Dokonalá podoba

12.08.2014

Atmosféru to má pěknou, jen tu dokonalou podobu jsem autorce fakt nežrala.

11.07.2014

Bavilo mě to moc, skvěle vyprávěné. Tana French se stala mojí oblíbenou autorkou, Na věrnosti bylo skvělé, V lesích taky dobré, ale Podoba je nejlepší psychologické krimi. Ještě se těším na Ztracený přístav :-)

29.04.2014

Ponurý dublinský les, stará kamenná usadlosť, svojská a tajnostkárska partia študentov. Do toho vražda ich spolubývajucej a vyšetrovateľka, ktorá je z nevysvetliteľných dôvodov dvojníčkou zavraždej.... Toto je štartovacia čiara, od ktorej sa odvíja skvelá psycho-hra na mačku a myš (či v tomto prípade skôr svorku myší). Tana French presne vie, čím sa odlíšiť od iných súčasných početných pisateľov detektívok a čím si podmaniť čitateľa, ktorý akonáhle okúsi jeden z jej bombónikov, okamžite má chuť siahnuť po ďalších. Myslím, že vysvetlenie, prečo sa človek na jej knihy namotá ako včela na med je veľmi jednoduché - táto dáma má totiž výnimočnú schopnosť geniálne zhmotniť atmosféru (a tá sa dá v Podobe celkom slušne krájať). Výsledkom je, že mierne zhypnotizovaný čitateľ v závere sám pre seba skonštatuje, že sa mu vlastne z charizmatického miesta činu ani veľmi nechce odísť, že sa mu v tom starom dome obrastenom brečtanom celkom páči a že by tu s „ujetou“ spoločnosťou mladých čudákov bez problémov a rád pobudol i o niečo dlhšie...
No a ešte jedna vec má niečo do seba - absencia techniky, hektiky a stresu... Skrátka žiadni špióni, ostreľovači, lasery, naháňačky - namiesto nich viacnásobne podtrhnutá dedukcia, logika, prešpikovaná psychológia zúčastnených, psychologická hra kto z koho. To je presne to, prečo mi podobný typ detektívok vyhovuje.
Jediné, čo by som vytkla a čo som nebola schopná stráviť (a tuším, že nie som sama), bola nepresvedčivosť náhodnej dokonalej podoby vyšetrovateľky so zavraždeným dievčaťom. Nedôveryhodný „detail“, s ktorým by sa ešte určite dalo kreatívne popracovať. Nuž ale, pri troche nadhľadu sa nad tým dá povzniesť.

12.02.2014

Hodně zvláštní knížka. Tak trochu jiná Frenchová. Tolik jsem si zvykla, že lyrickým subjektem je ve frenchovkách muž, že jsem téhle knize moc šancí nedávala, ale je skvělá a pro mě má zvláštní význam.

29.01.2014

Hlavní hrdinka mi občas trochu lezla na nervy a také tu dokonalou podobu jsem až tak nepobrala, ale jinak se to četlo dobře. Je to o něco lepší, než V lesích.

28.01.2014

Dobře napsané, knihy od této spisovatelky se vždy dobře čtou. Spíše takový psychologický román. Nejvíce mi vadila velikost knihy hi hi.

30.12.2013

Opět jsem četla jedním dechem. Ještě lepší než předchozí V lesích. Jsem zvědavá na další.

27.11.2013

Trochu jsem se bála si přečíst druhý román této autorky, když mě první lehce zklamal, ale byla jsem příjemně překvapená. Nevím zda to bylo tím, že tentokrát je příběh vyprávěn z pohledu ženy (tudíž mě bližší myšlení:) ), ale námět a děj knihy mě natolik upoutal, že jsem jí přečetla jedním dechem. I když konec knihy je předvídatelný a téměř od začátku to v podstatě všechno čekáte (nebo už jsem prostě jen přečetla tolik detektivních románů), i tak je v knize spousta čtivých věcí, které vás u ní udrží. Těším se na další díla této autorky!

30.10.2013

Pro mě zatím asi nejlepší kniha od Frenchové. Bavilo mě prostředí, autentický popis okolí, domu, postav. Nejvíce mě zaujala.

08.10.2013

Výborná kniha,doporučuji!

