Železný půlměsíc
Juraj Červenák
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/237978/mid_zelezny-pulmesic-a5u-237978.png
4
257
57
Léto 1663. Osmanská říše sahá až k Dunaji. Mírová rokování selhala a k pohraniční Ostřihomi přitáhlo obrovské turecké vojsko pod velením samotného velkovezíra. Má v plánu znovu se obořit na Vídeň, ale v cestě mu stojí moderní, dokonale vyzbrojená hornouherská pevnost Újvár - Nové Zámky. Velitel pevnosti Adam Forgáč dostal od panovníka jasný rozkaz: za žádnou cenu nesmí pustit mohamedánské hordy přes Dunaj. Křesťanští válečníci však stojí proti mnohonásobné přesile a ztrácejí síly ve sporech mezi vídeňskou vrchností a uherskou šlechtou. Zdá se, že pro útočníky budou snadnou kořistí. Mezitím kapitán Báthory pátrá po synovi Michalovi a zachrání před tureckým otroctvím mladou zemanku Julianu. Má až nad hlavu vlastních starostí, přišel o někdejší bojovou zručnost a vojenské řemeslo by už nejraději pověsil na hřebík. K výzvě, aby se připojil k obraně křesťanského světa, však nemůže zůstat lhostejný.... celý text
Literatura slovenská Fantasy Historické romány
Vydáno: 2015 , BrokilonOriginální název:
Železný polmesiac , 2015
více info...
Přidat komentář
Čtvrtý díl mi přišel trošku slabší, než třetí co se týká napínavosti, ale zase kladně hodnotím, že už Kornel není za nezničitelného super hrdinu, ale je to obyčejný člověk s lidskými slabostmi a příběh že je více osobní.
Kniha, která mě rozhodně potěšila. Nemůžu říct, že vše, co jsem od Juraje četl bylo super, ale příběhy s Báthorym řadím mezi to lepší z jeho knih. Čtvrté dobrodružství šlape a je čtivé, historické reálie uvěřitelné, ty má Juraj velmi dobře nastudované. A i hororová vsuvka nebyla špatná. Těším se na další část, snad ji Ďuro brzy napíše......P.S. obálka od Michala Ivana úžasná, ani se nedivím, že se tento umělec chytil i v zahraničí....
Zatím se nikdy nestalo, že by mě kniha Juraje Červenáka zklamala a Železný půlměsíc na tom naštěstí nic nezměnil. Musím se ale přiznat, že tentokrát mi docela dlouho trvalo, než jsem se do knihy začetl. Přecijen předchozí díly jsem četl před nějakými třemi lety a za tu dobu mi již vyfičely z hlavy, takže chvíli trvalo, než jsem se zorientoval. Navíc mi příběh přišel mnohem méně ucelený než v předchozích dílech, přišlo mi to takové bez cíle, v podstatě Báthory a jeho společníci prchají a… nic, jen sledujeme, jak se jim náhodně dějí různé věci. Ale je to Červenák a jak někdo trefně řekl, ten by dokázal čtivě napsat i telefonní seznam. Navíc zjišťuji, že mi Kornel pomalu začíná přirůstat k srdci a to jsem ho měl dříve za jednoho ze slabších autorových hrdinů.
Nevím, ale připadá mi, že každý díl je lepší než ten předchozí. Že by pan Červenák zrál jako víno.
Když knihu člověk čte v nynější době, kdy je Evropa plná doufám, že jen opravdových uprchlíků, jde mu mráz po zádech. Doporučuji i když občas je té krve více než v dnešním tisku.
Bathory, zbavený jakékoli nadpřirozené moci, se konečně setká se synem, ale proti své vůli musí opět bojovat za císaře pána. Jediné fantastično v tomto díle obstarává duch v jedenácté kapitole. Tento díl končí v okamžiku, kdy se na pevnost Nové Zámky řítí muslimská přesila.
Juraj (Ďuro) Červenák se proslavil hlavně knihami o barbaru Conanovi, černokněžníku Roganovi, bohatýrovi Iljovi Muromcovi, o českém legendárním hrdinovi Bivojovi a v neposlední řadě cyklem příběhů uherského důstojníka, kapitána Cornélia Báthoryho, odehrávajícím se za protitureckých válek v letech 1660 -1664.
