Doplavat domů
Deborah Levy
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/188393/bmid_doplavat-domu-dPJ-188393.jpg
3
185
46
Francouzská Riviéra, rodinka na dovolené. Osoby a obsazení: Joe je uznávaný básník, jeho manželka Isabel pracuje jako reportérka. Plus pubertální dcera plus dva rodinní přátelé. Tuhle idylku naruší neznámá dívka, která se jednou ráno koupe nahá v jejich bazénu. Kitty je výstřední, nevypočitatelná, možná duševně narušená mladá žena… Během jednoho týdne se životy všech obrátí naruby.... celý text
Přidat komentář
Novely nečtu a proto to pro mě bylo něco nového. 2/3 knihy byla pro mě nezáživná, zváštně napsaná, pořád jsem si říkala, vždyť tam o nic nejde. Ale poslední stránky mě překvapily a závěr jsem nečekala. Tak za ten závěr dávám 3,5*
Hodně zvláštní. Nic podobného jsem ještě asi nečetla. Konec překvapil, vypadalo to úplně jinak, ale musím říct, že mě to docela i bavilo. Dialogy místy zcestné, nereálné, i když celkově i postavy. Musím říct, že Kitty mě na jednu stranu dost iritovala, na druhou stranu jsem jí v něčem chápala, ale to je asi správně, protože nikdo a nic není jen černé nebo bílé. Ke knize se asi nevrátím, ale budu si jí pamatovat. Naštěstí kniha není obsáhlá a čte se docela rychle.
Nikdy jsem nečetla knihu s divnější atmosférou. Ale to beru jako velké plus. Od začátku jsem si nemohla pomoct a přemýšlela, jak tohle může dopadnout. Trochu poetické, trochu divadelní, prostě osobité. Rozumím, že to není kniha pro všechny a že na ni člověk musí mít náladu. Mně se ale moc líbila.
Po většinu času se mi v hlavě rozprostíral též KDP:), ale poslední kapitoly ho uvedly na pravou míru; nezrušily ho, ale osvětlily, že to je v pořádku.
"Nebyla básnířka. Byla báseň."
"...na každou střechu v Nice sněžili racci."
Knížku jsem dočetla. Ale nevím. Nic moc. Filosofické teze a děj nula:-( Knížka je asi dobrá, jen ne pro mne
Prečítala som ju rýchlo, pretože som bola zvedavá ako sa to vyvinie. Záver zvláštny. Najnormálnejšia postava - puberťáčka Nina.
zaujimava kniha s klasickou zapletkou/zapletkami a velmi divadelnou/filmovou formou. zdanlivo povrchne, skratkovite, utrzkovite.
pekny doslov jany sramkovej
Tady nejsem zřejmě cílený čtenář. Ten kdo tuhle literaturu vyhledává, tak mu se kniha možná bude líbit. Mě nic neřekla a ani jsem nepochopila či tím chtěla spisovatelka říct.
Knížku jsem si koupila při bezcílném bloumání po knihkupectví a jsem ráda, že jsem před čtením nekoukala na žádné recenze, které by mě odradily. Mně se kniha líbila. Jako vážně. Kromě toho, že druhý manželský pár v oné prázdninové vile mi přišel téměř zbytečný, mi připadalo všechno smysluplné a důležité. Skvělý mi přišel námět - jak cizí dívka, která na pár dní vstoupí do života jedné rodiny, otevře věci, které jsou tam nějakým způsobem ukryty. Neviděla jsem tam zmiňované sexuální narážky, v té nahotě Kitty podle mě byla ukrytá její podstata (touha šokovat, vymykat se, zaujmout muže, získat je, odhalit se navenek místo uvnitř), ne erotika. Naopak mě vlastně mrzelo, že knížka nebyla delší a nebyly ty rodinné vztahy víc rozpracované - jak ta rodina vlastně nefunguje, navzájem si její členové nerozumí, matka nefunguje jako matka, dceři vlastně chybí rodiče, otec je egoista, všichni jsou sobečtí a neřeší ty druhé, ale nevědí, jak z toho všeho ven. Kitty do toho všeho jen vstoupila a započala nevyhnutelné. A byla jsem zvědavá, jak to celé dopadne a konec mi přišel nečekaný, a to se mi líbilo. Já se k Doplavat domů někdy určitě vrátím :)
No, uf.... Ještě že už to mám za sebou... Co to proboha bylo? Musím naprosto upřímně říct, že tohle byla nejslabší Odeonka, kterou jsem kdy v životě četla... Jinak to nejde... Sexistické a nahaté narážky byly na každé straně hned několikrát a celý příběh byl pro mě holým utrpením... Nepochopila jsem autorčin záměr a ani jsem neobjevila to, co se nám tímto dílem snažila říct... Takže ne, vážně ne..
