Dopisy z planety Země

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Krátké dílo „Dopisy z planety Země“ napsal Twain na sklonku života, v těžkém období po smrti manželky a dcer. Jedná se spíše o soubor esejů, ve kterých kritizuje křesťanství, na kterém nenechává nitku suchou, zabývá se totiž absurditu a kritikou doslovného chápání křesťanství a bible. Na začátku sledujeme Stvořitele, který stvořil vesmír a andělé nadšeně sledují jeho dílo. Jedním z nich je i Satan, který je za trest poslán na Zemi, odkud píše dopisy dalším andělům, uvádí v nich vybrané absurdity uvedené v bibli. Začíná představou lidí o ráji, kdy na Zemi nikdo nevydrží v kostele déle než hodinu týdně, zpívat neumí, ale ráj si všichni představují jako věčný zpěv a drnkání na harfu ve věčném kostele. Další absurditou v pojetí ráje je mu to, že na Zemi se lidé nenávidí, ale podle všeobecného přesvědčení se budou všichni v nebi milovat. Dále prochází bibli a ukazuje absurditu vybraných biblických událostí. Zmiňuje třeba vyhání z ráje, kdy jsou za malý přestupek Adama a Evy potrestáni všichni jejich potomci, kteří jsou na jejich hříchu nevinní. Přitom jsou potrestaní tím stejným bohem, který nás učí odpouštět, ale sám není schopen odpustit ani Adamovi a Evě. Podobně si bere na paškál Noa a potopu světa, kdy milující bůh nemilosrdně zničí svá stvoření. Přesto vyvolí některé k záchraně, konkrétně farmáře, který laicky splácá loď a bůh ho nechává plavit se bez mapy a zásob. Bůh sice zničil vše špatné, ale přitom zachovává veškeré škůdce lidí, zejména otravný hmyz roznášející choroby. Lidstvo, které stvořil k obrazu svému vůbec neustále trápí nejrůznějšími pohromami, které lidé, s boží pomocí, překonávají. Každý člověk má jinou povahu, danou bohem, ale boží zákon je pro všechny stejné a tak jeden zasluhuje trest a druhý chválu za něco, na čem nikdo nemá podíl, protože je to dáno od boha. Sám bůh ale svoje příkazy dané lidem nedodržuje a přesto, že vše předvídá, stvořil Adama a Evu, které potrestal. A v Novém Zákoně přináší bůh způsob, jak trápit člověka i po smrti, totiž peklem. Na nebesích byl Bůh nelítostný a krutý, když sestoupil na Zem jako Ježíš, změnil se ve svůj opak, ovládla jej láska a tak vymyslel peklo, ve kterém trest nezměrně převyšuje přestupek. V závěru autor popisuje hrůzy, které by nastaly, kdybychom se začali chovat doslovně biblicky ve smyslu Starého Zákona. Autor převážně bojuje s absurditami doslovného výkladu bible, trnem v oku mu je zejména neschopností Boha odpouštět a to, že Bůh lidstvo neustále trápí. Dílo stojí rozhodně za přečtení, obsahuje zajímavé pasáže, které ale asi dnes už nikoho nešokují....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/17128/dopisy-z-planety-zeme-BkC-17128.jpg 4.277
Žánr
Literatura světová, Povídky, Historie
Vydáno, Práce
Orig. název

Letters from the Earth, 1909

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (18)

Kniha Dopisy z planety Země

Přidat komentář
LuciNka93
29.11.2020

Mě osobně se nejvíce líbila první polovina knihy u který jsem se opravdu hodně nasmála. Druhá polovina mě tolik nebavila, protože se tam Mark Twain obrací na tamější myšlenkové vzory a zvyky které mi do dnes nic neříkají.

Lessana
04.09.2020

Interesantné čítanie, len čo je pravda. Od Twaina som poznala len Toma Sawyera a Huckleberryho Finna, asi ako väčšina čitateľov. Pochvalnými komentármi som sa tu však inšpirovala a siahla aj po inom type textov tohto autora. Neľutujem, no zrejme som (u seba) nevystihla ten správny čas. Lewis, ktorého som čítala prednedávnom, nasadil latku s podobnou tematikou poriadne vysoko...
V každom prípade chápem autorovu potrebu vyrozprávať/vypísať sa z postrehov o svete, cirkvi a o človečenstve (a mnohokrát absurdite jeho uvažovania a konania). Oceňujem výber témy a Twainov štýl (na svoju dobu musela byť táto kombinácia nesmierne odvážna), jeho britký humor, ostrú satiru, kritiku cirkvi i ľudstva. Mal dar popísať dôležité veci trefne, bez servítky, no nie vulgárne, a zároveň vtipne. Občas vylúdil trpký smiech, skoro cez slzy. A trpké je rovnako poznanie, že sa (ním popisovaní) ľudkovia, motkajúci sa po Zemi, od jeho čias veľmi nezmenili...


