Do posledního dechu
Luis Buñuel
https://www.databazeknih.cz/img/books/76_/76137/bmid_do-posledniho-dechu-cx5-76137.jpg
5
60
6
Vzpomínková kniha autora nejsou paměti v běžném smyslu slova. Slavný filmový režisér, spolutvůrce úmělecké avandgardy, se v ní zpovídá ze svých lásek a nelásek, zamýšlí se nad věčnými konstantami lidského života, jako jsou láska, přátelství a smrt.
Literatura naučná , Biografie a memoáry , Umění
Vydáno: 1987 , Mladá fronta
Originální název:
Mon dernier soupir , 1982
více info...
Přidat komentář
Kdosi prohlásil, že po přečtení této knihy došel k poznání o Buñuelovi coby fašistovi. No co na to říct. Lidé jsou různí a jejich názory leckdy značně výstřední. Já zase došel k poznání, že Buñuel byl přesně ten typ umělce, kterého lze brát vážně: střízlivý, vůči umění správně sardonický a pro samou metafyziku nikdy nezapomínající "na tu svou pozemskou zahrádku." A nikdo nebyl menší fašista než Buñuel! Lze spekulovat o tradičním latinském macho přístupu k ženám, no ale pokud se ty ženy jmenují Gala Dalí, tak vražda je samozřejmě málo. Buñuel byl vždy ten nejracionálnější "down to earth" chlapík ze surrealistické skupiny, mám rád jeho dnes už politicky nekorektní přístup k životu: dobré pití, dobré ženy, dobré kuřivo, ale hlavně se vyhnout vší falešnosti v životě i umění, pokud se tedy nenaskytne příležitost k nějakému tomu povedenému surrealistickému skandálku. Jenže jak prý řekl Breton Buñuelovi někdy kolem roku 1960: "Skandál už neexistuje". A to byl teprve ten opravdový konec umělců, kteří sami rozbořili hradby Církve-Státu a otevřeli dveře postmoderně a umění dvacátého století.
Napriek tomu, že som občas podozrieval Buñuela z pokusov o štylilzáciu (doporučujem útlu knižôčku jeho manželky "Môj život s Luisom Buñuelom"), neuveriteľne "čítavé" rozprávanie. Stačí spomienka na knihu a počujem bubny a nenávidím Daliho Galu. Mám chuť si dať to pravé, skutočne SUCHÉ Martini (kde sa do čistého ginu pridajú kocky ľadu, ktoré sa len v šejkri pobozkali s Martini) ... a nevyhnutne si zapáliť cigaretku, lebo Buñuel vás presvedčí, že práve to je nevyhnutnou podmienkou, aby ste svoj život nezahodili. Krásna kniha.
Kromě autorova zajímavého, nespoutaného života a sympatií k jeho filozoficky zdůvodněnému vztahu ke kouření :-) , mi kniha dala obrovské poznání o tom, jak se ve Španělsku rodil Frankův fašistický režim, jak to bylo se smrtí F. G. Lorky, jak amatérsky vznikala surrealistická filmová díla, která jsou dnes klasikou. Četla jsem to rychle, opakovaně, se zaujetím.
I když tento člověk ani surrealismus nepatří mezi to, co vyhledávám, v knize je několik hlubokých pravd, které stojí za to. Celkově je to zajímavá kniha - o určité době a smýšlení lidí, kteří jsou slavní.
Štítky knihy
Kniha Do posledního dechu je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 79x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 7x |
| Knihotéce | 71x |
| Chystám se číst | 33x |
| Chci si koupit | 6x |
| dalších seznamech | 3x |
Nemám rád životopisy (hlavně když jsou podle skutečné události), s autobiografiemi je to už trochu lepší, ale tato knížka (dnes už pro mnohé možná nekorektní, jelikož její autor adoruje cigarety a alkohol) mne samozřejmě nadchla, jak upřímností, tak i obsahem.