Dopis Evě
Miloš Kopecký
Dopis Evě Červinkové napsal Miloš Kopecký počátkem 90. let, aby se podělil s příznaky nemoci, která ho od dětství provázela. V závěru se vrací ke svému televiznímu vystoupení na téma emigrace a reakcí publika, jež následovala.
Přidat komentář
Někdo by mohl říci obhajoba, žehlí si rubáš, ale asi mu rozumím. Ledakterý občas , uděláme něco co nás kurevsky sere, pak třeba může pomoci vyznat se, co nás k tomu vedlo.
Hluboce lidsky napsáno, i když nevím zda bych tím autora spíš neurazil, bez servítek a tlachání, nic bych nevyškrtal.
U jeho popisů třebas na adresu něžného pohlaví jsem se fakt bavil.
Byla pro mne čest, si dílo z ruky pana Kopeckého přečíst a doporučuji ne jen jeho obdivovatelům.
Velmi otevřeně píše tak, jak jsme znali Miloše Kopeckého bez konvencí. Bylo to pro mne velmi smutné čtení, i když se autor snažil o svůj typický humor.
Velmi otevřené vyznání Miloše Kopeckého, které na nemnoha stránkách (pravda, jde o dopis, takže vlastně na mnoha stránkách) bez příkras a bez snahy po sebeobhajování upřímně ukazuje jeho skutečné názory, nálady, potíže, strachy i pochybnosti. Dopis přítelkyni dr. Evě Červinkové napsal v roce 1991 a je zčásti tímto krátce porevolučním obdobím poznamenán. Kopecký nic ze svých postojů nezastírá, také se vrací k "největší chybě svého života" - pořadu o emigrantech, který v 80. letech natočil pro ČST, k chybě, kterou sám sobě nikdy neodpustil. Vyznává se ze svých depresí a osobních hrůz, které je doprovázejí, vrací se ke svému dětství jedináčka, jak píše "chcípáčka", bez kamarádů, s milovanou maminkou a bezcitným otcem, neváhá otevřeně psát i o svém postoji k sexu...Je toho mnohem víc, co se na necelých sto stránkách o Miloši Kopeckém a jeho děsech dovídáme.
Kniha stojí určitě za přečtení a proto ji doporučuji. Stejně tak článek dr. Cyrila Hörschela (viz Zajímavosti). Miloš Kopecký byl neuvěřitelný velký člověk...
Jsem překvapena, že tato kniha zde nebyla dosud hodnocena, ani komentována. Doufala jsem, že se budu mít o co opřít, s čím souhlasit, na co navázat. Takhle ale - s tou bílou plochou před sebou, s tím zmatkem v sobě - je to hledání prvních slov zatraceně těžké. Skoro nemožné. // Omezím se proto jen na jednoduché konstatování - stojí za přečtení! // Pátá příčka letošní ČV obsazena.
CITÁT:
,,(...) Jsem asi opravdu taková sviňka, že se ozvu, jen když je mi úzko. Ale není to tak úplně, protože mně je úzko tak často, že bych Vám musel psát skoro pořád. (...) "
Autorovy další knížky
| 1996 |  Já |
| 1993 |  Co za to stálo... |
| 2009 | Skutečný Miloš Kopecký |
| 2004 |  Tam za tou duhou... |
| 2014 | Dopis Evě |
Kniha Dopis Evě je v
| Přečtených | 6x |
| Čtenářské výzvě | 4x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 2x |
| Chystám se číst | 4x |
| Chci si koupit | 1x |
Smutné, snad upřímné, chápala jsem, odpustila bych...