Železný půlměsíc je již čtvrtým svazkem popisujícím osudy posledně zmíněného hrdiny. Tomu se v tomto příběhu podaří se svým věrným kozáckým druhem nalézt svého syna a s ním zachránit sličnou šlechtičnu, které slíbí doprovod na její statky. Jenže je těžko dostát slibům když se přes Dunaj a Nitru valí machometánské vojsko…
Velice oceňuji, že příběh odsýpá jako po drátkách. Jak je u Červenákových knih zvykem, o bitky a bitvy není nouze a popis historických reálií, jimiž je Ďuro známý, i tady člověku připomene, že nejen vymýšlením příběhů živ je autor, ale i studium historických podkladů má své opodstatnění.
Akce střídá akci a člověk si ne náhodou připadá jako při sledování kvalitního seriálu, z nichž Juraj také rád čerpá svou inspiraci. Tomu, že děj pěkně odsýpá pomáhá i to, že autor nechává čtenáře nahlédnout na dění nejen očima Báthoryho, ale i mužů a žen ve službách Paši, čímž předkládaný příběh barvitě dokresluje. Navíctento postup není samoúčelný, neboť všechny linky se ke konci pěkně spojí na březích řeky Nitry a otevřený konec nám dává naději na pokračování.
„Báthory upřeně hleděl na syna. Michal se tvářil, že ho nevnímá…“
Musím autora pochválit za komplikovaný vztah Kornelia a jeho syna Michala, jenž mi přišel na celé knize jako skvělá přidaná hodnota.
„Jsem zklamaná,“ odstoupila od něj „Skrz naskrz rozčarovaná. Kam se poděl ten neporazitelný šermíř?“
Báthory, zbaven všech fantasy atributů, řeší veškeré komplikované situace (a to dokonce i ty které zavánějí magií) vlastním rozumem a silou. A to mi přijde jako druhá přidaná hodnota, ačkoli se to mnohým čtenářům nemusí líbit. Báthory je v Železném půlměsíci více otcem a mužem pevných zásad než obávaným superhrdinou.
Juraj nám ve čtvrté knize dobrodružství kapitána Báthoryho předkládá komorní a zdánlivě prostý příběh o rodině, povinnosti a splacených dluzích na pozadí velikých dějinných událostí.
K celkově pozitivnímu zážitku ze čtení přispívá také vynikající překlad Roberta Pilcha a celkové zpracování knihy, které je na vysoké úrovni. Komu je toto vše málo, bude si muset počkat na dalšího Rogana. Ale ctitelům kvalitních historicko-dobrodružných příběhů nepostrádajících jistý morální přesah by Železný půlměsíc neměl proklouznout pod kopyty.
Pro mě nejslabší díl série o Bathorym. Červenák až příliš často a velmi popisně propadal líčení detailů bitek. Nepomáhly mu Žamboch, Moudrý?? Ostaně celý děj byl v podstatě jen o jedné bitvě a o přípravě na obléhání.
Báječné, takto má vypadat díl oblíbené série. Nic takového jako pozdní Píseň ledu a ohně, kde vezmete do ruky Tanec s Draky poté, co jste poslední půlrok strávili mimo západozemí, a pouze zíráte na to, kterak vám před očima defilují jména a postavy, u nichž máte pocit, že jste o nich nikdy neslyšeli, a kniha se stává spíš utrpením než zábavou. Číst Železný půlměsíc je jako setkat se se starými známými, které jste dlouho neviděli, ale stále si máte co říct a strávíte spolu v družném rozhovoru chvíle, při nichž ztratíte pojem o čase.
Kniha sice navazuje na předchozí díly, ale v podstatě mi stačilo pamatovat si, že Kornel ztratil syna a v předchozím díle se dozvěděl, že je syn naživu. Ostatní se oživilo tak nějak samo a jinak šlo v podstatě o samostatný příběh, který by se sice asi nedal vzít jako první čtená kniha ze série, ale který přesto nepředpokládá, že čtenář má vždy čas a chuť si před každým novým dílem přečíst všechny předchozí bichle.