Odeonka s velmi zajímavou zápletkou z anotace mě bohužel nijak nepřesvědčila a u čtení jsem trochu trpěla. Každá erotická kniha by se mohla stydět za minimum užití slova "NAHÁ", které v této neerotické knize byla téměř na každé straně. Upozorňuji, že o sexu padla slova jen jednou a to velmi diskrétně. A co proboha znamenal ten závěr? Nepochopené dílo, které asi bohužel pošlu dál.
Asi jsem měla příliš velká očekávání...Celou dobu jsem měla pocit, že autorka příběh dost odbila a vyhnula se spoustě věcem. Vadilo mi neustálé skákání z postavy na postavu. Jinak se mi příběh se mi v celku líbil.
Kdyby byla celá kniha psaná stylem poslední kapitoly, tak bych autorku označila za mistryni řemesla. Ale kdepak, její styl se vyznačuje rádoby uměleckými náčrtky a strohostí, ale dle mého to tak akorát nešikovně zakrývá fakt, že Deborah nebyla s to napsat něco hlubšího.
Doplavat domů je tentokrát kniha, která už námětem není tak zoufalá i přes cenu, mě děj dokázal zaujmout i chvílemi lehce znepokojit i nudit. Styl psaní této autorky se řadí mezi průměr s nádechem poetismu, ale kniha není rozhodně brak, čte se rychle díky svým krátkým kapitolám. Postavy které vystupují v příběhu jsou prazvláštní a těžko popsatelné. Děj, který popisuje dovolenou rodiny se náhle zvratem změní v neočekávané. Krátký příběh, který najde své oblíbence i odpůrce, vcelku se mě příběh líbil.
Za každodenními povrchními konverzacemi se skrývají skutečné příběhy, životní osudy, všechna ta "etc", ktera dělají život životem a přesto zůstávají nevyřčena. A přesně o tom je tato kniha. Zalíbí se vám, pokud se odvážíta nahlédnout pod zčeřenou hladinu autorčino lyrického stylu.
Život stojí za to žít, protože doufáme, že bude líp a že se všichni v pořádku dostaneme domů....
Lyrický příběh plný ztrát a nadějí, scény jako z moderního filmu, výborného, hlubokého, pronikajícího vším, co se sami snažíme skrývat.
Přes snahu vyvolat silné dojmy všechno zůstalo jen na papíře, umělohmotné a "znásilněné" do jedné novely, která mě úplně minula. Autorka na mnoha místech ukázala, že její psaní má potenciál, ale v téhle knize ho vyplýtvala. Bezdějovost mi nevadí, ale potřebuji výživné postavy, které jsou živoucí, zajímavé a propojené s dějištěm zvláštní esencí, která všechno spojí. Dobrá kniha je jako dobrý parfém: všechno funguje v harmonii, i ty tóny, které jsou kontrastní. To se tady nepovedlo.
Rafinovaně a zajímavě vystavěný příběh. Ale něco podstatného tu chybí, postavy neožívají, celá ta rafinovanost se pak jeví jako samoúčelná. Tři hvězdičky dávám za zajímavou formu a styl, jen za obsah bych dala ještě míň.
Zvláštní příběh, občas z něj zamrazí a jako celek zneklidňuje. Nutilo mě to číst dál a dál, přestože chvílemi mi ten neklid, sálající z knihy, nebyl úplně příjemný… Čtyři hvězdičky dávám hlavně za hezký literární styl.
Štítky knihy
anglická literatura rodinné vztahy novely vetřelec
Doplavat domůKniha Doplavat domů je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 220x |
| Čtenářské výzvě | 26x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 128x |
| Chystám se číst | 87x |
| Chci si koupit | 4x |
Z téhle knihy mám rozporuplné pocity. Vůbec by mě nenapadlo jaký to vezme konec. I když jo, asi se to dalo čekat. Zajímavý námět.