmyslné, že by Impérium, kde už byly schopnosti klonovat lidi či vytvářet stroje ovládané myšlenkou na dálku, bylo po více než tři tisíce let pod nadvládou jednoho superčlověka-červa. Zvláště, když se jedná o velké množství planet roztroušených po vesmíru.
Knihu jsem dočetl jen abych věděl, jak to dopadne, ale ani v závěru jsem nepochopil Zlatou stezku a poselství potomkům.
Vzhledem k obrovskému množství velmi kvalitních jiných románů z oblasti scifi či fantasy bylo pro mě čtení této knihy spíše ztrátou času a nevím, zda se odhodlám přečíst i zbývající díly Herbertovy Duny.

26.07.2014

Velmi jedinečná kniha, nikdy jsem nečetl nic podobného. S Dunou to má podle mého názoru jen pramálo společného, to se už snad ani nedá považovat za pokračování. Děj je minimální, dal by se snad odvyprávět ve 3 větách. Nicméně hloubka dialogů a Letových deníků je natolik zajímavá, že knihu nejde hodnotit špatně, a to i přesto, že jsem ji četl snad několik měsíců, protože jsem nikdy nebyl v kuse schopen přečíst víc jak 2-3 kapitoly. Navíc mám pocit, že bude potřeba ještě minimálně jedno přečtení, aby mi došly různé souvislosti nebo abych některé myšlenky opravdu pochopil.

24.01.2013

Slyšela jsem, že fanoušci Duny se dělí na dvě skupiny. Ti obyčejní, kterří za nejlepší díl považují Dunu, a ti opravdoví, kteří za nejlepší díl považují Božského imperátora. Musím se přiznat, že patřím k těm obyčejným.
Božský imperátor prakticky nemá děj, je to nekonečná smyčka poměrně komplikovaných dialogů a úvah. Vesmír se zcela změnil, už mi nepřijde tak krásně přitažlivý. Myslím, že to rozhodně není tak vzrušující jako díly předchozí. I tak je to ale pořád Duna a zaslouží si čtyři hvězdičky.