Dobrodružství Sherlocka Holmese

Určitě jde o nadprůměrnou knihu i když se občas nevyhne jistému klišé v námětech. Dvě povídky mne příliš nezaujaly, ale jinak to bylo velmi dobré čtení.

Kniha obsahuje dvanáct krátkých povídek, ve kterých Sherlock Holmes spolu s doktorem Watsonem řeší různé případy. Povídky jsou stručné, srozumitelné a dobře se čtou. Líbilo se mi, že Holmes dokáže pomocí logického myšlení a pozornosti k detailům odhalit i složité záhady. Každý příběh má vlastní děj a rychle se dostane k řešení což bylo pro mě napínavější.
Na druhou stranu mi některé povídky přišly příliš krátké a málo rozvinuté. I přesto se mi kniha líbila a četla se mi dobře.

Tato kniha se mi docela líbila, protože byla zajímavá a napínavá. Líbilo se mi, jak Sherlock Holmes přemýšlí a řeší různé případy. Každý příběh byl jiný, takže mě kniha celkem bavila. Docela mi ale vadilo, že byla kniha docela dlouhá, a ke konci už mě čtení moc nebavilo. Někdy jsem u čtení ztrácel pozornost, a proto jsem některé části musel číst znovu.

Prostě oddechovka. Některý příběh vás pohltí více a některý méně, ale určitě knihu neodložíite, protože by byla nudná. Nemám ve zvyku se ke knihám vracet, ale u Sherlocka udělám vždy ráda výjimku.

Je to sice klasika, ale nevydržel jsem to číst v kuse a prokládal si vždy dvě tři povídky mezi čtením ostatních knih. Prostě jako takový odpočinek.

Tenhle svazek zahrnuje dva romány (Studie v šarlatové a Znamení čtyř) a dvanáct povídek, z nichž některé jsou klasické, dokonce slavné, například Ohyzdný žebrák nebo Strakatý pás. Návrat po letech k Doylovu detektivovi mě však utvrdil v mém letitém názoru, že s výjimkou Psa baskervillského Doyle nedokáže vytvořit příběh. Schéma povídek je jednoduché: detektiv je seznámen se základními fakty, ta zváží (aniž vyvíjí nějakou viditelnou činnost) a pak zúčastněné osoby seznámí s řešením. To často spočívá v odhalení souvislosti s událostmi dávno minulými (Pět pomerančových jadérek, Urozený ženich, román Studie v šarlatové) nebo s nějakými zločinci (Spolek ryšavců, Inženýrův palec). Dal bych knize nanejvýš tři hvězdičky, tu čtvrtou přidávám za postavu Sherlocka Holemse. Ačkoliv jsem býval skalní příznivec Perryho Masona, jako výrazné postavy detektivů dnes uznávám jen Sherlocka Holemse a Hercula Poirota a možná slečnu Marplovou.

Čtení detektivních příběhů jsem si velice užíval. Nikdy mě nepřestanou udivovat vyšetřovací metody "narkomana" Holmese. Nejvíce se mi líbilo využití kriminalistických metod, které byly velice hezky popsány.
Sbírka obsahuje jak dobré, tak i horší povídky. Mezi nejlepší patří podle mě: Barylová korunka, Skandál v Čechách a Záhada Boscombského údolí.
Jediná výtka, která se objevovala ve všech povídkách, byla skutečnost, že Holmes svým způsobem už věděl vše na začátku, pak nás Doyle dlouho seznamoval se situací a na konci se to rychle sfouklo...
Jinak určitě doporučuji si sbírku přečíst.

Sbírka podivuhodných případů Sherlocka Holmese, feťáka, chemika, boxera a hlavně vynikajícího detektiva, který nezná obdoby. Při jeho vyjížďkách za svými klienty, kterým se udála bolestná věc, ho doprovází doktor Watson, z jehož pohledu je celá kniha sepsána a který si vždy nad jeho obdivuhodně přesnými úsudky láme hlavu. Většinu případů dotáhne dokonce, přičemž si dává pozor, aby jimi nevyvolal celonárodní skandál, jsou tu však i takové, s nimiž si ani největší detektiv Anglie nedokázal poradit.

Striepky zápiskov Dr. Watsona z pôsobenia Sherlocka Holmesa, ideálne na dlhé zimné večery.

Čoho je moc, toho je príliš, aj poviedok so Sherlockom a Johnom. Škoda, že okrem štyroch krátkych románov o tejto dvojici, napísal tak veľa poviedok. Poviedky sú vlastne takým (pre mňa určite) čitateľským prekliatím a kvalít románov nedosahujú, škoda. Neviem, kedy presne sirovi Arthurovi došla trpezlivosť s fiktívnou postavou, ktorá sa stala slávnejšou než jej autorovi, no nečudujem sa mu. Skrátka, všetkého veľa škodí, aj poviedok. Na záver dodám to čo vždy, aj táto zbierka má svoje lepšie či horšie kusy, ako celok neurazí, no ani zvlášť nepoteší.

Opäť veľmi dobré príbehy- tentoraz ich je až dvanásť,- pričom áno, niektoré bavia viac a iné menej. Napriek tomu je celkom pochopiteľné, prečo sa z týchto príbehov stala klasika, Doyle píše vynikajúco.

