Den, který nikdy nepřijde

06.09.2023

(SPOILER) Hodně místní politiky, šmejdů v jejích řadách a mezi developery, dozvuky zlodějiny o 15 let později, s ještě více dublinské a irské politiky a šmejdů v policejních řadách na vysokých místech. Bunny v hlavní roli, povětšinou v hledáčku, nakonec na maděru, detektivní kancelář v rozkladu a jen pozvolna náznak budoucí sklíženosti. A Maggie si jede po svém, po dobrém i po zlém, jak pro koho, ale měla taky řádně namále.
Vtip a sarkasmus jde tentokráte stranou, jakmile dojde na politiku. 75%

27.10.2022

Po přečtení prvního dílu jsem se na druhý moc těšila, bohužel však přišlo mírné zklamání. Tahle série mě přitáhla vynikajícím spojením detektivky s humorem, takových knih není mnoho a já je mám oblíbené a jsem šťastná, když na nějaké narazím. Oproti předchozímu dílu, který obsahoval gejzír komických situací a hlášek, je jich tady však poskrovnu, nebo jsem prostě měla příliš velká očekávání.
Z ústřední trojice postav, na jejichž interakci jsem se těšila, se jeden celou knihu pohřešuje a dva se setkají až dlouho za polovinou. Příjemným oživením byla fenka německého ovčáka Maggie, ta byla úžasná :-).
Zápletka byla vymyšlená dobře, špatné to není, ale tady, na rozdíl od prvního dílu, chápu to celkové nižší hodnocení čtenářů.
70%

07.07.2022

U druhého dílu už není důvod otálet s pěti hvězdičkami. Detektivní trojka - v tomto dílu povětšinou pouze dvojka, ale o to povedenější - je skvělá a irská politika, ať v roce 2000, nebo o 16 let později, nám něco silně připomíná. Asi je to ve všech demokratických zemích zhruba stejné . . .
Každopádně detektivní linka se velmi povedla, Bunny nezklamal a vrchní inspektorka Burnsová mile překvapila. Takže já ve shodě s oběma níže podepsanými dámami vřele doporučuju!

"Za ty roky neustále slýchala, že je kariéristka. Bylo to myšleno jako urážka, ale ona to tak nikdy nevnímala. Považovala se za člověka, který se plně soustředí na svou práci, aby ji vykonal co nejlépe, k čemuž potřebuje ty největší pravomoci. Ambicióznost dávala smysl, pokud představovala prostředek k dosažení cíle, tedy ke zlepšení osudu obyčejných lidí, kteří dodržují zákony. Lidí, kteří tvrdě pracují a chtějí se cítit bezpečně ve svých domovech a na ulicích svých měst. Burnsová využila každou špetičku svých pravomocí, aby rozdrtila gangy v Limericku, a fungovalo to. Kombinovala politiku s rozumným dohlížením a vykonala potřebnou práci. Nebyla naivní; dobře věděla, že na volné místo, které vytvořila, už se dere čerstvá krev. Přesto se jí povedlo dostat z ulic zbraně a výrazně narušit cesty zásobování drogami, což se počítalo. Ambicióznost a morální zásadovost pracovaly ruku v ruce a díky nim odvedla dobrou práci.
Uplynulo několik dní od jejího nástupu do čela kriminální policie a ambicióznost a zásadovost směřovaly navzájem opačnými směry. Přestože to zřejmě znamenalo její konec, vybrala si zásadovost."

22.01.2022

Novoroční předsevzetí? Znáte to... Ale s knihami jako je Dublinská trilogie plníte i ta, která jste si vůbec nepředsevzali. Kroky nepočítám. Chodím a chodím, i kdyby mi měly nohy upadnout. Poslouchám. :)

Druhým dílem komik McDonnell spíš jen prosvítá. Zato už nelze přehlédnout, že psaní mu jde vážně dobře. Když - ve svém zájmu - vynecháte anotaci, jejíž bodrý tón by vás mohl na chvíli zmást, zjistíte, že čtete promyšlenou kriminálku postihující dvě časová období, skvěle obsazenou, co do prostředí i dějů až filmově zpracovanou. Hodně, hodně dobré...
A znovu ta sympatická schopnost (řekněme nepředposr....t) autora, celé to ve finále lehce shodit. O to je výsledný dojem lepší.

17.09.2021

Nevěřila bych, že tohle někdy napíšu: druhý díl je lepší, protože je „lehce nevtipnější“ než první. Míň hlášek přináší víc logiky do případu a jeho větší přehlednost, postavy se nějak charakterově rozjasnily, některé (Bunny) i projasnily. Humoru ale i tak zbývá dost, hlavně díky Maggie, poděsovi Philovi a jeho Číňance i Brigit a jejímu morálnímu imperativu :-). Autor si pohrál s několika kulturními odkazy, literárními (kdybych neměla čerstvě přečtený Klub rváčů, neocenila bych, na jakou roli využil jméno jeho hlavní postavy) a třeba i hudebními:

„Dobrá, nabízím vám dohodu. Přestanu se omlouvat, pokud mi přestanete říkat sestro Conroyová. Už vás nějakou dobu znám, teď jste u mě v bytě a před chvílí jsem vás pořádně praštila. Takže bych řekla, že můžeme přejít na tykání. Já jsem Brigit.“
„Fajn, Brigit,“ odvětil (doktor Sinha), přičemž se jako cizinec snažil, aby to vyslovil správně. „V tom případě mi říkej Simone.“
„Já ale s cizími jazyky nemám problém, opravdu. Můžu používat tvoje skutečné jméno.“
Usmál se a znovu přikývl. „Toho si cením, ale já se skutečně jmenuji Simon. Mí rodiče nejsou zrovna nábožensky založení a můj otec je obrovský fanoušek Paula Simona.“
„Ach tak.“
„Nic si z toho nedělej, stává se mi to často. Zkus si představit, jak těžký život má moje sestra Garfunkel.“

Autor je zkrátka stand-up komik. Po druhém dílu si ale říkám, že i dobrý autor detektivek.

21.12.2020

Nevím, jak vám, ale mně Irsko docela připomíná Česko. :) Taky tam maj pěkněj bor.el a korupci a tak vůbec, ta mentalita... ;-)
Krapet míň srandy než v prvním díle, taky při tom modu operandi, že jo, není moc se čemu smát. A Bunny tak nějak nezvěstný či čo (abych nespoilovala)...
Ale pořád to má ohromnej drajv, tak jdu i do trojky, když jsem ji dostala, a těším se.