Dům v krajině
Komentáře knihy Dům v krajině
Přidat komentář
Moc hezky zachycená krajina a lidé, určitě se tam zajedu podívat, jak mne to nadchlo
Five stars dávám málokdy. Ta kniha je magická:
1. Silný příběh autora, fotografa, který fotil černobíle dřevěnými velkoformátovými kamerami z pozůstalosti po Janu Sudkovi. V roce 1969 nakrátko emigroval, vrátil se a aby přežil normalizaci, koupil stavení na Sedlčansku v malinké vesničce, kde s ženou vychovali dcery.
2. Nádherné snímky autora, které mají trpělivě vyčekané světlo a atmosféru, zachycují nekašírovanou vesnici, která je jakoby mimo čas, ze snímků bez znalosti kontextu byste klidně hádali předválečné časy.
3. Krajina Sedlčanska. Znám ten kraj kamenných křížů, které přežily socialismus nepovšimnuty. Odlehlá místa bez železnice a (zatím) dálnice. Typická vnitřní periferie, kde je všude daleko, a proto k sobě mají lidé blíž. Není to daleko od Prahy a přitom absolutní klid a zapadlá místa, díky krásné pahorkatině s nádhernými výhledy.
Co o svém motivu řekl autor v rozhovoru pro Respekt v roce 1994:
"V roce 1973 jsem si koupil chalupu na hranici jižních Čech, na Sedlčansku, a ten kraj jsem fotil dvacet let. Objevil jsem zachovanou českou krajinu, chudou, bez civilizace, politika do ní nějak nedošla. Žili tu přírodní lidé, představte si, že chodili ještě v dřevácích, každý den zvečera zvonili klekání. V okolí je spousta starých kostelů z 12. století. Přál bych si, aby česká krajina vypadala takhle."
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Jan Reich také napsal(a)
| 1988 |  Jakou barvu má domov |
| 1982 |  Chodsko |
| 2005 | Bohemia |
| 1985 | Pražská zastavení |
| 2009 | Jan Reich |
Externí recenze
U této knihy zatím nejsou externí recenze.
Přidejte recenzi
Tak na tuhle úžasnou knihu mi pět hvězdiček nestačí...
Snové, někdy mlhavé, zachmuřené, jindy sluncem prosvícené, jarní, letní, podzimní i zimní, z polí, luk, domů, hospod... Ze všeho dýchá neskutečná poezie a člověk má pocit, jako by se vracel domů.
Tuto krajinu znám, žiju kousek od ní, ale i tak jsem po všech těch místech zároveň se čtením cestovala prstem/myší po mapě, abych si je připomněla a oživila si touhu znovu je navštívit...