Dům za zdí
David Mitchell
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/309778/bmid_dum-za-zdi-yng-309778.jpg
4
335
98
Když nastane přesně ta správná chvíle, objevíte v úzké uličce lemované cihlovou zdí, jen kousek od obyčejné anglické hospody, vchod do neobyčejného domu. Cizí člověk vás tam osloví jménem a pozve vás dovnitř. Zpočátku se vám nebude chtít odejít. Později zjistíte, že odejít nemůžete. Každých devět let tam jeho obyvatelé – podivní sourozenci – pozvou někoho, kdo je odlišný nebo osamělý: přechytralého puberťáka, nedávno rozvedeného policistu, plachou univerzitní studentku. Co se však v domě opravdu děje? Pro ty, kdo to zjistí, je už příliš pozdě… Složitě propracovaný román rozkročený přes pět desetiletí, od konce sedmdesátých let do současnosti, který přeskakuje z jednoho žánru do druhého a ozlomkrk se řítí k ohromujícímu závěru, vás vtáhne do pozoruhodného světa, kde starý příběh o strašidelném domě dostává nový rozměr – jaký si dokáže vymyslet pouze David Mitchell.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , Mladá frontaOriginální název:
Slade House , 2015
více info...
Přidat komentář
Další vynikající dílo jednoho z nejlepších spisovatelů současnosti. Propracovaný děj, tentokrát s výraznými prvky magie. Celkem tenká kniha, kterou přečtete jedním dechem, takže perfektní program na zimní víkendové odpoledne či večer.
Autora mám moc ráda, ale tahle kniha pro mě byla zklamáním. Asi jsem si měla přečíst nejdřív o čem je, protože duchařská fantasy mě fakt nebere.
Pět návštěv v podivném domě za malými železnými dvířky v průběhu několika desetiletí. Tentokrát David Mitchell propojuje sny a vize se skutečností a znovu tu probíhá ta jeho úžasná provázanost jednotlivých příběhů i charakterů jednotlivých hrdinů. Příběh je ovšem daleko komornější než díla, která už jsem od něho přečetla, ale přesto i zde dokazuje, že si dokáže pohrát s vykreslením postav i prostředí, a hlavně se čtenářovou fantazií. Ale ta záhada, jako taková, se mi zdála již trochu otřelá nebo známá, a mnohé věci, tedy hlavně poslední část, dost nedotažené či nevysvětlené. Přestože mě to bavilo, mohu dát jen 3 hvězdy, protože 3,5 nemohu.
Skvělý příběh. Skvěle napsaný. Slupla jsem ho za jeden večer, protože je to přesně jedna z těch knih, kterou nelze přečíst jinak než na jeden zátah. :o) Tajemná, napínavá, plíživě znepokojující duchařská fantasy, která není přímo hororová, ale lehké mrazení v zádech vyvolat dokáže. A otevřený závěr je dokonalý. Připomínalo mi to Neila Gaimana stříknutého Stephenem Kingem. Milovníkům záhad a tajemna určitě doporučuji. :o)
přečteno jedním dechem. Předtím jsem četla Hodiny z kostí a mile mě potěšilo, že některé postavy se zde objevují znovu. Je to přesně ten druh příběhu, který mě baví a těším se na další knihy.
Místo komentáře snad jen výhružka mého vedle spícího partnera dnes v 2:35 hod. ráno..."Jěště jednu takovouhle knihu a spíš v obýváku, když se bojíš, tak to čti odpoledne na balkoně a ne v noci v posteli a už mě neštvi , zhasni a koukej spát...." Tak jsem šla do obýváku, všude rozsvítila veškeré lampy a lustry a dočetla knihu. Mazec, nedalo se od toho odejít a usnout už vůbec ne. Bála jsem se teda každého zvuku dokonce jsem se lekla i hodin, když odbíjely ale fakt supr čtení.
