Druhá šance v ráji

Chci být Edenita. Chci žít v habitatu a mít gen spřízněnosti. ;-)

I když jsou v Hamiltonově světě, stejně jako v Simmonsově světě Hyperion, křesťani ti nejhorší bastardi a oprávněně, tak přece jen je spřízněnost starokřesťanským ideálem, ovšem na tomto světě nedosažitelným.
“Potom už není Řek a Žid, obřezaný a neobřezaný, barbar, divoch, otrok a svobodný - ale všechno a ve všech Kristus.” (Koloským 3:11)
“Až mu bude podřízeno všecko, pak i sám Syn se podřídí tomu, kdo mu všecko podřídil, a tak bude Bůh všecko ve všem.” (1. Korintským 15:28)

Parádní povídky na odreagování, do vlaku, do metra, na dovolenou nebo do karantény. A je fajn, že vlastně tvoří dohromady vlastní uzavřený vesmír. Nejvíc mě zaujala titulní povídka Druhá šance v ráji. Jde o science fiction detektivku, ale skutečně podařenou, kde všechno dává smysl. Spolu s novým detektivem na stanici se seznamujete s fungováním výjimečné společnosti a pronikáte do jejích zákoutí. Nejslabší povídka je bohužel hned ta první. Klidně ji přeskočte.

Po přečtení Úsvitu noci mě tato sbírka povídek hodně potěšila. Na chvíli jsem se mohl vrátit do světa Edenitů, konfederace, Saldanů... A chci víc:-)