Druhá tvář

Druhá tvář https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/466549/bmid_druha-tvar-2aQ-466549.jpg 4 189 62

Vždycky jsem věděla, že ženy v naší rodině by neměly být matky. Den narození mé dcery Violet měl být tím nejhezčím dnem mého života. Když jsem ji ale poprvé držela v náručí, věděla jsem, že je něco špatně. Podle mého manžela si jen něco namlouvám, prý nejsem taková jako moje matka. Mé dítě je přece tím nejsladším dítětem na světě. Se mnou se ale Violet chová jinak. Něco se pokazilo, přísahám. Je to v ní? Ve mně? Je ona ta zlá? Nebo jsem to já? Druhá tvář je znepokojivé, dech beroucí a silné čtení o posedlosti a nejhlubších obavách matky, jež by měla své dítě milovat…... celý text

Žánr:
Literatura světová , Pro ženy , Thrillery

Vydáno: , Ikar (ČR)
Originální název:

The Push , 2021


více info...

veronika4001
veronika4001
08.08.2021 3 z 5

(SPOILER) Hned za sebou a v poměrně krátké době se mi dostaly do rukou Dětské zoubky, Andílek a Druhá tvář. Nelze neužít srovnání. Když jsem začala knihu číst, říkala jsem si, kdo to vypráví? Manželka? Babička? Snad vzdálená příbuzná, rodinná přítelkyně, milenka? V prostředku knihy mi to došlo. Kniha je psaná formou oznámení, nebo monologu cíleného na určitou osobu, jakási "punktace" vzpomínek manželky k manželovi. Je to pro mě nezvyklé číst přímé oznamující věty "Ty jsi". Kniha Druhá tvář je skutečnější než ty dvě zmíněné a jelikož už jsem věděla, jak se příběh potáhne dál, kniha pro mě ztratila na lesku a přitažlivosti. Ještě jednu takovou knihu číst a začnu řvát. Jediné v čem může být tato kniha jiná, je, že nenávist k ženskému pohlaví nebo obecněji k ženám se v tomto příběhu dědí. Jde tedy o generační negativní vztah k dětem postihující ženy - matky.

Veju007
Veju007
08.08.2021 2 z 5

Druhá tvář je jako Dětské zoubky, ale reálnější.
Nejjednodušší shnutí. Pokud jste četli Dětské zoubky a byli z nich nadšení, tohle bude trošku nuda. Vše v tomto příběhu je reálnější a realističtější, ale mně tam chyběla kapka toho “šílenství” a přitaženosti za vlasy.
A rozhodně se tedy nejedná o thriller, spíše rodinné drama. Du forma je rozhodně zajímavý styl psaní a měla jsem díky tomu hlubší čtenářský prožitek .
A jako joo, závěr knihy jsem čekala někdy od půlky, ale stejně potěšil.


dencazrnu
dencazrnu
06.08.2021 4 z 5

Ze začátku knihy jsem měla trošku obavy, že mě nebude bavit. Trošku mě mátla forma DU a tak nějak celkově se to vleklo. Když jsem však četla další strany, milovala jsem knihu víc a víc. Ve finále jsem ji dočetla během pár dní. Je fakt, že místy jsem si hodně vzpomněla na knížku Andílek, ale to ničemu nevadilo. Podobnost tam sice místy byla, ale těchto psycho-románů s dětma není nikdy dost :-) každopádně knihu bych asi úplně neoznačila jako thriller, spíše bych to viděla jako psychologický román :-)

Tessia
Tessia
03.08.2021 4 z 5

Znepokojivé. Temné. Podmanivé. Druhou tvář bylo prakticky nemožné odložit – krátké kapitoly a méně častá du-forma. Autorka píše skvěle a měla mou plnou pozornost už od prvních stran. Ústředním tématem knihy je mateřství, je ale uchopeno z velmi temného konce. Pokud čekáte akční thriller, budete nejspíš zklamaní. Tohle je tempem spíše pomalejší příběh, který nemá příliš překvapivé zvraty. O to silnější ale je. Autorka výborně vykresluje psychologii postav, dostane se vám pod kůži, bude vám nepříjemně. Je to jeden z těch titulů, který nesedne úplně všem. Já osobně ho budu mít ale v paměti ještě nějakou dobu. A lepší konec jsem už dlouho nečetla!

