Dlouhý pochod
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/136037/bmid_dlouhy-pochod-136037.jpg
4
2516
474
Dlouhý pochod - tak se jmenuje nová soutěž pro čím dál otrlejší a náročnější diváky i soutěžící. Sto mladých chlapců se dobrovolně rozhodlo postavit se na start a vydat se společně na Dlouhý pochod. Soutěž má prostá pravidla: nikdo se nesmí odchýlit z vytyčené trasy a nikdo se nesmí zastavit ani zpomalit chůzi pod určitou rychlost, jinak dostane napomenutí: tři napomenutí znamenají definitivní konec v soutěži. Nezáleží na tom, kdo jde nejrychleji nebo dojde nejdál, Dlouhý pochod přežije jen jeden z nich...... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2012 , Beta-Dobrovský
Originální název:
The Long Walk , 1979
více info...
Přidat komentář
První kniha od Kinga a asi se do dalších nepohrnu. Divný příběh o světě kde zřejmě vyhráli nacisté válku a USA pořádají Dlouhý pochod, který přežije jen jeden ze stovky účastníků. Žádné vysvětlení jen depresivní road trip. Jo jednou jsem se zasmál a to na straně 264 (kniha jich má 299). Nebyl to můj šálek kávy.
„Vrcholem televizní zábavy bude taková soutěž, při níž prohrávající přijde o život.“
„myslíš si, že tomu rozumíš, a přitom nerozumíš ničemu“
… na ničem nezáleží – jen šlapej! … všechny obranné mechanismy pracují na plný výkon, křeč povoluje, i nesmyslné emoce, ale přece jen …“něco pronikalo hlouběji … čistší a děsivější logika!“
„ponořit se do vlastních neprobádaných hlubin tak hluboko, že už není cesta zpět“
… chtělo se mi na ty kluky křičet, že takhle to být nemá, že oni tam být nemají, že jsou tak mladí a zahrávají si s myšlenkami, které dorážejí a přitom vůbec netuší, že tohle je „v podstatě jasná sebevražda“ (se šancí 1:100, že se nepodaří), že se všichni dali na pochod, že kterého není úniku, copak to nevidíte! … jde jen o to, ukojit davovou touhu … po krvi!
„struny emocí neměli zpřetrhané, jen příšerně rozladěné“
… a pak následuje dlouhý a zdá se, že nekonečný, sled okamžiků, kdy slyší nikým neslyšené hlasy, kdy každého z nich něco trápí, často ani nic konkrétního, kdy přicházejí a zase odcházejí prchavé sny, do kterých se promítají skutečné pocity … s občasným zábleskem poznání!
A všude kolem … hlavně podél cesty (ale i doma u televizních obrazovek) … jásající dav, který zešílel!
PS: Věděla jsem, do čeho jdu, ale taky jsem moc dobře věděla, proč tuhle knížku tak dlouho odkládám, fakt to se mnou dost otřáslo, emocionální nálož byla nakonec ještě větší, než jsem předpokládala!
Velmi minimalistický příběh (však ho taky psal RB a ne SK, že), vyprávěný bez zbytečných oklik a popisů, bez přílišného vysvětlování, prostě a jednoduše, a proto tak šíleně a drsně … jednoznačně! Karty byly rozdány hned na začátku, vítěz může být jen jeden, takže se připravte, že vás čeká 99 zmařených životů!
Na co čekat … jdeme na to, diváci jsou tak nedočkaví!
„Jdu, šel jsem, šel bych, půjdu.“
Dlouhý pochod byl ... dlouhý. Vyčerpávající. Měla jsem dokonce i pocit, že mě příšerně bolí nohy. A v krku mě bolelo taky a nakonec mě bolelo i u srdce. Líbilo se mi, že nikdo nebyl hrdina, všichni si sáhli ještě hloubš než pro mě bylo představitelné dno. Upřímná sonda do mozků mladých kluků a jejich přemýšlení se smrtí dýchající jim na záda. Bylo to surové, syrové, bylo mi jich strašně líto a občas se mi kroutily vnitřnosti zhnusením a lítostí. Čtení jsem si maximálně užila. Díky za ten čtenářský zážitek.
Na tuto knihu jsem byla velmi zvědavá. Pochod smrti jako zábava..nápad vskutku šílený, ale neuvěřitelně čtivý. Nudný nebyl. I když tam byl popis každých deset minut děje, vyprávění historek ze života, utváření přátelství, které stejně nemá budoucnost.. bože věřím že i v tomhle světě by se našla spousta šílenců, kteří by předem neprohlédli plné následky a tak lehkomyslně souhlasili se k něčemu takovému dobrovolně přidat..
(SPOILER)
Kniha ničím nepřekvapila. Vypravěč vyhrál, jak jinak. Bez něj bychom se asi konce nedočkali.... :-)
Příběh velmi prostý, škoda času, který jsem čtení věnoval.
Je to vlastně úplně strašnej příběh, smutnej, protože, kdo si přeci dobrovolně vybere pochod smrti? Ale asi jsem od toho očekávala ještě víc, něco mi tam ještě chybělo, nevím.
Kingovi (nebo Bachmanovi?) se podařilo vytvořit knihu, která čtenáře unaví. Ne délkou, ne stylem psaní, ale obsahem. Během čtení jsem měl totiž pocit, že jsem na pochodu taky a že musím pokračovat v chůzi, ačkoliv jsem unavený, protože na tom závisí život. Ke čtivosti dopomohla i soutěživost spojená s touto velice bizarní reality-show. Bavila mě každá stránka knížky i přesto, že konec je poměrně předvídatelný. Nejvíce se mi líbila psychologie postav a to, jak se čtenáři měnili před očima. Velice kladně hodnotím i to, že, byť je v knize postav požehnaně, neztrácíte se v nich. Před četbou jsem přemýšlel o tom, že bych se nějakého dlouhého pochodu účastnil sám, ale... no, radši na to zapomenu.
