Dobrodruh

07.12.2022

Všetky komentáre, ktoré tu vytýkajú plochosť hlavného hrdinu majú pravdu. Aj ja som sa viac skamarátil s vedľajšími postavami. Najmä v posledných dvoch poviedkach. Beriem to však ako prvé kolo v ringu. Autor sa rozkukával po svete, očuchával ho, čomu nasvedčuje aj mierne rozdielny prístup k jednotlivým príbehom. Ide však o famóznu poctu klasickým dobrodružným príbehom, La Belle Époque, staromilstvu - to máme tri hviezdičky na ruku. Plus jedna za autorove nonšalantné ilustrácie, ktoré akoby tej dobe z oka vypadli. Takže účtujem 4* a idem zháňať pokračovanie ;)))

01.09.2022

No,sice první díl poslabší.

23.08.2022

Ryzí dobrodružství jako ze starých rodokapsů v povídkové formě. Sympatický hlavní hrdina, napětí, exotika.

27.01.2022

S Leonardem Medkem jsem začal od konce, tedy skvělou knihou Taranitový triptych, která nabízí tři krátké, ale nesmírně zábavné a čtivé dobrodružné novely. Počítal jsem tedy s tím, že série Dobrodruh bude podobného ražení a začal obligátním prvním dílem. Tato kniha obsahuje šest příběhů, které na sebe příběhově nenavazují (každý příběh je samostatná jednotka), byť časově jdou řádně po sobě, ale objevují se v nich stejné postavy. Autor evidentně rád píše krátké, ale o to více úderné příběhy. Na jeho psaný styl mi to sedí. Občas tu hlavní hrdina Franta Franta, na kterého jsem si rychle dokázal zvyknout, hledá poklady, jindy je námět povídky daleko prozaičtější (třeba u poslední s názvem Otroci opia jde čistě jen o záchranu života Franty a jeho kolegů). Občas jsem měl pocit, že autor si sám při psaní povídek hledal styl, který by mu nejvíce vyhovoval. V některých povídkách je hodně cizích slov, v jiných zase vůbec. Někde se hlavní hrdina jmenuje Franta Franta, jinde zase Frank Franta. Obecně je ale Franta Franta krásný ekvivalent světovému Indiana Jonesovi. Dobrodružství, trošku fantasie, pár skvělých námětů dokazujících, jaký, nejen historický, rozhled pan Medek má, a řada skvělých narážek na Česko. Ty s pivem mě mimochodem bavily nejvíce. Pokud z knihy na první dobrou cítíte nejenom Indiana Jonese, ale třeba i filmovou sérii Mumie, tak jste zde správně a kniha je přesně pro Vás. Já si ji díky tomu neskutečně užil.

03.01.2022

Franta Franta je takový šikovný český Bull-Dog Drummond, jen jeho úmysly nejsou zdaleka tak ušlechtilé. Povídky jsou svižné, mírně staromilské, hlavní hrdina si pokaždé musí poradit s odpudivými přízraky minulosti, a to s vydatným použitím hesla „účel světí prostředky“. Občas se mi tahle směs Burroughse, Batličky (ten je dokonce přímým účastníkem děje) a Vernea zdála až moc jednoduchá, ale většinou šlo o příjemné, dobrodružné, nekomplikované, zlodějské procházky tajemným světem přelomu devatenáctého a dvacátého století, doplněné výstižnými ilustracemi samotného autora.
70 % (zatím 46 hodnotících s průměrem 82 %).
…
Franta se za ním díval, jak odchází nahoru do vily, a hlavou mu táhly verše z anarchistického časopisu, který kdosi kdysi propašoval na palubu Prime Leopolda:
Po lebkách dobře změřených, po prstech, ve vosk vtlačených pozná se v noci pán i sluha…
Tenkrát, před sedmi lety, ještě netušil, co tím básník míní. Od té doby se mnohé změnilo – prsty mu ve vosk vtlačili britští policajti v Súdánu, a co se týče měření lebky a jiných kostí, na to zřejmě dojde už dnes v něžné péči Sûreté…

04.10.2020

Tuhle knihu zbožňuji. Je to dobrodružná oddechovka s velmi sympatickým hrdinou, který si umí poradit i třeba za použití poněkud nestandardních prostředků. Franta Franta je super!

22.08.2020

Vlastně jenom takový letní rodokaps, ovšem vyleštěný na top úroveň. Hrdinové i antihrdinové dělají co mají, padouši dělají co mají, monstra se činí jak jenom můžou. Členění na (navazující) povídky přijde vhod, protože knížka jako taková je přeci jenom hutný 400 stránkový špalíček. Autor to se slovy umí, redakce nepustila snad ani jedinou chybu. Ilustrace jak v klasických verneovkách si autor spáchal sám (? klobouk dolů) a k tomu třeba takové krásné drobnůstky jako aliterační názvy kapitol...
Příjemná ňamka.