Lenka0007
Lenka0007
02.08.2021 5 z 5

Musíme si promluvit- tentokrát o Violet. Bavilo mě- zajímavý styl psaní, střídání časových rovin, napínavý, i když trochu předvídatelný děj a závěrečná věta, která stačí a vlastně nestačí. Za mě dobrý.

85098211
85098211
02.08.2021 4 z 5

(audiokniha)
Poslouchala jsem audio, které načetla Jana Stryková. A i když jsem ji dřív moc nemusela, tady se mi líbila. Samotný příběh mne strhnul do svého víru hned od začátku a musím přiznat, že jsem byla doslova nadšená ;-). Autorka před námi rozplétá osudy hned čtyř generací žen, které se - jak se zdá - nikdy neměly stát matkami. Ovšem vyprávění se odehrává hlavně z pohledu třetí z nich, Blythe, která se provdá za Foxe a porodí mu dcerku Violet. Styl psaní v du-formě mi nevadil vůbec, dá se na to rychle zvyknout. Kromě toho autorka občas střídá časové roviny, kdy čtenáře seznamuje i s osudy babičky a matky Blythe. A potom je zde samozřejmě i Violet, u níž jsem opravdu nevěděla, na čem jsem ;-). A skutečně mne zajímalo, kde je pravda. Zda existují děti, kterým je zlo vrozené a tento stav je v podstatě nemožné změnit. Anebo je všechno jinak a problém je někde jinde? Kniha mi tyto otázky zodpověděla jen částečně, ale asi to tak muselo být. Více se mi líbila první polovina, druhá už byla rozvláčnější a zdlouhavá. Proto hodnotím čtyřmi hvězdičkami, i když se podle mého názoru jedná o čtivou, dobře napsanou knihu. A pokud tedy autorka napíše nějakou další, já u toho rozhodně chybět nebudu :-).

Dela111
Dela111
31.07.2021 4 z 5

Druhá tvář nepatří mezi thrillery, je to rodinné psychologické drama s námětem, který zaujme především ženy.
Tento silný příběh obsahuje znepokojující otázky - je bezpodmínečná mateřská láska samozřejmostí? Jak velký vliv na nás mají rodinné vzorce? Nebylo by lepší, kdyby někteří lidé děti neměli?
Příběh je psaný v méně časté du-formě. Je to vlastně taková zpověď hlavní hrdinky. Otázka, zda je více psychicky narušená matka nebo dcera, nás provází celou knihou.
Příběh je plný úzkosti a silných emocí, je temný, téměř nervydrásající.
I přes netradiční formu se mi kniha četla lehce, pro mne to bylo hodně poutavé čtení. Doporučuji čtenářkám psychologických dramat.

Katania
Katania
21.07.2021 2 z 5

Čekala jsem na zvrat, který nepřišel. Děj byl celkem nudný. Zajímavý byl styl, kterým byla kniha napsána, ale jinak se mi to vůbec nelíbilo.

Luccinda
Luccinda
19.07.2021 4 z 5

Knížka je vyprávěná vcelku netradičně, a sice v du-formě, tedy ve druhé osobě. Já už jsem knih s touto formou vyprávění četla několik, takže mi nedělalo sebemenší problém se do knížky začíst. Hltala jsem doslova každou stránku a přiznám se, že se mi autorka doopravdy dostala pod kůži. Nedokázala jsem knížku odložit, nedokázala jsem na ni přestat myslet. Příběh ve mně vyvolal spoustu emocí, převažovala ale lítost nad osudy všech tří hlavních hrdinek, které se v knize prolínaly. Nakonec mě autorka vtáhla do děje tak moc, že jsem knihu přečetla prakticky na jeden zátah.

