Dravé zvěři napospas

Moje první kniha od autorky a musím říct, že jsem od knihy měla celkem velká očekávání. Začátek mě úplně nevtáhl, celkem pomalý rozjezd a zápletka se zdála až příliš předvídatelná. Jenže pak se to rozjelo. A pořádně. Od určité chvíle jsem se přistihla, že obracím stránku za stránkou a prostě potřebuju vědět, jak to celé dopadne, i když to už bylo od začátku jasné.

Autorka má úžasný cit pro napětí a dynamiku. Příběh má drive, všechno do sebe postupně zapadne a nakonec to dává smysl. Postavy nejsou přehnané, ale mají emoce, chyby a reálné reakce. Situace které se v knize odehrávají, působí tak lidsky, že se dokážeme vcítit do celého děje a máme pocit že se to může stát i nám.

Líbilo se mi, že autorka dokázala propojit napětí s takovou zvláštní syrovostí, ale přitom psát čtivě a srozumitelně. Kniha se čte lehce, přesto v ní cítíte tíhu příběhu a atmosféru, která vás drží až do poslední stránky. Je to thriller, který možná nezačne jako bomba, ale o to víc se vám dostane pod kůži.

Detektivka, která zaujme a má spád, i když občas je konání postav nelogické a děj místy nepravděpodobný. Je to ale v zájmu dynamiky děje, a co jiného jsou detektivky, než pohádky pro dospělé? Asi tak od 150té strany víte, kdo je vrah a stalker, přesto ještě v závěru zbývá prostor na překvapení, i když z psychologického hlediska nedůvěryhodné. Zábavné nenáročné čtení, mírně nadprůměrná česká detektivka.

Podobně jako v případě knihy Krutý měsíc mně i na Dravé zvěři napospas vadila přílišná snaha o drsnost. Všichni jsou tu tvrdí, život se s nimi nemazlí, vulgarity létají všemi směry, nevím, těžko se pak dá příběh představit v reálných konturách. K tomu se přidává nelogické chování postav a nesympatie snad ke všem, kdo se tu objeví, ale na to jsem si v českých detektivkách už zvykl.

Nicméně i tak mě dokázala kniha vtáhnout a byly momenty, kdy jsem se nemohl odtrhnout. Škoda, že hlavního padoucha šlo odhalit už před závěrečným dějstvím, nicméně i v něm se ještě ukrývá jedno překvapení, které jsem však úplně nepochopil, respektive nevím proč by se o něm hlavní hrdinka nezmínila daleko dříve.

Poslední věta pak příjemně zamrazila, byť se jedná o již dávno zavedený postup. Celkově jsem se bavil víc než v případě Krutého měsíce, takže spokojenost.

Hlavní protagonistka mě příšerně iritovala. Možná proto, že trochu připomínala mě samotnou pár let zpátky. Zkrátka osoba, co si nechá vše líbit, nijak se nebrání (ačkoliv za něco vůbec nemůže; SPOILER: Na návštěvu Filipovy maminky je donucena skrz výhružku Nikoly, ale když Filip následně obviňuje obě s Nikolou, že mrtvici způsobily ony svou plánovanou návštěvou, tak se neozve a vlastně se i omluví. KONEC SPOILERU.).

Vraha také odhadnete před koncem knihy (cca za 2/3 nejpozději), ale nezoufejte. Autorka Vás povodí za nos, neb si jednu zásadní informaci nechá pro čtenáře na závěr jako novinku.

Čtivé, napínavé, ale současně došlo i na zklamání. “Novinka” se nedá nikde předtím vyčíst, takže nemůžete odhadnout předem a konec je uspěchaný i následně rozvleklý. SPOILER: Nechápu jednání Nikoly, která tam měla být jako “největší odborník” a nezavolala policii, totéž by se dalo říct u Filipa. KONEC SPOILERU. Možná by pro někoho mohl být konec neuspokojivý, neb je, dá se říct, otevřený, ale mi to takto paradoxně stačilo (nemám obecně ráda otevřené konce). Dalších 50 až 100 stran četby už by bylo neúnosné vzhledem k tomu, jak se text místy na konci již vlekl, aby došlo k SPOILER happy endu KONEC SPOILERU.

Autorku mám ráda a příběh se mi moc líbil. Napínavé, dobře vymyšlené, překvapivý závěr…. V komentářích pode mnou byla některým nesympatická Zuzana, ufňukaná a hloupá, ale tak nemusí být vždy hlavní hrdina jak ze žurnálu ne? Já jsem akorát nepochopila tu poslední větu… Respektive by ten konec potom dostal úplně jiný rozměr….

Musím uznat, že zvrat, který autorka vymyslela, mě tedy dostal! Celou knihu jsem si myslela, že vím, ale....tím se příběh dostal do roviny logického nepochopitelna. Proč by vlastně vrah jednal takhle divně, když měl všechno??

Jako skvělé. Něco překvapivé. Ale co ta poslední věta...to už je jaksi navíc ne?

(SPOILER) Zuzana je po rozpadu dlouholetého vztahu sama a cítí se osamocená a tak vyzkouší seznamku. Jenže jí začnou chodit výhružné sms zprávy a celkově má dojem, že se stala obětí stalkingu. Jak jinak si má vysvětlit, že mívá dojem, že ji někdo sleduje, ztrácejí se jí věci a to dokonce ze zamčeného bytu a teď zmizela i milovaná kočka. Navíc je 25 leté výročí ode dne kdy zmizela její dětská nejlepší kamarádka. ...a s tím ji obtěžuje novinářka - alkoholička.
Dobře vystavěný příběh, hlavní hrdinka moc sympatická není, ale jediné s čím jsem měla problém, byla poslední věta, která mi do celkového vyznění knihy ani trochu nesedla a přišlo mi to, jako touha napodobit zahraniční psychothrillery.

