Dlouhá země

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Obvykle, když neměl co na práci, naslouchal Tichu. Tady bylo Ticho velmi slabé. Téměř se ztrácelo ve zvucích obyčejného světa. Chápali vůbec lidé v téhle naleštěné budově, jak jsou hluční? Řev klimatizace a počítačových větráků, slyšitelné, ale nesrozumitelné mumlání mnoha hlasů... tohle byla kancelář TransZemského Institutu, což byla paže Černé Společnosti. Anonymní kanceláři, která byla samý sádrokarton a chrom, dominovalo obrovské logo firmy, šachový kůň. Tohle nebyl Jošuův svět. Nic z toho nebylo z jeho světa. Kdybychom šli skutečně ke kořenům věci, on vlastně ani žádný svět neměl, měl je všechny. Celou Dlouhou Zemi....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/17_/177381/dlouha-zeme-y8U-177381.jpg 4179
Série

Dlouhá Země 1.

Žánr
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno, Talpress
Orig. název

The Long Earth, 2012

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (36)

Kniha Dlouhá země

Přidat komentář
Epes
24. srpna

Dobrý nápad, bohužel však rozmělněný v příliš zdlouhavém líčení jednotlivých zemí. Kniha mohla pokračovat do nekonečna, kdyby se autor snažil všechny světy popisovat - a zpočátku to tak opravdu vypadalo. Doufám, že to tak nebude i na Marsu...

t_ana
04. ledna

Spousta zajímavých nápadů zabalených do rádoby děje.

Atlantis
23.12.2018

Tohle prostě není Pratchettova kniha. Ano, vím, že v minulosti se i on hojně věnoval science fiction, ale v Dlouhé Zemi prostě vidíte, že nejde o Terryho výtvor. Stephena Baxtera neznám a možná, že je jeho tvorba zajímavá a zábavná, ale spojení těchto dvou pánů nefunguje. Nejen, že jasně vidíte, co psal Pratchett a co Baxter, ale celé je to neslané, nemastné, podivné a hlavně v nejlepším useknuté. Slabota.

trudoš
04.11.2018

Chybějící nosná zápletka, několik zbytečných vedlejších linií a závěr utnutý v tom nejzajímavějším, to vše přispívá k tomu, že Dlouhou Zemi řadím mezi ta slabší díla, která jsem od Terryho Pratchetta kdy četl. Ovšem díky jeho spisovatelskému umění a za přispění Stephena Baxtera je román zaplněn množstvím sympatických postav, takže to úplná nuda není. Naneštěstí zůstává jejich potenciál víceméně nevyužit. Nehledě na trhliny v logice celé myšlenky paralelních světů. Už naše Země je dost veliká a teď si představte, že jich je neomezeně mnoho v obou směrech. Přesto se zde poutníci putující napříč nekonečnem potkávají, jako by šlo o všední věc. Jistě, náhoda je blbec, ale přijde mi, že by se lidé za podobných podmínek zákonitě museli ztratit v oceánu reality na základě principu příslovečné kapky vody.
Hlavní silou tedy nakonec zůstává osobitý humor a autorská fantazie, které zpříjemní nejedno odpoledne. Ovšem zdaleka se to nevyrovná tomu, co již oba tvůrci předvedli ve svých starších dílech.

alef
29.05.2018

„Věděla, jak je těžké přimět lidi, aby pochopili, co pochopit nechtějí, jako například, když ona trvala na tom, že „For Crying Out Loud“ je jedna z nejsvatějších písní, která kdy byla nahrána. Řekla mu, aby následoval své srdce ...“

Myšlenka, že můžete cestovat na další a další verze Země a začít tam budovat vše od začátku, je lákavá, že?

Když na tuhle myšlenku přistoupíte ... najednou uslyšíte něco, jako povzdech, svět, pod zamračenou oblohou prostoupí jediná myšlenka ... JÁ ... kterou následuje další ... K čemu?

Je to chvíle, kdy se narodil Jošua Valienté a jediné, co mu může jeho matka Mária dát je opičí náramek, jenže ... je to hříšný symbol, a tak dítě zůstane samo, s výjimkou vesmíru, který se vlil a promluvil ... nekonečným počtem hlasů, po kterých následovalo nekonečné Ticho ... to proto ho má Jošua tak rád. Možná, v jiném čase, byste o něm mohli hovořit jako o čaroději, jenže Jošua nemá rád, když je středem pozornosti, když se na něj lidí dívají a nemá rád ani, když se o něm mluví, a už vůbec ne, když lidé opakují jeho jméno, protože to většinou dělají, aby vás uklidnili, když si myslí, že jste Problém. Ale Jošua Problém být nechce, lidé jen prostě nechápou, to, co je Jošuovi naprosto zřejmé, pravidla, která musíte dodržovat, abyste něčemu porozuměli .. je třeba postupovat podle určitých pravidel ... postupovat podle návodu, protože od toho návody jsou a udělat to pořádně :-).

„A mimochodem, co myslíte tím, od samého začátku? Já jsem byl ten začátek! Proto jsem tady, je to tak? ... Ano. Samozřejmě. Ale myslím, že pro každého je jeho začátek ten první Krok ...“

Takže, když všechno uděláte správně ... pak vítejte na Dlouhé zemi, o které je i pro vědce těžké hovořit, aniž by přitom blábolili něco o m-bránových překryvech a kvantových mnohovesmírech ... prostě si to zkuste představit tak, že se vesmír dělí pokaždé, když třeba jen spadne list ze stromu, a že v každém okamžiku vznikají miliony nových větví ... zdá se, že něco takového nám říká i kvantová fyzika, že :-). A co je nejdůležitější? Že pro většinu lidí je Dlouhá země otevřená ...

