Do tmy
Anna Bolavá (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/240709/bmid_do-tmy-hVO-240709.jpg
4
1493
440
Příběh osamělé, nemocné ženy, která většinu života zasvětila sběru, sušení a odevzdávání léčivých rostlin, má od počátku nádech apokalypsy. Děj se posouvá kupředu pomocí detailně propracovaného „plánu sběru“. Konstantou je pak úterý, výkupní den, kdy hrdinka nedočkavě navštěvuje výkupnu. I přes pomalé, zdánlivě nevzrušené tempo probublává pod hladinou podivný neklid. Rafinovaný styl nás kapitolu po kapitole vtahuje hlouběji: hlouběji do staré půdy, hlouběji do prokletí sběru bylin.... celý text
Přidat komentář
Když jsem začala knihu číst, myslela jsem, že to bude jen nějaká letní oddychovka. To jsem se ale šíleně spletla. Tato kniha v sobě nese spoustu zajímavých myšlenek.
Anna je jako každý z nás. Všichni se k něčemu upínáme, děláme nějakou činnost až do úmoru, abychom měli pocit, že jsme aspoň trochu prospěšní. Zanedbáváme sebe i své blízké a postupně už pro nás existuje jen ta činnost.
S Annou jsem prožila dva krásné emotivní večery. Trpěla jsem s ní, plakala jsem s ní, promlouvala jí do duše a modlila se za jakoukoli hloupost, která by trochu zmírnila její trápení.
Kniha v sobě nese spoustu odkazů a ač se to nezdá, nabádá k zamyšlení a nutí nás trochu popřemýšlet nad našimi životy a nad naším údělem na tomto světě.
Po pár stránkách se mne zmocnilo nutkání (obdobné Anninu nekontrolovatelnému nutkání dát se do sběru právě kvetoucích léčivek) rychle celou knihu přečíst a dozvědět se, co ji ke sběru dovedlo a proč mu propadla jako droze, jak a čím jí její okolí ublížilo, ale nádherné sugestivní líčení přírody mne nutilo zvolnit a užít si každou větu a propadnout její tajemné atmosféře. Těžké a chvílemi až depresivní , jen občas odlehčené vtipnou metaforou, ale rozhodně stojí za přečtení !
Pááááni.... takže zatím pro mne TOP literární zážitek roku. Vůbec nechápu, jak mi mohla tato skvělá kniha uniknout. Velikánská spokojenost!
Jen upozornění.... není to lehké čtení pro každého!
Kniha se mi jako celek líbila, líbilo se mi s fanatickou Annou objevovat svět sběru bylin, což by se samo o sobě mohlo zdát jako nudné téma. I přes pomalý vypravěčský styl to totiž mělo plynulou návaznost, nutilo k přemýšlení ohledně ostatních vedlejších postav. I když ke konci už jsem čekala, kdy to přijde (tak jsem tušila, že to přijde trochu dřív)... A asi se budu při procházkách přírodou víc koukat kolem sebe... :)
Silný, smutný příběh. Od začátku jsem si říkala, že to nebude lehké čtení a jestli se mám do toho vůbec pouštět. Ale jakmile jsem jednou začala, nemohla jsem jinak než číst dál,
stránku za stránkou až k hořko sladkému konci....až do tmy. Některé knihy ve vás zanechají takovou bolavou tíseň, ale také krásu.
Skvělá kniha, která si Magnesii literu doopravdy zasloužila. Autorka nám odkrývá nejniternější pohnutky Anny (hlavní postavy), a přitom se o ní nic nedozvídáme. Jsou nám popisovány dny po dnech do nejmenších detailů, a přesto je realita neuchopitelná a tak podivně vzdálená. Tato kniha je jednou znejlepších knih, které vzešly ze středu českých literátů v posledních 20 letech.
Nedočteno. Snad proto, že mám alergii na pyl. Kýchala jsem a ztrácela jiskru.
Kniha je velmi čtivá, vtáhne a čtenář je s hlavní hrdinkou a pomáhá jí se sběrem bylin.
Bolavá je příhodné synonymum pro Annu, vílu uvězněnou v těle člověka. Zadívala jsem se, do jaké "kategorie" systém Annu zařadil - bylinky, nemoci, půdy, půdní prostory, šílenství a musím se pousmát - téměř mě to vybízí: "Slož z těchto slov větu, která má hlavu a patu, vdechni jí děj a dej jí smysl".
S Annou jsem proplula od květů lípy, úporného hlohu, vzácného měsíčku lékařského až ke konci sezóny a konci příběhu jedné obyčejně neobyčejné ženy, která touží jen po jediném - stihnout posbírat vše, co kvete, usušit a zavézt do výkupny. Je nemocná, nebo onemocněla z tíhy života, který jí jaksi nepřísluší a nechce ho žít tak, jak se má, jak to žádá okolí? A ne, že by se nesnažila. Nevyšlo to, tak věnovala svůj život drobným kvítkům.
S Annou jsem prožila těžké životní období - odcházení a ztrátu blízkého člověka. Můj pohled na ni nedokážu vtěsnat do několika vlastností, zařadit ji do nějaké kolonky. Byla tu pro mě a já pro ni.