Co se mě týče, já jsem s Drouhou tváří spokojená. Od knížky jsem dostala přesně to, co bych od takového psychologického dramatu očekávala, nic víc, nic míň. Pokud máte rádi podobně znepokojivé příběhy a nevadí vám pohled na temnější stránku mateřství, jděte do toho!

něcosivymysli
něcosivymysli
10.07.2021 3 z 5

Knížka Druhá tvář je velmi podobná Musíme si promluvit o Kevinovi, ta je ale jednoznačně lepší a propracovanější a Druhá tvář proti ní působí velmi ploše. Začátek knížky bereme jen tak z rychlíku, asi v polovině tempo trochu zvolní, ale i tak máme celý příběh poměrně rychle za sebou. Možná i díky tomu mi nebyla hlavní hrdinka až tak blízká, potřebovala bych asi trochu víc stran pro její pochopení. To samé platí i o dalších charakterech, jen u hlavní hrdinky jsem potřebu poznat ji logicky vnímala nejvíc. Na druhou stranu bych ale chtěla pochválit úplný závěr knihy, takové konce já můžu.

kalinkacz
kalinkacz
03.07.2021 3 z 5

Druhá tvář byla v zahraničí hodně vidět! Já se chytla recenzí, které slibovaly super psychologický thriller... Tady ale pozor - stojím si za tím, že se jedná o silné psychologické drama, které díky tématu mateřství nemusí sednout všem, jelikož ukazuje mateřství ve velmi temném světle a čtenáři to nemusí být vždy příjemné... Ani styl psaní nebude pro všechny - příběh je vyprávěn du formou! Já byla překvapená, jak rychle jsem si na styl psaní zvykla, ale přiznám se, že místy mi při čtení nebylo dobře a místy jsem toužila po větší akci... Proto jsem ve svém hodnocení dost rozpolcená...
Pokud ale chcete zkusit něco nového a nevadí vám se při čtení necítit vždy ve své kůži, tak Druhá tvář může být právě pro vás...

Pípasek
Pípasek
02.07.2021 5 z 5

Pro mne hodně děsivé psycho, nervy drásající. Přístup manžela byl naprosto zvrácený a nepochopitelný, žádné "v dobrém i zlém"

Ivuska.09
Ivuska.09
30.06.2021 3 z 5

Já bohužel zase tak moc ohromená nejsem. Něco jsem v příběhu postrádala. Pro mě to zkrátka až tak "vtíravé" nebylo. Navíc ani vývoj dějové linky nebyl nijak překvapivý, bylo jasné, kam to celé spěje. Řekla bych, že je to prostě jen další průměrný thriller.

Anna 13
Anna 13
30.06.2021 5 z 5

Dovedeno k dokonalosti...

Vybroušený román.
Fascinace na nejvyšším levelu.

Tato kniha předčila veškerá má očekávání. A to je výjimečné... To přichází jednou za čas.

Je to drásající, neuvěřitelně vtíravé. Když to čtete, máte to všude. Pořád na to myslíte. Nemůžete (ani nechcete) se toho zbavit.
Strašně mě to bavilo. Každá nová věta byla jako zjevení, které jsem potřebovala nasát. Vychutnávala jsem si každou stránku krátkých kapitol v atraktivní du-formě. Od samého začátku jsem věděla, že v rukou držím poklad...

Samotná hrdinka je nádherně lidská. Tak opravdová. Na přebalu knihy se píše o její neuchopitelnosti, ale já jsem ji popadla a nepustila. Nebo možná ona lapila mě. Byla úžasná.
Možná jsem v knize našla něco, co ostatní ne. Nebo jsem si ji jinak vyložila. Protože absolutně nepobírám její nízké hodnocení.
Pro mě je to skvost, na který nedám dopustit. Který jsem si vychutnala do posledního písmenka.

Ashley Audrainová v této knize mapuje mateřství. Studuje ho a předkládá v podobách děsivých i lákavých. Odvedla neuvěřitelnou práci. Brilantní psychologie, senzační závěr... zkrátka - KUPTE TO! Nebudete to chtít dát z ruky. Garantuji!


Nastavte této knize svou tvář...

