Dům plný vůní

Máte taky nějakou vůni, díky které se vám dokáže vybavit konkrétní okamžik? Já, když cítím určité vůně, umím se přenést do období, které třeba uplynulo už hodně dávno. Uvnitř mne se pak odehrají přesně tytéž pocity jako v tu danou chvíli. Úplně skvěle jsem se tedy naladila na knihu Dům plný vůní.
Hlavní hrdinkou knihy je Emmeline, která žije sama se svým otcem na ostrově v dřevěné chajdě. Jsou odtrženi od civilizace a reálného světa a ona vůbec neví, co je skutečné a co ne. Otec jí vypráví pohádky a krmí ji bludy.
Čím byla starší, tím víc jí vše šrotovalo v hlavě a měla víc otázek, na které už otec těžko hledal odpovědi. Stále se věnoval jen svým lahvičkám a voňavým papírkům v nich ukrytých. Kniha je plná tajemna.
Když Emmeline ostrov opustila, byl pro ni šok začlenit se do skutečného světa a navázat vztahy s vrstevníky ve škole a podobě. Hlavně chce zjistit, kdo vlastně je, kdo byl její otec a proč nevyrůstala s matkou?
Díky svému otci měla Emmeline tak trochu zvířecí instinkty a dokázala vnímat vůně a pachy dost intenzivně. Uměla je rozeznávat a řídit se podle nich, což někomu mohlo připadat divné, ale mělo to spoustu výhod.
Nechci spoilerovat, takže více z příběhu napsat nemohu. Prozradím ale, že v něm nechybí láska a dramata.
Některé pasáže mi možná přišly až moc zdlouhavé, určitě by kniha mohla být kratší. A něco bych zas potřebovala více dotáhnout.
Kniha se mi ale četla moc dobře, několikrát mě překvapila, oblíbila jsem si hlavní hrdinku a fandila jí. Nejvíc mě ovšem bavily vůně a důležitost, která se jim v knize přikládala.

Příběh plný vůní a magie,tajemství,ktere jednou vyjdou na povrch a je to někdy i dost smutné.

To bylo tak krásný...

Zatím moje největší letošní knižní překvapení. Očekávala jsem čtenářskou rychlokvašku s jednoduchým příběhem a dostala jsem provoněný ráj. Citlivě a čtivě napsaná kniha, ze které na vás dýchají vůně, jejichž existenci si v našem zrychleném světe mnohdy ani neuvědomujete.

Závěr byl, pravda, trochu useknutý a s ohledem na to, jak pozvolně plynul příběh předtím, dost uspěchaný. Ale jinak mi s knihou, Emmeline a Fischerem bylo krásně. Moc doporučuji k přečtení třeba na nějaké hezké letní dovolené v přírodě.

Protagonistka Emmeline vyrůstá se svým otcem na opuštěném ostrově, kde jsou jen oni dva. Živí se tím, co prakticky najdou a tatínek ji učí poznávat svět svými smysly - především čichem. Pak ale dojde k události, která její svět otočí vzhůru nohama a ona je najednou členkou společnosti s povinnostmi, které k tomu patří.

Titul je rozdělen do tří částí, z nichž je první dost nejasná a plná záhad. Je tam tenká hranice mezi představivostí a realitou, takže by si mohli přijít na své především ti, co mají v oblibě magický realismus. Druhá část je malinko lepší. I vy si začnete srovnávat myšlenky a uvědomíte si, jak to tehdy celé asi bylo. Pak se ale dostanete k třetí části, kde se to pro mě celé začalo kazit

Když máte příběh točící se okolo jedné postavy, je důležité držet konzistentnost s jejími činy, k čemuž v případě Domu plného vůní úplně nedocházelo. Hlavně v posledních několika kapitolách zasluhujících mnohem větší péči. Je taktéž škoda, že si dění neudrželo zajímavou premisu, se kterou začalo. Dramata jsou jednoduchá a psychologické následky vyplývající z první části opomenuty. Chybělo mi tam větší rozvinutí určitých aspektů naznačených v prvních dvou částech.

Abych to shrnula, publikace rozhodně přináší zajímavé motivy, které nebyly rozvinuty tak, jak by si zasloužily. Pokud vás ovšem láká příběh, jenž toho posupně dost odkrývá, mohla by vás kniha zaujmout

Zajímavý příběh a nápad s vůněmi. Nejvíc mě zaujal prostředek knihy, kde to dostalo spád a Emmeline začala pátrat. Naopak konec mi přišel nedotažený, určitě by se mohl rozvinout více do detailu.

Krásný příběh Emmeline, která na malém ostrůvku prožívá dobrodružství a magii pohádek se svým otcem. Těžký život na ostrově pro dva lidi, kde ji tatínek učí všechno důležité o vůních a přírodě. Kniha je rozdělena do tří částí. Malá Emmeline na ostrově. Následně po opuštění ostrova, její zkušenosti mezi lidmi, škola, učení nových věcí, které na ostrově nepotřebovala. A pak její odvaha vydat se do obrovského města. Sledovat střet dvou zcela odlišných realit bylo hodně zajímavé a taky smutné, protože Emmeline neměla žádné zkušenosti se sociální interakcí ve společnosti a nový svět často nechápala a nechtěla. Naopak její přístup k vůním byl nečekaně silně provázán se vším, co dělala a zažívala.