Knihu jsem četla kdysi před lety, měla jsem půjčeno z knihovny. Bylo na čase si jednotlivé povídky opět připomenout, protože jsem si moc nepamatovala, které přesně povídky tu jsou. Pustila jsem si audioknihu v podání Václava Knopa a bavilo mne to velmi.
Byť hodnotím "jen" 4 hvězdami, protože některé povídky mi neučarovaly na 100 %, i tak jsem si poslech velmi užila. Asi nejvíc mne bavilo Pět pomerančových jadérek, Strakatý pás, Skandál v Čechách, Dům U měděných buků. Napínavé příběhy, některé z nich docela dost i tajemné. U "měděných buků" jsem sice zápletku uhodla sama, ale nevadilo mi to, bavilo mne to. No a Irene Adlerová ve Skandálu je prostě ikonická, ač teda postava českého krále je ve Skandálu vysloveně úsměvná.
Sherlock je láska a provází mne více či méně intenzivně už od dětství. Příběhy s ním jsou něco, k čemu se čas od času vždycky ráda vracím.

Mám moc ráda tyhle soubory Sherlockových povídek. Jsou dobře čtivé s prima detektivní zápletkou.

Je to ten poslední člověk na světě, který by někomu dovolil, aby omezoval jeho svobodu,
má zamyšlený pohled, pánovité egocentrické chování a vládne vysoce nadprůměrnými schopnostmi své mysli,. Přidejte k tomu ještě patologickou drogovou závislost a mozek, který se vzpírá ustrnutí „dejte mi problémy, dejte mi ty nejzáhadnější kryptogramy“ dejte mu ty nejsložitější analýzy k řešení a bude ve svém živlu.
Úvahy jeho geniální mysli směřují od následků k prvotním příčinám, což mu umožňuje rozluštit každou záhadu. Koktejl všech jeho geniálních predispozic a devastujících návyků ho pak předurčuje být tím nejschopnějším a nejslavnějším detektivem všech dob – a všichni ho jistě dobře znáte :-).

Čas od času se ráda mrknu do mlhami zahaleného Londýna, na Baker Street, ale i na odlehlá typická vřesoviště, kde se často příběhy, které pan Holmes řeší, odehrávají. Baví mě, pustit se s ním a jeho přítelem Watsonem po stopách neřešitelných záhad, které čekají jen na jeho bystrou mysl --- a soubor pozorování a dedukcí, který vždy vede k cíli „z pozorování se například dozvím, že jste byl dnes ráno na poště ve Wigmore Street; dedukce však mě poučí, že jste odtamtud odeslal nějaký telegram.“
„Přesně tak! v obou případech jste trefil do černého! Přiznám se však, že mi není jasné, jak jste to mohl uhodnout. Jednal jsem z okamžitého popudu a nikomu jsem se o tom nezmiňoval.“
„Nic jednoduššího“ potutelně se usmál „je to neuvěřitelně prosté z pozorování vím, že vám na nártu ulpěl maličký kousek načervenalé hlíny. U pošty ve Wigmore Street právě rozkopali chodník a člověk se nevyhne tomu, aby do ní nešlápl. A pokud je mi známo, tak hlína s načervenalým zbarvením se v blízkém okolí nikde jinde nevyskytuje. Až sem je to pozorování. To ostatní je dedukce vím samozřejmě, že jste nepsal dopis, protože jsem celé odpoledne seděl tady naproti vám. Na vašem psacím stole vidím arch známek i štůsek korespondenčních lístků, proč byste tedy chodil na poštu? Jedině, abyste poslal telegram. Vylučte všechny ostatní faktory, a ten jediný, který zůstane, musí být pravdivý.“

A mě to prostě baví, v každém z případů, ponořit se do labyrintu faktů a dedukcí a vědět, že, jako vždy, zjistím, jak to bylo doopravdy, protože, a tím si můžete být jistí, před Holmesem žádná záhada neobstojí, vyřeší každou a vy se tak zaručeně dozvíte, co se opravdu stalo :-).

„Promyslel jste to báječně,“ zvolal jsem v nelíčeném obdivu. „Je to tak dlouhý řetěz, a přece do sebe všechny jeho články skvěle zapadají.“
„Alespoň jsem se nenudil,“ odpověděl Sherlock Holmes a zívl.

Moje oblíbená sbírka.

Výborná zbierka dvanástich poviedok. Je to klasika, ktorá ma neprestane baviť čítať:-)

Skvělá sbírka detektivních povídek. Jsou teda krátký, takový jednohubky. Kromě Sherlockova vyšetřování probíhajícího turbulentní rychlostí se dozvídáme o tom, jak poznal doktora Watsona a jak se jejich přátelství vyvíjelo. Sbírka obsahuje povídky Skandál v Čechách, Spolek ryšavců, Případ totožnosti, Záhada Boscombského údolí, Pět pomerančových jadérek, Ohyzdný žebrák, Modrá karbunkule, Strakatý pás, Inženýrův palec, Urozený ženich, Berylová korunka a Dům u měděných buků. Samostatně jsem všechny okomentovala v sekci Část díla.

Některé povídky mě moc bavily, jiné byly méně čtivé, ale jako celek výborné dílo.

Kniha povídek a tak jak to bývá, některé povídky jsou lepší a některé o trošku slabší. Celkově ale kniha zapůsobí velmi dobrým zážitkem.