Koncovka

02.07.2019

Třetí díl si udržel úroveň svých dvou předchůdců, ale i tak patří k tomu horšímu co jsem od Dana Simmonse četl. Akčních pasáží je tentokrát až příliš a hororová atmosféra, v prvním díle bohatě rozvinutá a ve druhém už jen lehce naznačená, se prakticky vytratila. Některé scény, zvláště v závěru, mi přišly vyloženě laciné. A to i ta úplně poslední. Jak je u autora typické, tak námět byl za jedničku s hvězdičkou, ale bohužel jeho potenciál tentokrát nenaplnil

09.11.2018

Vražda šestiletého kluka
v parku v neděli odpoledne
nebyla nejlepším způsobem,
jak si v Charlestonu
zajistit anonymitu.

Tak jediné, co se mi na celém příběhu velmi líbilo, je ICH forma Melanie. Tady mě vždycky její mluva a myšlení dokázalo překvapit. Na tyto pasáže jsem se velmi těšil. Leč, pan spisovatel vše nedozírně prodlužuje a tak se finálová jízda protáhla až na několik desítek stran, neustále přerušovaná vstupem jiných osob nebo, někdy až nesmyslnými vracečkami do minulosti.
Finální jízdu jsem tak krutě protrpěl.

Malá ochutnávka:
Probudilo ho světlo. Světlo a bolest v zápěstích. Světlo a bolest v zápěstích a pak jakási další bolest, která mu připomněla Vtřelce Ridleyho Scotta, když se vydral z hrudi toho zpropadenýho ubožáka. Kdo ho hrál? John Hurt.......

Četl jsem na tuto knihu velké ódy a chválu. Pro mě je to však jen průměrné a zdlouhavé dílo, které by možná potřebovalo tak o půlku zkrátit a vymazat chyby v překladu, pravopise a atd....

Citát: Blíží se zima a já jsem velmi, velmi hladová.