Duchové mrtvých

15.12.2023

Buď tichý v pusté samotě, opuštěn nejsi – netušíš:
duchové mrtvých, kteří tě v životě znali, dlí ti blíž
i ve smrti a z vůlí svých ve stín tě halí:
Zůstaň tich!
(Duchové mrtvých)

Já jsem Edgara Alana Poa vlastně nikdy pořádně nečetl. Až v roce 2023 jsem se do jeho díla tak nějak pustil s větším nasazením. Ano, viděl jsem pár filmů, ale například u Zkázy domu Usherů jsem zjistil, že původní brutální a smrtích povídka je úplně o něčem jiném než film nebo současný seriál. Proto jsem byl zvědav na toto ztvárnění. Kniha komiksů a básní, inspirovaná E. A. Poem. Příběhy v ní jsou volně inspirované tvůrčí dráhou, tohoto temného mistra, Richardem Corbenem. A navíc vše si tak nějak vybarvil a nakreslil podle svého svědomí a vědomí.

Malá ochutnávka:
Nyní poutník zabloudiv do doliny . . . spatří v oknech krvavých . . . hrůzné prapodivné stíny . . tančit v tónech drásavých . . . A jak proud se dere bránou . . . ta smečka zběsilá . . . zří jí mocně rozchechtanou . . . avšak úsměv navždy ztratila .
(Zánik domu Usherů)

Pro začátečníky v tomto směru (a tím se já považuji) je velmi těžké rozeznat realitu mistrova díla nebo fikci vykonavatele Corbena. Avšak všechny příběhy v tomto svazku jsou mrazivé, smutné, plné lásky, tíživé, temné s pochmurnou atmosférou. Někdy se i zasmějete, pokud máte rádi černý humor nebo ironii. Ve všech příbězích se vyskytuje jedna postava. Je to takový průvodce, škodolibá čarodějka (no tak pardón - vědma) s páskou přes oko a z holí v ruce. Někdy je strůjcem příběhu, někdy ho hledá a mnohdy si v něm i zahraje. Dávejte si na ní pozor!

Citát: Tenhle mladík měl jisté problémy s pozorností a o cokoliv kromě svých knih nejevil zájem. (Berenice)

Mlhou zahalených a polorozpadlých sídel je tu požehnaně. Dům rodu Usherů tu rozhodně není sám. Krve a napětí je tu nepočítaně. Hřbitovů snad ještě více. Havran (Krkavec) byl hodně volně zpracován, ale i tak byl perfektní. A to jsou jen dvě povídky z celkového počtu patnácti básní a povídek. Tak tedy čtěte, koukejte a odpočívejte v pokoji. Na konci knihy je přiznání šéfredaktora Comics Centra pana Dorta, že nejenom stvořil tuto knihu, ale že spáchal i horší věci, a to takové, že přeložil a zveršoval některé části tohoto svazku. Inu, kdo jinému jámu jámu, sám do ní sám . . . Komentáře ke všem básním a povídkám najdete v sekci Části díla u této knihy.

Citát: Nahlédnete-li na to, co se událo, s jasnou hlavou a logicky si věci poskládáte, i ten nejzáhadnější problém se vyřeší. (Vraždy v ulici Morgue)

23.03.2023

Převedení povídek E.A. Poea Richardem Corbenem je velmi zdařilá záležitost. Výběr nejznámějších povídek (Maska rudé smrti, Vraždy v ulici Morgue atd.) a básní nemá slabého místa. Oceňuji autorovu invenci při převodu básní do komiksového média, protože zatímco Poeovy básně jsou kolikrát velmi pocitovou věcí s nejasným příběhem, Corben tomu musel dát určitý dějový rámec a podobu, oceňuji hlavně báseň Červ dobyvatel, jenž je ztvárněná dokonale. Corbenova dosti specifická a nemainstremová kresba zde sedí, jak smrduté výpary do dávno zapomenuté kobky plné mrtvol. Plusem je též glosátorka jednotlivých povídek čarodějnice Mag, jejíž kolikrát cynické hlášky dokáží vykouzlit úsměv na tváři.

