Věčný luňák
David Gemmell
Dravčí královna série
< 2. díl
Druhá kniha série Dravčí královna. Zatímco válkychtiví a nemilosrdní Aeniřané pustoší území pod horskými državami klanů, Sigarni, Dravčí královna, přichází v této alternativní verzi vlastního vesmíru bránou vedoucí skrze prostor a čas. Taliesen, poslední z fortnýřů, nemá ponětí, proč přichází, ale ví, že hrdinové jsou vždy potřeba… Jedině Caswallon, samotář, válečník a zloděj, si uvědomuje skutečný rozsah nebezpečí a hrůz, kterým jeho lidé budou muset čelit. Zatímco se Taliesen snaží zjistit, co tu Sigarni dělá, Caswallon musí sjednotit klany, aby přemohly největší hrozbu. V tomto pokračování Dcery Železné ruky se David Gemmell vrací do čistého vzduchu Vysoké Druin a pachu krve a spáleniny, který se v něm brzy objeví.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2008 , PerseusOriginální název:
The Hawk Eternal , 1995
více info...
Přidat komentář
Časovka podľa Gemmella. Pokiaľ máte Dejvida načítaného, tak vás zásadne neprekvapí. Snáď len scifi prvkami, ktoré sú do deja zakomponované. Vadila mi istá nelogickosť v správaní niektorých postáv. Možno len môj dojem. V každom prípade poctivá hrdinská fantasy s trochou pátosu, s mierne ošúchanou osnovou a pár správňackými chlapskými hláškami. Dámy si tiež prídu na svoje ;)).
Toto byla má 17.kniha od pana Gemmella a poprvé mi doslova spadla čelist.. Nemohla jsem uvěřit, že toto je jeho tvorba - doposud jsem u každé jeho knihy držkovala, že píše jak přes kopírák, takže tohle mi vážně vzalo dech!! Nejenže se jednalo jako vždy o naprosto skvělý příběh, ono to bylo tentokrát i strašně originální!! Jedna z nejlepších knih, co jsem od tohoto autora četla a díky ní se moc těším i na ty další....
Druhý díl ze série Dravčí královny. Sigarni skrz bránu přichází v jiném čase pod Vysokou Druin, kde nalézá rozhádané a nesjednocené klany horalů. Jediná naděje na leží na bedrech Caswallona, bojovníka, který musí sjednotit všechny klany, aby se dokázali postavit silné armádě Aeniřanů. Opět klasický Gemmell, malá armáda se postaví větší síle, aby bojovali za svou svobodu. Gemmell vždy dokázal vytvořit nádherný příběh, který se čte jedním dechem, kdy dobro a zlo je jasně definováno.
Sice mi to trvalo dýl,ale i tak musím říct,že zase nezklamala.Celý dej krásně upoutá,celou dobu baví,trápíte ses hlavními hrdiny a na konci mě zase ukápla i slzička.Ja jsem spokojená
Autor zde snad poprvé nakousl sci-fi tématiku v podobě cestování mezi prostorem a časem. Nicméně hlavní osa napínavého příběhu se opět točí kolem vysoké Druin a horalů. Sigarni zde ovšem není hlavní postavou, nýbrž Caswallon a jeho adoptovaný syn Gaelen. S ostatními horaly stojí proti armádě krutých Aeniřanů a úspěch jejich vzdoru visí na vlásku... Přidal bych i čtvrtou hvězdu, ale pacifistický až fatalistický epilog mi vskutku nesedl, zůstanu tak na 70%.
Ctvrta kniha od autora a opet vyjimecna! Vzdy, kdyz se doctu do pulky knihy, uz me mrzi, ze se za chvili budu muset s hrdiny rozloucit...
Kazda z dilny autora je skvost a nikdy se pribeh neomrzi ani ctenare nenudi. I na vyssim poctu stran dokaze Gemmell vykouzlit romanticke popisy, napinave sceny, necekane zvraty. Puvodne jsem myslela, ze pribeh bude navazovat na prvni dil a bude v hlavni roli o Sigardi. To ze dejova linka preskocila na uplne jineho hlavniho hrdinu, me mile prekvapilo a pribeh Vecneho Lunaka je svym zpusobem stejne zajimavy, romanticky, tragicky, napinavy, smutny, uslechtily a plny pratelstvi bez predsudku.
Jsem moc rada, ze autorovu tvorbu mam celou a muzu se tesit z dalsich pribehu fantastickeho sveta.
První kniha se Sigarni byla dost slabota, ale tady je to Gemmell opět v plné formě. Úplně nejsilnější jsou jen ty pasáže samotného horalského života, kdy se ještě neválčí. Ale to ostatně platí i pro Rigantskou ságu.
Zatímco první kniha je tak trochu průměr, tato druhá část je mnohem zajímavější.
Jednoduše jeden z nejsilnějších kousků od Gemmella. Nakonec mi i slza ukápla. Dějově je dílo propletené, místy zdánlivě chaotické, ale vše má smysl. Konečný boj pak vše krásně surově i bolestně završí.
V tomto díle sice už nevystupuje hrdinka, kterou sem si oblíbila, ale zato se objevily nové (řekla bych skoro zajímavější a snad i lepší) charaktery. První je šlechetný správňácký chlap, který zachrání mladého, statečného a chytrého jinocha a obou se na konci prostě nechcete vzdát... Je škoda, že nejsou další díly...Každopádně doporučuji, určitě stojí za to si knihu přečíst:-)!
Velmi dobrá kniha a po ne moc dobrém prvním díle, je toto opět ten starý dobrý Gemmell! Hrdinská fantasy s nádechem sci-fi, která se moc dobře četla. Skvělá je postava Caswallona, ale také Gaelena a dalších horalů. Konec je dojemný, epilog jako pokaždé překvapující......
Tahle kniha je podstatně lepší než první díl. Jsou v ní ti správní hlavní hrdinové i záporáci a skvělý příběh zakončený bezvadným popisem ústupu klanů, korunovaným závěrečnou bitvou. Tady není co dodat prostě jeden z nejlepších Gemmellů co jsem četl. Radím všem, které odradil první díl, aby se nezalekli a přečetli si i pokračování.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1997 |  Cestou vlka – Tulák 1 |
| 1997 | Legenda |
| 2004 | Bílý vlk |
| 2006 | Meče noci a dne |
| 2009 | Pán se stříbrným lukem |
Kniha Věčný luňák je v
| Přečtených | 116x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 6x |
| Knihotéce | 92x |
| Chystám se číst | 12x |
| Chci si koupit | 5x |
Nejlepší byla dějová linka Caswallona a Gaelena. Části, kdy velký hrdina cvičí chlapce, kterého v mládí zachránil, mají nápad a dokáží upoutat. Další plus je, že si autor uvědomil slepou uličku, do které by se dostal, kdyby navázal na předchozí díl přímo a popisoval Sigarnino tažení proti vládnoucí moci. To je zde úplně přeskočeno a děj se věnuje naštěstí úplně odlišným věcem, takže kopie Statečného Srdce se už nekoná.
Novinkou jsou sci-fi prvky, docela nenápadně zakomponované do fantasy zádkladu, působí sice lehce rušivě a element cestování časem, docela násilně a snad i zbytečně vložený do knihy, vytvoří ke konci takovou trochu brzdu, která zadrhne plynulost a celkové flow děje. Dokonce i odkrágluje veškerou gradaci celého finále.
Přesto všechno - ač by se mohlo zdát, že to autor docela zbodal - jsem měl na konci pocit, že to celé zase vyznělo nějak velkolepě, osudově a nadčasově.