Dřevěná dědina
František Hečko
Románová kronika oravské vesnice od května 1945 až do současnosti. Pavo od Šechnárů, mladý chalupník, navrátivší se z koncentračního tábora a přicházející jako první do rodné vsi s jasnou představou socializace venkova, je ústřední postavou a hybnou silou všech dějových událostí. Jejich hlavním motivem je cesta slovenských vesničanů od dřevěných chalup a zaostalého způsobu života, náboženského tmářství a selské zatvrzelosti až k elektrifikaci vsi a třetímu typu JZD. Mění se vědomí lidí a nastupuje přesvědčení, že každý slušný, pracovitý a nesobecký člověk se musí dříve nebo později zapojit do společného díla - budování socialismu. Dílo bylo poctěno státní cenou 1. stupně za rok 1952.... celý text
Romány Literatura slovenská
Vydáno: 1961 , Československý spisovatelOriginální název:
Drevená dedina
více info...
Přidat komentář
Děj knihy dost vyjadřuje dobu, v níž ji autor napsal. Jde o dobu politických procesů, přičemž zde jsou nastíněny vztahy na tehdejším venkově. Přesto se mi Ptáčníkovo nebo Řezáčovo dílo líbilo víc.
Štítky knihy
Slovensko, Slovenská republika venkov kolektivizace
Autorovy další knížky
1986 | Drevená dedina |
1960 | Červené víno |
1982 | Červené víno 1 |
2001 | Červené víno 1 (1. a 2. časť) |
1959 | Svatá tma |
Kniha Dřevěná dědina je v
Právě čtených | 1x |
Přečtených | 17x |
Čtenářské výzvě | 1x |
Knihotéce | 29x |
Chystám se číst | 3x |
Chci si koupit | 2x |
Prečítala som 1. vydanie z r. 1953. Musela som po internete hľadať staré výrazy ako napr. záčin, palesáky, nemce - bolo toho veľa, čomu som už nerozumela. Neľutujem. Podľa rozprávania pamätníkov tej doby, autor príliš neprikrášľoval. Dokonca na začiatku knihy som neverila, že to prešlo cenzúrou, takú ostrú kritiku som v tejto tzv. tendenčnej knihe naozaj nečakala. Ani na konci kniha nie je príliš sladká, odráža ako realitu tak i naivitu presvedčených komunistov:
príklad zo str. 565-566 (téma je združstevnenie dobytka, schôdza prípravného výboru) Ondro Zoba: " - ale ja sa nebudem dívať, ako mi nejaký družstevný blázon katuje moje hovädá!"
Štefan Jandek Zobu poteší: "... Ja sa od svojich neodlúčim - i keď budú v družstve, predsa len budú moje..."
- "To je rúče slovo," prisvedčí predseda, "a tak by mali hovoriť aj ostatní gazdovia."
- "Veď by vraveli, keby mali družstvo v rukách," sprieči sa Matej Pjontek - "ale kto mu je na čele? Domkári, troškári, polštvrtkári z Mrzáčky a štvrtkári z Dolného konca!"
- "A Jožko Grajciar?" - opýta sa zlostne Pavo od Múčiny // občianskym menom Pavol Zoba//
- "To je jeden! Ale ostatní... Robotníci z píly nám majú rozkazovať? Zeme nie sú dosky... Ondra Zobu ste vytisli..."