06.02.2023

Kdybych Poeovo dílo neznal, zřejmě bych tenhle komiks přijal s mnohem větším nadšením. To, že příběhy žijí vlastním životem mnohdy ani není na škodu a cením si Corbenovy invence. Nicméně vzhledem k tomu, že nad dílem E. A. Poea jsem strávil opravdu hodně času a pamatuji si, že jeho ženské postavy byly křehké, éterické, někdy až přízračně krásné (a pomíjivé), nemůžu Corbenovi prominout nebetyčnou ohavnost takřka všech jím stvárněných žen. Kromě tohoto nevítaného hororového prvku je hororová atmosféra vítaná a zcela na místě.
I přes mírně rozporuplné pocity dávám pěkných 75/100

13.09.2022

Jsou to povídky, takže jako vždy něco bylo lepší, něco bylo horší. Potěšila mě strašidelná atmosféra, kterou tomu vnukl už Poe, i když se nedá říct, že by ho Corben čistě převyprávěl. Spíš se inspiroval. Líbila se mi vypravěčská postava, která se objevuje v celé knize. A z velké části jsem obdivovala kresbu, i když ženské postavy mi přišly trochu mimo... Celkově povedené dílo.

05.04.2022

Aj keď je horor jeden z mojich najobľúbenejších (literárnych i filmových) žánrov a hoci som Poeove texty čítal už ako malý, nikdy ma nechytili. Určite neboli zlé a ak niekto povie, že je to klasik žánru, tak má pravdu. A nie Doyle so Sherlockom, ale Poe s Dupinom ako prvý prišiel s duom v zložení geniálny detektív a pomalší pomocník. Ale z desiatok vecí, ktoré som od EAP čítal, sa mi štvorhviezdičkovo páčilo len zopár (paradoxne najviac asi básne, čo je čo povedať, keďže tento literárny smer je mi cudzí). Zo starých žánrových autorov pred EAP uprednostňujem HPL a R.E. Howarda. Naopak, komiksový ilustrátor a scenárista Richard Corben je mojou srdcovkou od chvíle, čo mi rodičia bohviekde na začiatku 90. rokov zohnali poľský KOMIKS s jeho nezameniteľným Svetom mutantov. Odvtedy som si Richardovu nezabudnuteľnú, neprehliadnuteľnú, hustú a špecificko-úchylnú kresbu zamiloval. Nápad komiksovo zadaptovať Poeove texty je super. Som výrazným spôsobom spokojný a hanbil by som sa sám pred sebou, ak by som zbierke dal menej ako 4*. Hodnotiť komiksy jednotlivo asi nemá zmysel, niektoré sú síce dlhšie, ale iné krátke a končia skôr, než sa poriadne rozbehnú (resp. práve v momente, keď sa do nich začnete dostávať). Ale ako celok je to úctyhodné, šťavnaté mäso, ktoré keď si dáte na obed, po zvyšok dňa nebudete pociťovať žiadny hlad. Poeove texty sú správne tajomné a nepredvídateľné. Stali sa dokonalým podhubím pre Corbenov jedinečný štýl, ktorý mnohým určite nevyhovuje, ale tak nech ho nečítajú, ja tiež nejem držkovú. Corben si Poeve pochmúrne a temné svety zjavne vychutnal. Nenechal sa otrocky zviazať kultovými, nejeden raz notoricky známymi predlohami, sem-tam si niečo upravil, keď sa mu to hodilo tak dačo nové pridal, občas skombinoval dva texty do jedného, inokedy mierne pozmenil záver, prípadne pridal rozprávača v podobe čarodejnice Mag (ktorá občas aj priamo vstupuje do deja a ktorú môžete poznať aj z inej jeho tvorby, napr. Bůh krys). Pochváliť musím aj Comics Centrum, ktoré knihu vybavilo prebalom, lacetkou, zasväteným a nadšeným trojstranovým úvodným slovom miesto-predsedu spoločnosti kurátorov múzea E.A. Poea v americkom Richmonde M. Thomasa Ingea, záverečným „ospravedlnením“ Václava Dorta a galériou obálok. Samozrejmosťou je perfektný, kvalitný papier. Možno by som každopádne úvodné slovo (keďže je plné spoilerov) prehodil so záverečným „ospravedlnením“.