Má první kniha od Jany Jašové. Četla se dobře, bylo zde i hodně napětí, ale místy knize chybělo větší vzrušení a vtažení do děje.

Kniha se mi moc dobře četla, já jsem byla napnutá až skoro do konce, stalkera jsem neodhalila :)
za mě spokojenost :)

Dobře napsaná knížka, pachatel se dal odhalit poměrně brzo, ale to knížce vůbec neubralo na čtivosti. Naopak po celou dobu se nevytratilo napětí a konec byl dost zajímavý. Doporučuji!

Druhá kniha od autorky a bylo to super! Nejvíc mě na tom děsily teda různé detaily, které strašně seděly do mého života - Nové Butovice, Ohrada, kočka, fitko se sprchami bez kabinek, no mazec (a ještě v závěru jedna mikro zmínka o Finsku, konec! :D). Kdo za tím je jsem odhalila docela včas, ale tedy tu kočku autorce neodpustím! Závěr byl masakr, úplně jsem dostala husí kůži - poslouchala jsem jako audioknihu, kterou namluvila naprosto PERFEKTNĚ Ivana Jirešová, doporučuji!

Moje první setkání s autorkou a musím si určitě přečíst i její další knihy, protože z této mám trochu rozporuplné pocity.. Moc se mi líbilo téma stalkingu (i když jsem stalkera správně tipla ani ne po 100 stranách) a styl, jakým autorka navozovala atmosféru, když měla Zuzana pocit, že ji někdo sleduje. Také jsem musela neustále přemýšlet nad tím, co se mohlo před pětadvaceti lety stát a za to dávám plusové body.

Co se mi ale nelíbilo, byla postava novinářky Nikoly - především kvůli jejímu pití, které ale nebylo pro děj nijak důležité a tak bych ho klidně vynechala..

Bylo několik momentů, kdy jsem nad Zuzaniným přemýšlením nebo jednáním jen kroutila hlavou a nechápala, že to nevidí nebo že nejedná jinak, i když to přímo bilo do očí a také si nejsem jistá, že by stalker určité věci dopustil, protože jinak měl vše do detailu naplánované!

Samotný závěr mě překvapil a vypadá to, že by mohl být druhý díl. I když si myslím, že by celá kniha mohla tím novinovým článkem skončit, určitě si případné pokračování ráda přečtu, jsem zvědavá, jak to má autorka v plánu dál.

(SPOILER) Myslím si, že ten příběh chtěla paní spisovatelka napsat hodně drasticky, možná aby se vyrovnala severským detektivkám, a proto tam dala hodně sprostých slov, novinářku alkoholičku, déšť, zimu a sněhovou břečku, v které hlavní hrdinka chodila v promočených semiškách a korunu tomu dala zavražděním kočičky. To už se mi opravdu nechtělo dál číst. Zvládla jsem pořád ufňukanou a unudlenou hlavní hrdinku, zvládla jsem rozvláčný a pomalý děj i nepochopitelný otevřený konec, ale tu kočku jí neprominu. Dávám 3* z 5, za to že jsem chtěla vědět, koho vymyslela jako stolkera a dočetla knihu dokonce. Zkusím i další spisovatelčiny knihy, třeba se jí hrdinka nepovedla jen v této :-)

Prvních padesát stran jsem přečetla jeden den, zbývajících necelých tři sta druhý den a téměř na jeden zátah. Opravdu stupňované napětí, fakt jsem měla strach, jak toto dopadne a co bylo nejděsivější, že je podle mne vše (až na nějaké nepodstatné maličkosti) reálné a uvěřitelné... Že strach nemusíme mít z nadpřirozena, ale ty nejhorší věci můžeme čekat od lidí okolo. Jak dobře se známe?

Má druhá knížka od JJ. Dobře vystavěný příběh, hlavní hrdinka, s kterou se dokážete stotožnit. Trochu tajemná historie a trochu ničivá současnost. Ona hrdinka musí čelit nepřízni osudu a zároveň tušíte, že všemu přijde na kloub... A ve chvíli, kdy to vypadá, že to bude mít konečně logické a překvapivé rozuzlení, tak dostanete pověstnou ránu do žeber a najednou jde stranou veškerá logika a z příběhu je rozplizlé klišé. Snad byl autorčin záměr čtenáře šokovat, ale tohle nedomyslela. Poslední věta tomu už jen nasazuje pověstnou korunu. Oops. Vážně škoda dobře rozehrané partie...

(SPOILER) 3/4 knihy se mi líbilo, bylo to napínavé, podezírala jsem každého kdo v ději figuroval, ale takové hloupé vyvrcholení jsem nečekala. Po 16. letém vztahu se teprve ukáže jak velký je její bývalý manžel magor? Že nechá dopustit rozvod atd. Dost přitažené za vlasy. Za mě konec knihy velký propadák. Škoda.

Ani mně se to nelíbilo. Přišlo mi to rozvleklé, nudné, nemělo to spád. Postav, že bys je spočítal na prstech jedné ruky, nebylo tedy těžké uhodnout, o co kráčí. A postava novinářky, alkoholičky? K čemu? K zaplnění stránek? Až ke konci se to jakž takž rozeběhlo, ale ani ten konec, který autorka (ne moc logicky) zašmodrchala, to nezachránil.

Velmi čtivá kniha, téma stalkingu hodně nosný, bohužel to pak zas byla červená knihovna. Hlavní hrdinka na jednu stranu zásadová - odešla od manžela kvůli nevěře, na druhou stranu ho nechala opravovat vše v bytě… to mi přijde nelogické. A dost vyčůrané. Ale je to literatura a literární postava, když to vzbuzuje emoce, tak to asi má svý kvality.