Na Davidovi Mitchellovi je úžasné to, jak si hraje s vaší myslí, když už máte pocit, že tomu trochu rozumíte, tak se to zase obrátí... To platí i o tomto příběhu Grayerových....
V každé kapitole jsem doufala, že je hlavní postava to nějak vyřeší a všechno bude krásné a růžové a ono nee...... Bavily mě jednotlivé postavy, byly reálně vykreslené, živé - Sally, Freya, Nathan Bishop, Chloe, :-) .......
A potom ty odkazy na jiná Mitchellova díla – Vivyan Ayrs a slovo „orison“ z Atlasu Mraků; cesta na třináct měsíců jako jeho kniha Třináct měsíců; vistárie, hora Širanui a Enomoto z Tisíce podzimů Jacoba de Zoeta..... To miluju...
Nicméně závěr mě trochu zklamal,
______ SPOILER ______________________doufala jsem, že je zneškodní Freya nebo někdo, kdo se vydal hledat Freyu (a nebo, že to nikdy neskončí a dvojčata budou žít navěkyyy) .... Tu část s doktorkou jsem moc nepochopila..... nechápu, odkud se vzala, kdo byla a ani jak je zneškodnila...
P.S. Fakt to neodkládejte po první kapitole, ta je trochu divná a zmatená....
Mohu souhlasit s tvrzením "hlavně knihu neodkládejte po první kapitole"... Ona se ale vlastně vůbec odložit nedá...Každá přečtená věta vás nutí přečíst další a další..., abyste se konečně dobraly konce, na který tak čekáte. Pociťujete vlastně i "strach", jaký ten konec bude... Titul mohu doporučit k přečtení všem, kteří ocení skvělé žurnalistické ztvárnění titulu a jsou rádi udržováni autorem v napětí. Dávám pět hvězdiček; kniha byla naprosto skvělá a konec vynikající. :-)
Za začátku mě knížka vůbec nezaujala a byla jsem naštvaná, že jsem jí vůbec rozečetla, ale vydržela jsem číst dál a knížka byla pořád víc a víc napínavá. Ke konci jsem se i té duchařinky trošku začala bát. Pro mě velmi povedené dílo. Od autora si určitě ještě někdy něco přečtu.
Nápad i stylistika myslím opět vysoce převyšují současnou i nadprůměrně kvalitní světovou literaturu. Jenže David Mitchell nastavil svými předchozími díly laťku zkrátka až příliš vysoko. Ne že ne - Dům za zdí mě bavil a pohltil už od prvních stránek, ale přece jen se mi zdá až zbytečně moc překombinovaný.
Rok 1979 - Nechápu, co se děje. Všechno je zmatené. Rok 1988 - Aha! Tak to je boží. Rozhodně neodkládejte po první kapitole, protože v dalších to začne dávat smysl. :D
Na knihu jsem náhodně narazila, kvůli obálce si jí koupila (anglické vydání od Sceptre) a vlastně ani nevěděla o čem je. Koupě zajíce v pytli se tentokrát vyplatila. Tohle byla jedna z nejlepších knih, co jsem tento rok přečetla. Mám ráda divné a zamotané příběhy při kterých leze mráz po zádech. A tohle je přesně ono. Rozhodně si od autora přečtu další knihy, protože tohle bylo velmi milé překvapení.
Na prvním místě pro mě zůstává Atlas mraků, ale toto dílko je také velmi působivé. Mitchell si zkrátka umí se čtenářem pohrát. Příběh je tentokrát temnější, místy až hororový, ale nepostrádá ani humor a samozřejmě typicky propracovanou strukturu vyprávění s postavami propojenými v čase. Autorova fantazie mě nepřestává okouzlovat, už se těším na jeho další počiny.
Po první kapitole jsem chtěl knihu odložit ,ale .....od druhé kapitoly to už nabralo ten správný duchařský směr a nakonec jsem knihu přečetl na jeden zátah ...hodnotil bych to mezi 3 až 4 hvězdy a určitě stojí za přečtení ...navíc zcela odlišné téma od mých jiných přečtených knih ...