14.05.2021

Jsem velkou obdivovatelkou mistra E.A.Poea a proto by se dalo říct, že je mou povinností mít tento kousek v knihovně. Komiks se mi líbil, Corbenova kresba není vůbec špatná, celkově se mi grafické zpracování líbilo a rozhodně nelituji, že jsem knihu do sbírky zakoupila.

27.08.2020

V knihovně jsem narazila na toto komiksové zpracování 5 básní a 9 povídek, na které jsem byla velmi zvědavá.
A povedlo se, nemůžu říct, že by se mi líbila kresba úplně ve všech částech, ale jako celek to působí výborně - dýchá z toho atmosféra šílenství a strachu, která má. Velmi mě potěšilo, že je zde zpracována má milovaná povídka zkáza domu Usherů, která je za mě nej z celé knihy. Celkově jsem ale nadšená.
Moc se mi líbil dodatek na konci, kde je napsána omluva čtenářům za to, že třeba zrovna nebyl vybrán jejich oblíbený překlad, protože jen Havran je aktuálně k dostání v 17 různých vydáních a překladech.
Za mne velmi zdařilé dílko, které fanoušky E.A.Poa určitě potěší :)

10.08.2020

Titulná obálka je skvelá. Zvyšná kresba už vôbec nie! Samotné grafické prevedenie poviedok kríva z dôvodu samotnej kresby, malého priestoru a slabo budovanej atmosféry. Nemám nič proti svojsky poňatým a upraveným poviedkam, ale celkovo táto zbierka vyznieva dosť gýčovo.

05.06.2020

Vždy, když si objednám novou knihu z Comics Centra, přihodim si i nějakou starší (ať to na první pohled nevypadá jako moc velké utrácení). Tentokrát to padlo na knihu Duchové mrtvých.

S autorem námětů povídek teprve začínám, ale myslím, že to nevadí. Většina toho, co jsem četla mě nadtchlo. Je to povídková sbírka. Čili moje hodnocení jednotlivých povídek u nich a tam taky komentář.

Na knize dělal Corben úplně všechno. Jako vypravěč mě vážně bavil a teď už i jako ilustrátor (vím jenom z pomluv, že je dobrej, tak se mi to potvrdilo). Protože on to není jenom opis do adaptace, ale Corben se do toho jako autor dost zapojil. To mě asi na podobných adaptacích do komiksů baví nejvíc. Je tam to staré, ale zároveň to nové. A to mě na téhle knize bavilo strašně moc.

Líbí se mi způsob zapracování vypravěčky, která je spojnicí všech příběhů a též do nich zajímavým způsobem zasahuje.

Výroba téhle knihy byla pro vydavatele srdeční záležitost (v knize) a já jsem ráda, že jsem si jí mohla přečíst. Obálka je krásná, též celé zpracování knihy a vnitřní desky jsou taky dobrý.

Vyšlo mi to na 4,5, takže moje čtyři hvězdy jsou pouze orientační.

20.01.2020

Člen komiksové síně slávy Richard Corben se pustil do básní a povídek Edgara Allana Poea. A že je velkým fanouškem mistra hrůzy je vidět na každé stránce, na každém panelu, na každém tahu jeho štětce. Poe je klasik a Corben svou vizualizací dodává jeho myšlenkám originalitu a barevnost. Už od úvodní kraťoučké snové fantazie Osamělý je nám průvodkyní Poeovým morbidním světem čarodějnice Mag, která vystupuje v roli glosátorky. Do děje zasahuje jen ojediněle (například v povídce Stín), nic to ale nemění na faktu, že právě díky ní má celá kniha pevný rámec a podobu pokračujícího vyprávění. Vrcholem celé Corbenovy sbírky jsou bezpochyby nesmrtelné kousky jako Zánik domu Usherů, Vraždy v ulici Morgue, Sud vína amontilladského a samozřejmě nelze opominout epického Havrana. Corben je ve svém přístupu k Poeovým předlohám střízlivý a rozšafný současně. Je neoddiskutovatelnou skutečností, že z jeho knihy se měrou vrchovatou valí opravdová a nefalšovaná hororová atmosféra. Tam, kde se Poe v originále malinko rozplývá a zvolňuje tempo, tam Corben nasazuje hrubý smirkový papír a neostýchá se zatlačit na pilu. Duchové mrtvých děsí a baví, co chcete víc?

