Drama Platónova života

23.10.2016

Studie Vladimíra Sergejeviče Solovjeva o životním dramatu Platónově - o vývoji jeho filosofie v kontextu životních etap. Pojímá Platónův život skutečně jako divadelní drama a srovnává jej s dramatem Hamletovým:
"Platón ze svých životních zkoušek sice vyšel se slávou, ale bez vítězství. Podobně jako Shakespearův Hamlet se nemohl oženit se svou "Ofélií", protože ta se utopila. Takže Platón byl po všech stránkách, stejně jako Hamlet, nešťastný smolař, třebaže, jak víme, neštěstí velkého člověka přinesou světu víc, než mnoho nejskvělejších úspěchů průměrných lidí."

Jednotlivé etapy vývoje Platónovy filosofie - od dualistického idealismu přes Erótovo období až po utopické snažení o spravedlivý stát a tragické Zákony, v nichž hlásá tentýž princip slepé, otrocké a lživé víry, na základě které byl zákonně zavražděn Sokrates - předkládá Solovjev velmi srozumitelně a čtivě.

"Když Erós vstoupí do pozemské bytosti, rázem ji promění. Zamilovaný člověk v sobě pociťuje novou sílu nekonečnosti, cítí, že získal nový a veliký dar. Ale v tom okamžiku nutně dochází k soupeření dvou duševních stránek nebo sil - vyšší a nižší. Nižší stránka duše touží po nekonečných smyslových slastech - po záporné a špatné nekonečnosti, protože ta je přístupná jedině vítězící materii. Takové snažení znamená jenom neustálé opakování stále stejných a stále stejně se ztrácejících prožitků, je to odvěká neuspokojenost, kterou nelze utišit, živá prázdnota bez naplnění, nekonečnost a věčnost Tantala, Sisyfa a Danae. Podle Platónovy definice je Erótovým pravým posláním 'plodit v kráse'."
"Vždyť termín platonická láska nevznikl jen tak náhodou, nebylo to jen mylné zmatení pojmů. Tento pojem má vyjadřovat představy o vyšší, čisté a ideální lásce."