A pak přijdou neodbytné otázky. Čí je to země? A jste ještě pořád ve Wisconsinu, kde to všechno začalo?

Podle Jošuy je možné na takové otázky použít biblickou metaforu, to, co se děje je Apokalypsa, a má své čtyři jezdce ... Chamtivost ... Neschopnost řídit se pravidly ... Zmatek ... a Náhodné odřeniny. A Jošuovi už je špatně z toho, jak musí stále dokola zachraňovat všechny ty Spasené. Jaké mají právo potulovat se po všech těch místech a vstupovat do cesty Tichu? Utápět klid ... tu vzdálenou hlubokou přítomnost za chomáčem světů ... a přesto cítil povinnost pomáhat a pak trávil spoustu času o samotě ... a byl zmatený z toho, že se mu to líbilo ... protože to z něj dělalo odlišného člověka, a to, že je jiný pro něj znamenalo Problém ... a to bylo špatné, protože si moc dobře pamatoval na malou sošku muže, kterého přibili na kříž ... protože byl Problém ... jako by uvázl v něčem, k čemu byl povolán, podobně, jako on ...

Dobře, takže tu máme řetězec světů ... táhne se dvěma směry, na východ a na západ, jako když procházíte chodbou a základní otázka zní: Kolik těch světů je? Jenže to nikdo neví, je to problém uspořádání světa, dokonale promyšleného uspořádání, a vy můžete libovolně procházet ... což je něco, co se nedá zakázat, už jenom proto, že se to nedá kontrolovat ... jenže to je taky Problém ... svět tak, jak ho známe, by se mohl zhroutit ...
„Ministr zdravotnictví a bezpečnosti se zatvářil překvapeně. „Nechápu, proč bychom to nemohli zakázat? Nikdy předtím nám to nevadilo.“

Abyste pochopili, musíte se ještě nutně seznámit s někým ... jmenuje se Lobsang, je to první umělá inteligence, oficiálně a úředně prohlášená za bytost s vědomím. Až budete procházet příběhem ... určitě stojí za to, věnovat mu dost pozornosti, protože si můžete být jisti, že on pozoruje ... naslouchá a analyzuje .. a uvnitř si přehrává krátká videa všech možných výsledků momentální situace, které si jen dokážete představit. Je Lobsang člověk nebo jen UI opičící se po lidech?

„Smajlík, říkal si Jošua, uděláte jeden oblouček a dvě černé tečky, a vidíte lidský obličej. Jaké je potřebné minimum, abyste pořád ještě viděli lidskou bytost? Co musí být řečeno? ... Možná, že jediný podstatný rozdíl mezi opravdu vyspělou UI a člověkem je zvuk, který vydají, když je uhodíte...“

A víc už nepotřebujete ... protože to, o co jde, je jen zvláštní malý detail ... a vy nepotřebujete nic jiného než vlastní mysl ... která se PODÍLÍ ... a samozřejmě ... postupovat podle návodu :-).

„Myslím, že první homo sapiens se cítil podobně jako ty, když se díváš na nás ostatní, s našimi Vkročci ... jako homo sapiens, který se diví, proč těm ostatním kolem trvá tak dlouho, než spojí dvě slabiky.“

Eridan
21.03.2018

Knihu čtěte pokud milujete (spíš MILUJETE) cestopisy a úvody knih. Jedná se v podstatě o popis pararelních Zemí. Velmi povrchní a zběžný popis. Bez děje a hlubších charakterů (některé jsou v knize takřka násilně, aby si mohli zahrát na posledních 5ti stránkách). Hlavním hrdinou je Země. Něco podobného jsme již mohli číst v Barvě kouzel, která byla také cestopisem, ale nejen nudným popisem blížící se vědeckému popisu Hawkinga, ale o něco šlo. Něco se stalo. Někam to směřovalo. To zde nenajdete. Jen plochý přírodovědný dokument oslavující evoluci a náhodu. Škoda. Kniha je v podstatě 400 stránkovým úvodem. To, co obvykle Pratchett zvládl na 40ti stránkách se zde poněkud vymklo kontrole. Přitom stačilo tak málo! Kniha mohla být souborem povídek, příhod na jednotlivých světech (např. ve stylu Stargate SG-1) završený nějakou hlavní myšlenkou, příběhem spojující jednotlivé charaktery, jako v jiných Pratchettových knihách. Takhle máme jen nesourodou směsici nevyužitých nápadů a někdy otravných pop-kulturních narážek. Za mě spojení Pratchett-Baxter nefunguje. USA je prostě něco jiného než Británie po fantasticku. Budu dlouho přemýšlet, zda dám šanci druhému dílu... Plus je vysvětlení původu elfů a trolů.

Jennkie
04.03.2018

Kniha má velký potenciál, námět je velmi svěží.

mia.com
11.02.2018

Nejsem velká fanynka sci-fi, ale jsem velká fanynka Pratchetta, takže jsem si knížku musela přečíst. Četla se mi velmi dobře a svižně. Příběh je zajímavý, líbí se mi postavy i zápletka. Určitě se těším na druhý díl :)

1

Štítky

trollové sci-fi

Autoři knihy

Terry Pratchett
britská, 1948 - 2015
Stephen Baxter
britská, 1957

Podobné knihy

Kniha Dlouhá země je v

Právě čtených8x
Přečtených279x
Čtenářské výzvě24x
Doporučených11x
Knihotéce121x
Chystám se číst99x
Chci si koupit40x
dalších seznamech1x