Dokonalá prázdnota / Golem XIV

12.03.2023

Podobně jako se někdy říká, že historii filozofie tvoří komentáře k Platónovi (a období před Platónem zabírají presokratikové), bylo by možné analogicky tvrdit, že veškeré moderní hard SF je komentářem k Lemovi (a předtím máme v tomto směru co do činění s jakýmisi "prelemovci"). Dokonalá prázdnota se pak autorovu oblíbenému žánru většiny zahrnutých textů zcela vymyká - za tuhle knihu by si Lem jistě zasloužil čestné členství ve skupině OULIPO.

23.02.2021

Že vymýšlet si recenze na neexistující knihy je nepochybně originální nápad, v tom se shodnu s většinou zde komentujících. Otázkou je, jaké by ty knihy byly, kdyby je skutečně někdo napsal. Podle mého názoru nadějné ležáky, na které by v knihovnách a obchodech akorát padal prach. Jediné, co mě zaujalo, je Sexploze neboli spekulace, jak by to na světě vypadalo, kdyby bylo lidstvo připraveno o veškerou radost ze sexu. Nebudu prozrazovat, čím si nahradilo milostné požitky, ale z té jasnozřivosti mě až mrazí. Když se podíváte, kolik TV programů a reality show na toto téma se v současnosti vyskytuje... a už se skoro vyvinula i ta nová "pornografie". Už jste uhodli, o čem je řeč?
A pokud jde o druhou část knihy, z té si nepamatuju vůbec nic, jen že to byla děsná nuda... jak se pan Lem oboří do náročné filozofie, ztrácím trpělivost. Kdyby uměl svoje jistě převratné a osvícené myšlenky podat trochu čtivěji, to by bylo maso!! A ano, šlo by to, SF autorů-popularizátorů vědy bylo a je docela dost.
Takhle jsem Dokonalou prázdnotu, kterou jsem si tenkrát za komančů pořídila coby nedostatkové sci-fi, už dávno poslala dál. A nemám dojem, že bych se k ní chtěla někdy vracet. Asi bych ji neocenila ani po těch letech.
Kvůli jediné povídce se s hvězdami taky nepředám.

24.09.2018

Člověk musí mít hodně načteno, aby tuhle knížku vstřebal. Podle mě právě tady Lem jednoznačně dokázal, že je opravdovým géniem.
Inspirativní, originální, překvapivé, moudré, vysoce inteligentní a kupodivu v mnoha ohledech i velmi vtipné čtení...

28.08.2017

Včera jsem s touto knihou mého oblíbeného autora velmi těžce bojoval. Některé pasáže jsem četl dokonce opakovaně. Pak jsem začal přeskakovat. A zase, a zase jsem se o kus vrátil. Nevím, bylo to těžké. Zvláště se chci vrátit ke Golemovi. Tam jsem cítil, že bych se přece jenom mohl chytit. V prvé části, v prázdnotě jsem se naprosto ztrácel. Nechci tomu dávat méně než ***. Přečtu ještě jednou a přehodnotím. Slibuji. Závazek.
Prostě s touto knihou jsem si vůbec, ale vůbec nerozuměl.
[OA]

10.10.2015

Není to prý Lemův nápad - jak sám řekl - psát recenze na nikdy nevydané knihy, ale on jej dovedl k dokonalosti. Lem jako jeden ze skutečně geniálních spisovatelů převážně 20. století měl v hlavě takové množství nápadů a materiálu, že nebylo v jeho silách je všechny zrealizovat. Také se mu již na stará kolena nechtělo podstupovat proces fabulace, který je pro každý román nezbytný. Než se dostanete k podstatě příběhu, musíte vymyslet postavy, nastínit jejich povahové vlastnosti, popsat alespoň částečně jejich životní příběh, aby román vypadal uvěřitelně a potom ještě složitě konstruovat děj. Tohle všechno hodil za hlavu. Příběh nastínil jen velmi zkratkovitě, jako když nás v novinách seznamují s právě vyšlou knihou a zároveň zdůraznil jeho přednosti i slabiny. Lem několik svých "knih" coby recenzent dokonce strhal a nedoporučil k četbě. Tímto způsobem nás mohl celkem rychle seznámit se spoustou bláznivých nápadů a zcela originálních myšlenek, které se například v žánru sci-fi ještě neobjevily.

13.03.2014

Recenze nenapsaných knih je podle mě hodně vtipný nápad. Přijde mi, že někde uvnitř měl autor na recenzované knihy zálusk, jejich "recenzemi" si je pro sebe odšktrl a ještě si užil spoustu srandy "objektivním" hodnocením...

Golema dočítám na druhé čtení pomalu na záchodě, jeho přednášky jsou úžasné, Lem řešil v dobách dřevních naprosto aktuální otázky ohledně umělé inteligence (například kapitolka o ne/sebeuvědomění stroje je úžasná), z přednášek vyplývá jeho představa o struktuře světa, vývoje lidského myšlení od pravěku až po genetické manipulace, transhumanismus a transcendenci (sebeuvědomění se bez fyzikální kostry). Trochu mě překvapilo, že s další fází vývoje technologické společnosti víceméně nepolemizuje, považuje jí za nutnou, protože vyplývající z předchozího vývoje a otvírající naprostou svobodu sebevývoje lidstva, i když pravda, příliš nehodnotí..