Jediné, v čem jsem se maličko ztrácel, byly turecké intriky - bohužel nejsem s to zapamatovat si jména všech begů a pašů, a tak mi některé souvislosti unikaly. Na zážitek to ale nemělo žádný vliv. Naopak jsem rád pronikl hlouběji do historie rakušácké války s turkem a rád jsem si některé věci i vyhledal na internetu. Trochu se mi zdá, že autor do knihy promítl i současné trampoty našeho světa s islámem a rád jsem seznal, že turci nejsou líčeni nejen jako nelítostní pohanští válečníci, ale i jako islámští vzdělanci a kulturní národ (což také vskutku byli). Ostatně největší turecký masakr na civilistech tu symbolicky spáchají evropští žoldnéři.
Zkrátka jsem se královsky (vlastně sultánsky, čí spíše velkovezírsky) bavil a strávil s Báthorym, Voroninem a Čelebim v parném létě řadu přijemných hodin. Díky Ďuro! 100%!
Veľmi dobrý historický román, chvíľami mi pripomínal diela Sienkiewica a to je už čo povedať. Palec hore.
Trochu vážňejšie poňatie umocňuje absencia nadprirodzena (až na jedného ducha) a perfektný opis epickej bitky. Pre mňa najslabší "Báhory", ale stále je to špička v domácej dobrodružnej literatúre.
Teším, teším na ďalší diel.
Booktrack:
https://www.youtube.com/watch?v=OLPwu3dw6BA
Báthory má pocit, že toho pro svou vlast udělal už dost. Jediné, co plánuje, je vrátit se Michalem domů. Samozřejmě všechno dopadne jinak. Báthory už není "superhrdina" s nadlidskými schopnostmi. Všechno, co zažil se na něm podepsalo a staré rány se ozývají. Nejednou si sáhne na dno svých sil. Celkově v příběhu už moc fantasy prvků není a mám pocit, že je to cesta správným směrem. Těžko by se trumfovala Ďáblova pevnost.
Kniha má všechno, na co jsme u Báthoryho zvyklí. Má však i jednu velkou chybu: příliš mnoho Čelebiho. I kdyby ho bylo o polovinu méně, stejně by to bylo ještě moc.
Kniha nesklamala... ale vadilo mi priveľa gramatických chýb, čo zhoršovalo celkový dojem z knihy.
Štítky knihy
17. století Slovensko, Slovenská republika Uherské království Osmanská říše Turci v Uhersku války s Turky
Autorovy další knížky
| 2005 |  Vládce vlků |
| 2013 | Mŕtvy na Pekelnom vrchu |
| 2009 | Strážcové Varadínu |
| 2006 | Ocelové žezlo |
| 2015 | Ohnivé znamenie |
Kniha Železný půlměsíc je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 351x |
| Čtenářské výzvě | 11x |
| Doporučených | 17x |
| Knihotéce | 216x |
| Chystám se číst | 45x |
| Chci si koupit | 11x |
| dalších seznamech | 2x |
Původně jsem si knížku sušila s tím, že si nejprve osvěžím předchozí díly, ale vzhledem k tomu, že jsem je půjčila bratranci a návrat se zatím zdá v nenávratnu, a protože jsem zrovna neměla co číst, pustila jsem se do ní a během dvou dnů bylo hotovo. Znalost předchozích dílů není na škodu, ale není nezbytná, vztahy mezi postavami a jejich minulost lze pochopit z různých narážek. Na Červenákovi se mi líbí, že představuje mně neznámý úsek dějin, o kterém mám coby absolvent historie jen mlhavou představu a povrchní znalosti. A je to psané tak, že si říkám, že to i takhle mohlo být :-). Vadí mi ale jeho jistý "naturalismus" v popisech vraždění, umírání či vyměšování. Možná jsem po narození syna zchoulostivěla, ale těch rozsekaných, probodnutých či rozdrcených dětí na mne bylo trochu moc. A nevyžívám se ani v jeho popisech umírání v bitvě či půtkách, od začátku, co Báthoryho čtu mi to přijde trochu moc a nepamatuji si, že by třeba v Roganovi toho bylo tolik. Vím, že je to autorův styl, ale tohle mi nesedí a trochu to kalí dojem z jinak dobrého čtenářského zážitku (o vzdělávacím bonusu zmiňovaném výše nemluvě). Aragorna či pana Skrzetuského mám ráda i přesto, že není popisováno, jak močí, krkají, prdí nebo sekají šlachy a drtí kosti...