23.07.2019

vrátil jsem se po dlouhý době k týhle knížce od Leonarda Medka... protože léto je jako stvořený pro čtení hororů a dobrodružný literatury. Byla v tom určitá dávka nostalgie, pamatuju si, jak jsem to kdysi přečetl prakticky na jeden zátah a jak moc jsem z toho byl nadšenej. Jenže nostalgie je docela velká potvora. Pozůstatky Impéria, Peklo pod palmami a Nefritová necuke jsou strašně super. Ty texty sviští, míchá se tu dobrodružná (až pulpová) literatura s nadpřirozenem - lamie, severský bohové, čaroděj, co probodává lidem hlavy hřebíky... prostě paráda. Jenže pak se knížka přehoupne do druhý poloviny a začne to drhnout... Zlato ze Zipangu ještě jde, ale působí spíš jako výplň, Hora hrůzy už se docela slušně vlekla a Otroci opia by tam ani být nemuseli. Autor se tu snažil ke konci vytvořit dějovou spojnici v postavě čaroděje, ale moc mu to nevyšlo. Na druhou stranu ta retro atmosféra je parádní, Medek pro ni dostal opravdu hodně velkej cit a prodává ji po barelech. Na druhou stranu vlak mu ujel s hrdinou - drsňák Franta, co se o sebe musí postarat v drsným světě funguje ze začátku, ale pak už se v tomhle směru moc daleko nepohne.

24.03.2018

Odkládám rozčarován někde za polovinou, ačkoli jsou příběhy čtivé. Je znát, že autor navazuje na tradici Burroughse či dalších, ale možná je pro mě problém už v tomhle navázání (původní příběhy jsem nečetl).

Velký plus za atmosféru. Je evidentní, že reálie autor zvládá a dobu vykresluje krásně včetně souvislosti jazykových, národnostních a dalších. V tomhle ohledu to do doby, kdy se příběh odehrává, opravdu vtáhne.

Plochost "hrdiny". Franta Franta je úlet na druhou a upřímně, ne v dobrém smyslu. Fungoval by, pokud by postava byla propracovaná a byla sebeparodií například ve stylu Limonádového Joea. Franta je ale plochá neurčená entita s českým původem, bouchačkou a jizvou přes ksicht. Nic víc se o něm člověk nedozví a v důsledku je z něj plochý počítačový avatar, který se jen s každou povídkou připlete do jiné šlamastyky. Kdyby v půlce textu zemřel, nehne to se mnou, protože k němu nemám silnější vztah než k včerejším novinám.

Nemagičnost příběhu. Sorry, od povídek vedených jako scifi a fantasy toho v tomhle směru čekám fakt víc a hlavně - čekám to na OBOU stranách. Což o to, v prvních třech příbězích se Franta a další střetli s něčím nadpřirozeným, ale oni sami jsou naprosto antimagic. V takových momentech si říkám, proč se autor s tímhle nastavováním vůbec namáhá a prostě fantasy prvky nevypustí úplně, protože na knize by se to zřejmě moc nepoznalo. Nutně mi z toho leze takový ten případ knihy, která do příběhu funkčního i bez magie něco přihodí, aby to bylo možné vydat pod žánrovou nálepkou.

Celkově jsem na vážkách, co si o tom celém myslet. Na jednu stranu je to atraktivní téma s velmi dobrými reáliemi (které mohou i uvést na pravou míru různé omyly pro jiné autory) a atmosférou, na druhou stranu selhává ve způsobu sestavení příběhů navzájem a i jejich jednotlivých složek, což je pro mě podstatnější faktor.

31.07.2015

Lehké dobrodružné čtivo s velmi dobrou atmosférou počátku století a důkladně popsanými kulisami tehdejších reálií.Neustálý výskyt nějakého mystična či tajemných artefaktů svádí ke srovnání s Indiana Jonesem. Co mi na knížce poněkud vadilo byla nesympatičnost a plochost hlavního hrdiny. Šablonovitý hromotluk s nepostradatelnou jizvou na tváři co má rád ženy, rád se napije, umí se porvat a hlavně nic nedělá bez vidiny zisku. Pochází z Čech a to je asi tak vše co se o něm dozvíme, protože většinu knihy dělá společníka či ochránce někomu kdo je popsán podstatně lépe. Navíc pojmenovat hlavní postavu Franta Franta mi přijde jako neuvěřitelný úlet, protože pod takovým jménem si spíš představím obecního blba ve zmijovce než hrdinu bez bázně a hany.