Taková americká oddechová jednohubka, bez hloubky. Ani nemá žádný konec. Stejně jako vůně, asi se prostě jen vypařil spisovatelce z hlavy.

Krásná obálka s lahvičkou, ze které se line vůně. Už jen to zbystří naše smysly, které v nás jsou shonem, civilizací a stresem potlačovány. Je pro nás přínosem pozastavit svůj hektický život, zastavit se třeba v parku nebo u řeky, zavřít oči a rozvinout naše smysly.

Na malém opuštěném ostrůvku vyrůstá Emmeline jen se svým otcem. Ten ji učí poznávat život přes své smysly a tím žít v souladu toho, co nám příroda a život nabízí. V jejich chatě je stěna plná šuplíčků a v každém z nich zapečetěná lahvička, která ukrývá papírek s vůní. Tatínek k tomu vypráví nádherné příběhy.
Když je nucena ostrov opustit najednou zjišťuje, že pro ni, která je schopna čichem rozeznávat vše, je ale pro ostatní divná.
Odjíždí do města hledat matku a přítele. Pomalu začíná zjišťovat minulost. Ne vše je, jak si myslela. Emmelin je velice zranitelná, ale dar a víra , ji nesmírně posiluje.

Dům plný vůní je knihou, která čtenáře okouzlí svým jedinečným stylem a atmosférou. Bauermeister vytvořila příběh plný tajemství, vůní a emocí, které vás pohltí od první stránky. Emmeline vyrůstá na malém ostrově, kde se svým otcem žije izolovaně od světa. Jejich život je prostý, ale naplněný zvláštní magií, která se soustředí na vůně a jejich schopnost uchovávat vzpomínky. Vůně, které Emmeline a její otec sbírají, odrážejí jejich životy a přinášejí s sebou nejen radost, ale i temné stíny minulosti.

Kniha mě dojala svou hloubkou a citlivostí. Emmelinein přechod z bezpečného světa vůní do tvrdé reality pevniny je zachycen s takovou jemností, že čtenář spolu s ní cítí každou ztrátu i zmatek. Dům plný vůní není jen o krásných vůních, ale o tom, co tyto vůně znamenají – vzpomínky, lásku, ztrátu a hledání pravdy o sobě samém. Pro mě to byla emocionální jízda, která vás nutí zamyslet se nad tím, jak moc minulost ovlivňuje naši současnost a jak daleko jsme ochotni jít, abychom objevili pravdu.

Milý kouzelný příběh

Kniha si mě nejprve získala zajímavou obálkou. Následně pak poutavou anotací. A to většinou anotace nečtu, tady jsem z nějakého důvodu udělala vyjímku.

Emmeline žije na ostrově se svým tátou. Ten jí vykládá pohádky o vůních. Každá vůně má vzpomínky a každá vzpomínka má příběh. Naučí jí získávat potravu z toho, co si nasbírá nebo uloví, domnívá se, že mimo ostrov nic neexistuje.

Postupně roste a pozná nové skutečnosti. Nakonec ostrov opouští a žije u lidí, kteří provozují pronájem chatek. Začlenit se do společnosti, chodit najednou do školy a neřídit se jen čichem a vůněmi je pro ni velmi těžké. Colette a Henry se o ní starají dobře, přesto Emm potřebuje zjistit pravdu.

V novém prostředí se seznamuje s Fisherem, nejdříve mají kamarádství, později to neznatelně, postupě jak dospívají přechází v něco víc. Jenže nastanou další události v životě obou mladých lidí a navzájem se ztratí z dohledu. Nic o sobě nevědí.

Emmelin se v dospělosti vydává do města, aby vypátrala pravdu o svém původu. Náhodně si přečte článek v novinách o svých rodičích. A rozhodne se najít Fishera a za svou lásku bojovat.

Nakonec se postupně dozvíme, co se tehdy stalo. A já nevím, jestli mě bolelo víc, jak se zachoval otec nebo jak se zachovala matka. Ani jeden se nezachoval ideálně. Kdo má rád dojemný příběh s postupným odkrýváním tajemství, popisy vůní a krásu přátelství, knihu si užije.

Hltala jsem každou stránku. Bylo to tak opravdové a zároveň kouzelné. Postavy jsem si oblíbila a chtěla se k nim neustále vracet. Prostředí ostrova i zátoky bylo nádherné. Nápad s vůněmi byl naprosto originální. Nikdy jsem si neuvědomovala co vše se dá cítit a co vše díky tomu člověk vnímá.
Kniha se dotýkala i spousty témat.

Doporučuji všem, kteří třeba někdy někam nezapadali. Také všem milovníkům vůní a románů, které mají co předat.