Dům ozvěn
Barbara Erskine
Veliký starodávný dům na anglickém venkově získala Joss Grantová dědictvím po matce, kterou nikdy nepoznala. Když se pak s manželem a malým synkem do bývalého rodinného sídla přistěhují, začnou se dít záhadné věci. Vylekaná Joss postupně odhaluje dávná tajemství historie rodu, na němž ulpělo prokletí, a snaží se ochránit svou rozrůstající se rodinu i přátele. Reálný svět, zalidněný sympatickými postavami, je v příběhu konfrontován s temnou středověkou minulostí.... celý text
Literatura světová , Romány , Pro ženy
Vydáno: 2008 , Brána
Originální název:
House of echoes , 1998
více info...
Přidat komentář
Už jsem se zmiňovala,že kdykoli jdu číst Erskinovou,vím,co mě velmi pravděpodobně čeká,protože ona si s opakováním schémat prostě nedělá hlavu a klidně se vykrádá. Tím pádem beru její knihy za "bezpečné" a čtu je schválně,protože mě to baví. Dům ozvěn zařadím mezi ty nejoblíbenější. Nevím,na jakou strunu zahrála-asi ten krásný starý dům a hlasy dětí-ale podařilo se jí,že mě chvílemi lehce mrazilo.Bylo tam sice mírně "předuchováno" ale za staletí se toho asi nastřádá..
Příběh fajn,napětí a zvraty,podmanivé popisy,prostě všechno,co má kniha tohoto druhu mít.
Velmi zajímavý příběh, čtivý. Možná někomu se může zdát poněkud nudný, protože kromě záhad a oněch ozvěn se téměř nic jiného v knize neřeší. Ale přesto mě děj vtáhl. Radši sáhnu po takovém tom spíše strašidelném než po "krváku"...:)
Jedna z knih, kterým se opakovaně vracím. Ano, Joss byla místy lehce hystericky nesnesitelná a její sestra na zabití, ale já prostě miluju knihy s tímto tématem - strašidelný starý dům ( který je třeba dát do pucu ) a vše co k tomu patří. Vím, že si ji přečtu zase a zase se budu bát.
Čekala jsem tedy, že se budu víc bát, protože z duchařiny mívám vítr. Kniha byla čtivá, ale na můj vkus poměrně zdlouhavá, nemohla jsem se dočkat rozuzlení. Několikrát mě při čtení napadlo, kdyby byl tento příběh zfilmovaný... bylo by to lepší - větší spád a napětí tomu dát a byl by horror jak lusk. Joss i Lyn mi byly dost nesympatické, každá jiným způsobem. Jo a taky bylo v knize dost do očí bijících překlepů (což ale není chyba autorky samozřejmě). 3*.
Není to první přečtená knížka od Barbary Erskinové, nicméně zatím asi nejhorší. Jako pohádka na dobrou noc před spaním to nebylo špatný, ale lepší nad tím moc nedumat. Hlavně konec mi připadal nelogický a nepřehledný, Joss urputná a bláznivá, její sestra vyloženě nesympatická. A ta čeština - děs a hrůza. To už dneska nemají knížky žádnou korekturu?
Knížku jsem si vybrala do Čtenářské výzvy. Jinak bych po ní asi nesáhla.Musím říct,že jsem byla mile překvapená.Celkem mě takové knížky se strašidelnou atmosférou baví.Moc se mi líbilo prolínání minulosti a přítomnosti.Konec byl pro mně překvapení a celkově se knížka dobře četla..
odloženo
Uf. Dala jsem přes 200 stran, pak se zamyslela nad těma asi 20 knihama z knihovny co na mě doma čekaj a s nepříliš dějovým příběhem jsem se rozloučila. Rozhodně pro milovníky tohoto žánru víc doporučuju skvělou knihu V tomto domě straší. Ale tak jedna vtipná citace na závěr od pana doktora - doporučení, pokud vás budou v noci tahat studený ruce za nohy vykukující zpod peřiny:D :
,,Nu, ale s tou nespavostí vám bohužel nijak nepomůžu. Mírné procházky na čerstvém vzduchu, kakao a med před usnutím a čisté svědomí."
Za mě skvělá kniha, moc se mi líbila, byla napínavá od začátku do konce a příběh krásný.