Útlá knížka od Anny Bolavé je sugestivně popsané umírání jedné osamělé a „jiné“ lidské bytosti. Jak tenká je hranice mezi pouhým podivínstvím a skutečným šílenstvím! Hodina po hodině, den po dni na začátku horkého léta, je popisován tak barvitě, že se úplně snadno ocitnete na rozpálené půdě mezi sesychajícími bylinami, ve šťavnatém kopřivovém houští ve vlhkém stínu opuštěného mlýna, pod nočním nebem osvětleným blesky nebo dokonce pod hladinou rozvodněné řeky. Knížka mě skoro uvrhla do deprese, v některých okamžicích jsem se poznávala. Určitě ji doporučuji k přečtení, podobně zajímavých knížek je málo. Trochu mě ale rušilo, že téma podivínské osamělé ženy, překladatelky, se zvláštním vztahem k přírodě a vraždou na krku nepřekonatelně popsala už před pár lety Olga Tokarczuková ve své nádherné knize Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých, ale co, nemůžeme mít všechno.
Komentář Eremites mi mluví z duše.. Niterný příběh. Vše cítíte spolu s knihou - vůni i bolest. Co dodat? Vždycky jsem milovala vůni rozkvetlé lípy, ale teď si spolu s ní vzpomenu na Annu.. A tak nějak více sleduji, co všude kolem roste :-)
Nejen oheň je dobrý sluha, ale špatný pán. Hrdince této knihy se staly špatným pánem sběr léčivých bylin a léky. V řádcích i mezi řádky je netradičním způsobem vylíčeno, co se stalo z kamarádské dívenky a milující ženy, která své obsesi zcela podřídila svůj život. Nešťastný život? Z našeho pohledu ano, ale ona to cítí jinak. Litovat? Závidět? Chápat? Zamýšlet se! To je sdělení, které si odnáším.
Život je krásný a výjimečný! Život je nádherný a neopakovatelný. Obzvlášť zahrnuje-li tramal. Po dvou až třech tabletách naráz se úsměv objeví na každé tváři a bolest povolí v ruce, která byla zlobivá.
Později budou vypovídat, že mě zachránili, ale prdlajs. Sama bych taky dokázala vylézt. Ale uznávám, že křiku bylo na jeden den moc. Bohužel nemůžu zaručit, že se to nebude opakovat. Sběr léčivých bylin má na člověka zhoubný vliv.
gradující, místy absurdně vtipné, škoda jen těch uhlazujících rozuzlení v životech všech...
Ano,ano, ano!!!! :-) Výborné!
Dlouho se mi nedostala knížka takhle zvláštně do hlavy! Teď vidím Annu ve všem, co kvete... A velké plus navíc bylo, že jsem ji četla zrovna v úplně stejné roční době, v jaké se odehrává děj...
Každé úterý si taky vzpomenu...:-)
Hodně zvláštní kniha. Myslela jsem, že to nedám, ale nakonec mě něco donutilo dočíst. Nakonec se mi to líbilo, krásný popis sběru bylin, dokonce jsem měla pocit, že jsem se vrátila do dětství na obyčejnou letní louku. Závěr se dal tušit, ale chybělo mi trochu podrobnější dovysvětlení.
Musím přiznat, že kniha mě dostala. Vyprávění Vás vtáhne do hlavy hlavní hrdinky, která stojí na "okraji" společnosti. Celou knihu přemýšlíte, jestli je opravdu blázen, nebo blázna z ní dělají všichni okolo. Líbil se mi i "surový" styl vyprávění. Tuto knihu bych klidně zařadila do nejlepších českých knih poslední doby.
Dlouho mě nic tak nevtáhlo, nevlezlo mi do hlavy a nedrželo se tam ještě několik týdnů po dočtení knihy. Nepříjemné, nepříjemně fyzické čtení. Ich-forma nedovolí odepsat hrdinku jako blázna, kterého nejde pochopit - a vyberte si, jestli je, nebo není, jestli je to pohled do hlavy šílence, který se celkem dlouho dokázal maskovat, nebo bychom tak dopadli všichni, kdyby nám slunce začalo vypalovat mozek z hlavy.
Nejlepší česká próza poslední doby.
Intenzivní a velmi niterný...takový je příběh z (alespoň pro mne) neobvyklého prostředí bylin a jejich sběru.
Čtenář je polapen a "uvězněn" v hlavě hlavní hrdinky. I proto mne vyprávění od první stránky tak pevně chytilo a vtáhlo - vše se odehrává jejíma očima, jejími smysly, její optikou. A není úniku. Autorka umí psát natolik sugestivně, že při čtení takřka cítíte vůni sušících se bylin, vnímáte Anninu bolest hlavy, křičíte spolu s ní, vydáváte se na další a další výpravy za bylinami a propadáte se s ní do stále hlubšího šílenství.
Tohle je jedna z těch knih, které ve mě zanechají hlubokou stopu. Vrásku na duši, kterou si uvědomím vždy, když v létě ucítím mateřídoušku, když minu na polní cestě třezalku, když projdu bosá loukou plnou pampelišek. Takovou příjemnou vrásku.
Štítky knihy
bylinky nemoci česká literatura tajemství rodinné vztahy samota osamělost posedlost jižní Čechy Magnesia Litera
Do tmy
Kniha Do tmy je v
| Právě čtených | 15x |
| Přečtených | 2 015x |
| Čtenářské výzvě | 560x |
| Doporučených | 143x |
| Knihotéce | 393x |
| Chystám se číst | 799x |
| Chci si koupit | 155x |
| dalších seznamech | 13x |
Krásná kniha. Asi obohatím svoji knihovnu