Vítězství přichází z moře

21.12.2015

Co k tomu dodat. Už v předchozím dílu převzal otěže Hrbek ml. a vršil poněkud balastní informace v měřítku větším, než jeho otec. A už tam jsem nad tímhle bědoval. V posledním díle jsem ale už nebral ohledy na to, kterak složité muselo být něco takovéhoto spáchat (pročež se takovému úsilí stále klaním), ale ty nekonečné výčty názvů plavidel a letounů (je běžné používat pro japonské letouny anglická jména, takže kdo se v tom neorientuje na výbornou chvílemi ztrácí ve větě přehled kdo na koho vlastně útočí), jejich velících, vystřelených torpéd a sestřelených letadel z té a té letadlové lodi, kolik na které lodi u kterého ostrova padlo námořníků a kdo jim velel atp. Některé statě, odstavce, sloupce textu a někdy dokonce i stránky s pouze popsanými obsahy složení loďstev jsem už rovnou přeskakoval a podobně končily i některé části celých kapitol, protože sáhodlouhé popisy a vyjmenovávání lodí by stačilo "odbýt" dvěma třemi větami a informační výsledek ohledně tamních bojů by byl naprosto totožný. A tak, jako už od prvního dílu, platí, že pokud jste (v dobrém) námořní druhoválečný fanatik, co má doma stolek se světovými vodními plochami a zapíchává si vlaječky při listování touhle knihou, aby měl 100% přehled o každé skupině lodí a jejich letadýlkách a velíchch, je to knížka pro něj - jednoznačně. Pro nás ostatní, kdo se prostě jen chtěli dozvědět něco víc a neutápět se v tsunami názvů, jmen lodí a loďstev a podrobných soupisech vystřelených granátů takových a makových ráží, by stačilo, kdyby se tyhle čtyři hodně podrobné svazky scukly do dvou dílů, vyplněných tím (pro mě) skutečně podstatným - informacemi, ne informačním balastem. --- Nejlepší je tak kompletní souhrn všech tří knih asi na cca dvaceti stránkách a dokumentace s nejzajímavějšími výtahy z použité literatury.