Takový klasický duchařský příběh, v němž mi opět jako v autorčině první knize vadila hlavní ženská hrdinka a možná ještě víc její nevlastní sestra. Každopádně kniha byla aspoň už kratší, takže se vcelku dala přečíst. Jsem zvědavá na další knihy Barbary Erskine...
Na poslední stránce této knihy se zřejmě pro uklidnění píše, že Joss, hrdinka knihy, napsala po všech předchozích hrůzách svůj první román, který kritika označila jako vtipný a svižný. No, vlastní Dům ozvěn však bohužel není ani jedno ani druhé. Pro čtenáře nepříliš nakloněnému horrorovým duchařským románům se děj neúměrně vleče bez zvláštního napětí a navíc je myšlen dusivě vážně. Chápu, že nepatřím do cílové skupiny čtenářů či spíše čtenářek, ale očekával jsem přeci jen něco dynamičtějšího.
Četla jsem knihu po nocích v nočním režimu na tabletu a byla jsem napnutá jak struna :-) Perfektní zážitek, skvělá kniha a krásné nové paperbackové vydání.
Kniha se mi celkem líbila, ale zase mě úplně nijak nenadchla. Začátek byl takový rozvláčný, pak to bylo dobré, ale hlavní hrdinka mi slušně lezla na nervy. No a ten konec byl hrozně rychlý, ani jsem moc nepobrala, jak že to všechno vyřešili.
Kéž by takových knih bylo více! Skvělá duchařina! Autorka vás hned od prvních stránek dostane do starého strašidelného domu, kde slyšíte dětský smích mrtvých dětí, cítíte strach, chlad, tíživou atmosféru a vůni růží. Pro mě výborný děj bez lichých míst.
Snad jen jediná drobnost, která ale mých 5* neovlivní... paní překladatelka byla při překládání textu asi po flámu... tolik chyb a překlepů jsem v žádné jiné knížce nezažila. :-)
Po slibném začátku se děj dost rozpliznul (úžasné a výstižné slovo), pořád dokola jen bílé růže a plechový pán, takže jediné, co gradovalo, byly mé antipatie k oběma ženským hrdinkám, Joss i Lyn. Zhruba 120 stran před koncem mě děj opět chytil a četla jsem jedním dechem, ale závěr byl zase nějak rozvleklý a to mu ubralo na dramatičnosti. Zkrácení o takových sto stran by bylo jen ku prospěchu knihy. A také by (alespoň mému vydání z roku 1998) pomohl lepší překlad a jazyková úprava - věta "na dveře se ozvalo lehké zaklepání" mě bude provázet navždy.
Závěrem bych ráda podotkla, že na duchařské romány moc nejsem a chtěla jsem se spíš seznámit s autorkou. Mnohem víc se mi líbil román M. H. Clarkové Pamatuj na mě, i tam je v hlavní roli "strašidelný dům" a psychicky labilní žena, ale vysvětlení je racionální.
Tahle knížka pro mě byla utrpením. Alespoň co se prvních 180 stránek týče. Nechme stranou fakt, že jsem nesnášela Joss, ale ten děj... Pro dospělé mi to přišlo primitivně a nezáživně psané, pro děti zas ne zrovna vhodné, tak co s tím?
No od dvousté stránky se tempo i barvitost textu trochu zvedla. A postavy všeobecně mi začínaly být i sympatičtější. Vezmu-li navíc v úvahu, že závěr je i není překvapivý (něco překvapí, něco tušíte dávno), nakonec se to přežít dalo a i jsem se bavila. Ale díky bohu, že to nebylo ještě delší.
Štítky knihy
děti čarodějnice anglický venkov duchové a přízraky prokletí strašidelné domy strašidelné příběhy duchařské romány
Autorovy další knížky
| 2005 |  Žila jsem již před staletími |
| 2008 | Dům ozvěn |
| 2019 |  Strom duchů |
| 2014 | Nejtemnější hodina |
| 2017 | Spáčův hrad |
Kniha Dům ozvěn je v
| Právě čtených | 12x |
| Přečtených | 1 123x |
| Čtenářské výzvě | 55x |
| Doporučených | 62x |
| Knihotéce | 387x |
| Chystám se číst | 263x |
| Chci si koupit | 67x |
| dalších seznamech | 5x |
Úžasná, napínavá, skvěle napsaná kniha. Zajímavý příběh, líbilo se mi prolínání současnosti se středověkým příběhem.