Ellinek
Ellinek
29.06.2021 4 z 5

Zpočátku jsem byla trochu rozmrzelá ze stylu vyprávění, ale jakmile jsem mu přišla na kloub a zvykla si na něj, díky čemuž jsem se pak dokázala orientovat, tak se mi to četlo dobře a vlastně se mi ani od příběhu nechtělo nijak odcházet. Vím, že v sobě nese například zmiňovaného Andílka, ale toho jsem ještě nečetla, takže vlastně nemám s čím srovnávat a to je dle mého dobře. Protože ona to není vůbec špatná kniha. Sonda do mysli Blythe pro mě byla zajímavá a vlastně...já jsem ji docela dokázala pochopit. Celá psychologie její postavy je uvěřitelná, hluboká a já jsem s radostí prozkoumávala její zákoutí. Za mě v knize ani tolik nejde o to, co se stalo, ale co to udělá právě s Blythe a jak se s tím popere, aby mohla žít dál. Vztahy mezi jednotlivými postavami, popisy těch vztahů, to, jak vznikaly, měnily se, vyvíjely, až se nakonec zhroutily, patří k velkým plusům této knihy. Já si nemám na co stěžovat. Líbilo se mi to. A určitě mám díky této knize nad čím přemýšlet a to já vážně ráda. :)

Nuttelka
Nuttelka
23.06.2021 3 z 5

(SPOILER) (Audiokniha)
Knihu jsem poslouchala jako audioknihu a Jana Stryková dala tomu ten správný šmrnc "lhostejnosti", atmosféru vyprávění, která k tomu sedla jak "prdel na hrnec" :-)
Vůbec jsem nevěděla, co mám od děje očekávat a po velmi krátké době jsem usoudila, že to opět pro mě bude velmi depresivní vyprávění. Osobně si vůbec nedokážu představit, či připustit, že se něco takového vůbec může dít. Pro mě je úplný základ vztah mezi matkou a jejím dítětem, že to je něco nepřekonatelného. Tady je úplný opak a je to opravdu psycho vyprávění. Za mě ani moc nedoporučuji ženám, které velmi touží po dítěti :-))) Představa, čeho všeho je malé dítě (v tomto případě Violet) schopné, jaké katastrofální následky to všechno má a dělá to vědomě, brrrr... prostě ďábel, který nezná meze. Manžel Fox mi vůbec nebyl sympatický, vlastně ani hlavní hrdinka Blythe, nedokázala jsem s ní soucítit, i když mi Violet naháněla hrůzu. Měla jsem i trošku problém s kapitolami, které se vracely do minulosti. A závěr? Vůbec mě nepřekvapil, tušila jsem to. A jedno velké plus, závěrečná hudba mi opravdu přivodila úplnou husí kůži na těle, i v těchto vedrech :-)

tweed
tweed
20.06.2021 3 z 5

POV této knihy je "Tvídě jako matka" :D
.
Druhá Tvář je kniha, ke které nemám moc co říct. Bavila mě, ale nijak speciálně mě neoslovila. Kdyby neexistoval "Are These Books Drunk" bookclub, tak ji na mém seznamu pravděpodobně ani neuvidíte, ale fanouškům poklidných thrillerů ji s klidným svědomím doporučuji! Konec je velmi uspokojující a zrovna u tohoto žánru považuji konce za poměrně zásadní, takže ve výsledku zkrátka OK

Verpax
Verpax
16.06.2021 4 z 5

Kniha byla taková, že jsem ji chtěla určitě doposlouchat do konce, ale byla také trochu zdlouhavá... a něco tomu chybělo...možná trochu vic rozepsany závěr.

Pitbullka
Pitbullka
06.06.2021 4 z 5

Temné rodinné psychologické drama, které mělo trošku pomalejší spád. Ale ve výsledku čtivé a zajímavý závěr.

Pebbles
Pebbles
05.06.2021 2 z 5

Pro mne velké zklamání - celý příběh jsem měla pocit, že čtu okopírovanou knihu Lionel Shriver Musíme si promluvit o Kevinovi, kdy jediný rozdíl mezi oběma příběhy je, že místo problémového syna se v příběhu objevuje problémová dcera.