12.08.2013

Zajímavé! Od Frenchové jsem četla zatím Na věrnosti a to bylo pro mě jedno velké zklamání, proto jsem se k Podobě dostala oklikou a trochu jsem váhala, jestli to vůbec zkusit... ALE: Nelituju.
Kniha je skvěle promyšlená a je postavená hlavně na dokonalé psychologii postav. Jedinou vadou na kráse bylo, že mi hlavní hrdinka občas (vlastně dost často) strašně lezla na nervy, protože jsem ji nedokázala pochopit v jejím rozhodování a jednání (hrozně mi vadil ten její pocit, že mezi partu studentů patří, že je na Hlohovci doma, atd. a potom to, jak je svým způsobem kryla - s tím šlo samozřejmě ruku v ruce to, jak obcházela své kolegy, zamlčovala informace, jak se chovala ke svému příteli). Leč toto je čistě můj problém a já se s tím vyrovnám - pro mě to představovalo aspoň takové to živé polemizování s postavou, kdy jako čtenář říkám hlavní hrdince: "Proboha, co to zas děláš? Copak jsi úplně mimo?";-)
Kniha i přes velký počet stran nenudí a čtenáře plně vtáhne do děje. Konec je překvapivý (i když možná zase ani tak moc ne)...

01.08.2013

Psychodetektivka, která je čtivá, ale trochu delší než by mohla být.

30.07.2013

Na jeden zátah, psychodetektivka, která určitě nenudí,...

21.07.2013

Kniha mě dost bavila. Nepravděpodobné? Ano. Nudné? Ani náhodou.

Po přečtení mojí první knížky od Tani French V lesích, která mne okouzlila, jsem se pustila hned do této. A můžu říct, že mne naprosto pohltila. Sice jsem od začátku pátrala po vysvětlení, proč nedopadl vztah Cassie a Roba, ikdyž jsem to tak nějak tušila proč, ale o to víc jsem byla překvapena, jak mne děj téhle knihy vtáhl.
Vůbec jsem neřešila, zda je možné, že existuje dokonalá podoba, to jsem přijala jako fakt. Bavila mne atmosféra v Hlohovci, bavily mne vsechny postavy, chápala jsem rozpoložení Cassie, její rozpaky , pocity. Ač si v poslední době knížky moc nekupuji, tak tuhle, stejně jako V lesích si koupit chci a občas se k nim vracet. Už pro tu atmosféru, kterou autorka dokáže navodit. Pro mne jsou její knížky prostě objevem roku.

23.06.2013

Zajímavý mix detektivky, psychologického a utopistického románu. Možná bych zkrátil závěr po odhalení hlavní hrdinky ale závěrečný rozhovor (či spíše monolog) Daniela o ceně svobody je hodně dobrý. Už předcházející příběh "V lesích" je výborný ale toto je ještě o kousek lepší

20.06.2013

strasne roztahane a hrozne popisne, az se mi chce rici, ze to je jasne, kdyz to napsala zena (ale cetl jsem od autorek-zen jine knihy a rozhodne jsou daleko lepsi), tohle je proste jen ztrata casu

01.06.2013

Tahle kniha mě bavila. Ano, je silně nepravděpodobné, že někdo bude vypadat na vlas stejně jako jiný člověk a že si záměny nikdo z "rodiny" nevšimne... a tak dále, ALE na druhoui stranu proč ne. Dějou se i divnější věci a o obyčejných věcech není tak zábavné číst a nejspíš ani psát. Styl psaní mi celkem vyhovuje, jen se autorka občas až moc rozkecává a děj natahuje - stejný problém jsem měla i u knihy V lesích. SPOILER: Také mi přišlo, že v závěr samotný je až moc zdlouhavý, když příběh vlastně skončil o desítky stran dřív než kniha, rozjímání na konci mi připadalo zbytečné a vynuceně hrající na city - otec, návštěva Abby, prstýnek od Sama? (neříkalo se tam někde, že spolu jsou asi 3 měsíce? nevypadalo to, že během operace Zrcadlo jim to spíš moc neklape? - to mi přišlo hodně přehnané. Ale Hlohovec sám mi učaroval, stejně tak to zvláštní propojení oněch postav (trochu mě mrzí, že o Danielově minulosti toho nakonec moc nevyšťourali), to, že každá postava byla charakterově odlišná, a přesto zapadla, celá atmosféra Hlohovce byla prostě tak dokonalá, jak bylo asi autorčiným záměrem. Takže knížku jsem si užila, ale dovedu si představit, že bych si ji mohla užít i víc :) Takhle za 3 a kousek hvězdy :)

27.05.2013

Na začátku dobrý, má to spád a je to zajímavé (míru pravděpodobnosti lépe neřešit, v televizi taky nepřemýšlíte nad tím, kolik lidí asi muselo původně žít v Midsomeru...:-) ), konec mi přišel strašně natahovaný - v podstatě už bylo po všem a mě chyběla ještě spousta stránek k dočtení...