Příjemná duchařská jednohubka na nedělní odpoledne. Začátek mě úplně nevtáhl, ale jak se postupně jak valící se sněhová koule nabalovaly další vrstvy příběhu, zajímalo mě dění ve Slade House víc a víc. Ve výsledku jsem tak z této novely rozhodně byla příjemně překvapená.
Jsem překvapena. Moje první kniha na toto téma. Otálela jsem, protože jsem nevěděla co čekat a bála jsme se zklamání, které jsem zažila u knihy "TO" od Stephana Kinga, kterou jsem nedočetla, ale tohle jsem nečekala. Strhující příběh, který gradoval s každou stránkou, a když už jsem si myslela, že to nemůže být děsivější a úžasnější, vždy jsem se přistihla že zase o něco víc tajím dech a vynechává mi tlukot srdce hrůzou. Souhlasím, že kniha je dobrou předlohou pro filmové zpracování, nejednou mě to napadlo a těším se, že na to nepřijdeme jen my, obyčejní čtenáři :). Jen v předposlední kapitole, skoro "monolog" jednoho z hlavních hrdinů mi přišel delší než bylo nutné, ale o to vše bylo napínavější, situace dostávaly jiný obraz a smysl. Okamžitě hledám další knihu od tohoto spisovatele.
Tajemný příběh dvojčat mystiků a jejich ubohých hostů. Houstnoucí napětí, detektivní, hororové a prvky temné magie-ne nepodobné Barker/Kingovi.
Začátkem konce jsem na chvilku dokonce fandil záporákům a byl vývojem příjemně zaskočený. Konec je otevřený a připomněl mi "toho o kterém se nemluví".
Čas je, čas byl, čas není. Naprosto perfektní. Kniha se vůbec nedala odložit, příběh o tajemné Slade Alley jsem panu Mitchellovi hltal od první stránky a nechal se pohltit. Události v domě za zdí se sice v každé devítiletce opakují, ale mají své opodstatnění (pochopíte proč) a vždycky přinášejí něco nového a rafinovaného. Na této knize je nejlepší postupná gradace, děsivá atmosféra a různorodý styl vyprávění. Konec jsem čekal trochu jiný, ale právě tam všechno do sebe tak perfektně zapadlo, že jsem po přečtení poslední věty jenom zíral. Tahle kniha si do budoucna říká o filmové zpracování, které může dopadnout buď hodně špatně, nebo dobře (příběh by jisté tvůrce sváděl k béčkovému stylu vyprávění). Nicméně Dům za zdí si určitě přečtu ještě několikrát - pro milovníka mysteriózních příběhů, duchařin a hororů vůbec, je to balzám pro duši. Doporučuji číst před spaním!
Další skvělé Mitchellovo dílo. Plno skvělých a propracovaných postav, známých i neznámých z předchozích knih. Děj volně navazuje na Bone Clocks, není však nutností jí mít přečtenou. Krásná, tajemná, místy strašidelná a (bohužel) krátlá oddychovka.
Štítky knihy
anglická literatura duchové a přízraky strašidelné domy
Autorovy další knížky
| 2012 |  Atlas mraků |
| 2007 | Třináct měsíců |
| 2013 | Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta |
| 2017 | Hodiny z kostí |
| 2016 |  Dům za zdí |
Kniha Dům za zdí je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 403x |
| Čtenářské výzvě | 34x |
| Doporučených | 25x |
| Knihotéce | 179x |
| Chystám se číst | 178x |
| Chci si koupit | 30x |
| dalších seznamech | 5x |
Přišlo mi to trochu jako betaveze Hodin z kostí, ale vzhledem k tomu, že to vyšlo později (originál v Anglii, u nás dříve), tak spíš tak trochu spin-off :-) Čte se to dobře, ale na rozmáchlost Hodin to nemá, nicméně jako součást budovaného Mitchellovského světa to funguje fajn.