Kniha mě pohltila. Přečetla jsem ji během dvou dnů, přestože jsem neměla moc času. Na to, že jde o naprosto ranou tvorbu Kinga, nepřijde mi o nic horší, než jeho novější knihy. Možná bych uvítala více bizarnější přístup a absurditu. Protagonista je takový nemastný a neslaný, zajímavější jsou ostatní postavy. Tak či tak jsem se nenudila a ani při notné únavě u knihy neusnula. :) Dobré čtení na cestu. ;))
Na Kingovi se mi líbí, že vezme nějaký šílený nápad a nebojí se jej rozvést do románu. Dlouhý pochod je přesně ten druh šíleného nápadu. A vy si tak můžete počíst o tom, jaké myšlenkové pochody by měli mladí kluci, kteří se dobrovolně rozhodnou zúčastnit se vražedné soutěže. Kniha je naštěstí krátká, takže nestihne nudit a většině postav fandíte, nebo je aspoň litujete.
Hlavní výtku mám k tomu, že jsem po celou dobu očekával, že se dozvíme, proč se začal Dlouhý pochod pořádat, a proč se proti nečemu tak barbarskému nezvedla silná vlna odporu. Pokud v zodpovězení těchto otázek doufáte, nechte si rovnou zajít chuť. To mě překvapilo, protože jsem u Kinga zvyklý, že odkrývá všechna tajemství. To občas bývá na škodu, protože někdy je lepší se v hororech nedozvědět celou pravdu (viz původ To, ale hlavně odhalení, kdo uzavřel město Pod kupolí), ale tady mi větší odhalení původu Dlouhého pochodu naopak chybělo.
Také jsem se bavil tím, že jsem si vzal do ruky mapu a sledoval, kudy Dlouhý pochod vede. A přemýšlel jsem, jak daleko by ve skutečnosti mohli hrdinové románu dojít.
Asi nikdy nepochopím lidi, kteří takovouto knihu oglosují slovy "plytké, bez literární hodnoty". Jiní tu zase hovoří o "nudě".
Tvl četli jste tu stejnou knihu co já??!
Bylo to boží. I když celkem hardcore. Boží hardcore.
Ufff... Úplně jsem zalapala po dechu, když jsem zjistila, jak vlastně účastníci pochodu vypadávají ze hry. Nečekala jsem to, i když jsem to vlastně očekávat měla.
Opět skvělé. Nic moc se neděje, ale děje se toho strašně moc. Velmi čtivé, velmi šílené. Úplně jsem se bála dočíst. A ten závěr...???!!! Dočetla jsem a rekla jsem si - cože? To je konec?!!
Stephen King je nepřekonaný fenomén. Myslela jsem si, že už jej znám. Ale pochopila jsem, že ještě třeba více poznat Richarda Bachmana. Matoucí je již titul. Měl by se možná jmenovat Dlouhý, vražedný pochod. Zfilmovaný bych tento román viděla opravdu nerada. Jako dobytek na porážku. Dobrovolně a přesně podle daných pravidel. Někde v půli knihy jsem ztratila přehled, je-li den či noc a kolikátý den vlastně pochodující jdou.... nebo už nejdou. Americký západ je na kulisu tohoto nekonečného příběhu kladení nohy před nohu a cestu krátící si klábosení ideální. Jenom nesmíš polevit, natož zastavit. Malou či velkou, pěkně fofrem nebo za chůze do kalhot. Jak dlouho vlastně člověk může šlapat bez jediné přestávky...? Zajímavá úvaha, takřka z oblasti ufo. Bývala bych si myslela do doby, než se mi Bachman dostal do ruky. A je vítězem vítěz? Nebo je vítěz ten poslední poražený? Za kolik člověku stojí život a zdravý rozum?
Opět kniha, která ve mě zanechala silné emoce. Je svou myšlenkou podobná Běhu o život, ale je (jak už název napovídá) trochu pomalejší a sází na trochu jiné podoby extrémů a lidského strachu. A ten konec!
Tohle byla moje první kniha od Kinga. Dlouho jsem přemýšlela, kterou knihu si od něj přečíst a nakonec jsem sáhla po Dlouhém pochodu, a nelituju toho! Ze začátku jsem měla strach, že mě celá kniha trochu nudná, ale neštěstí tomu tak nebylo. Spíše naopak.
Skupinka kluků, která mi přirostla k srdci, Mušketýři. To, jak jsme odhalovali postupně jejich životní příběhy, jejich největší strach, to bylo úžasný. Také to napětí z toho, kdo vypadne další. A to ani nemluvím o psychické stránce, která se u Chodců po čas pochodu měnila. Za mě naprosto skvělá kniha, u které jsem se popravdě i zasmála a díky své silné empatii i trochu pobrečela...Opravdu doporučuju.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie smrt boj o přežití thrillery reality show
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 2023 | Pod kupolí |
| 1993 | Osvícení |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Kniha Dlouhý pochod je v
| Právě čtených | 22x |
| Přečtených | 3 460x |
| Čtenářské výzvě | 277x |
| Doporučených | 278x |
| Knihotéce | 815x |
| Chystám se číst | 571x |
| Chci si koupit | 188x |
| dalších seznamech | 22x |
Juhůůů, tady se zrodila moje opakující se myšlenka z pěších túr!