18.11.2019

Záleží na tom, jestli máte ještě v čerstvé paměti originální povídky. Pokud si chcete přečíst něco od EAP v komiksu, je to dost nepovedené a jen velmi volně převyprávěné, spíš lehce inspirované. Chápu, že jsou lidé v komentářích trochu znechucení, protože se tímhle pojetím téměř úplně ztratilo kouzlo sugestivního vyprávění velkého romantika, milujícího melancholii a alkohol.
Jestli ale chcete jen duchařské povídky na dlouhé zimní večery a ve vlastním zájmu zapomenete, že kniha má mít s Edgarem cokoliv společného, není to zase tak špatné.
Beru tohle dílo jako práci talentovaného a oceňovaného výtvarníka, který se ve svých obrazech umí pěkně rozmáchnout.
Jen tedy nedocením, že většina žen má prsa jak Věstonická venuše:-)

05.12.2018

Možná, kdybych neměl v hlavě originální povídky, tak bych to hodnotil lépe, ale při srovnání s dílem mistra Poea mi komiksové povídky přišly mnohem slabší. Sice jsou pěkně nakreslené, ale většině chybí ta správná hororová atmosféra, to budované napětí, gradace, konce jsou občas takové uspěchané. Samozřejmě se najdou výjimky, ale celkově to mé očekávání nenaplnilo.

27.03.2018

Mňóóó, tak kdybych chtěl ze sebe dělat chytráka, tak napíšu, že mám z knihy ambivalentní pocity, ale jelikož jsem jen hlupý synek z Ostravy, který neví koho volit, aby to bylo demokraticky správně, tak mám ty pocity spíše rozjebané. Dal jsem si tu robotu, vyhrabal jsem z knihovny a přečetl sérii tři knížeček vydavatelství Hynek z roku 1991, v překladu Josefa Schwarze + sbírku básní, abych mohl posoudit kvalitu Corbenovy adaptace.

Nooooo ááá....nejsem žádný Poe-hooligan, který by kolem sebe valil literární bejsbolkou, když se autor odkloní v některých detailech, ale zde je Poeovo dílo místy doslova znásilněno. Nevím, jestli v rámci snahy více šokovat otrlejšího čtenáře dnešního věku, bo přece jen vrcholy některých mistrových povídek mohou vyznít dnešní, na krvácích odkojené generaci, kapku decentnější, ale mě to přišlo nepatřičné (ostravský ekvivalent neuvádím).

Tak např. Berenice - Eugeus je tak trochu psychopat, jenž se dokáže hodiny fascinovaně a zapáleně dívat, jak schne bílá barva na stěně. Jeho sestřenici Berenici postihne zlá nemoc a vrátí se odkudsi do rodného domu, Eugeus se nemůže zbavit zcela chorobné fascinace jejími zuby. Vrchol povídky je, když se čtenář nakonec dozví, že Eugeusovi z té alabastrové skloviny riadně jeblo a když nebohá Baranice umře, on pak její mrtvole vyrve ty zuby z pusy. Konec, tečka, v povídce sledujeme psychotické procesy, které se odehrávají našemu "hrdinovi" v hlavě a jak ho šílenství k tomuto činu nakonec dotlačí. V Corbenově podání musí Berenice vylézt z hrobu se zakrvácenou hubou, přerazit svému muži (v povídce pouze bratranec) lopatou pysk vejpůl a stylem oko za oko zub za zub provést dvaatřicetkrát stomatochirurgický zákrok. Proč?

