Dobře mi tak
Radka Třeštíková
Příběh o tom, že náprava chyb je k ničemu, když v životě děláme další. Sebestředný a bezohledný malíř Boris se rozvádí se svou ženou Vanesou a stěhuje se ze společného bytu ke svému kamarádovi Viktorovi. Tento životní zlom ho náhle nutí zamyslet se nad sebou samým a bilancovat. Boris si postupně uvědomuje všechny svoje chyby a životní selhání. Se svérázným humorem se poněkud neohrabaně pokouší napravit své chyby. Hledá cestu zpět ke svému dospělému synovi, minulost se mu ale vrací jako bumerang a jeho kroky značně komplikuje. V té chvíli mu navíc zkříží cestu šestnáctiletá Erika.... celý text
Přidat komentář
Takový příběh o ničem...Ale dala bych autorce velké plus za to, že dokázala napsat knihu jako muž...myslím tím, že uvažovala jako mužský, což sice od ženy není zrovna objektivní názor, ale přišlo mi to velmi uvěřitelné a klidně bych si vsadila na to, že je autorem muž...a to mi přišlo zajímavější než hloubka příběhu, protože v něm, bohužel, žádná hloubka není.
zajímavá knížka, hodně myšlenek, citací i veršů, líbila se mi - navíc má překvapivý konec...
Přečteno za dva dny po cestě do práce a z práce a opravdu se hezky četla, je taková ze života. Líbila se mi, určitě má své místo v mé knihovně
Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Třeštíková má prostě úžasný humor. Nikdy jsem nevyčetla tolik krasných úryvků jako z téhle knihy. Dá se říct, že tahle kniha je fakt dokonalá. Každopádně musíte číst mezi řádky. Doporučuji!
Prvotina autorky, od které jsem četla i další její knihy, které jsou rozhodně lepší. Hlavní hrdina sebestředný sobecký umělec Boris, který bilancuje nad svým životem. Závěr mě překvapil, ale přestože je kniha čtivá (to autorce nelze upřít), je to spíše průměrné dílo, které bych znovu nečetla.
Ne, tohle mě nebavilo. Celé mi to přišlo jako parodie na mužské myšlení a vidění světa, takže je dobře, že Radka přesedlala na ženské hrdinky.
Četla jsem po Bábovkách a po To prší moře...a i přesto, že se četla dobře..mě bohužel nijak nenadchla...dvě předchozí byly mnohem lepší...
Kniha začala celkem dobře. Vypadala čtivě. Osud hlavního hrdiny mi byl zpočátku celkem vzdálený, jelikož nikoho podobného neznám, ale postupně mi byl ///občas/// sympatický a některým jeho reakcím na různé události jsem se i usmívala. Jak kniha nabírala na stránkách, obsah tak trošku ztrácel na své podstatě.
Konec, ke kterému jsem se stěží, opravdu stěží prokousala, protože mi přišel poskládaný jen tak hala bala a celkem i pomotaný, se mi vůbec nelíbil. Asi jsem ho nepochopila. Záměr hlavního hrdiny se najednou přesunul do "sebevražedné mise" a tak nějak to celé postrádalo smysl.
Kniha o jednom malíři bohémovi, co si život žije po svém a moc nekouká na následky svých činů.
Četla jsem až po knize To prší moře a po Bábovkách. Všechny knihy od Třeštíkové mají společný příjemný styl psaní - skutečně se velmi dobře čtou. Bohužel je jim společná i určitá plytkost, týden po přečtení zkrátka nevíte, o čem ten děj vlastně byl. Je to škoda, třeba u knih od Petry Soukupové se mi to nestává (přitom styl psaní mají obě autorky podobný).
Obecně mám problém s knihami, ve kterých je mi hlavní hrdina nesympatický...nicméně, tohle je tak dobře napsané, že jsem to přečetla během jednoho dne....ale pořád je mi Boris protivný a asi ho nesnáším. Moc se mi líbí autorčin styl psaní, opravdu čte se to samo...ale ta překombinovanost a až fantaskní konec se mi nelíbil, podobně jako u To prší moře. Takže za mě jen tři hvězdy, ale další knihy si ručitě přečtu.
Tato kniha byla velice zajímavá, ale Bábovky byly o poznání lepší. Ten závěr mně každopádně velice překvapil.
Četla jsem napřed Bábovky, pak To prší moře a teprve naposled Dobře mi tak. Radka Třeštíková je pro mě literární objev v tom nejlepším slova smyslu - obdivuju, jak čtivě píše o lidech, kteří nejsou ani trochu sympatičtí :). Těším se na další novinku.
Vypravěč muž , jeho bilancování života a náhled na problémy pohledem muže - to se mi moc líbilo.
Musím napsat, že Boris je typ muže, kterého bych nechtěla potkat a znát :-) Na druhou stranu se mi kniha velmi lehce četla a už dlouho jsem se tak nenasmála u knihy, jako u této (pes Ruda, kamarád Emil). Příběh byl dobře propracovaný, autorka využila propletenosti (podobně jako v Bábovkách). Ale takový konec jsem nečekala. Spíš jsem si přála Borisovo prozření.
A mě se to taky líbilo! Opět Přečteno jedním dechem. Dvě věci se na knize z mého pohledu nepovedly. První je věta "Dortová forma jeho duševního podnebí." Jakkoli obdivuji a baví mě autorčina hra se slovy, tohle jsem si musela přečíst několikrát a stejně se pořád sama sebe ptala "co?", "cože?"... A tou druhou věcí je konec. Nechci nijak zpochybňovat to, jak příběh dopadl. Nicméně za mě se prostě nepovedl. Ani ne odfláknutý nebo blbý. Jen možná takový nějak překombinovaný..?
Ráda bych si zde přečetla víc komentářů od mužů. Podle mého je ten mužský vhled velmi přesvědčivý. Navíc miluji autorčinu malebnou češtinu.
Štítky knihy
sex homosexualita smrt rozvod LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
2016 | Bábovky |
2017 | Osm |
2018 | Veselí |
2020 | Foukneš do pěny |
2023 | Kde jsi, když nejsi |
Kniha Dobře mi tak je v
Právě čtených | 16x |
Přečtených | 1 742x |
Čtenářské výzvě | 287x |
Doporučených | 29x |
Knihotéce | 300x |
Chystám se číst | 258x |
Chci si koupit | 51x |
dalších seznamech | 5x |
Líbí se mi vykreslená psychologie hlavní postavy a hlavně myšlenky a pocity mezi řádky a těch je tam spousta. Hodnocení tady mě od knihy trochu odrazovala, ale jsem ráda, že jsem do ní "šla"... :-)