Slovenka
17.08.2020

Mark Twain v tomto diele dokázal trefnou satirou otriasť najhlbšími základmi náboženskej morálky. Úspešne paroduje biblický mýtus o vývoji ľudstva pred potopou sveta a poukazuje na absurditu a protichodnosť Biblie. Kniha je zároveň alegorickou satirou na vývoj Spojených štátov, jej demokracie a tiež dezilúzia spoločnosti, v ktorej sa terčom posmechu autora stala morálka priemerného amerického meštiaka.

Hyacint
26.06.2020

Adam a Eva skvělí, Satanovy dopisy jakbysmet, plus ještě modlitby srdce a nejvyšší/nejnižší živočich, za to bych dal i pět z pěti. I proto, že text vyznívá hodně současně. Zbytek útlé knížky je spíše doplněn drobnostmi, které neurazí, ale já jsem se už moc nebavil. Takže tak tři a půl. Každopádně je škoda, že je Twain u nás trochu opomíjen, on to opravdu není jen Tom a Huck...

Worbitka89
16.05.2020

Druhá ekniha, kterou jsem přečetla. Nechápu, že mě na ní dříve nikdo neupozornil. Tolik pravdy na tak málo stránkách, doporučeno celé lidské rase, aby se nad sebou rozesmála na začátku a zamyslela na konci. V době napsání to musela být velká odvaha.

broskev28
19.04.2020

Rok prvního vydání 1909, nemýlím-li se. Mnohé již bylo mnohokrát, opakovaně řečeno, ale bez výsledku. Uplynula příliš krátká doba na to, aby se něco změnilo:

"Kdyby teď Eiffelova věž znázorňovala stáří světa, pak by vrstvička nátěru o rozloze špendlíkové hlavičky na samém jejím vrcholku představovala podíl člověka na celém tom stáří, a každý by si myslel, že tu věž vystavěli kvůli téhle vrstvičce. Předpokládám, že ano, ale nevím." (Byl svět stvořen pro člověka?)

"Člověk je jediný patriot. Uzavře se ve své vlastní zemi, pod svou vlastní vlajkou a opovrhuje ostatními národy a drží si s velkými náklady zástupy uniformovaných vrahů, aby uchvátili kusy země jiných národů a zabránili jim v uchvácení kusů své vlastní země. A v přestávkách mezi vojenskými kampaněmi si smývá krev ze svých rukou a propaguje bratrství lidí celého světa - hubou." (Nejnižší živočich.)

Naštěstí jsou tu i Satanovy dopisy, takže máme spoustu příležitostí k smíchu. Vyzkoušejte sami!

Lenka4
11.04.2020

Satanovy dopisy i deníky prarodičů jsou velmi zábavným příkladem toho, že ne všechno se má brát vážně a doslova. Anglický zápisník spíše zaujme ty, kteří popisovaná místa dobře znají.

Rihatama
28.03.2020

Prý úsměvné eseje. Prý satira. Miluju eufemismy. Katolickou církev a Boha Twain podrobuje ďábelské, pardon ďáblově sžíravé kritice. Boží dogmata a zákony cupuje na titěrné kousky a snaží se prokázat jejich absurditu. A jde mu to docela dobře. Sarkasmus, ironie, cynismus... ani nevím, čeho je v knize víc. Twain má na Boha fakt pifku a ať dle Bible udělal, co udělal, bylo to špatně, a to od samého počátku stvoření světa. Fakt dost špatně. Vlastně je to hodně vtipné. Pasáž, kde popisuje rozdílnou potenci mužů a žen stojí rozhodně za čtení. I když ne moc bohulibé. Na Bohu jednoduše nenechá nit suchou coby původce všech neřestí, nemocí a válek aj. aj. Bůh je prostě padouch, zlořád, pokrytec a vrah. A mnoho jiného. Noeho patálie jsou popsány brilantně. A Adamův deník? Dokonalá taškařice. Kapitola Nejnižší živočich je snad ještě lepší. Twain kritikou homo sapiens kritizuje právě a jedině Boha. No ano, jsou zde hluchá místa. Celkově nejde o právě sourodý počin. Ale vybrané kapitoly/dopisy to vyvažují.

"Ano, Noemova rodina byla zachráněna, ale nebyla na tom nijak slavně, protože každý její člen byl plný mikrobů. Plný až po kořínky vlasů, tlustý mikroby, obézní mikroby, nafouklý mikroby jako balón."

"Mezi živočichy je člověk jediný, který si pamatuje urážky a křivdy, úporně na ně myslí, čeká, až se mu naskytne příležitost a pak se za ně mstí."

"Podívejme se na člověka - na toho ubožáka. Je to živočich s parukou, s trepanovanou lebkou, s naslouchátkem, se skleněným okem, s lepenkovým nosem, s porcelánovými zuby, se stříbrnou průduškou a s dřevěnou nohou - kreatura pospravovaná a záplatovaná od hlavy až k patě."

1