Maska rudé smrti - jedna z nejlepších povídek, která svou barevností k výtvarnému zpracování doslova vybízí, úplně jsem se na ni těšil. Zprasená jak hovado - je tam použitá - nechápu z jakého důvodu - báseň ze Zkázy domu Usherů - a z toho hrůzného děsu a mrazivé atmosféry se nepovedlo přenést ani zbla. Krvavé kostry a vnitřnosti to holt nezachrání, takhle Poe nepsal. A Zkáza domu Usherů ani nemluvě, tam si Corben vymyslel naprosté nesmysly s kostrama v hale, kouzelným obrazem a incestem, o nichž se v původní povídce nedočteme, i když Usher maloval - ale ne tohle! Svíravou atmosféru pohřbu zaživa, jemně dávkované narůstající šílenství a bušení srdce pohřbené sestry skrz celý dům se opět nepovedlo ani naznačit. U vraždy v ulici Morgue je ten námořník naprosto odlišný povahový typ, konec zase jiný, důležité, že ho mohl orangutan roztrhat zaživa - o to jde přece v první řadě - OMZB.

No a tak by se dalo pokračovat, vím že přesná adaptace asi nebyla záměrem, ale tohle není ani volná adaptace, to je úplně překopané k obrazu Corbenovu. Nakreslené to je pěkně, akorát všechny baby mají svěšoki až někde u pupku. Kvalita překladu básní je velmi subjektivní, takže nehodnotím. Že se do toho Páně Dortů vrhl sám se ovšem, co ho tak trochu znám, nedivím. Musím ale uznat, že ty fragmenty, které sepsal nejsou špatné. Zpracování knihy na úrovni CC, takže 1*. Ale jak říkám, jsem z teho celý rozjebaný!

11.01.2018

Tak tohle se mi fakt nelíbilo. Povídky osekané a karikaturní ilustrace, pro mne nevyhovující. Nejsem úplný literární negramot a některé povídky znám, leč komiksová okénka mě nepřesvědčila, že jde o skvost, který bych měl svým komentářem podpořit a spolu s ostatními rozblaženými, přesvědčit tak nějakého chudáka, aby si to koupil. Ještě, že šlo o půjčený kousek.

30.12.2017

Udělat grafické zpracování E.A. Poe byl velmi dobrý nápad, ostatně i dalších hororů. Corbenova kresba vystihuje atmosféru velmi slušně. Některé výjevy jsou dost znepokojivé. Celkově příběhy nebyly špatné, ale některé byly horší.
Celkově se mi kniha líbila. Doufám, že tu u nás vyjde nějaké grafické zpracování mistra H.P. Lovecrafta!

30.12.2017

Zjednodušené dílo Edgara Allana Poea ve spojení s dokonale ladící kresbou je vyjímečné.
Ukazuje to novou stránku jeho díla a prohlubuje jeho vyjímečnost.
Spojení komiksů a hororů je vždy dobré spojení, kež by takových bylo více...

31.07.2017

Výborné asi vzhledem k vysoce kvalitním předlohám. Dějově sice lehce zkratkovité, ale atmosféra se povedla tak, že mi tentokrát ani nevadily ty corbenovské obličeje.

30.06.2017

Poe musí rotovat v hrobě, jak mu zploštili jeho geniální povídky. U básní ten problém není, Corben se jimi inspiroval jen volně, ale v drtivé většině mají podobu jednoduché anekdoty (víc toho ani na tak malé ploše udělat nejde). Myslím, že nejlepší odpovědí na to, v čem tkví adaptační minutí se s autorem předlohy, je Ecův esej z Šesti procházek literárními lesy.

21.01.2017

Prý to byl Poe, kdo řekl že nejdojemnějším námětem pro baladu je smrt krásné ženy, přesto jsou všechny ženy v Corbenově kresbě poněkud odpudivé. Stejně jako hnilobou prolezlé mrtvoly a z hrobů se plazící kostlivci. U nich je to ale na místě. Zpracování jednotlivých příběhů si uchovává vysokou míru reality a citu pro detail. Přidává to na působivosti a když se například u Města v moři objeví sociální přesah v kontrastu z pekelnými plameny není to nepatřičné, naopak to dává dokonalý smysl. Po přečtení se dostavuje kýžená chuť sáhnout i po Poeově knize bez obrázků.